The bachelor thesis is an edition of councillor manual of town Pelhřimov from the years 1610-1613. Manual itself includes various types of notations. Among the most frequent of them belong financial materials, then testaments, permission to marriage or disputes among variuos people in town.

christophori

The initial chapter deals with the history of the town. It shows the history from the foundation of the town to the beginning of the 17th century. Considering the second half of the 16th century as a turning point for the town's later progress, major part of this chapter describes this specific period.

Next part deals with the history of the town council and is divided into the three chapters. First of them is about town council in local context between the years 15471620, since this period brought many changes. The second one is about the history of the town council in Pelhřimov and the last one shows people, who were town's officials between years 1610 to 1613.

Next chapter attends to the edition itself. You can find its analysis there, which means inner and external critics, including the fate of the document. Edition iteslf is attachment of this work, together with apparatus of notes, with lis of abbreviations, name index and other attachments.

Obsah

I. Úvod..........................................................................................................................7

I. 1. Literatura............................................................................................................7

I. 2. Prameny...........................................................................................................12

II. Dějiny města Pelhřimova od prvních zmínek až do počátku sedmnáctého století

....................................................................................................................................14

III. Městská správa v letech 1547-1620.....................................................................22

III. 1. Městská správa v obecné rovině.....................................................................22

III. 2. Městská správa v Pelhřimově.........................................................................24

III. 3. Seznam městských činitelů v letech 1610 až 1613..........................................26

IV. Městské knihy......................................................................................................29

IV. 1. Bádání...........................................................................................................29

IV. 2. Charakteristika městských knih......................................................................30

IV. 3. Dělení městských knih...................................................................................31

V. Rozbor pramene...................................................................................................33

V. 1. Popis vnější.....................................................................................................33

V. 2. Vnitřní popis...................................................................................................34

V. 3. Charakteristika zápisů.....................................................................................35

V. 4. Funkce radního manuálu.................................................................................36

VI. Závěr....................................................................................................................39

VII. Přílohy ..................................................................................................................1

VII. 1. Ediční poznámka............................................................................................1

VII. 2. Edice radního manuálu...................................................................................2

VII. 3. Seznam zkratek užívaných v edici................................................................96

dáno jí

Pita řezník267 pro 4 kopy 5 gr. připovědnýho

dáno jí

VII. 4. Jmenný rejstřík.............................................................................................97

dáno

Vít Rathouzskej pro 4 kopy 5 gr.

dáno

VII. 5. Seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů.....................111

dáno mu

VII. 5. 1. Prameny nevydané..............................................................................111

VII. 5. 2. Prameny vydané.................................................................................111

VII. 5. 3. Seznam literatury................................................................................112

VII. 5. 4. Internetové zdroje...............................................................................115

Městští rychtáři:

1610

1611

1612

1613

VII. 6. Seznam zkratek..........................................................................................116

Jan Řečický

Jan Kaňkovský

Jan Kaňkovský⁷⁸

Pavel Hrůza⁷⁹

VII. 7. Seznam příloh.............................................................................................117

Purkmistři:⁸⁰

1610

1611

1612^{81 82 83}

1613

VII. 7. 1. Tabulkové přílohy...............................................................................117

Jan Cháb

Martin Vrabec

Sixt Karb

Václav Chřen

VII. 7. 2. Obrazové přílohy................................................................................119

Jiřík Pekař

Václav Benda

Martin Vrabec

Václav Smítka

I. Úvod

Adam Hošek

Jan Kaňkovský

Jan Paffius⁸²

Jan Paffius

Cílem předkládané bakalářské práce je ediční zpracování a zpřístupnění radního manuálu města Pelhřimova z let 1610-1613, který dosud nebyl touto formou zpřístupněn. Je tedy možné badatelské veřejnosti touto cestou dát k dispozici přinejmenším různé nové zajímavé informace, které jsou využitelné pro komparaci nejen při studiu dějin městské správy, ale i městské diplomatiky. Dalším záměrem je přiblížit z historie zmíněného královského města hlavně dobu 16. století, kterou lze považovat za turbulentní, jelikož události z té doby určily vývoj Pelhřimova do dalších staletí. S velkými změnami ohledně postavení města se také měnila městská správa, a proto má v předkládané práci své místo.

Jan Šimanů⁸³

Primasové:84

I. 1. Literatura

1611

1612

1613

Jan Paffius

Jan paffius

Jan Paffius

První část bakalářské práce se zabývá dějinami města Pelhřimova. Pro historii města Pelhřimova existuje několik zajímavých publikací, ale ne všechny mají stejnou výpovědní hodnotu. Důležitou publikací pro dějiny města byla kniha od Josefa Dobiáše.1 Dílo Josefa Dobiáše je obecně hodně ceněné, jelikož tento muž sepsal dějiny Pelhřimova od počátku města až do konce třicetileté války v době, kdy podobných prací o českých městech mnoho neexistovalo. Byl tedy v takto zaměřeném bádání jedním z důležitých průkopníků, což oceňoval i Josef Vítězslav Šimák. Přitom spolu se svým kolegou Janem Friedem probádali, dá-li se to tak říct, skoro celý městský archiv i Archiv země české, což je v uvedené knize velmi dobře patrné. V díle jsou totiž poměrně časté pramenné citace, které však občas činí dílo hodně nepřehledné. Jinak nelze najít podrobnější dílo o městě Pelhřimově, jen je vadou, že nebylo autorem dokončeno v celé šíři jeho původního záměru, ale je dovedeno pouze do roku 1648.2

5. Obecní starší

Pro mou bakalářskou práci však byla tou nejdůležitější kolektivní monografie vzniklá pod vedením Zdeňka Martínka,3 který zpracoval spolu s dalšími autory moderně pojaté dějiny tohoto města. Tato kniha se zabývá celou historií královského města, ale tou nejdůležitější částí pro předkládanou práci byly kapitoly od Lenky Martínkové,4 jež se přímo zabývá zkoumaným obdobím. Tato kniha se nezabývá pouze dějinami obce, ale dají se zde nalézt veškeré důležité informace jako třeba fungování městské správy, život obyvatel v různých obdobích, kdy se vrchnosti města střídaly, stejně jako hospodářské, společenské a kulturní aspekty dobového postavení města a jeho obyvatel uvnitř i v okolí.

1610

1 611 161 285

1613

Za zmínku rozhodně stojí i dílo Karla Kuči.5 Jeho dílo Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se v současné době skládá z osmi dílů. Celkově se autor zabývá přibližně čtrnácti sty městy napříč Čechy, Moravou a Slezskem. Karel Kuča se snaží podat komplexní, i když poměrně stručný pohled na všechna města. Proto v jeho knize nechybějí důležité historické události, mapy, počet obyvatel v průběhu let, různé katastrofy či historie důležitých staveb. Autor se zabývá městy od jejich počátku až do moderní doby.

Hons Hruška

Jan Kudrhart

Jakub Hrůza

Timoteus kramář

Pro kapitolu o dějinách města byla využita také novější práce Miroslavy Kvášové,⁶ která je pojata spíš populárně naučně, ale přináší řadu důležitých informací pro lokalizaci objektů ve města a v jeho nejbližším okolí, a rovněž už starší, ale stále ceněná monografie Karla Polesného se Zdeňkem Wirthem⁷ Obě tyto knihy se však zaměřují více na stavební historii, územní vývoj a městskou architekturu. Za zmínku ještě stojí kniha Zdeňka Martínka.⁸ Dílo se sice nezabývá podrobně historií města Pelhřimova, ale jsou v ní vysvětleny důležité události z celé historie tohoto města. Kniha je ještě doplněna četným obrazovým materiálem.

Adam Hrůza86

Jan Kudrhart

Hons Hruška

Jan Kudrhart

Jan Partl

Nakonec je třeba zmínit nedávno vydanou edici jednoho z nejzajímavějších a současně i nejkomplikovanějších z dochovaných písemných pramenů k dějinám Pelhřimova v 16. století. Jde o tzv. „knihu o koupi pelhřimovského statku“,9 jejíhož edičního zpracování se ujali Karel Kratochvíl s Pavlem Holubem. Na úvodní studii se s nimi spolupodíleli Zdeněk a Lenka Martínkovi. Tato edice zpřístupnila široké badatelské veřejnosti zcela unikátní politický, historický a apologeticko-oslavný spis, jehož význam pročeskou městskou historiografii je umocněný i tím, že o podobně pojatém díle vzniklém v téže době v jiném z českých měst zatím není povědomost.

Jan Partl

Jiřík Pekař

Daniel Samek87

Vít Rathouzský

Jan Řečický Daniel Samek88

Významnou pomocí pro cíle sledované předkládanou prací představují také obecněji pojaté práce věnované správní historii. Dlouhou dobu neexistovala žádná kniha, která by se věnovala českým dějinám správy komplexně od počátků až po současnost. První prací, která se tomuto tématu věnuje tímto způsobem, je kniha Zdeňky Hledíkové a Jana Janáka Dějiny správy v českých zemích do roku 1945.10 Do doby, než byla kniha vydána, byly dějiny správy pojímány především v kontextu dějin státu a práva, případně se hledala spojitost mezi dějinami správy a sociálními dějinami či s diplomatikou. Tato kniha je však vedena jen do roku 1945, a tak se dva výše uvedení autoři odhodlali udělat knihu další, která je dovedena až do současnosti, konkrétně do roku 2005.10 11 Společně s Janem Dobešem proto připravili moderní příručku dějin správy v českém historickém kontextu. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost jsou však o něco důležitější knihou právě z toho důvodu, že jsou dovedeny až téměř do současné doby, a navíc ve velmi podrobně koncipovaných bibliografických přílohách přinášejí vítané doplnění o přehled prací k daným tématům, včetně novějších prací z různých oblastí správní historie mnohdy publikovaných i v regionálních časopisech a sbornících. Samozřejmě existují i další knihy, které se zabývají dějinami správy. Ty však neposkytují komplexní přehled jako dvě výše zmíněné knihy, které se navíc dodnes využívají jako vysokoškolské učebnice správní historie. Většina děl totiž odkazuje právě na knihu z roku 2005, příkladem může být přehled od Marka Starého.12

1610

1611

Co se týče konkrétně městské správy, tak pro tu neexistuje žádná speciální monografie, která by se věnovala jen a pouze raně novověkým dějinám městské správy ani v novější, ani ve starší literatuře. Základní informace o tomto období lze nalézt ve výše zmíněné knize Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Pro vývoj bádání o městech a jejich správě je dobré využít rovněž dílo Marka Ďurčanského,13 které podává obecný přehled. Daný autor se nezajímá jen historií bádání o městské správě, nýbrž i správou měst za třicetileté války. Jeho kniha se věnuje jak královským městům, tak těm poddanským. Část tohoto díla se věnuje českým městům obecně, ovšem následují tři důležité kapitoly - Nymburk, Brandýs nad Labem a Čelákovice, na jejichž mikrohistorické rovině Marek Ďurčanský sleduje správní struktury, které kombinuje s představiteli politických a intelektuálních elit v daných městech. Pro dějiny správy na konkrétním případu Pelhřimova jsou důležité především dvě knihy: výše zmíněná kolektivní monografie vzniklá pod vedením Zdeňka Martínka, která detailně popisuje městskou správu ve sledovaném období; a svazky II/1 a 2 a 111/1 a 2 z díla Josefa Dobiáše.14

Václav Benda

Adam Hošek

Jan Cháb

Ján Cháb

Václav Chřen

Jan Kaňkovský

Sixt Karb

Jiřík Pekař

Jan Polesný

Václav Smítka

Jan Šimanů

Martin Vrabec90

Martin Vrabec91

1612

1613

Úřad konfirmován

Václav Benda

listem.92

Jan Hodáček st.

Adam Hrůza

Jan,²²⁹ syn n. Šátka,²³⁰ žádal, aby mu za manželku dána byla Kateřina,²³¹ dcera n. kněze Vlacha,²³² jakožto sirotek pod správu pánův náležející. Přiznali se k tomu osobně, že sobě chtějí. Povolili tomu páni.

Jakub Hrůza

Jan Cháb

Alžběta,²³³ dcera n. Jana Marka²³⁴ řezníka, manželka Jana Lašana,²³⁵ podala v spisu, obvinivši ním Adama Špalka,²³⁶ řezníka, z krámu masného.

Václav Chřen

Jan Kaňkovský

[fol. 106 - reverzní str.]

Sixt Karb

Jan Polesný

Vítovi Těrdovi²³⁷ pan purgkmistr a páni přednášeli jeho nechování, totiž že se [k] v domě Anny Karbové²³⁸ vdovy nenáležitě choval, vopilej [j]sa, a z ní roucha strhl, jí vokrvavil. Vzali jej páni v kázeň svou.

Václav Smítka

Jan Šimanů

Léta 1611 v pátek po Hromnicích239 v sjití na rathouz pana purgkmistra Sixta Karba, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jiříka Pekaře, Jana Kaňkovskýho, Václava Bendy, Jana Chába, Jana Šimanova, Jana Polesnýho, starších obecních - Adama Hrůzy, Víta Rathouzskýho.

Martin Vrabec93

Timoteus kramář Jiřík Pekař⁹⁴

Dále řízeny tyto věci:

⁹⁴ U Timotea kramáře a Jiříka Pekaře jsou pochybnosti. V knize J. Dobiáše - Dějiny, Díl III/2, s. 799 jsou uvedeni jako obecní starší v roce 1611, ovšem v dochovaných částech radního manuálu z téhož roku ne.

Snášeli se páni, aby brána Horní240 na ten čas v tomto nebezpečenství ustav[ič]ně zavřena zůstávala,241 též fortny,242 aby zavřený zůstávaly. Brána pak Dolní243 ta odevřena <aby byla> a dobře aby lidmi opatřena byla.

Od mlynáře rožkovského podán spis pánům, kterýmž žádal, aby za delší čas v nájmu mlejna rožkovskýho zůstával, anebo aby chráněn a fedrován byl mlýnem jiným.282

Trubač283 podal spisu, žádajíc ním, aby mu přidáno bylo na tejden masa a aby mu puštěna byla půlnoční hláska. Povoleno tomu a přijat na půlnoční hlásku. A k tomu přidávají mu páni na tejden 2 h masa a na čtvrt léta soli 1 prostičku.

[fol. 120 - reverzní str.]

Adam Špalek navrátil spis jemu zapučenej, od Alžběty Lašanový podanej, a odpověď na něj, kteráž jí zase zapů[j]čena k otražení. A na tu odpověď, ve dvou nedělích aby repliku svou dal.

Skočdopolovi²⁸⁴ s Dalíkem²⁸⁵ odloženo do středy po Božím těle.²⁸⁶ O pranici a vadu, která se mezi nimi [stala].

Jan mladší Hodáček jsouc na rathouz obeslán, bylo mu oznámeno, jaké stížnosti nejedny [j]sou na něho od pana rychtáře, jaké u sebe dopouští noční povyky, pranice, hry, a tance. A netoliko od pana rychtáře takové stížnosti, [j]sou od sousedů jeho vokolních o týchž povycích a rozpustilostech nočních. A maje sobě najednou o to domluvu, nic z toho napraviti nechce. Protož páni jemu Janovi Hodáčkovi živnost tu šenk vína a piva všelijakého jemu jest zapovědín pod pohrůžkou, jestliže by se tak nezachoval, tehdy aby i o varku [?] a živnost nepřišel.

Jakub Kmoch žádal skrze přáteli své, Tomáše Vokůrky²⁸⁷ a Daniele Samkova,²⁸⁸aby v sousedství přijat byl a právo městské jemu aby dáno bylo, pod kterýmžto právem městským také živností městských aby užívati mohl a aby jemu puštěny byly, žádajíc, za něho se páni přátelé jeho přimlouvají.

[fol. 121 - averzní str.]

Dána mu odpověď, poněvadž jest některých protimyslností proti nim panu purgkmistru a pánům se dočinil, kteréžto protimyslnosti páni v uvážení své vzíti chtí, a k té žádosti jemu tak povoliti nemohou, nýbrž toho do dalšího času jemu odkládají.

[fol. 122 - averzní str.]

V středu den s[vatéh]o Medarda 1611289 poznamenáno:

Přípovědi k statku Václava Partlíčka:290

Teofil291 připověděl se pro dluh svůj 70 kop gr. míš a nebo víc.

[fol. 124 - reverzní str.]

Léta 1611 v pondělí po s[vat]é Trojici292 v sjití pana purgkmistra a pana primasa Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Smítky, Jana Chába, Václava Bendy, Sixta Karba, Jiříka Pekaře, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, starších obecních - Jakuba Hrůzy, Jana Partle, tyto věci řízeny:

Uvažovaný psaní od pana Kundráta Škréty,293 proviantmistra nařízeného od stavů Království českého pro fedrunk vobilím všelijakým Měst pražských a lidu od stavu verbovaného, kterejž se v Měst[ech] pražských choval.

Druhé psaní od p. Havla Medka Jičínskýho294 o půjčku peněz 500 kop míš. na zaplacení předně lidu pasovskýho, též i toho lidu najatého, verbovaného při Městech pražských.

Jakož jest se Matěj mlynář295 <kterejž> byvši tehdáž náchlebním mlynářem <naším> ve mlejně našem rohozenským, maje manželku svou, toho se dopustil a s

Dorotou, dcerou Křížovou [z] Zajíčkova, poddanou naší, a v službě za děvečku v dvoře roho[zenským] byla, a bezbožně jí o poctivost připravil a s ní nenáležitě smilnil, toho proti přikázání božímu činiti nemaje. A pro kterejžto skutek a oučinek zlý i s ní do vězení se dostal a podle ní vězení právního na hrdle jiným ku příkladu spravedlivě strestán býti měl a ona metlami vymrskána. Však na snažnou žádost a přímluvu za něho jeho milosti urozeného pána, pana Jana mladšího z Říčan a na Kosově hoře, Staré Červené Řečici a Novém Rychnově296 při hrdle zůstaven jest. Však na tento z duola psaný způsob s tímto reversem na sebe učiněným,

[fol. 125 - averzní str.]

a <stouto vejminku> aby nám jakožto vrchnosti dotčené osoby, s kterouž tak v témž mlejně a dvoře našem zle a nenáležitě živ byl, pokuty 100 kop míš. za to položiti povinen byl, ale rozdílně ihned aby položil 50 kop míš., a potom každého roku při času s[vatéh]o Jiří po 10 kopách grošů při nejprve příštím léta budoucího 1612 až do vyjití. A výkladem takových 100 kop grošů, kterážto pokuta pro takovej hřích spáchanej zmrhané poddané naší buďte, kteroužto o poctivost připravil a k pankhartu jí pomohl, aby s týmž pankhartem zač živa býti mohla. Však tak pokud by hříchu takového přestanouc, z něho pokání činila, a lépe nežli prve se chovala, anebo v moci naší <zůstávati> taková pokuta, nač by se nám vidělo, aby obrácena býti mohla a on <potom> nižádným vymyšleným způsobem toho aby se vymstívati nemohl, a té vuole a moci neměl gruntů našich provozováním myslivosti a chožením po nich s ručnicí anebo jakoukoliv nástrojí mysliveckou jeho, aby práz[d]en byl, a <proti> sumou protimyslnosti nižádné jakýmkoliv způsobem, jak od osoby své, tak i skrze jiné lidi, aby nám nečinil, a to pod skutečným na hrdle strestáním pokadž by se čeho nejmíně proti nám spolusousedům našim i také poddaným všem přináležejícím k panství a statku pelhřimovskýmu hodně <ji ho> toho dopustil, a v tom všem, a shledán byl, tak aby mohl zase, jak by se k němu přijíti mohlo, sm[...], vzat, do vězení dán a skutečně, jakž výš dotknuto, na hrdle strestán býti bez milosti. A že se tomu všemu, jak se nadpisuje, od něho žádosti stane rukojmě <aby za sebe zastavil> takové, na kterýchž by se přestati a je přijíti mohla, aby za sebe zastavil pod propadením 100 kop grošů č. Kterejžto revers i s rukojměním do knich našich pamětních slovo od slova vepsán, a co by na tu pokutu kdy při oznámených termínech složil, to se také pod týmž reversem a zápisem na sebe učiněným až do vyplnění a vykladení takové pokuty a peněz poznamenávati bude.

[fol. 127 - averzní str.]

Léta 1611 v pátek po s[vaté]m Medardu297 v sjití na rathouzu pana purgkmistra a p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, z starších obecních - Adam Hrůza, tyto věci řízeny:

Psaní z Kaňku v příčině Jiříka Kezle tesaře298 a ňákého nádobí tesařského sem učiněné.

Paclík z Proseče299 složil na smlouvu o mord učiněnou 5 kop schovaný do oumarky. Jsou k nim přípovědi některých pánů sousedů, jakožto:

P. Janovi Kaňkovskýmu.

[j]mně za žito a hrách 1 kopa 45 gr.

Janovi Rýnareckýmu za prostici soli. p. Sixtovi Karbovi 4 kopy.

Karbovi 12 kop.

Strany žádosti kněze Tomáše300 na tom se snesli páni, aby zetu jeho v Plevnici propuštěný a prominutý byly roboty až do Vánoc, a v tom čase aby se mohl týž zet jeho opatřiti čeládkou tak, aby mohl podstatněji takovej roboty vykonati.

Na připsání starších nad Hameří a radou pergkverku Kaňkovskýho strany nádobí tesařskýho snesly se na tom, aby pro ušetření jich přímluvy a vychování snadnější dítek téhož tesaře odsud pryč odešlého, polovici toho nádobí jí propuštěno a vydáno a sumou téměř všecko kromě samých provazů a kladek jí vydáno.

[fol. 128 - reverzní str.]

Povinnost k ouřadu cechmistrskému mezi řemesle[m] kovářském, bednářském, zámeč[ském] a kolářském:

Přísahám pánu Bohu, panu purgkmistru a pánům starším obecním města

Pelhřimova, jakožto vrchnosti a ochráncům naším, že v tomto povolání a ouřadu cechmistrském v řemesle kolářském, <truhlářském> a bednářském víru a bedlivost, jakž při sami sobě, tak i při jiných spolutovaryších a cechovních zachovati a k nim dohlížeti budeme, tak aby v řemeslích těch všech rovnost a mírnost zachována, a jeden každý za své peníze toho že by tak potřeboval, o nich učiti mohl. Toho nám dopomáhej pan Buoh všemohucí a svatá Trojice. Amen.

Obnovení cechmistrské mezi dotčenými řemesly a zanechány prvnější totiž Jiřík Šrámek301 a Jan Kolář.

Mezi Janem Partlem a Janem Hadravou302 porovnáno totiž, že Jan Hadrava mu od své čtvrtky Janovi Partlovi k jeho poli brázdu jednu pluhem přiložiti a zase mu to, co odňal, nahradit. A jsa křiv, aby Janovi Partlovi východního 15 gr. navrátiti povinen byl.

Janovi Hodáčkovi mladšímu propuštěna zase živnost šenk[u] vína a piva všelijakého, však na ten způsob a konec, jestliže by se podobné věci předešlejch rozpustilostí mimo vyměřený čas her, tanců a dáváním na nápojův času nočního, tehdy, že ho taková pokuta zase potkati má a víceji jemu puštěna nebude.

[fol. 129 - averzní str.]

Léta 1611 v středu den s[vatéh]o Víta303 v sjití p. purgkmistra a p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Václava Smítky, Sixta Karba, Václava Bendy, Jiříka Pekaře, tyto věci řízeny:

Jiříka Hunala304 zápis anebo porovnání v manuálu na rok 1607 ff[olio] 4.

Tomáš Dobiášů³⁰⁵ koupil od Tobiáše³⁰⁶ grunt v Vyskytný za 90 kop. Zavdal 22 kop, platiti [má] po 3 kopách grošů. Vymínil sobě žita suchýho 4 korce, ovsa 5 korců a každého roku má mu síti 5 věrtel vovsa i v semena lně a 1 krávu.

Mezi Jiříkem Hunalem a Matějem Slaninou³⁰⁷ porovnáno o roli, kteráž k gruntu Hunalovýmu náležela, jichž Adam hrnčíř³⁰⁸ mnoho let s manželkou svou a sestrou Jiříkovou užíval. Poněvadž jí tu roli Adam, švagr jeho, vypravil a nyní mátě vlastní Jiříkova při dceři své, manželce Slaninově zůstává, a své s nimi vychování má. Protože jest tu nyní na tu roli vobilí vyseto, to aby ze spolka sklidili a užili, a potom budoucně těch rolí sestra jeho Jiříkova s dítkami svými užívati mohla. Matěj Slanina pánům poděkoval, Hunal pak, že mu se veliká křivda děje, a páni jeho za tu řeč v kázeň vzali.

Od p. Štubíka³⁰⁹ psaní a v ní suplikaci poddaných p. Štubíka vztahující se na Jana Kopačku³¹⁰ rychtáře Vyskytenskýho.

Odepřel tomu rychtář.

[fol. 130 - reverzní str.]

Poddaní p. Štubíka vystavili svědky.

Nemohli se dlouho s svědky shotoviti, pročež jim do dvou neděl toho odložili.

Přípovědi k statku Václava Partlíčka v outerej po Božím Těle311:

Teofil připověděl se pro 9 kop míš. míň anebo víc.

[fol. 131 - averzní str.]

Jakuba Stehlíka³¹² páni v svou kázeň vzali, protože [......................]³¹³ v

Lejšovce314 70 dřev[ěných] tyček na chmelnici.

Rychtář kojčickej stěžoval sobě do Míkovýho, že by o něm mluviti měli. Rychtář

že pánům víry nechová, načež i [.......] dávali v krčmě totiž toto: aby šli, vezma vazbu, a

v poultrubí sobě ryb chytili. Pro kteroužto věc týž Míků od pánů v kázeň vzat.

Léta 1611 v pátek po s[vaté]m Vítě315 v sjití pana purgkmistra a pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Šimanovýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jiříka Pekaře, Václava Chřena, Václava Smítky, starších obecních - Jakuba Hrůzy, tyto věci řízeny:

Přísaha cechmistrů soukenických:

Přísahám pánu Bohu všemohoucímu, panu purgkmistru a pánům <jakožto vrchnosti naší>, že v tomto ouřadu a povolání při hledo[..] po stavu cechmistrském, k němuž [j]sem povolán, spravedlnost milovati, cti a chvály boží předně a potom dobrého řádu cechovního s pilností hleděti a to, což přináleží k řemeslu našemu, spravedlivě k tomu dohlídati, a jak sám od sebe tak i od spolu bratří a <tovaryšů> tovaryšů mých zvláště

v společném stavu při nich [.....] chci, jináč nečinil pro přízeň, ani pro nepřízeň, pro

strach, <pro kázeň>, pro bázeň ani pro kteroukoliv vymyšlenou věc. Tak nám dopomáhej pan Buoh všemohoucí a svatá velebná Trojice. Amen.

[fol. 132 - reverzní str.]

Obnoveni v řemesle soukenickém cechmistři:

Václava Bendu

3 Jakuba Hrůzy

2 Václava Chřena

4 Honsa Hrušku

K vohledávání postavů:

Václava Martinova

Matouše Širůčka³¹⁶Jakuba Martinova³¹⁷Jakuba Krašovskýho³¹⁸

Dána jim povinnost a jisté napomenutí, jak by se přitom napomenuli.

Cechmistři v řemesle ševcovském žádali za obnovení v řemesle a voleni:

Adam Zelenka Matouš Vyšata

Dána jim povinnost a přísaha i také napomenutí.

Timoteus Kramář koupil sobě, manželce a budoucím svým dům pod branou Dolní Rukovskej od Šimona Rukova319 za sumu trhovou 250 kop. Zavdal na věc Šimonovi 90 kop, platiti jej má každoročně při posudcích městských po 10 kopách až do vyplnění svrchupsané summy trhové.

Timoteus Kramář koupil dvě pole sobě, manželce a budoucím svým od Dobiáše Truhláře.³²⁰ Jedno ležící k starýmu Pehřimovu, to za 18 kop gr. peněz hotových, a docela zaplacených ouroků z toho pole 3 gr. Druhý pole za Božími mukami ležící od cesty, ač slove do Pekla,³²¹ s lúkou za 23 kop 30 gr., desátku z něho 1 [...] ječmene na ouroku, z toho pole každého po 4 groších. Act[um] toho zápisu v pátek po Dorotě.³²²

Daremnej³²³ koupil sobě pole, manželce, dědicům a budoucím svým od Anny Kolářky,³²⁴ ležící nad Harsilou³²⁵ vedle pole Kopeckýho za 5 kop hotových, ourok po 2 g^r-

[fol. 1 - averzní str.]

... radivši, prve v kázeň panskou vzatou, a jak jí to dále a več obráceno bude, o tom zví.

Vacek z Radětína,326 konšel, opakoval svou opravu zprávu a svědectví lovení v touni pod rybníkem Roškovem, totiž že Jan dali[...], Rychtář krasíkovskej s Zemanem

nápravníkem odtudž³²⁷ a s I[......] Chalupníkem³²⁸ do 6 škopů ryb drobnejch, kaprů a

štiček, mimo vuoli pánů lapali, což k zlodějství počte[.] bejti může. I že [j]sou se toho dopustili, do vězení dáni. Rychtář je nosil do svých rybníčků, nemaje toho činiti, zv[láště] maje na sobě takovou povinnost.

Jíra, poddanej pana Sekerky329 za Prachaticemi, ušel i s sestrou svou [.....] sestra

jeho <Mařka> sloužila u Mikuláše v Janovicích,330 a že by se s Mikulášem hospodářem slíhati měla, k tomu ji za službu nezap[.].

[fol. 2 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Antonínu331 v sjití na razthouz p. purgkmistra Martina Vrabce, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Václava Chřena, Jana Chába, Sixta Karba, Jana Kaňkovskýho, Václava Smítky, starších obecních - Jiříka Pekaře, Daniele Samkova, Jana Partla, Honsa Hrušky.

Snášeli se páni, aby správa sepsána a odeslána byla do ape[lací] [na] Zikmunda Poděbradskýho o životu jeho a puntování se, s právy i potomky svými.

Přípovědi k gruntu Janovýmu z Kojčic:

P. Jan Kaňkovský pro 45 gr. 5 gr.

Šenkýř Kojčickej pro 51 gr. pr.

Rychtář Kojčickej pro 1 kopu 25 gr.

Pánům za 3 korce ovsa 2 kopy.

Počnouc pravda pro 5 kop 5 gr. pr. na polo pů[j]čených, postoupí se mu

zase.

Hák z Služátek pro 10 kop 5 gr. míš. na to, ostatek zůstalo 4 kopy 45 gr. 3

denáry.

Sůl dáno za 3 kopy 20 gr. Ostatek Hákovi na jeho dluh 1 kopa 25 gr. 3

denáry.

Jan Kučera³³² koupil sobě dům od Martina Vokouna³³³ za 150 kop gr. Zavdal 33 kop. Platiti po 6 kopách míš. Závdavek přijal Martin k rukám svým. Act[um] v pátek po svaté Kateřině léta 1613.³³⁴

Václav [ ]³³⁵ koupil sobě od Exyny Oulehlý³³⁶ za 3 kopy 45 gr. a zaplatil

hotovými, ležící k rybníku Medenici.

NB. Vepsáno.

[fol. 3 - averzní str.]

Pan purgkmistr a páni dali vyhledávati puotah a domnění na Ivanku hrnčířku337 tak, jakž zprávy o ní, že by kouzliti a s čárami zacházeti měla.

Václav Širůček,³³⁸ Jakub Cíchů³³⁹ a Martin Pita oznámili, co slyšeli od n. Střepiny.³⁴⁰ Na onen čas slyšeli, <že by> mluveno bylo, <že jest> že by Ivanka hrnčířka měla dáti ňákého mlíka synu jeho Ivanovýmu, kteréž ona macocha jest, z kteréhožto mlíka on velice nemocen byl, doslejchaje toho Ivan, její řekl, to jest již dávno a je tomu do 7 anebo 8 let, kterážto věc spokojena jest. Dále potom i toho doslejchali od n. Menšíka³⁴¹ hrnčíře, že by Ivanka měla nětco [!] [udě]lati, jestli z té nemoci umře, žádnej jinej ním že vinen není, nežli Ivanka. To bral na svou duši a s sebou do hrobu.

Ivanů syn oznamoval, že některého času z velikýho hladu vzal sobě mlíka, z kteréhožto mlíka velmi těžko mu bylo, jinýho že víc nic neví.

Alžběta Kardaška342 oznamovala, tomu se divila, že ti hrnčíři stoní, a že také stonovala. V životě zření mívala a potom jednoho času, když Ivanka vodu brala, a ona od doma svého z pavlače křičela, nám aby jí již pustila, a více netrápila.

Lukšíčková oznamovala: Slyšela [j]sem od neboštíka Menšíka, že by mu Ivanka udělala a uškodila, že tak stůně, a nev[...].

[fol. 4 - reverzní str.]

Zeman, starej Vlásenickej, oznamoval, že syn Adam a jeho nevěsta stonávali a na ruce nemohli, museli je krmiti. Marek Hložek343 že něčeho dodával, a <Marky> Chodkovej muž čtvrtej den po udělání umřel.

Vlašička, dcera Zemanova, oznamovala, když se doma bejvala, Marek v Starém Pelhřimově že by překážel.

Mikuláš hrnčíř,344 bratr její, na tom umíral a prosil, aby šli k Ivance a řekli jí, aby mu zase voddělala, a pravil ten bratr její, že by mu v pití dodati měla Ivanka, a aby potom voddělala mu zase.

O Hlůžkovej v <Budějo> Dubovicích správa, že by čarodějnice hrubá byla.

Kolář z Radětína345 oznamoval, že jest slejchával a povědom, že Mikuláš <bratr> a Adam, oba bratři, stonávali velmi a schroměli na ruce, a na koho by domnění měli a naříkali, že by jim uděláno bylo, neví.

Menšíková³⁴⁶ oznamovala, že n., manžel její naříkal na Ivanku, a netoliko von, ale jich 6 hrnčířů naříkalo na ni a sedmá Šátková.³⁴⁷ Ta také tak stonala [...] značí, že by za nima jim kaženo a všickni zemřeli. I ona že na ní domnění má, že by jim udělati měla, a taky k chromotě přišla, a na tom že umříti chce. Sama oznamovala, že žádnej nic vinen není, nežli Ivanka hrnčířka. Toho je mnoho, naposledy doložila.

[fol. 5 - averzní str.]

Alžběta Karbová, že od neboštíka Střepiny nic neslejchala.

Kozirková:348 Slyšela [j]sem od n. Menšíka, měl domnění na Ivanku, že by jim udělala a překazila vona, a naříkal na ni: Umřel, i že ním žádnej vinen není, nežli vona Ivanka, a neboštík Střepina také na ní naříkal a mluvil, naříkaje má milá vrchnosti.

Urbanka hrnčířka,349 vdova, žádala za vyhlášení kšaftu n. Urbana Komárka hrnčíře. Manželka n. hrnčíře Střepiny oznamovala, že n. manžel její na ní naříkal, totiž na Ivanku, že by mu udělati <mohl> měla, <totiž> že by tím uděláním on nemocen byl, a že již příčinou její, tý mošny, předce umříti musí, kteroužto těšil, že pan Buoh manželku jeho neopa[..]stí.

Nota bene. Paměť- Kšaft n. Matěje Chába350 a poslední vuole jeho:

Jan Kudrhart oznamoval s Janem Chábem vuoli n. Matěje Chába, totiž kdyby ho pan Buoh od smrti uchovati neráčil, tehdy aby rybník s sádkami, mléčném slove Chábovským s lukami a zahradami a což k tomu přísluší, toho aby dítkám jeho po něm pozůstalejm zanecháno bylo a dochováno až do jich zrostu tak, aby ho mohli míti páni.

[fol. 6 - reverzní str.]

Cechmistři a mistři řemesla soukenickýho podali stížnosti své v spisu, žádajíc, aby při prodeji masa na váhu nařízeno bylo jak hovězí, tak i skopový a telecí.

I snášeli se páni, aby hovězí a vepřový maso při předešlým nařízení pozastaveno bylo. Co se pak dotejče skopovýho a telecího masa dobrýho, to aby váženo a prodáváno bylo na váhu po 3 groších. Beraní pak a kozlový i také skopový lehčejší, to po 2 gr. míš.

Sedláci z Hodějovic, z Radětína a z Krasíkovic žádali, aby na rukojmě dáni byli Jan Dalík a nápravník krasíkovskej.

Uvažovali páni oučinek jejich a zdání svá dávali.

Václav Chřen, aby spokutováni byli. Pro přečtení toho Václav Smítka též tak.

Jan Kaňkovskej také vo spokutování jich.

Jiní páni taky se tak s nimi všickni srovnávají i starší vobecní.

[fol. 7 - averzní str.]

NB. O chytání ryb a rakův.

Sedlákům, kteří vo Dalíka a nápravníka chodili, <kteří> jenž u vězení zůstávali, z takového vězení propuštěni jsou, a bejti mají. Oznámeno, že pro své nešetrné chování a přečinění a chytáním ryb v touni u Rožkova zlodějstva se dopustili, protož v pokutě pánům rybníky svý že propadli, kterýchžto aby prázdni byli všemi způsoby, a jich nenasazovali, kteréž páni sami nasaditi dají, a k svému užitku obracejí, a tím za to spokutováni bejti mají.

Léta 1613 v středu po s[vaté]m Pavle na víru obrácení351 v sjití na rathouz p. purgkmistra Martina Vrabce, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních.

Přípovědi k domku Kubátovu,352 ševci:

Václav z Bácovic, pastejř, pro 2 kopy 17 gr. pr.

[fol. 8 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek ochtáb s[vatéh]o Pavla na víru obrácení353 v sjití na rathouz p. purgkmistra Martina Vrabce, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Václava Bendy, Jana Šimanova, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Sixta Karba, Jakuba Hrůzy, starších obecních - Jiříka Pekaře, Daniele Samkova, Jana Partla, Honsa Hrušky.

Počet čtyřnedělní držán s Jakubem Hrůzou, písařem důchodním.

Pan Sixt Karb s panem Václavem Bendou ohlašovali se v tom, co se dotejče kšaftu n. Urbana Střepiny, a zvláště artykule toho, že jest o dílu a statečku po n. Jiříkovi Karbovi, kterejž by na něho anebo nebošku manželku jeho a dceru tehdá neboštíka Karba přijíti a připadnouti měl, k kterémužto statečku a dílu výš jmenovaný p. Sixt a pan Václav Benda lepší právo a spravedlnost míti se právi nežli <jméno v[....]> kdo jinej, žádajíc toho za poznamenání. Stalo se.

Pavel krejčí, n. Paclíka z Lipice syn, žádal pana purgkmistra a pánův, aby poněvadž poddaným pánův a té obce zůstává, <žádajíc> poněvadž jest se manželkou opatřil, aby z té poddanosti propuštěn a za spolusouseda této obce přijat byl, práva městského i také živnosti

[fol. 9 - averzní str.]

zároveň spolu s jinými sousedy aby užívati mohl, slibujíc se náležitě, upřímně, věrně a poslušně chovati a všecka jha a břemena zároveň spolu s jinými sousedy nésti pomáhati tak, aby jsouc vyhoštěn a za souseda přijat, mohl také do cechu řemesla krejčovského, kterémuž se vyučil, také jednoho cechovního přijat bejti.

NB vepsati, kdež náleží.

Petr krejčí Jarošů354 koupil sobě, dědicům a budoucím svým dům ležící na předměstí <ležící> vedle domů Jana Kuželova, Nikodýma, od Kubáta ševce za s[umu] 84 kop. Zavdal na věc 28 kop, placení <úrokem> po 4 kopách počnouc v roce od budoucích posudků, první vejruňk léta 1614, a potom vždycky každého roku při každých posudcích až do vyplnění svrchupsané sumy trhové.

Ouřad přijal Václav Chřen po p. Martinovi.

[fol. 10 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu den s[vat]é Doroty355 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Jana Šimanova, Jana Kaňkovskýho, Václava Smítky, Jana Chába, tyto věci řízeny:

Statek po n. Jiříkovi Karbovi znovu podle vyměření a jisté resolucí Jich Mi[l]ostí pánův rad z apelací šacován.

Léta 1613 v pátek po svaté Dorotě356 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Jana Šimanova, Václava Bendy, Jana Kaňkovskýho.

Příjem v sousedství Pavla Paclíkova z Lipice, řemesla krejčovského, kterejž se k Chábce přiženil.357

Na snažnou žádost Pavla Paclíka lipickýho a přímluvu přátel jeho, poddanosti též také člověčenství, kterouž pánům a vší obce pelh[řimovské] zavázan byl <tak činí z té i také ho Pavla z poddanství, z člověčenství>, propouštějí, a za spolusouseda a měštěnína města Pelhřimova a této obce přijímají, právo městské jemu dávají a ke všem privilegiím, svobodám, než[....], živnostem městským jeho připouštějí, tak a na ten konec a způsob, že jest týž Pavel slíbil a připověděl k pánům, k starším vobecním i k jednomu každému poslušně a věrně se chovati, u víře a v náboženství s nimi se srovnávati, v této obci víru ve všem zachovávati a s nimi jak v štěstí, tak i v neštěstí zůstávati, zlé i dobré v obci trpěti. Pokojně ke všem sousedům, zvláště předně k pánům starším vobecním, a uctivě ve

všech náležitých věcech i [.....] měl vážně se chovati a protimyslnosti žádné jak pánům,

tak i sousedům jiným nečiniti. Na ten způsob <jest> jest přijat a právo městské jemu se pouští, což když učiní, a tak se chovati bude, páni nad ním ruku svou ochrannou držeti se jemu zakazují p[áni]. Pakli by z toho vystoupil, a tak se nechoval, a protimyslnosti [....], tehdy aby jemu ta milost,

[fol. 11 - averzní str.]

kteráž mu nyní učiněna, v tom osvobození k žádné platnosti nebyla, nýbrž zase v touž poddanost aby vešel, a takového práva městského i všech jiných dobrodiní zbaven byl. Což pro budoucí paměť do těchto kněh městských páni vepsati poručili. Act[um] v pátek po s[vat]é Dorotě léta 1613.

Psaní od p. Ladislava Vostrovce a na Proseči a Nové Cerekvi,³⁵⁸ vydání svědomí v sobotu příští. Tomáš Přibyl³⁵⁹ z <Stanovic> Rýna[.....] z Rovnýho. Ite[m] z Janovic.

Na zámku Proseči.

Psaní od pana Jindřicha Střely z Rokyc a na Křivsoudově360 a [.....], ti jich o

propuštění spravedlnosti Jiříkovi do Dunic, mlynářovýmu pod Hodějovicemi, vydaný mu 2 kopách z lásky nebo propadl spravedlnost pro svý nechování s Jiříkem Příbramským³⁶¹a Václavem Kalousem,³⁶² též Pavlem, poddaným pana Venclíka.³⁶³

Poddanej pana Venclíka s Jiříkem, synem Doroty Huttarové364 [z] Příbramě, dostavivši se s Pavlem řemesla ševcovskýho, stěžovali sobě do něho Jiříka Příbramskýho z nenáležitého pobodení a škodného, žádajíc v tom náležitého opatření a ochrany.

Od Jiříka Příbramskýho promluveno té žalobě, že dostatečně rozuměti a jí spamatovati nemůže, nicméně jestli v spisu podaná, jemu jí vejpis dán byl, a podle toho za volnej odklad, zvlášť pro dalekost cesty, a to pod týmž ku právu příbramskýmu rukojemství <ku právu dostavení zastavení> až do té pře skonání zastaven. Zapsáno i odloženo stranám do 4 neděl, totiž do pátku po neděli Reminiscere.³⁶⁵ Potom udělali spolu smlouvu a podali jí na rathouz rukojmo, že té smlouvě od Jiříka Příbramskýho dosti činiti se bude. Jakub Krašovskej a Jakub Kmoch přiznali se k tomu před panem purgk. a p. primasem v domě jeho i v přítomnosti jinejch ve středu první v Postě.³⁶⁶

[fol. 12 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu po neděli Sexagesima367 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Jana Šimanova, Václava Smítky, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starších obecních - Jana Partle, Daniele Samkova, Honsa Hrušky, tyto věci řízeny:

Václav Smítka činil relaci od pana Koňasa,368 kterémuž darován byl hřebec, jak vděčně přijat s poděkováním. Zakázaním Pelhřimovským všelijakým fedruňkem, skladem pšenice v domě pana Voldřicha, bratra jeho v Dačicích, i také fedruňkem a založením peněz na koupi pšenice, kterémukoliv z Pelhřimovských.

[fol. 13 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Valentýnu369 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Smítky, Jana Šimanova, Václava Bendy, Jakuba Hrůzy, Sixta Karba, Adama Hrůzy, Jana Kaňkovskýho, starších obecních - Jana Partle, Daniele Samkova, Timotea kramáře.

Janovi Partlovi a Janovi Hadravovi po vyhlášení svědkův podání na smlouvu přátelskou, ač tak mezi nimi činiti jest, a dále jim toho do dvou neděl odloženo.

Václav Šmerhovskej z Rosic,³⁷⁰ plnomocník pana Matěje Cyprianova,³⁷¹ dostavil se ku právu a odloženo stranám.

Kněz Vít Leck372 podal spisu svého vztahujícího se na vdovu pozůstalou po n. knězovi Janovi Raphigiusovi.

Ite[m] Anna, vdova pozůstalá po n. Janovi, podala spisu svého propuštění[?] a vydání jí čtvrt desátku zasloužilýho od n. kněze Jana Raphigiusovi [!], totiž od s[vaté]o Havla³⁷³ jminulýho až do Tří králů.³⁷⁴

[fol. 14 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu první v Postě375 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - p. Martina Vrabce.

Přípovědi k gruntu n. Malýho v Rynárci:

<Anně Šafkové [?] za 1 sud 3 kopy 30 gr. míš.>

Tomáš Vokůrka pro 3 kopy 35 gr. pr. za 1 sud piva.

Jmně za 1 sud 3 kopy 3 gr.

Václavovi Švobovi376 pro 3 kopy 5 gr. pr.

Jan Hodáček starší377 pro 1 kopu 35 gr. pr.

Rychtář Vokovskej pro 4 kopy. Odpor o věc.

Jan Šafář z Rýnarce378 za herku 5 kop pr. 5 gr.

Jakub Kmoch pro 7 kop 5 gr. pr. za 2 sudy piva.

Jan Hadrava pro 8 kop dluhu učtenýho, a má u něho krávu svou <a vola>

pr. 5 gr.

Ite[m] Václav Hadrava379 pro 2 kopy 45 gr.

K záduší 1 kopa.

Teofilovi 4 kopy 5 gr.

Partlovi 4 kopy 35 gr. Nato mu dáno 3 kopy 46 gr., ještě 19 gr.

Sixtovi 3 kopy 35. Nato jí dal 2 kopy sám.

Sabině pro 4 <4> kopy 35.

Vočenáškovi380 3 kopy 35.

Adamovi Hrůzo[vi]: 2 kopy 5 zl.

Svitákovi 54 gr. pr. vypravil ten dluh.

<Jiříkovi 3 kopy 3.>

Pavlovi Hrůz[ovi] 3kopy 35 gr. Na to mu dal 5 kop.

Pihávkovi do Putimova [?] 12 kop 10 gr. Potud 80 kop 9 gr.

Ite[m] víceji Jan Lašan pro 4 kopy 35 gr. pr.

[fol. 15 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek první v Postě381 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Jana Chába, Jana Kaňkovskýho,

Jakuba Hrůzy, Jana Polesnýho, Jana Šimanovýho, starších obecních - Jana Kudrharta, Daniele Samkova, Jiříka Pekaře, Timotea kramáře, tyto podepsané věci řízeny:

Psaní od pana Jana z Říčan o kůň od Dedery382 koupenej, na kteréž odpověď, jichž se dotejče, dáti mají pánu.

Závdavek složen od kněze Tomáše Dentulína na dům šátkovskej naproti domu Flachovu.

Michal lazebník³⁸³ starej podal stížnosti své, že Matle, syna jeho, do vězení dali, protože dělal holiče synu Sixtovu.³⁸⁴

Jan Hadrava³⁸⁵ a Kateřina Chocholuška,³⁸⁶ dostavivši se na rathouz před pány, a jsouc předešle na smlouvu přátelskou podaní, maje se tak táž Kateřina s přáteli svejmi na den od nich snešení najíti dáti a postaviti k takové smlouvě přátelské, toho pominula a se nepostavila. A tudy z Jana Hadravy a přátel jeho posměch učinila. Protož to vše, což tak mezi nimi na nedorozumu vzešlo, poznávajíc to páni, že to z veliké všetečnosti dotčené Kateřiny se stalo a zběhlo <kteráž>

[fol. 16 - reverzní str.]

a že jest svejm jazykem nectnejm Kateřina na Janovi křivá náležela, a nechtíc se páni touž věcí již déleji <víceji> zaneprazdňovati, zanášeti, to mezi nimi vyzdvihují, kazí a mocí v nic obracejí tak, že jim oběma to na žádnou újmu a zkázu dobré cti <ani manželkou> a dítkám jich bejti nemá, nyní i na budoucí časy. Že pak Kateřina to z své všetečnosti učinila a před sebe tu věc vzala, páni ji v svou kázeň vzali, a to tak při ní napravují, <tak> aby se toho víceji nedopouštěla. Pakli by se toho dopustila, tu věc někdy zdvíhala a spomínala [....]. Jan jí tehdy potom vrchovatěji za 2 neděle Vohništěm vězením³⁸⁷ ztrestána a tak spokutována bejti má. Act[um] v pátek první postní léta 1613.³⁸⁸

Ctihodný kněz Tomáš Dentulín, farář chvojnovskej, vstoupivši do rady před pány, přednášel svou mdlobu, nedostatek zdraví a sešlost věku svého i také smrtedlnost svou, ano i to, když by pro nedostatek zdraví svého pracovati nemohl, aby se s manželkou a dítkami svejmi kde octnouti mohl, koupil jest sobě, manželce své, dědicům a budoucím svým dům Šátkovskej vedle dvoru p. Václava Chřena a naproti domu Flachovýmu za sumu trhovou 230 kop. Jana Šátkovského, hrnčíře, zavdal na věc peněz hotových 45 kop gr. Platiti jej má i s budoucími svejmi <a koupil jej od Jana Šátkova> každého roku po 6 kopách míš., komuž náležeti bude, až do vyplněné svrchupsané sumy trhové, <a to od Jana Šátkova hrnčíře> stal se zápis tento v přítomnosti a na přiznání osob výš psaných v pátek první postní léta 1613.

Z toho závdavku vydáno Matějovi Slaninoví na jeho dluh 11 kop 30 gr. pr., prodávajícímu Janovi Šátkovi 27 kop. Ostatek za pány k ruce sirotčí, aneb komuž náležeti bude, zůstalo.

NB. Do pamětních vepsati kněh.

[fol. 17 - averzní str.]

Tomáš lazebník389 z lázní stěžoval sobě do Matle, syna Michalova, totiž že by jemu na překážku v řemesle jeho činiti a s nádobím po domích choditi musel, a toho řemesla užívati.

I zakázali se mu páni, že tomu Matlovi to zastaveno bude, a aby po domích nechodil s nádobím než toliko v domě votce svého, dokud on živ bude, tak aby tím podstatněji tu bejti a nájem z lázní platiti mohl.

Jakubovi Hoškovi s švagrovou jeho do 2 neděl odloženo k přátelskému porovnání.

Sixt Karb a Václav Benda podali příčin kšaftu nepořádného učiněného před smrtí n. Urbana Střepiny, však toliko posledního artykule strany statku n. Jiříka Karba.

Matěj hrnčíř³⁹⁰ ze Skutče přiženivši se k vdově po n. Šebestovi³⁹¹ hrnčíři pozůstalé, koupil sobě, manželce a budoucím svým dům po témž Šebestovi pozůstalej se vším jeho příslušenstvím podle šacuňku pánů za 180 kop gr., zavdal 39 kop. Platiti jej má při každých posudcích městských po 8 kopách až do vyplnění z toho závdavku. Vydáno na díl Anny, manželky jeho, 7 kop 30 gr. a Lýdie, dceři n. Šebesty, též vydáno 7 kop 30 gr. Ostatek toho závdavku za pány zůstalo 15 kop míš. k ruce sirotkův n. Šebesty hrnčíře.

Stal se zápis tento v pátek den s[vatéh]o Albína 1613.392

NB vepsati do purgkrechtu.

[fol. 18 - reverzní str.]

Poznamenání pokuty Staňka hutníka:393

Staněk hutník na jakej způsob a konec má toho vězení práz[d]en učiněn bejti, takž místo té pokuty, kteráž se na něho pro zamordování n. Lichky z Putimova³⁹⁴ukládá od pánův. Ukládá se <totiž> od dneška <aby> ve vězení zůstával za 4 neděle pořád zběhlé, ve vězení a potom vždycky každou sobotu <aby> na noc tam se dostavoval do vězení, aby v neděli v každé [ká]zání slova boží[ho] s poutem a s špalkem před kostelem aby sedal a stával přes každou neděli až do pondělka, pořád za půl líta, aby tam sedal. A to za pokutu <aby> podstoupiti a podniknouti povinen byl. Za to rukojmové že se tomu za dosti stane, zastaviti máme, 4 nedělích bude a ty neděle tam sedí. Act[um] v první pátek [v] Postě, ³⁹⁵ jinak stolování s[vatéh]o Petra léta 16 1 3.³⁹⁶ Rukojmové za něho Jan Pavlů,³⁹⁷ Pavel Petrů³⁹⁸ a Jan z Skrejšova.³⁹⁹ Pod propadení 50 kop gr.

Léta 1613 v středu o suchých dnech postních400 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Sixta Karba, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Václava Smítky, Václava Bendy, Adama Hrůzy.

Matěj Topičník401 chalupník ve Velkejch Outěch[ovicích] koupil sobě louku <od p. purkmis> ležící za potokem pod lesem Racínem od pana purgkmistra <a pánův> za sumu peněz 16 kop míš. hotových a docela zaplacených, kteréžto louky po zaplacení k užívání jemu postoupili. Stal se zápis tento v středu o suchých dnech postních léta 1613.

[fol. 19 - averzní str.]

Mezi Matějem Zemanem⁴⁰² vlásenickým a Václavem,⁴⁰³ synem jeho. Vyslyšaný Václav syn jeho táhl se na zápis, kterej mu učinil Matěj, votec jeho na statek ten Václavů v Vlásenici s jistou vejminkou, co jest komu z toho statku vydati měl z bratří jeho, tak jakž v manuálu na rok 1602 na listu 75.

Dále na odporu mezi nimi o toto Václav pravil, že jest s Matějem, votcem svejm, co by mu měl odtud vyplatiti <z toho statku 20 kop pomalu, totiž po 2 kopách> smlouvu v domě p. Martina Vrabce učinil, a že mu má 20 kop míš., totiž po 2 kopách vyplatiti. Matěj Zeman, votec jeho, tomu odpírá a syn jeho se Václav na lidi odvolává na přísežné, rychtáře Bácovskýho a Krasíkovskýho.

Staropelhřimovští vyslyšaní Hunal a Jihlaveckej Novosad⁴⁰⁴ a Marek Roubal,⁴⁰⁵Podštiváček jest, s Vondrou hrnčířovým.⁴⁰⁶

Odloženo jim do týhodne a na pruovody. Odvolali se na lidi.

Přípovědi k Jeníkovu gruntu v Putimově:

Pavel Hrůza za 1 prost[ici] soli.

Martinovi Vrabcovi za 1 prostici.

[fol. 20 - reverzní str.]

Přípovědi k gruntu Václava Novotnýho v Zajíčkově:

Jan Pudlickej407 pro 1 kopu 35 gr. pr. nedal ho <Jakub Krašovskej pro 1 kopu 35 gr. pr.>

Paní Dorota Rathouzská408 pro 1 kopu 50 gr. pr. víc 10 gr.

Teofil jak předešle přípovědi na listu 63 pro 3 kopy 5 gr.

Léta 1613 v pátek den s[vatéh]o Albína409 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Václava Smítky, Adama Hrůzy, Sixta Karba, Jana Polesnýho, Jana

Šimanova, Martina Vrabce, starších obecních - Jiříka Pekaře, Daniele Samkova, Jana Partie, Honsa Hrušky, Timotea kramáře.

Počet čtyřnedělní držán s panem Jakubem Hrůzou, písařem důchodním.

[fol. 21 - averzní str.]

Jan Partl ohlašoval se strany odporu, kterejž měl s Janem Hadravou o ňáké nářky mezi sebou, a na to smlouvu mají, připomínal.

Nápadníci statku po n. Jiříkovi Karbovi [j]souc obesláni na rathouz, byl přečten inventář a šacuňk statku toho s oznámením, jestliže vědí ještě jakej statek, kterejž by do toho inventáře počat bejti měl, aby oznámili, páni že se jich dotazují.

Dále pak napomenutí se jim učinilo, aby zanechajíc všech odprův a vyměřování, kdo by z nich co míti chtěl anebo nechtěl, anebo aby sobě každej vybíral, co by se mu líbilo, a mluvil, tomuto já chci a tomuto nechci, než páni zachovajíc v tom povinnost svou, vedle té resoluci Jich Mi[lo]stí tak učiniti a se chovati chtějí. Jestliže pak vždy budou následovati těch odporův proti sobě, tehdy páni to z sebe složiti, Jich Mi[lo]sti zase jejich v tom odpory a chování i také správu o nich činiti chtějí. Jak j[..] schváleno a váženo bude potom, zvědí a [.....] jich nebude.

Pekař preclíkův napomenut byl, aby jednostejný preclíky pekl tak, jakž začal, nebo někdy velmi malý preclíky peče, a neupříti v tom následují.

Přípovědi k gruntu Novákovýmu v Bácovicích:

Jan Stárek410 pro 1 kopu 4 gr. pr.

Tomáš z Hořepníka411 pro 2 kopy 35 gr. pr.

Petr Albrechtů pro 45 kop 5 gr. pr. na to mu dáno 15 kop.

Šenkýř Mašovskej412 pro 2 kopy 41 gr. pr.

<Antoška pro 3 kopy 35 gr. pr. Nedala pr. na odporu zanechaný tu.>

Václav Smítka pro 5 kop 5 gr. pr.

Zadržalý vejruňky 16 kop vydaný Janovi, 12 kop Jiříkovi, 4 kopy radě.

Martinovi Pacholků413 za službu.

Kateřině Kovářce414 na díl její.

[fol. 22 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu po neděli Reminiscere415 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, p. primasa Jana Paffiusa, Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Polesnýho, Sixta Karba, Jakuba Hrůzy, Jana Kaňkovskýho, Adama Hrůzy, tyto věci řízeny:

Psaní od kněze Jana Řečickýho panu primasovi učiněné, v kterémž se i ouřadu všeho dotýkalo, strany Anny Hoškové, švagrové jeho.

Nápadníkům statku po n. Jiříkovi Karbovi dílové toho statku přečteni, a že se každému vejpis dílu jeho vydá, od pánův zakázání se stalo.

Paní Alžběta416 se ohlásila a ozvala, že těm rybníkům Buňátkovským, aby se jinému nežli jí dostati měli, nepovolují. Ite[m] spravedlnost na domě Chábovým aby do dílu kladena bejti měla, též že nepovoluje. Ite[m] Brykům v Vostrovci také že žádnejch neb <jich> domů vzata z toho Vostrovce.

Jakub Krašovskej a Jakub Kmoch rukojmové za Jiříka Hutarova417 z Příbramě, poněvadž jest je z toho rukojemství vypravil, propuštěni, a ten kterejž od něho zraněn být, za to zranění peníze vzal, k tomu se v radě přiznal.

[fol. 23 - averzní str.]

V škole oheň vyšel 1613.

Došla zpráva pánův, že jest se v škole zapálilo skrze nešetrné opatrování žákovstva. Protož byli officiales obesláni a napomenuti, aby lepší pozor na topení v prscích měli tak, aby sousedům a snad všemu městu tím poslouženo bylo.

Vondra hrnčířů postavil svědky:

Mandelína Buňatková418 vysvědčila, že Novosad Vondru hrnčířovýho z Starýho Pelhřimova uhodil pěstí dvakrát anebo třikrát.

Jan řekl Marek Novosadovi. Co se na nás hněváš? A on řekl: Co se nemám hněvati, nadáváte nám lhářů a francovitejch. Vondra řekl tomu, že v hrdle lež to jest, a kdo to praví, že jako šelma v hrdlo lže.

Rybář, mluvil Vondra hrnčířů, konšel, kdyby někteří v lese nebrali a nekradli, měli by pokoj jako my, a že na dříví nepojedou, až jim počet vydá.

Crhan419 svědčil, že řekl Novosad, když konšelé šli, toto zdání sází, potom se hádali, a v tom Novosad udeřil pěstí na Vondru hrnčíře na konšela a upral ho.

I vzali páni to v uvážení, a že jest se toho dopustil, a na konšela sáhl, jej bil, do vězení dán.

Dalík vysvědčil, byl přitom, že smluvili se Týma s synem šenkýře z Vlásenice, synem svým, totiž, že mu měl vydati z toho statku svého v Vlásenici 20 kop a platiti je měl po 2 kopách míš.

I nalezli to páni, aby mu ihned položil 4 kopy a potom po 2 kopách míš., a komu je poručí po smrti jeho, aby tomu vydány byly, pánův žádal. Povolili tomu páni.

[fol. 24 - reverzní str.]

Rychtář Vokovskej a Hovorka⁴²⁰ vysvědčili, že [j]sou prodali Smrčku z Radňova⁴²¹ a Paclík z Lipice nápad po n. Janovi Paclíkovi⁴²² starým spravedlnost, kteráž mu náležela na gruntu Paclíkovým v Proseči a za voves od n. Víta Rathouzskýho vyzdvihli 35 kop bez Šimonových Paclíkových dětí, bratru jejich.

Léta 1613 v pátek po neděli Reminiscere423 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Šimanova, Václava Smítky, Jana Kaňkovskýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Sixta Karba, Adama Hrůzy.

Anna Hošková žádala odkladu do 2 neděl od pana purgkmistra Václava Bendy.

Povoleno jí toho.

Kněz Jiří Hanuš Landškronský,⁴²⁴ farář od s[vatéh]o Mikuláše z Nového Města pražského, učinil [j]sem pánům psaní a odeslal 20 exemplářů některých dosti pěkně svázaný, a některý prostěji, písničky na epištoly a evangelia kněze Valentýna Šubera Landškronského⁴²⁵ v Domažlicích od něho složené.

[fol. 25 - averzní str.]

Páni i také všecka obec města Pacova, jakožto rukojmě za pana Mikuláše Španovského, jakožto pána svého, za sumu 300 kop míš. od n. Jiříka Karba půjčených.

Václav Talpa,⁴²⁶ rohozenskej kovář, kterej sobě vdovu po n. Janovi Rukovi,⁴²⁷kováři, žádal skrze přátelství, aby z poddanosti a člověčenství, kterýmž pánům a obci této zavázán, a propuštěn byl, a podle toho za měštěnína aby přijat byl, a právo městské jemu aby dáno bejti mohlo.

Na kteroužto žádost jeho a přímluvu některejch poctivejch lidí jak domácích, tak i přespolních <lidí> tak činí, a jeho z člověčenství propouštějí, právo městské jemu dávají a pouštějí a za souseda do obce této <propouštějí> přijímají.

[fol. 26 - reverzní str.]

Markýta vdova pozůstalá po n. Urbanovi Střepinovi hrnčíři, ohlásila se, že nemíní dalších soudů vo ten díl nebošky Markýty, dcery n. Karba, prvnější manželky n. téhož Urbana Střepiny, trpěti, nýbrž při tom statečku, kterejž jest vlastní n. Urbana manžela jejího byl, a podle téhož kšaftu jeho zachována bejti žádá, též také za stvrzení toho kšaftu jmenovaného Urbana manžela svého žádá. I poněvadž při tom kšaftu žádného dalšího od nižádného odporu vloženo jest nebylo a není, a od vyhlášení toho kšaftu šest neděl jest minulo a vyšlo, protež takovej kšaft se tvrdí a místo svý má.

[fol. 27 - averzní str.]

Příjem v sousedství Václava Talpy Rohozenskýho.

Na snažnou žádost Václava Talpy Rohozenskýho <tak činí a jeho z podda> i také za něho přímluvy mnoho lidí poctivých jak domácích, tak i přespolních, páni tak činí, a jeho z tý poddanosti, kterouž pánům a této obci zavázán byl, i také z člověčenství propouštějí <a na snažnou žádost>, zvlášť na sliby a přípovědi jeho dobrého, pokojného chování, též s panem purgkmistrem a pány i se všemi sousedy obce této, u víře a náboženství se srovnávati, a i panu purgkmistru a pánům všelijak náležitě, uctivě, poslušně, šetrně, pokojně a vážně skutkem i řečí v každém místě se chovati, přesto neb ano i se všemi sousedy v pokoji a svornosti zůstávati, všecky povinnosti, platy, zvlášť J. M. C. sbírky a berně od sebe bez zadržování odvozovati, a sumou žádné protimyslnosti v ničemž k pohoršení nedávati, na takovej způsob přijat jest v sousedství do obce města Pelhřimova, podle čehož i právo městské jemu se dává a k svobodám městským jest připuštěn. Však s tou vejminkou, jestliže by kdy z poslušenství a řádu dobrého vystoupil, protimyslnosti jakékoliv proti panu purgkmistru a paních starších vobecních činil a působil, tehdy aby jemu tato milost a osvobození k žádné platnosti nebyla, zase v poddanost panu purgk., pánům, aby <upadl> vešel. Však když se tak, jakž na něho náleží, chovati bude, tehdy páni nad ním svou ochrannou držeti připovídají. Act[um] v <středu po neděli Oculi> pátek po neděli Reminiscere léta 1613.428

[fol. 28 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu po neděli postní Oculi429 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Chába.

Jan Paclík z Lipice⁴³⁰ s Smrčkou z Radňova⁴³¹ na vyslyšaní, co se dotejče o voves po n. Paclíkovi u Rathouzskýho vyzdvižených, na odporu odloženo k pruovodům do týhodne.

Odpověď psáti na psaní pana Vostrovce432 o spravedlnost a svobody zajíčkovské.

Léta 1613 v pátek po Středopostí433 v sjití pana purgkmistra Václava Bendy, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Smítky, Jana Chába, Jana Kaňkovskýho, Sixta Karba, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starších vobecních - Jiříka Pekaře, Timotea Kramáře, Jana Partie, Daniele Samkova, tyto věci řízeny:

Psaní učiněno od pánův novoměstských o dovolení k stavu manželskýmu Anežky⁴³⁴ dcery pozůstalé po n. Vítovi Hynkovi,⁴³⁵ kterouž v sobě oblíbil k stavu svatého manželství jeden měštěnín Nového Města pražského, a ta zůstává u tety své v Novém Městě pražském.

[fol. 29 - averzní str.]

NB. O sklad soli.

Václav Švob volen za jednoho slanaře k Šimonovi Hrůzovi,436 kterejžto k sobě to přijal, a že v tom pracovati bude, se zamluvil.

Ite[m] na tom se páni snesli všeckni, aby když by někdy některej soused soli přivezl a páni slanaři, že by ji koupiti nechtěli, aby ji mohl sobě doma složiti, a ji vobvésti slanaři volenými, však aby ji po různu neprodával pod pokutou propadení té soli. Jestliže by se toho kdo dopustil, a chtěl-li by potom jí zase pryč odvésti dáti, tehd[á] povinen bude pánům slanařům zase vobvésti. A oni ji aby zase spatřili a vyčtli, a najde-li se to tak, že ta všecka sůl zouplna zůstává a že jí nic neprodal, bude jí moci odvésti a speněžiti jinam, a tak pokutou povinen nebude.

Anna,437 manželka Jana Hodáčka mladšího, podala spisu svého, v kterémž toho doloženo, co by se jí nelíbilo a co by se líbilo, jací by v tom podělení nedostatkové se nacházely. I oznámeno jí, že tomu povolují, aby z těch drev vorovejch i z kovovejch v B ácovicích prodanejch.

Kšaft nebošky Anny,438 manželky Jakuba Kmocha, čten a vyhlášen před manželem <jejím> a jinejmi přáteli jejími.

Po přečtení žádali ho za vejpis.

[fol. 30 - reverzní str.]

Anna Kubíková⁴³⁹ podala spisu svého pánům, stěžujíc sobě do Martina Košetickýho,⁴⁴⁰ že by jí podle smlouvy a trhu o dům učiněný[ch] nedodal 50 kop, v čemž aby napomenut byl, je odvésti a jí v těch 50 kopách spokojiti. Což se i stalo, a on napomenut, do dvou neděl aby ji spokojil.

Karbová441 také byla obeslána a napomenuta, a poněvadž toliko prodala Špinkovi

do Jihlavy 1 pár volův za 36 kop [.....] na díl položený byly [...] za 70 kop, protož zase

jí se nahražuje to, aby ty stříbrnice, kteréž ve 30 kopách gr. šacováný se pouštějí, v tom jednom páru volův.

Ale ona mimo to, což jí na díl přišlo z toho statku po n. Jiříkovi Karbovi, kteréhož učinilo za 3 075 kop, jí třetí díl totiž za 1 025 kop míš. odhádáno a ukázáno podle resolucí Jich Mi[los]tí pánů za apelací, ještě na tom nepřestává, nýbrž to míti chce, aby jí půl zahrady, rybníky Buňátkovský a na jistotě 300 kop gr. přidáno bylo, a vejpis dílu jí vydanýho zase vrací.

[fol. 31 - averzní str.]

Léta 1612 [!] v pátek po družebné neděli442 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Bendy, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Martina Vrabce, Václava Smítky, Jakuba Hrůzy, Sixta Karba, Jana Chába, Václava Chřena, Jana

Kaňkovskýho, starších obecních - Jiříka Pekaře, Timotea Kramáře, Daniele Samkova, Honsa Hrušky.

Jan Partl zkoupil od Šimona Partie,⁴⁴³ pastorka svého, peníz ostatek spravedlnosti, z čehož by mu jí koliv náleželo na domě svém, kteréhož v držení a užívání jest, a byt svůj na něm má Jan <od Šimona Partle, pastorka svého>, a to za sumu peněz hotových 12 kop míš. a 1 pouzdro talířů cínových jemu Šímovi přidaných, úplně a docela zaplacených a odvedených. Kteréžto peníze a talíře od téhož Jana Partle Šimon přijavši, jeho Jana z nich kvitoval a víceji na žádnou spravedlnost anebo nápady, po komž by koliv jemu připadnouti a na něho přijíti mohly, se odříká, a na ně potahovati i s dědici a budoucími svými nemá a nebude, nyní i budoucí časy, k čemuž se jmenovaný Šimon před panem Václavem Bendou, ten čas ouřad purgkmistrskej držícím, přiznal jest, takový peníze a od něho přijal a z přijatých peněz a talířů jeho kvitoval, a že jak výš dotknuto námi víceji budoucně potahovati se nemá a nebude, se nadřekl. Tu relaci činil na rathouze při knihách týž p. Václav Benda. Act[um] v pátek po družebné neděli léta 1613.⁴⁴⁴

Jakub Krašovskej⁴⁴⁵ na místě Nikodýma stolaře z Hradce,⁴⁴⁶ žádal, aby mu přáno bylo, krám bedněnej a prkennej, kterejž k prodaji krámských věcí svejch při času trhovečním a trhovejmi on, Nikodém, užívati chce tak, aby jej v jistý místo schovávati mohl, v čemž

[fol. 32 - reverzní str.]

že se pánům v jistej plat uvoliti chce. I oznámeno mu od pánův, že tomu páni povolují, aby někde v starým rathouze447 místo k němu sobě obral, a jej tam sobě schovával a každej jarmark a trh 15 gr. míš. aby z toho platil.

Adam barvíř⁴⁴⁸ složil z domu vejruňku 20 kop míš. Přijal je Eliáš⁴⁴⁹ a Eva,⁴⁵⁰manželka jeho, k svým rukám.

Cechmistři a mistři řemesla soukenického podali spisu svého, kterýmžto připomínají předešlou žádost svou o napravení toho při řemesle řeznickém vo prodej masa na [...].

Řezníkům podáno spisu, kterého podali páni soukeníci. Mají na něj odpověď dáti.

Rychtáři Kojčickýmu povoleno, aby náležející loučku nějakou od gruntu Kuderové,⁴⁵¹ kterouž sobě vymínil, a na onen čas týž Kudera⁴⁵² koupiti a za to jeho i s dětmi chovati má.

[fol. 33 - averzní str.]

Zápis Jakuba Puffa,⁴⁵³ vovčáka, na sebe učiněným o vyjednání dcery své Kateřiny⁴⁵⁴ z vězení, v kterémž zůstávala v městě Polný.

Jakub Puff, vovčák při městě Pelhřimově, přiznal se před panem Janem Kaňkovským,455 jakožto ten čas při právě rychtářským, že jakož jest se do vězení dostala dcera jeho, pozůstalá žena po někdy Albrechtovi vovčákovi z Dolního dvora pod Stříbrnými horami, kterejžto tak času nedávnýho pro své zlé skutky, i s některými pacholky a fedrovníky svými při právě města Polný konec vzali, na kteroužto Kateřinu, dceru Jakuba Puffa, také že by se nětco vztahovat mělo. I chtěje výš psaný Jakub jí z téhož vězení rád pomoci, za ni se v rukojemství i s manželkou svou postavu[jí] a vším statkem svým, movitejm i nemovitejm, kterejž tu při městě Pelhřimově má, i potom jmíti bude, slibuje totiž, že táž Kateřina, dcera jeho, všech gruntů Jeho Mi[los]ti páně, jak statku polenskýho, tak i také jiných, dokud živa, 12 mil zdýli a šíří prázdná bude a nižádnejm vyvýšenejm způsobem mstíti že se nebude, a za všecky škody se od nižádného jejím vědomím jim ani žádnému ne[...] týmž statkem svým, jakýžkoliv má aneb jmíti bude připovídá, a tímto zápisem netoliko těmito kněhami na rathouz, ale také i při právě rychtářským pojišťuje a utvrzuje. Kdyby se co toho jináče mimo toto pojištění státi mělo,

tehdy že <se> zavazuje v tom netoliko týž statek svůj, i hrdlo [..] propadnoutí a sumou, že se jim pánům polenským a ani žádnému jinému v tom před ním i touž Kateřinou, dcerou jeho, žádného nebezpečenství obávati za potřebné není a nebude nyní i na

[fol. 34 - reverzní str.]

časy budoucí. Toto pojištění stalo se v městě Pelhřimově tak, jakž výš dotknuto, netoliko zde na rathouze, ale také i při právě rychtářským. A pro budoucí paměť vepsáno v sobotu po s[vaté]m <léta> Albínu jinak 2. dne Martii léta 1613.456

Přípovědi k gruntu Adama Havlíka457 v Čelistným:

Rychtář <Prosečk> Vokovský pro 2 kopy _ telat, čtvrt masa hovězího všeho 5 kop 5 gr. pr.

Mazanec z Oustrašína458 pro 2 kýty masa za 1 kopu 35 gr.

Vít459 z Čelistnýho pro 1 kopu za tele 5 gr. pr.

Pavel Hrůza pro 3 kopy 20 gr.

Anně mateři, šafářce, vydáno 9 kop. Zůstalo s závdavku 50 kop složenýho 30 kop po vydáních přípovědníkům k ruce sirotčí.

Přípovědi k gruntu n. Lichky z Putimova Navrátil460 pro 29 gr. pr.

Jan Kuželů461 pro 4 kopy 5 gr. pr. Chce mu jich počkati.

[fol. 35 - averzní str.]

Léta 1613 v středu po smrtedlné neděli462 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Bendy, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václav Chřena, Václava Smítky, tyto věci řízeny:

Matěj Novák463 v Bácovicích koupil ten grunt od pánův na místě sirotkům za 400 kop, zavdal 60 kop. Platiti jej má každoročně po 8 kopách míš., počnouc při nejprve příštích, až do vyplnění.

NB vepsati.

Vaněk Šmíd464 koupil grunt Jenkovskej v Putimově od pánů za sumu trhovou 400 kop míš., zavdal 100 kop. Platiti jej má každého roku při posudcích, počnouc při nejprve příštích, po 8 kopách.

Z toho vydáno starý Jenkovej465 na její díl 20 kop.

P. Martinovi za sůl vobecní 3 kopy 40 gr.

Pavlovi Hrůzovi též za sůl 3 kopy 20 gr. míš.

Ite[m] na vodkaz neboštíka v jistá místa vydáno 13 kop.

NB Musil466 z Dobrý Vody složil 2 kopy veruňku vydaný na díl

sestře její, Kateřině.

[fol. 36 - reverzní str.]

Matěj,⁴⁶⁷ syn Adama Pavlíkovýho v Čelistným,⁴⁶⁸ ujal grunt po n. votci svém za sumu trhovou 350 kop, zavdal 50 kop. Platiti jej má po 6 kopách při posudcích, počnouc při nejprve příštích, až do zaplacení. Actum v středu po smrtedlné neděli.

S n. Adamem Pavlíkem: Pavel Chadim,⁴⁶⁹ Matěj Hospod,⁴⁷⁰ Vondřej, Štěpán, Vít, Alžběta, Anna máti vdova šafářka, Markýta⁴⁷¹ má rychtáře v Vokově, Mandelína v Vondřejově.⁴⁷²

Přípovědi k statku po neboštíkovi Krystomandlovi:473

Šlejfíř pro 10 kop 5 gr. pr. půjčenejch hotovejch peněz.

[fol. 37 - averzní str.]

Léta 1613 v středu po neděli Cantate474 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Jakuba Hrůzy, Václava Bendy, Jana Chába, Adama Hrůzy, Jana Kaňkovskýho.

Správa rychtáře Chvojnovskýho:

Háků syn mluvil: Kradou po polích a potom budou tam krásti v komorách, a kradou i pánům. A to s láním a hromováním, a nadával zlodějů pacholeti Nacházelovýmu.475

Rychtář kojčickej též tak, kromě aby pánům kradl, toho že neslyšel.

Jiříček též o tom oznamoval, že Haků syn lál a hromoval pacholeti Nachazelovýmu, a že by ho zastihl v potocích lapati.

I že jest se tu syn Haků dopustil laní a hromování, a měl-li jest jakou do koho stížnost, měl naň žalovati. Bylo by se mu to napravilo po vyslyšení, pokudž by se co toho vyhledalo. Protož, že tak hanebně lál a hromoval, páni ho v svou kázeň vzali.

Nyní by slušelo tohoto příkladu našich následovati, a ne samému hromování, ale nejvzteklejšímu zlořečení nestrpěti.

Nacházela pak páni napomenuli, aby to při čeládce své opatřil, aby škody pasením klisnou i také lapáním v potocích raků a ryb prázdni byli.

Jistotu obnoviti panu Melicharovi Hoffmanovi476 na 1 kopu míš. od časů s[vatéh]o Jiří. Vyzdvihovali páni peníze sirotčí k oplacení panu Melicharovi 500 kop a více, ouroku z 1500 kop, totiž 45 kop. A tak mu toliko dlužni zůstávati budou nadále páni ten 1000 kop míš.

[fol. 38 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po neděli Cantate,477 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Polesnýho, Jana Chába, Adam Hrůzy, Jana Kaňkovskýho, tyto věci řízeny:

Pan Jan Polesnej⁴⁷⁸ přednášel psaní z Chrudimě s spisem Jana od Jana Koželkovýho, souseda Chrudimskýho, strany prodeji jemu rolí, náležející [ch] Volákový, sestře téhož Jana Koželkovýho. Mandelína Voláková⁴⁷⁹ jsouc obeslána na rathouz, bylo před ní čteno psaní, a spis Jana Koželkovýho z Chrudimě, bratra jejího, čemuž co v tom spisu jeho psáno, byla odepřela.

Martin Košetickej s Salomínou, manželkou svou, přiznali se: on, Martin, že jí

Salomíně dává [.....] kromě 100 kop gr. vyměňuje. Ona naproti tomu též jemu díl a

spravedlnost svou všecku, kteráž na ní po n. Václavovi Hrůzovi, manželu svém prvnějším, přišla a připadla, i také po rodičích a přátelích jejích tady s námi a při [.. ,]sti měli, na čem by se a kdekoliv vyhledati mohli. Kromě z toho všeho vymiňuje sobě 500 kop, těmi aby <mohla> vládnouti a poručiti mohla komukoliv, buď témuž Martinovi, manželu svému, anebo komu by se jí koliv vidělo a líbilo. Odloženo jim k přeslyšení toho zápisu do týhodne.

Zandálková⁴⁸⁰ jsouc obeslána, přiznávala se k tomu, že jest jí Němcová⁴⁸¹ v lázni Břidlic[e] touž Zandálkavou, když ještě sloužila u Mucků, navozovala, aby s Počepickejm⁴⁸² knapem, kterejž jí za manželku sobě

[fol. 39 - averzní str.]

vzíti chtěl, pryč šel, a tam se s ním oddati mohla. Němcová tomu odprala, a to sobě v oči mluvili, pro kteroužto věc páni ji v kázeň svou vzali.

Káča,483 dcera Jana Kudrharta, stěžovala sobě do votce svého, Jana Rýnareckýho, <votce svýho> i mateře své, že jí votec, když domu večír přicházel <jí> prával i máti a z domu honívali. I máti její vlastní, a aby mu domu práz[d]na byla, a jinde se z[j]ednala, to jí votec mluvíval. A ona, nemohouc toho snášeti a trpěti, na radu k Němcovej v lázni

chodila a jí mluvila, že sobě ňákou ženu anebo posla [.....], aby s ní šla, a jí šatu nýsti

pomáhala. Němcová pak jí radila, aby s ňákými knapy, kteří mají vandrovati, s nimi šla, oni že jí těch šatů nýsti pomáhati budou, a těch šatův že jí nepoberou. Němcová tomu odepřela. Mluvili sobě to v oči. K Petáčkovům šaty odnesla a od nich v tom fedrována byla, Němcová pak že by svodnice byla, to je[?] též ta dcera Jana Kudrharta Rýnareckýho, v radě mluvila. Tak sobě odporovala až Petáčková484 té dceři Kudrhartově v radě lži nadala a vona jí zase.

Manželka Jana Rýnareckýho485 napomenuta v tom, kterak tak mal[...] na dcery a čeládku svou mají, takže dcera jejich ted [outě]žku přišla, a to tím způsobem, že jest pobravši nemálo šatův, peněz jim rodičům, potom s dvěma knapy pryč ušla. To za odpověď dala, kdyby jí dcera poslouchala, k tomu posměchu že by nepřišla.

Též že [j]sou se toho dopustili, a v domě svém bez vuole a vědomí v s[...]ní ho víno sami sobě sadili a šenkovali, a tu protimyslnost proti pánům že [j]sou činili.

[fol. 40 - reverzní str.]

Neboštíka Krystomandle žádali přátelé za vyhlášení kšaftu. Stalo se. Snášeli se páni, aby dům a statek všechen po témž Martinovi Krystomandlovi pozůstalej dopřán a prodán byl Matějovi Spělovskýmu486 a manželce jeho se všemi svršky a nábytky.

Přípovědi k domu a statku n. Sixta Karba:

Teofil pro 18 kop míň anebo víc při pr[ávu]: Nadal 5 gr.

Václav Švob pro rukojemství za n. Sixta Baltazarovi Moutnarovi do Třeště za víno 24 kop 53 gr. pr. <víc nebo míň 5 gr. při pr[ávu].>

Jan Benda⁴⁸⁷ též pro rukojemství za 100 kop míš. i s ourokem z nich povinných p. Martinovi Zemanovýmu⁴⁸⁸ do Řečice,⁴⁸⁹ v kterémžto rukojemství pojistil mu dvě pole po n. Jiříkovi Karbovi jemu přišlé, totiž v Strážným vrchu a k Kostelíku ležících.

Jan Pánů⁴⁹⁰ pro 74 kop 5 gr. pr. za rukojemství Matějovi Hampalovi⁴⁹¹ do Batelova⁴⁹² povinných.

Šalamounovi židu493 8 kop 10 gr. pr.

Víc, na pohřeb co vzato, k témuž pohřbu <5 kop 12 gr. míš.>, obzvláštně učinění s samou oučet, to ihned zaplaceno má bejti hotovými, připověděla mu.

P. Václavovi Smítkovi pro 6 kop na kun [?]. Odpor.

Timoteus pro 11 kop 5 gr.

Martin z Rychnova494 pro 20 kop 5 gr. pr.

Mandelína Hadravka495 pro 40 kop pr. 5 gr. Na odporu.

Alžběta Karbová pro rukojemství do Jihlavy za 100 kop 5 gr. pr.

Václav Benda496 pro 20 kop víc nebo míň, verte na druhém listu z druhé

strany.

Rajmonovi497 do Jihlavy bylo 50 kop.

Vyplatila 30 kop, zůstává se mu 20 kop míš. Ite[m] ouroka 3 kopy.

[fol. 41 - averzní str.]

Společné statkův zdání p. Martina Košetickýho s paní Salomínou, manželkou jeho: Pan Martin Košetickej, stoje osobně v radě s dobrým svým rozmyslem a dobrovolně, vzdal jest a mocí zápisu tohoto vzdává dům svůj, k tomu jiný statek svůj všecek movitý i nemovitý, kterejž má aneb míti bude, kde a na čem, anebo po komžkoliv by jemu přijíti a náležeti mohl, i všecky jiné spravedlnosti své, paní Salomíně, manželce své, k jmění, držení a k dědičnému vládnutí. Kromě z toho ze všeho 100 kop sobě vyměňuje a moci své pozůstavuje. Kterémužto p. Martinovi nadepsaná paní Salomína zase vzdala jest a mocí zápisu tohoto vzdává tentýž jeho dům i všecek jmenovaný statek jeho, movitý i nemovitý, k tomu jiný statek svůj všecek, jakožto dvůr na předměstí ležící s jeho příslušenstvím, s zahradami, rolmi, lukami, právo spravedlnosti své všecky, kteréž má a potomně mohla by jmíti k jmění, držení a k dědičnému vládnutí, tím vším způsobem, jakž on pan Martin jí činil. Kromě také z toho a všeho sobě 500 kop míš. vymiňuje a v moci své pozůstavuje, těmi aby mohla v[lá]dnouti, nimi kšaftovati, poroučeti buď témuž p. Martinovi manželu svému, anebo komuž by se jí <dobře> vidělo a líbilo podle své dobré a líbezné vuole tak a na ten způsob, jestliže by jeho p. Martina prve nežli ji paní Salomínu od smrti uchov[...], tehdy aby ona paní Salomína v tom ve všem statku po p. Martinovi pozůstalém, v jeho i v svém byla rovna, a poručnice dětmi spolu splozenými. Pakli by děti jsouce, zemřely, nebo že by jim jich pan Buoh dáti neráčil, tehdy ten statek všecken jejich tak obapolně vzdanej, aby z umrlého na živého pozůstalého z často psaných manželům plným právem připadl bez překážky všelijaké každého člověka, jakéžkoliv právo k tomu míti chtějíc. Act[um] v městě Pelhřimově v pátek po <Božím vstoupení léta> Nanebevstoupení Krista pána na nebe.498 Léta 1613.

[fol. 42 - reverzní str.]

Přípovědí více k statku a domu n. Sixta Karba:

Pan Martin Vrabec pro 12 kop 58 gr. pr. 5 denárů.

Ite[m] do vobecního měšce za sůl 21 kop 22 gr.

Ite[m] za pšenici vobecní za 30 korců 1 v každej korec po 1 kopě 30 gr., učiní za ní 45 kop 22 gr.

<Ite[m] za 2 vědra másla 1 kopa 40 gr.>

Za dříví 3 kopy ouroku 2 kopy 12 gr. Odpor o ten dluh.

Pavel krejčí pro 4 kopy 39 gr. pr. učtenýho dluhu.

Matouš Posvátenskej499 pro 10 kop 5 gr. pr. dal za věc p. Hoffmanovi.

Potud 55 kop <24> gr.

Ite[m] víceji Sixt za ryby 2 kopy 22 gr.

Ite[m] z Rožkova za 15 kaprů 1 kopa 52 gr. 3 čtvrt naproti tomu vide [!].

Kamšovi500 do Tuklek 28 kop 5 gr. pr.

P. Burianovi501 do Hradce 56 kop <víc nebo míně> 36 gr.

Hákovi 20 kop.

Ite[m] Čáslavskýmu dluhu za loj 32 kop 30 gr. Ten dluh zaplatili.

Z důchodu obecního dluhu neboštíkovi povinného:

Za sedla dal svejch peněz neboštík k vobci koupenejch 7 kop 30 gr.

Outraty v Hradci s panem Václavem Bendou též 7 kop 30 gr.

Ite[m] za 2 rysy papíru dal svejch peněz 4 kopy gr.

Ite[m] za cvočky k potřebě vobecní dal svejch peněz 5 kop 20 gr. Ite[m] pan primas nedodal mu z důchodu obecního za držení ouřadu 4

kopy gr.

Učiní 28 kop 20 gr.

Za loj vobecní, za 10 kamenů.

Ite[m] od krámu svého i n. Jiříka Karba loje měl odvésti 20 kop.

[fol. 43 - averzní str.]

Léta 1613 v středu po Křížové neděli502 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Šimanovýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starší obecní - Jana Kudrharta, Timotea Mezříčkého, Daniele Samkova, Jana Partle, Jiříka Pekaře, tyto věci řízeny:

Psaní od pánův Čáslavských přimluvení za Jiříka Kezle, tesaře, o vydání a propuštění jemu dvou provazů a dvou kladek, kteréž jemu zadržovány jsou za příčinou jeho nenáležitého chování, pokudž zde byl. I uvažujíc páni velikost skutku a hřích od něho spáchaného, toho ňákž líčiti pro dobré svědomí své nemohou takovou odpověď Čáslavským dáti.

Přísaha vydána brannýmu dolnímu.

Karbová žádala za vejpis kšaftu n. Jiříka Karba. Dána jí odpověď, že jest nebylo podáno na rathouz po něm žádného kšaftu, než toliko oustní zpráva od těch, kteří byli od n. Karba dožádáni na kšaft.

Kubele z Janovic503 stěžoval sobě do zeta svého, a že zbil a stloukl ženu jeho starou, a že s ním zbejti nemůže, a to činí, když jeho Kubele doma není, a když má domů přijíti, tehdy uteče, a nepřijde za několik [neděl].

[fol. 44 - reverzní str.]

On tomu odepřel a stěžoval sobě do něho do Kubele, že ho pohaní, ženu mu bere a zastupuje, a žádných šatů na něj ode tří let nez[j]ednal, darmo tu slouží.

I poznali to páni z stížnosti jejich, že se špatně poslouchají, a mezi sebou nesnadí. Vzali Kubelu i ženu jeho v kázeň.

1613

V pátek po Božím vstoupení504 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Šimanovýho, Jana Chába, Adam Hrůzy, starších vobecních - Jana Kudrharta, Honsa Hrušky, Daniele Samkova, Timotea Kramáře.

Jakub Kmoch byl obeslán z položení smlouvy na zástavu rybníkův Hynkových. Dal odpověď, že ji někam zapů[j]čil, doma jí nemá, žádaje v tom pánů, aby ho páni při sobě omluvena měli. I vobešel se od pánův v domluvu, a že by se páni toho do něho nenadali, aby tak neupřímně s nimi zacházel, mimo slib a přípověď svou, kterouž učinil, když v měšťanství přijímán byl, protože mu tyto dvě cesty nalézají, <nebo> a aby tu smlouvu anebo jistotu položil, anebo do vězení šel. Volil se jíti rači do vězení. I snesli se páni, aby na rukojmě dán byl na tento způsob, živnosti všecky jemu že zapovídají a se skládají, poněvadž tak revers přijetí jeho v měšťanství zní.

[fol. 45 - averzní str.]

Antoška505 žádala, aby jí upuštěny byly ouroky z sumy, kterouž n. Antoš do měšce vobecního dlužen byl, na kteroužto žádost její od tého ouroku upouštějí.

Zápis společného zadání Martinovi Košetickýmu s Salomínou, manželkou jeho, přečten. Přiznaly se k němu s obojí strany.

Antoška uvedena zase v dům sirotčí po n. Antošovi Hrůzovi506 skrze osoby z prostředku jich vyslané.

Jan Pacovskej,507 jinak Kropáček, z Měst pražských, řemesla jirchářskýho tovaryš, žádal, aby mu přáno bylo řemeslo provozovati zde při městě Pelhřimově. Ukázal kuntšoft, jak se v Dačicích, dělaje za tovaryše, choval. Oznámeno mu, když ukáže a přednese list sv[...] vámi tam, kde byl.

Uvažována od pánův vejpověď mezi Jakubem Hoškem a Annou manželkou svou. P. Martin Vrabec své zadání dával, kdyby Anna dobrýho přítele k té své při, proč jest od manžela svého odešla, čehož sám [j]sem povědom, že jest ji votec k sobě s povolením pana purgkmistra a pánův přijal, a dáleji toto, <že mu se přitom vidí> že Jakub Hošek průvod svejmi nic, jak se na ně zavedl, neprovedl, a podle toho společného jejich zadání, jí Anně za pravé dává.

[fol. 46 - reverzní str.]

Václav Chřen zdání své dával, že se mu vidí, že Jakub Hošek za příčinou jejich společného zadání, na ní tu nic nemá, nýbrž že ona statku toho po manželu svém užíti má.

Václav Benda, že k tomu statku Anna podle toho zadání lepší právo a spravedlnost míti má.

Timoteus, jsouc dosazen do rady p[ro] purgkmistra nepřítomnost a dostatek osob radních, při něm se snáší, za věc spravedlivou bejti, že Anna toho statku užíti má po manželu svém podle jich společného zadání.

Jan Kaňkovskej, že Anna Hošková má lepší právo a spravedlnost k tomu statku nežli on Jakub, podle téhož jich společného zadání.

Daniel Samků, ti svědkové, že jí Anně k žádné škodě nejsou, kteříž od Jakuba zavedení, též, že má ona Anna míti lepší právo k tomu statku nežli on Jakub.

Jan Chábů, že má k tomu statku lepší právo nežli Jakub měti.

Adam Hrůza též tak jako jiní.

P. Jan Paffius, poněvadž svědkové toho dosvědčujíc, že ona Anna byvši u votce svého po vdání se za Adama, u něho se dobře a poctivě chovala, protože také s takovým zdáním k jiným pánů přistupuje a s ním se srovnává.

Pan purgkmistr Václav Smítka též se tak s pány srovnává vejpověď.

[fol. 47 - averzní str.]

Dceři Jana Rýnareckýho do pátku po s[vat]é Trojici,508 na kterýžto den i Jan a manželka jeho, aby se pod pokutou postavili, a stáli.

NB vepsati.

Adam Nechvátal⁵⁰⁹ skoupil na gruntu svém 25 kop gr. za 7 kop gr. od Anežky dcery n. Víta Hynka, a zaplatil, a tak již tu nic nemá míti. V outerej po neděli Exaudi.⁵¹⁰

Přípovědi k gruntu n. Vávry Jíchova511 z Proseče:

Pavel Chalupník z Chvojnova připověděl se pro svůj dluh 2 kopy 35 gr. i připovědnejm, vide doleji, přijal [j]sem je k sobě.

Vejpověď mezi Jakubem Hoškem a Annou n. Adama Hoška někdy manželkou

jeho:

Mandelína Masopustka512 pro 45 gr.pr. Přijal jsem je k sobě.

Jan Pánů pro 5 kop 35 gr. pr. Janovi Chábovi.

Jan Pakosta513 kovář pro 1 kopu 15 gr. pr. Přijal jsem je k sobě.

Mikuláš514 rychtář pro 5 kop 35 gr. pr. dluhu vobecního. Přij al jsem je. Václav [.....] pro 1 kopu 15 gr. pr.

Pan Václav Smítka pro 4 kopy více nebo míně nedal, pr. 27 gr. I vydány mu.

Sirotkům Jíchovým vydáno všem na statky 4 kopy 33 gr. 21 kop 27 gr. Zůstává za pány 4 kopy.

[fol. 48 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po Božím těle515 v sjití p. purgkmistra Jana Kaňkovskýho, p. primasa Jana Paffiusa <Kaňkovskýho>. Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Bendy, Jana Polesnýho, Václava Smítky, Jakuba Hrůzy, starších vobecních - Jana Partle, Timotea Meziříč[s]kýho.

Uvažována pře a acti mezi Matějem Cyprianový Hlineckým, měštěnínem města Pardubic, a čtena byla, a ještě podání na smlouvu přátelskou před vejpovědí. I vyžádali sobě z obou stran potazu, a že chtí na to odpověď svou dáti, a oumysl svůj oznámiti a pronésti.

Kukla⁵¹⁶ švec žádal za Marjanu,⁵¹⁷ dceru n. Míky Jarošovýho,⁵¹⁸ aby mu za manželku dána byla, k čemuž že ona jeho bejti chce, připověděla, pokudž páni povolí.

Jan Benda s Jakubem Kmochem ohlašovali se, že [j]sou slíbili za n. Sixta za 100 kop p. Martinovi Zemanovýmu.

Havel Střechovskej⁵¹⁹ koupil sobě, manželce a budoucím svým dům, na předměstí ležící za Dolní fortnou, Mašíkovskej, od Matěje Spělovskýho⁵²⁰ za sumu trhovou 300 kop míš., zavdal na věc 75 kop. Platiti jej má každoročně vejruňky po 15 kopách míš. až do vyplnění <svrchupsané sumy peněz>, což jemu Spělovskýmu tu náleží, a po zaplacení a vyplnění jeho penězi potom dopláceti jej má po 10 kopách míš. každého roku při každých posudcích městských až do vyplnění. Z toho závdavku vydáno Rutovi 66 kop, Timoteovi 5 kop, Jakubovi Hrůzovi ostatek 4 kopy.

NB. právo městské i záměstští sobě jednati museli.

[fol. 49 - averzní str.]

Pan Matěj Cyprianů z Pardubic odpověď svou dal, že podle odkladu učiněnýho k vejpovědi se dostavuje a ji za vyhlášení žádá. A druhá strana též k té vejpovědi se hlásí a volá. Odloženo jim do dne zejtřejšího k hodině 13. V sobotu nazejtří, seševši se, páni uvažovali. Act[um]. Uvažována vejpoveď: sentence o zdání své činili mezi Matějem Cyprianovým z Pardubic a Martinem Rathouzským.

Martin Vrabec zápis, kterej n. Vít Rathouzský Kateřině,⁵²¹ dceři n. Petra Rathouzskýho,⁵²² udělal, kterýmžto jí se zapsal z statku svého tak, jako i synu svému učiniti zároveň.

P. Václav Chřen též tak a že jí tu anebo manželu jejímu po smrti její polovici toho statku náleží, co jest, on Martin k jakýmu tu statku po n. Vítovi přišel a jeho vláda jest.

P. Václav Benda též tak.

P. Jan Šimanů též podle toho zápisu kněh měst[ských].

P. Václav Smítka též tak.

P. Jan Polesnej též.

P. Jakub Hrůza též tak.

P. Jan Partl též tak.

P. Timoteus též tak.

[fol. 50 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu po s[vaté]m Medardu523 v sjití na rathouz p. purgkmistra Jana Kaňkovskýho, primasa Jana Paffiusa, Martina Vrabce, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Chába.

Jiřík,⁵²⁴ pláten barvíř, vlastní votec Havlovčinýho muže, někdy souseda z města Milčína,⁵²⁵ přimlouval se za Adama⁵²⁶ svého syna Havle, aby poněvadž již zde od některého roku za obyvatele jest a manželku sobě pojal, a kdyby kdyžto bejti mohl, a zakoupení sobě učiniti chtěl, aby mu toho páni přáli, ukázavši list svůj zachovací, do kteréhož nahlédnuto, a že pořádnej jest, tomu vyrozumíno, což pro budoucí paměť poznamenáno.

Rohozenští podali spisu, oznamujíc o tom, že by pan z Říčan v Dolní Cerekvi židům mejto prodal, kteréžto židé chtěli by z nich mejto, když drva do Jihlavy vezou, bráti, kteréhožto nikdá nedávali. A bylo jim na onen čas od n. pana hejtmana z Říčan pasírováno z samých toliko drev, z jinýho, co by koliv vezli, toho se nespěčují mejta dávati. Za kteroužto věc uvolili se Rohozenští cestu k Cerekvi i most vopravovati.

[fol. 51 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek [po] s[vaté]m Medardu527 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Kaňkovskýho, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Chába, Jana Šimanova, Václava Smítky, Adam Hrůzy, Václava Bendy, Jana Polesnýho, Jakuba Hrůzy, starších obecních - Jana Partle, Daniele Samkova, Timotea Meziříčkýho, Honsa Hrušky.

Vopisováno psaní od pana Mikuláše Španovského strany Karbový, po půhonu nestaní ji, a stanem práva daný Pacovským a obci jí chtějíc, jí pán na místě Pacovských poddaných svých ze škod viniti a outok o škody vložiti, vloživše a obeslavši téhož outok [.......] v psaní svém.

Příčiny Jakuba Hoška ku právu položené a přede právem před stranami čtena, kteréž apelací v času právním odeslané bude. Od Act[um] vejpovědi mezi nimi vyhlášené, totiž v pátek po Nanebevstoupení.528

Jan Hodáček starší přiznal se k tomu před panem purgkmistrem <a pa> Janem Kaňkovským, že jest mu Jiřík Frendl529 dluh, s kterýmž n. p. Janovi Hodáčkovi panu votci jeho povinen byl a doplatil, a víceji že mu na ten dluh nic povinen není. Z počatejch a vyváženejch peněz Jiříka Frendla kvituje.

[fol. 52 - reverzní str.]

Jan Pánů, jsouc obeslán na rathouz, a vysvědčil, podavši přípis smlouvy, která se stala mezi Annou,⁵³⁰ vdovou po Jiříkovi Koželkovi,⁵³¹ <že jest té smlouvy> s jedné, Janem Koželkovým z Chrudimě a Mandelínou,⁵³² sestrou jeho, švagrem a švagrovou její, vo statek po témž Jiříkovi bratru jich pozůstalej učiněnou str[..], kterouž v radě čtena byla, že jí povědom a přítomnej byl a že taková a nejiná se jest stala mezi nimi, k ní se přiznává, a že jest jinačejší nebyla než v těch slovích, jakž jí čtena, slyšel. To k svému svědomí přijímá.

Jakub Hošek, jsouc obeslán, bylo mu oznámeno, jakž toho zprávy páni mají, kterak by on na potupu a zlehčení práva v domích šenkovních po hospodách mluviti měl, že by ujebal takovou výpověď, a sumou že by jí to zet 42[!], což pánům velmi stížné jest. A pokudž by tomu na odpor byl, to že na něho provozovati se bude. Zatím pak, poněvadž neušetřil práva, apelací že zastavena bude.

Pan purgkmistr Jan Kaňkovskej oznamoval, že jest u něho byl pan Matěj Cyprianů Hlineckej, a za to žádal, aby to nařízeno a poručeno bylo, tím statkem po n. Vítovi Rathouzským <votci svém>, jehož v držení jest Martin,533 syn jeho, ním nehejbal, neprodával a jeho nepotřeboval, poněvadž se on k němu právo a spravedlnost k polovici jeho jmíti praví, ani také žádnýho zápisu, jestli by co prodal, na to činěno nebylo.

Matouš Vyšata⁵³⁴ žádal, aby mu dovoleno bylo stodolu stavěti u jeho zahrady proti stodole Sabinině,⁵³⁵ a tam aby vyslali páni. Povoleno tomu.

[fol. 53 - averzní str.]

Léta 1613 ve čtvrtek po svatém Vítě⁵³⁶ obnoven zde ouřad konšelský, skrze pana Purkharta Točníka z Křimic na Křemicích a Prostiboři,⁵³⁷ J. M. C. radu a podkomořího Království českého. Volené osoby do ouřadu:

Primas města - Jan Paffius 1

Jan Hodáček starší 12

Starší obecní - Jan Kudrhart Jiřík Pekař Jan Partl Jan Řečický Daniel Samků Hons Hruška

Rychtářem městským - Pavel Hrůza. [fol. 54 - reverzní str.]

Vaření piv pořádku obnovena, jak kdo po kom vařiti má:

[1. sloupec:] Pan primas Jan Paffius, Martin Vrabec, Václav Chřen, Václav Benda, Jan Šimanů, Václav Smítka, Jan Polesnej, Jakub Hrůza, Jan Cháb, Adam Hrůza, Jan Hodáček starší, Jiřík Pekař, Jan Štefl, Tomáš Voůurka, Alžběta Karbová, Jakub Krašovský, Jan Pánů, Kateřina Doubková,⁵³⁸ Šimon Machačků,⁵³⁹ Václav Hadrava, Jakub Cícha, Sabina, Martin Bystřickej⁵⁴⁰

[2. sloupec:] Šimon Hrůza, Jan Kaňkovskej, Václav Švob, Jakub Kmoch, Adam Lukšů,⁵⁴¹ Teofil Bohd[aneckej], Matěj Pánů,⁵⁴² Jan Řečický, Jan mladší Hodáček, Dorota, Teofil, Jan Hrůza,⁵⁴³ Salo[mína], Pavel Krejčí, Sixtova vdova, Marek

Hadrav[a],⁵⁴⁴ Adam Vlach,⁵⁴⁵ Václav [....], Zikmund Pod[ěbradský], Jan Partl, Pavel Hrůza, Martin Košetickej, Zelenkova vdova, Jakub Martinů, Jakub Stehlík, Šimon Voříšek,⁵⁴⁶ Matouš Cypsar,⁵⁴⁷ Anna Hodáčková, Jiřík Jarošů,⁵⁴⁸ Jan Lašan.

[fol. 55 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek v Vigilii s[vatéh]o Petra a Pavla549 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Kaňkovskýho, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starší obecní - Jan Kudrhart, Jiřík Pekař, Jan Partl, Jan Řečickej, tyto věci řízeny:

NB. Stěžovali sobě někteří z pánů, jaká nebedlivost pastýře při pasení dobytků, též i že všudy založeno, a nemá kde ho pásti, a mnozí podruzi chovají svině, a nemají žádných rolí. Nařízení toho mezi pány se stalo, kdo by co ve správě míti měl.

Správcové nade dvorem městským: Daniel Samků, Jan Řečickej

nad dvorem Poříč[s]kým: Jiřík Pekař

nad dvorem Rohozenským: Jan Kudrhart

nad dvorem Vokovským a dvorem Zajíčkovským: Jan Partl

nad lesy a rybníky: Hons Hruška

[fol. 56 - reverzní str.]

Sládci starší, [j]souc obesláni, byli napomenuti, že vody prodávají sousedům, protože to zapovídají, kterak by přišla a mocně vodu brala, aby jí tu vodu zase vzal a vylil, konev pak pod pánev, aby hodil. Vo tom že nařizují a poroučejí.

Jakub Hošek, vstoupivši do rady, oznamoval a připomínal o své rozepři, kterouž měl s Annou švagrovou svou, n. Adama Hoška550 někdy manželkou, [j]souc na smlouvu přátelskou podaní, se smluvili, jakož pak takové smlouvy přípis pánům podali, a za vepsání jí do kněh městských za to žádali.

Chocholouška551 žádala, aby jí puštěno bylo na náklad rolí 15 kop. Dána jí odpověď, že tu roli sirotčí páni ujmou a prodají, peníze pak k ruce sirotčí že přijmou a obrátí.

Martin Kotlář552 žádal podle zápisu domu svého, jak jej koupil, zachován bejti.

Jiřík Pekař žádal, aby mu sečkáno bylo ostatku peněz za tu štěpnici, nyní pak že 20 kop skládá. Složil, ostatek doložiti má ve 2 nedělích.

Jan Chochol z Skrejšova⁵⁵³ podal obvinění svého v spisu, kterýmž obviňuje Václava Smrčkova⁵⁵⁴ odtudž z mordu syna Chocholova. Odloženo jim do dvou neděl k dání zase odpovědi, kteréhožto obvinění jemu zapů[j]čeno s navrácením téhož obvinění zase.

[fol. 57 - averzní str.]

Chvojnovští připomínali škodu od povětří z dopuštění božího jim učiněnou a stalou, a přísliby na nějaké berně, aby nimi stěžováni nebyli.

Ouřad purgkimstrskej přijal pan primas Jan Paffius.

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Prokopu555 v sjití na rathouz pana purgkmistra a pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Jana Hodáčka staršího, starších obecních - Honsa Hrušky, Jana Kudrharta, Jiříka Pekaře, Jana Řečickýho, Jana Kudrharta.

Panu Janovi Hodáčkovi staršímu556 povinnost a přísaha konšelská v radě vydána, a tak jest do stolice konšelské dosedl.

Nákladníci byli obesláni všickni a napomenuti, jak se mají při [va]ření piv chovati. Vedle jistého nařízení od pana purgkmistra a pánů, tak jakž poznamenáno, co na var piva sladu dáváno, jak mnoho piva z něho děláno a vystavováno bejti má. Protož toto se nařizuje: že před [s]táčením mají ho koštovati vosoby k tomu nařízené, a kdož by nehodného piva navařil, aby je sobě pila, a neb[o] peněžil, jak rozumí, takže vod něho tažením ho pominuto bude. Pakli též nenapraví, tehdy aby vo tom věděli, že stažení staršího piva sejde a [..] hodného navaří piva <tehdy>, od toho taženo bude, komu se kde a jak dováží, tak i šenkýřům vesnickým.

[fol. 58 - reverzní str.]

Rejstřík varův sepsán, jak kdo po kom a s kým vařiti má.

Přísaha cechmistrův v řemesle kovářském:

Přísahám panu Bohu všemohoucímu, též p. purgkmistru a pánům radním, pánům <starším obecním a vší> jakožto <vrchnosti své>, že v tomto povolání cechmistrském řemesel přítomnejch a společných, k němuž [j]sem povolán, předně cti a chvály Boží, řádu dobrého a cechovního, spravedlnosti vyhledávati v díle a řemesel těchto, víru upřímnou a hodnosti zachovati, všecky neřády a to, což by proti pánu Bohu a někomu k ublížení a ke škodě bejti mělo, mezi spolu tovaryši a cechovními nyní v domě přetrhovati chci, jináč nečině, buď pro přízeň anebo nepřízeň, pro strach, pro bázeň, pro dary, pro přátelství, ani pro žádnou vymyšlenou věc. Toho mi dopomáhej pan Buoh všemohoucí na věky požehnaný. Amen.

Cechmistři: Jan Kolář Jan Pakosta

Jiřík Pekař ujal štěpnici, kteráž Elišce,⁵⁵⁷ manželce jeho, na onen čas po n. Pavlovi Hrůzovi na díl přišla, jakožto votci jejím, však že jest byla prodala Antošovi⁵⁵⁸ n. bratru svému za 40 kop gr. na jistej způsob. Že pak n. Antoš umřel, ona Eliška takovou štěpnici spolu s Jiříkem manželem svým zase ujme k užitku svému, a to za 80 kop míš. peněz hotovejch úplně a docela zaplacených.

[fol. 59 - averzní str.]

Léta 1613 v středu po s[vaté]m Medardu559 v sjití na rathouz pana purgkmistra a pana primasa Jana Paffiusa.

<Pavel> Petr Němec560 z Proseče koupil sobě grunt Jíchovskej od pánů na místě n. Vavřince Jíchy za sumu trhovou 210 kop gr. Zavdal 30 kop gr. Platiti jej má každoročně po 4 kopách míš., počnouc při nejprve příštích, až do vyplnění svrchupsané sumy. Act[um] ut supra.

NB. vepsati.

Doklad složil Martin Rathouskej561 v času právním od učiněné a s[....] vejpovědi.

Na zlatě přijal [j]sem je do svý oumarky.

<[............]> Točili víno Lipičtí formanům ku Praze, který vezli, protož některý

se vyhledalo, že je točili a pili, platiti za ně a za jiné outraty mají.

Hunal⁵⁶² s Špičkou⁵⁶³ 8 kop gr. dáti má.

Albrechtů pacholek 3 kopy 18 gr. míš.

Václav Vaňků564 4 kopy.

Dohromady 15 kop a 18 krejcarů, a to do 2 neděl pořád zběhlých

Jan Hynek z Služátek a na Lhotkách⁵⁶⁵ stěžoval sobě do Mikuláše rychtáře prosečské[ho],⁵⁶⁶ že ho udeřil kamenem bez příčiny.

Rychtář tomu neodepřel, aby ho neuhodil. Než že Jan Hynek na věc kordem sekal, protož že se násilníku svýmu bránil. Ale Hynek tomu, aby na rychtáře kordem sekati měl, odepřel. Odvolali se na svědky:

[fol. 60 - reverzní str.]

Svědkové Jana Hynka:

Jakub Jinochů567 svědčil: Toho [j]sem povědom, řekl rychtář Hynkovi, aby

s ním šel, a von řekl, že nepůjde. I vzal ho rychtář za rameno, a von se od něho trhl a vydřel se mu. I bylo tma, neviděl [j]sem, dobyl -li jí šavle Hynek. A v tom rychtář vzavši kámen, uhodil Hynka. A nebylo tam žádný šarvátky. I jiného že není co praviti, by měl přísahu na to činiti.

Vávra Chocholů568 svědčil: Dávali sobě dobrou noc rychtář s Hynkem a já

od nich odstoupil stranou. A v tom [......] a Voplinovo pachole[k] řekl mi: Hrome, prej

Hynka zabili. I padl [....] a já mu pomáhal vstáti, řekl: Hynku Jane, pamatuj se.

Říha569 Voplinů svědčil: Rychtář uhodil Hynka kamenem, a nevěděl [j]sem dobyl-li jí Hynek na věc šavle. A nebylo žádný hádky. A dali sobě nejprve dobrou noc. Řekl mu rychtář, aby s ním šel do vsi, a von Hynek že nepůjde, protože na svou cestu kde by měl jíti.

Pacholek Kryštofa Hynka,⁵⁷⁰ Václav,⁵⁷¹ svědčil: Šel s námi rychtář. Dali sobě dobrou noc. Domlouval nám, že sobě počínáme, a nebylo nic toho. A chtěl rychtář, aby s ním šel Hynek a on nechtěl jíti. V tom sehnul se rychtář, kročivši od něho, asi pětkrát a uhodil Hynka kamenem, až padl.

Svědkové rychtáře prosečkýho:

Václav Paclík572 svědčil: Trefil [j]sem se k tomu a rychtář křikl: Hej sousedi, sekají mne. A Hynek ležel, ale neviděl [j]sem, aby ho sekal, než Hynek měl kord dobytej pod paždím. Více nevím.

Jan Pavlů⁵⁷³ svědčil: Šli od mne z domu a dávali sobě dobrou noc. I řekl Chocholů syn Vávra,⁵⁷⁴ který [j]ste šelmy hromský, smíte-li, po[j]ďte za námi za ves. Kdo je koho bil, neviděl [j]sem nic a nebyl [j]sem tam.

[fol. 61 - averzní str.]

Jakub Jinochů svědčil: Uhodil rychtář Hynka kamenem a velel mu jíti k Šmídovi, ale já měl herky na pastvě, že nemohu vodíti.

Po vyslyšení těchto svědků uznali páni rychtáře bejti křivýho, i odloženo jim toho do dvou neděl a v tom podání na smlouvu přátelskou. <v tom čase>

Rychtáři dobrovodskýmu⁵⁷⁵ poručeno, aby se sám životně vypravil do Kunžaku⁵⁷⁶a s sebou aby vzal všech 8 osob z Janovic, že bude mu dáno psaní k ouřadu do Kunžaku.

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Kyliánu577 v sjití na rathouz pana purgkmistra a p. primasa Paffiusa, osob radních - Václava Smítky, Jana Chába, Jana Kaňkovskýho, Václava Bendy, Martina Vrabce, Adam Hrůzy, Jana Šimanovýho, Jana Polesnýho, tyto věci řízeny:

Zikmund Poděbradskej a Tomáš Vokůrka přiznali se k tomu na rathouze v plné radě, totiž že ta smlouva, kter [!].578

[fol. 62 - reverzní str.]

Jiřík Smrčka⁵⁷⁹ z Skrejšova na místě Václava,⁵⁸⁰ syna svého, odpověď dal na obvinění Jana Chochola odtudž. Odloženo jim do šesti neděl a zapů[j]čeno Chocholovi tý odpovědi, totiž do pátku po s[vaté]m Jiljí.

Antošce vydáno, co jí náleželo za štěpnici i s tím, co se na ní vydělalo, totiž 30 kop míš. Ostatek za paní zůstalo k ruce sirotků.

Anně,581 Matěje Pánovýho manželce, a Jakubovi Hoškovi, švagru jejímu, smlouva do kněh městských pamětních vo ten statek po n. Adamovi Hoškovi pozůstalej vložena, před stranami přečtena byla, k níž se obojí strany přiznaly.

Jan Rýnareckej,582 že vydal na předměstí 2 vědra vína bez sádky a o[d]povědí, v kázeň vzat.

Léta 1613 v středu po památce Rozeslání apoštolův páně583 v sjití pana purgkmistra Jana Paffiusa.

Závdavek Jíchova gruntu z Proseče řízen a některým i vydávány peníze.

[fol. 63 - averzní str.]

Přípovědi k gruntu n. Mikše584 z Radětína:

Pakosta kovář pro 5 kop 11 gr. pr. Na odporu.

Jůza,585 šafář rohozenskej, pro 10 kop 5 gr. pr. Za dlužbu ten dluh.

Léta 1613 v čtvrtek po památce Rozeslání apoštolův586 v sjití na rathouz p. purgkmistra Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Smítky, Jana Šimanova, Jana Kaňkovskýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Jana Hodáčka staršího, Adama Hrůzy, starších obecních - Jiříka Kubovýho, Daniele Samkova, Jana Řečickýho, Jana Partle.

O Jíru Novákovi⁵⁸⁷ uvažování měli páni, kteréhož p. Řečickej⁵⁸⁸ k právu outrpnímu podával, chtíc na něm vyzvěděti, zdali-by ho vypálil. Pan Řečickej byl do rady puštěn, a bylo mu oznámeno, že Jíra Nováků v vězení zůstává, na kterýho pán v domnění, že pána vypálil, na jaký další půtahy anebo průvody na něho pán měl, aby přednášel. I přednesl svědomí některá v spisu, kteréž čtena a uvažována byla.

Jaká dále vyznání při outrpným právě.

[fol. 64 - reverzní str.]

Přípovědi k penězům kováře outěchovskýho složených 9 kop, z toho vydáno tovaryšovi jedna kopa gr.:

Šenkýř outěchovskej pro Jan Polesnej pro 30 Janovi Kaňkovskýmu Salomíně

Vydáno všechněm.

Závdavku složeno za grunt n. Mikše v Radětíně 50 kop gr.

Doložiti má závdavku 50 kop. Doložil.

K těm penězům připomínají se:

Pakosta kovář pro 5 kop a kolik gr.

Jůza šafář pro 10 kop gr.

Kateřině⁵⁸⁹ dceři n. Martina Poříč[s]kýho⁵⁹⁰ dluhu 10 kop gr.

Šimonovi Hrůzovi za 1 prostici soli 3 kopy 40 gr.

N. Mikeš z Radětína dal na závdavku k synu svému do Starýho Pelhřimova 50 kop. Ty se mu mají poraziti na jeho spravedlnosti.

[fol. 65 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek den s[vat]é Anny591 v sjití na rathouz p. purgkmistra a p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Chába, Václava Chřena, Jana Kaňkovskýho.

Cechmistři v řemesle soukenickém obnovení žádali, čehož užili. I obnovení a volení zase cechmistři.

Cechmistři: 1. p. Václav Chřen

2. p. Jakub Hrůza

3. p. <Jan Šimanů> Jan Kaňkovskej

4. p. <Jan Kaňkovskej, Va> Jan Kaňkovskej K vohledávání postavův: Jakub Martinů

Matouš Širůček Václav Martinů Havel Střechovskej

Přísaha:

Přísahám pánu Bohu všemohoucímu, že v tomto ouřadu cechmistrském, k němuž [j]sem povolán tak, jakž na listu 59. Při řeči [....].

[fol. 66 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po Památce Nanebevzetí Panny Marie592 v sjití na rathouz pana purgkmistra Martina Vrabce, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Václava Bendy, Jana Šimanova, Václava Smítky, Jakuba Hrůzy, Jana Chába, Václava

Smítky, Jana Polesnýho, starších obecních - Jana Kudrharta, <Honsa Hrušky>, Jiříka Pekaře, Jana Řečickýho, Daniele Samkova

Pán z Roupova593 ráčil do rady vstoupiti <ráčil> a žádal za poznamenání a zapsání svědků jeho.

Na snažnou snažnou žádost Matěje Pánovýho a přímluvu za něho přátel jeho, puštěna jest jemu živnost městská a přijat jest v sousedství, též i právo městské jemu dáno. Proti zakázání od něho věrnosti, poslušnosti a že v dobrém žádá v náboženství s panem purgkmistrem a pány se srovnati, svorností s jinými spolusousedy zůstávati bude. Připověděl pana purgkmistra a pány všelijakou uctivostí, že také předcházeti bude, slíbil všecka jha a břemena, buďto v štěstí anebo v neštěstí, zároveň s jinými sousedy v této obci, povinnosti, berně a platy jakékoliv podstupovati, bude zůstávati. Na ten způsob jest přijat za měšťana a právo městské jemu dáno. Pročež toto poznamenání pro budoucí paměť do těchto kněh pamětních a manuálu tohoto jest vepsáno. V pátek po Nanebevzetí Panny Marie léta 1613.

[fol. 68 - reverzní str.]

Léta 1613 v středu po Nanebevzetí Panny Marie594 v sjití pana purgkmistra Martina Vrabce, osob radních - pana primasa Jana Paffiusa, Václava Chřena, Václava Bendy, Václava Smítky, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starších obecních - Jana Partle, Jana Řečickýho, Jiříka Pekaře.

Psaní učiněno od pana Jana staršího Lukaveckýho⁵⁹⁵ z Lukavce a na Velkém Vonšově o propuštění etc. pána. I snášeli se páni, aby byl propuštěn Štěpán Cikán,⁵⁹⁶mlynář z Rohoznej, za poddaného pánu.

Snášeli se páni, aby povoleno bylo židům těm, kteří tu [j]sou svobodně bejti, však více aby jich mezi sebe nepřijímali, ale za to aby pánům darovali 2 koberce turecký a 2 polštáře kožený a knoflík 1 na rathouz pánům.

Léta 1613

V pátek v Vigilii svátého Bartoloměje597 v sjití na rathouz pana purgkmistra Martina Vrabce, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Bendy, Václava Chřena, Jana Šimanovýho, Václava Smítky, Jana Chába, Jana Polesnýho.

Činěn počet čtyřnedělní s písařem důchodním Jakubem Hrůzou za dvou pánův purgkmistrův, totiž za pana primasa Jana Paffiusa a pana Martina Vrabce.

[fol. 69 - averzní str.]

Jakub Stehlík koupil sobě, manželce, dědicům a budoucím svým dům Petáčkovskej se vším jeho příslušenstvím od pana Jana Chvátaliusa,⁵⁹⁸ primasa Táborskýho, kteréhož mu Adam Petáček⁵⁹⁹ v dluhu postoupil, a to za sumu trhovou 270 kop míš. Zavdal témuž panu Janovi k rukám jeho a odvedl 35 kop míš. Platiti jej má Jakub každého roku po 8 kopách míš. až do vyplnění svrchupsané sumy. Act[um] v pátek po Vigilii s[vatéh]o Bartolměje, léta 1613.⁶⁰⁰

Relátor na místě jeho k kněhám purgkrechtním pan Jan Paffius, primas.

[fol. 70 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po jarmarce s[vat]obartolomějským601 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Chába, Jana Kaňkovskýho, Jakuba Hrůzy, tyto věci řízeny:

Nahlídali páni do resolucí z apelací o Karbovou, poněvadž ta věc komisí držána bejti má.

Snášeli se páni k vybírání berně. Nařídili <Šimonu Hrůzy> Václava Širůčka s[vat]obartolomoějské [sbírky] od městských po 10 kopách gr.

[fol. 71 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Jiljí602 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Šimanovýho, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Adam[a] Hrůzy, tyto věci řízeny:

Jan Partl⁶⁰³ koupil půl louky, ležící mezi <Jana> Anny Hodáčkový⁶⁰⁴ z jedné a Kubíkovské louky z druhé strany nad cestou volešskou, od pana Jana Šimanova⁶⁰⁵ za sumu trhovou 19 kop míš. pěnez hotovejch úplně a docela zaplacenejch. Kteréžto louky po zaplacení jemu panu Janovi Partlovi a dědicům jeho k užívání odevzdal a postoupil. Žádného dalšího práva sobě nepozůstavujíce.

Valentýn,606 řemesla pekařského, tovaryš z Longešeldu, vyhledával a žádal <toho>, aby mu toho přáno bylo, takové řemeslo své pekařské k ruce smí zde v městě Pelhřimově provozovati. Ukázavši list od řemesla i zachovávací hraběte jednoho. Povoleno mu toho, však poněvadž to řemeslo jest cechovní, aby přini[...] toho vyhledával, aby přijat byl, žádal.

Snášeli se páni, aby vyšli k vyměření splavu u Prostředního mlýna.

Jiřík Pekař⁶⁰⁷ žádal zápisu na stodolu od Adama Hrůzy⁶⁰⁸ koupenou, kterouž mu zaplatili a za ní dal 51 kop gr. hotových. Přiznal se k tomu pan Adam, že za ni od něho peníze hotové vzal a z takových peněz přijatých Jiříka, švagra svého, kvituje.

[fol. 72 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po Narození Panny Marie609 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Adama Hrůzy, Jakuba Hrůzy, tyto věci řízeny:

Jan, syn Jakuba Hrůzy,⁶¹⁰ žádal, aby mu za manželku dána byla Anna pozůstalá vdova po n. knězi Janovi Raphigiusovi Nepomuckým,⁶¹¹ předešlém děkanu zdejším, kterážto jsouc přítomna, přiznala se k tomu, že jeho bejti připověděla. Páni tomu také povolili a jemu jí za manželku dali.

Téhož dne komisí držana bejti má mezi Alžbětou Karbovou, zeti jejími a ouřad[em] naším. Komisaři nařízení pan Jan z Říčan, pan Joachim Loutkovskej612 a [...] [.......] starší na domě jeho.

Léta 1613 v středu po Povýšení s[vatéh]o Kříže613 na rathouze řízeno:

Pavel Krejčí614 byl obeslán. Bylo mu oznámeno, poněvadž jest na něho psaní žalobný z Prahy přišlo vo 118 kopách 21 groších, aby rukojmě zastavil. Že ten dluh do s[vatéh]o Havla zaplatí, a pana Štorků, kupce, toho spokojí, a od něho kuntšoft přinese.

[fol. 73 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek u Vigilii s[vatéh]o Matouše615 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Chřena, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Kaňkovskýho, Jana Šimanovýho, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Chába, Adama Hrůzy, Jana Hodáčka staršího, starších obecních - Jana Partle, Daniele Samkova, Jana Řečickýho, Jiříka Pekaře, tyto věci řízeny:

Nejprve: počet čtyřnedělní držán s písařem důchodním za ouřadu postupování p. Václava Chřena.

Relaci činili páni starší vobecní, kteří vycházeli na odpory mezi Kotlářem⁶¹⁶ a Malinou,⁶¹⁷ a poručili jim páni, aby ze spolka před domy svejmi prázdnili tak, aby v tej rejhni voda nestála a svůj vodpad jmíti mohla. Jan Malina, jinak Držek, nožířskýho řemesla, proto když [j]sou tam vycházeli starší vobecní a žena jeho, že jest jsou přítomna, nenáležitě se chovali, a nevážně na pány starší křikali. <Protož v kázeň> A nemaje žádného zkrácení sobě učiněno do Měst pražských se utíkali, a na pány žalovati chtěl. Že pak nyní komora v Praze není, ani v apelaci se nesedá pro ránu morovou, toho pominul. Pro takové nešetrné jeho chování vzat v kázeň.

Matěj Machů⁶¹⁸ žádal, aby mu za manželku dána byla dcera n. Bárty,⁶¹⁹ Sudová.⁶²⁰

[fol. 74 - reverzní str.]

Havel Střechovskej z Střechova621 <svobodník> řemesla soukenického, maje <sobě> povoleno, aby zakoupení domu v této obci sobě učinil, žádal skrze přátele své, za něhož se přimlouvali, za souseda přijat byl, zakazujíc všelijakou. Na kteroužto žádost jeho a přímluvu jejich pan purgkmistr a páni tak činí a jeho za souseda poslušností a vším dobrým odsluhovati přijímají, za měštěnína obce této příjí a jemu toho v této obci <přejí> tak, aby živností městských a řemeslem svým <živiti se mohl, tak> užívati a živiti se mohl jako i jiní spolusousedé jeho na předměstí <jeho>. Obce téhož <však> na tento způsob že jest slíbil a připověděl k panu purgkmistru a pánům, k starším vobecním i poslušnosti k jednomu každému sousedu náležitě, věrně <a poslušně> se chovati, protimyslnosti žádné, jak pánům, tak i sousedům nečiniti, a příčiny klením nedávati, v náboženství s nimi se srovnávati, povinnosti, platy, berně a sbírky sněmovní s ochotností a časně od sebe odvozovati, víru této obci ve všem zachovati a s nimi jako v štěstí, tak i v neštěstí

zůstávati, totiž zlé i dobré s obcí trpěti. <[.....] věrně a upřímně [......] [......] se chovati.

Což, pokud to činiti bude a zachová, pan purgkmistr a páni s staršími obecními ruku svou ochrannou nad ním držeti se zakazují. <což> A toto pro budoucí paměť do těchto kněh pamětních vepsati poručili. Stalo se v pátek u vigiljí s[vatéh]o Matouše apoštola a Evangelisty páně, a tak rukou podáním od pana purgkmistra a pánův jest přijat. Léta 1613.622

[fol. 75 - averzní str.]

Léta 1613 v středu po s[vaté]m Matouši623 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Smítky, Jakuba Hrůzy.

Snášeli se páni, aby k pátku psaní kopie zhotovena byla ku přečtení pánům na rathouze vo zápověď myslivosti provozováním některým pánům okolním.

Léta 1613 v středu po svatém Jeronýmu624 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, pana <purgkmistra> primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Kaňkovskýho.

Rychtář velkooutěchovskej koupil nádobí kovářské od kováře odtudž za 25 kop 30 grošů. Zavdal mu 14 kop gr. Doplatiti má ostatky[?] peníze do památky s[vatéh]o Bartoloměje léta budoucího 1614.

S[.. ,.]y mají bejti od dneška v týmž dni.

[fol. 76 - reverzní str.]

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Jeronýmu625 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava <Smyíky> Bendy, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - pana Václava Smítky, Jana Kaňkovskýho, Jana Polesnýho, Jakuba Hrůzy, Jana Hodáčka starší[ho], tyto věci řízeny:

Pan purgkmistr oznamoval a přednášel psaní žalobný od Chvátaliusa z Tábora na některý soukeníky tak, jakž rejstřík přitom odeslán byl, též od něho.

Pan rychtář, Pavel Hrůza, podal ku právu Zuzany, manželky Suka kováře,⁶²⁶ a Alžbety,⁶²⁷ Jana Pekaře, jinak Vokáče,⁶²⁸ a jakou relaci činil, té v spisu podal. Čehož páni vyrozuměvši, stran obzvláštně povolali, a jich k pokoji a srovnání podle povinností svých napomenuli, a jim toho do 2 neděl odložili. A pokudž toho napomenutí přijíti nechtí, nýbrž na svém státi, tehdáž že by museli tu věc podle práva vésti, načež by potom vejpovědi s výhradou vrchního práva podělení bejti museli.

Pan Chvátalius, primas Táborský.

[fol. 77 - averzní str.]

Chochol s Smrčkou z Skrejšova se ku právu dostavili a za vyhlášení pruovodův z obojí strany žádali. Druhá odporní strana oznámila, že žádnejho odvodům nepotřebuje. Odloženo stranám k vyhlášení pruovodů.

V středu po s[vaté]m Františku629 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Bendy, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Smítky, Jana Kaňkovskýho, tyto věci řízeny:

Jíry Malýho⁶³⁰ syn z Batelova žádal, aby ho páni vyjednali od jeho pána. Oznamují o tom, že jest sobě oblíbil k stavu manželskýmu Mandolínu šenkýřku⁶³¹ dolejší vyskytenskou.

Doležal632 z Velkých Outěchovic stěžoval sobě do kováře outěchovskýho, že mu pohrůžku činí, že ho zabije, protože ho v domnění má, když mu truhlu vyloupili, to že by von učinil. I jiní sousedé ho v tom domnění mají. I dán proto do vězení i s mlynářem <kter> anebo bednářem, kterej byl na Hluchýho mlejně, na níž oba dva ňáké půtahy loupeží některejch rybníky nočně slovují a kradou.

[fol. 78 - reverzní str.]

Kuba Lichků,⁶³³ syn z Putimova, stěžoval sobě do Mravence⁶³⁴ a synův Junových, že by mu rasů nadávati měli, a potom že ho uhodil Mravenec, a Pavel Junů⁶³⁵ že na něho uhodil třikrát. Junovi synové tomu odepřeli, kromě mladší[ho]. Když na jeho bratra staršího kamenem hodil, vidíc to, že na jeho bratra hodil kamenem, slitovalo se mu toho. Uhodil ho jednou holí a nic víc. I on Mrave[ne]c odepřel tomu, nýbrž stěžoval sobě do téhož Lichky, že mu zlodějů nadal a ženě jeho kurev. Svědkové vysvědčili, že Pavel Junů uhodil Kubu Lichkova kamenem a Junů syn mladší zase ho bil holí, až jí přerazil.

I vyrozuměli páni z těch svědkův, že [j]sou sobě tu všickni nevodpustili. Mravenec, že nadával Lichkovi rasů a Lichka Mravencovi zlodějů a ženě jeho kurev a

pankhartů, že [.......] v Zachotíně, Junovi pak synové, že [j]sou ho bili Lichku. Do vězení

dáni a z vězení nemají bejti puštěni, než aby složili pokuty 20 kop všickni čtyři po 5 kopách míš.

[fol. 79 - averzní str.]

Léta 1613 v pátek po s[vaté]m Diviši636 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, osob radních - pana Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Šimanova, Jana Kaňkovskýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Adama Hrůzy.

Pan Václav Benda, pan purgkmistr, stěžoval sobě do Martina Kotláře,637 že by ho nenáležitě dotejkati a stíhati měl. Jako by on sám o své újmě jemu dům bořiti poručil, protože maje mezi sebou odpory o rejhni s Janem Držkem, jinak Malinou, sousedem svým, na kteroužto zápis, že odevřena bejti má před 18 lety, tak jakž v manuálu na rok 1596 na listu 18 se nachází, podle kteréhožto tak se přitom zanechává.

Šafář z dvoru městskýho podal spisu pánům, žádajíc a přimlouvajíc se za zeta svého Zemana z Skrejšova, kterémuž pro nehospodářství poručili grunt pošacovati, míníc jej jinému prodati. Na kteroužto žádost a přímluvu téhož šafáře páni tak činí, a toho prodaje do posudku, jak dále hospodařiti bude, po vyrozumění tomu odkládá.

Kateřina,⁶³⁸ sirotek a dcera pozůstalá po n. Jakubovi Holejch,⁶³⁹ stěžovala sobě do machochy [!] své, dceři Tomáše Vokůrky,⁶⁴⁰ že by jí šatův ložních a chodících nebošky mateře její vydati nechtěla, a víceji co po smrti neboštíka votce jejího zůstalo některejch svršků, a ty že k inventování nepřišly.

[fol. 80 - reverzní str.]

Nota bene.

Timoteus Kramář koupil sobě, manželce a budoucím svým pole ležící pod Lejšovkou,⁶⁴¹ jak se chodí k Chválovu, s vosením od Dobiáše Truhláře⁶⁴² za sumu peněz 20 kop míš. hotových a úplně i docela zaplacených. Kterejžto pole Dobiáš Timoteusovi

plným právem k užívání postoupil dědičnému. Ouroku z toho pole každého po 2 groších desátku z toho pole, půl věrte[le] ovsa to jednou v rok.

Zápis Dobiáše Truhláře na dům, kterýmž pojišťuje dluhu svého panu Janovi Chvátaliusovi. Dobiáš Truhlář, soused města Pelhřimova, jsa dlužen panu Janovi Chvataliusovi, primasovi Táborskýmu za vlnu od něho vzatou 156 kop míš., a nemaje čím takového dluhu zaplatiti, uvolil se panu Janovi zápisem knihami města Pelhřimova na domě a jiným statku svým, jakýžkoliv má, movitým i nemovitým pojistiti tak, že potud víceji na témž statku svém žádných závad, dokudž by takového dluhu nezaplatil, činiti a uvozovati moci té <uvozovati> nemá a jmíti nebude.

Takovej dluh přejal na sebe Erhart Purgkharth Broumovskej⁶⁴³ a uvolil se jej za Dobiáše platiti, na němž pan Jan Chvatalius, primus Táborskej přestal a k tomu se psaním svým, jehož datum v Táboře na den s[vatéh]o Lukáše Evangelisty léta 16 1 4,⁶⁴⁴ aby takové jejich mezi Dobiášem a Erhartem přátelské a dobrovolné snešení zápisem knihami městskými potvrditi, dovoliti dali, za ně se přimlouval.

[fol. 81 - averzní str.]

Léta 1613 v středu den s[vatéh]o Havla645 v sjití na rathouz p. purgkmistra Václava Bendy, pana primasa Jana Paffiusa, Martina Vrabce, Jana Chába, Jakuba Hrůzy.

Matěj Jírů z Batelova přinesl zhost na sebe a přijat za poddaného, kterémužto za manželku dána Mandelína, vdova po n. Tomášovi šenkýři dolejším vyskytenským.

Léta 1613 v pátek den s[vatéh]o Lukáše Evangelisty páně646 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Bendy, osob radních - Martina Vrabce, Jana Kaňkovskýho, Jakuba Hrůzy, Václava Smítky, Jana Šimanovýho, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Adama Hrůzy, Jana Hodáčka staršího, starších obecních - Jana Kudrharta, Jiříka Pekaře, Daniele Samkova, Jana Řečickýho, tyto věci řízeny:

Čtyřnedělní počet s písařem důchodním držán.

Kloboučníkovi647 oznámeno, zač se statek mu dopřívá, a co má závdavku položiti, anebo po čem platiti má závdavek o posudcích městských.

[fol. 82 - reverzní str.]

Kryštof Krejčí,⁶⁴⁸ Pavla Krejčího schovanec a přítel, žádal, aby mu za manželku dána byla dcera n. Adama Zelenky,⁶⁴⁹ kteráž to přítomna jsouc, k tomu se přiznala, že by jeho bejti chtěla. Povolili tomu páni.

Suka Kováře žena s Vokáče pekaře ženou dostavivši se podání ku právu. Dále jim oznámeno, chtějí-li se právně viniti, toho že se jim nezastupuje.

Chochol s Smrčkou z Skrejšova. Odloženo do 2 neděl.

Jakub Mrave[ne]c žádal, aby mu přáno bylo do dvora vobecního jíti a s <čeládkou> šafářkou o stav manželský jednati, kterouž sobě oblíbil za manželku.

Odepřeno tomu.

Léta 1613 v středu po s[vaté]m Havle650 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Šimanovýho, p. primasa Jana Paffiusa, Václava Chřena, Jana Kaňkovskýho, Václava Bendy, Jakuba Hrůzy.

Jíra Vávra651 z Milotic dán do vězení, protože někdo nadělal v lese u Milotic vedle louky poddanýho pana z Říčan, zeta jeho, jakožto domnění na něho jest, na dřevích kříže <nadělal>, chtěje sobě snad k té louce kus lesa přivlastniti. On pak, [j]sa hajnejm, o tom že neoznámil, do vězení dán. Pročež aby takovej kříže všecky zase vysekal a pro každej kříž pokuty 2 kop[y] složil pánům.

[fol. 83 - averzní str.]

Koubovi tesařovi⁶⁵² dána za manželku Hušhavlová,⁶⁵³ která prve schovance Křišťanova⁶⁵⁴ měla.

Léta 1613 v pátek po s[va]tý Voršile655 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Šimanova, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Václava Bendy, Jana Polesnýho, Jakuba Hrůzy, Jana Chába, Jana Kaňkovskýho, tyto věci řízeny:

Nikodým Kubát⁶⁵⁶ přiznal se, že jest sprodal peníze na domě Petra Krejčího,⁶⁵⁷<jež> totiž 56 kop peněz. Ostatních, cožkoliv na tom domě měl, za 21 kop míš.

Nota bene: Vepsáno.

Pavel Hrůza⁶⁵⁸ koupil sobě, manželce a budoucím svým rybníky, slovy Buňátkovský, s lukami a porostlinami i se vším k nim příslušenstvím od Jana Bendy⁶⁵⁹ a Marjány, manželky jeho, dceři n. Jiříka Karba⁶⁶⁰ za sumu peněz hotových 47 kop míš., úplně a docela zaplacených, kteréž Jan Benda k rukám svým přijal. K tomu se přiznal.

Nota bene: vepsáno.

[fol. 84 - reverzní str.]

Pan purgkmistr a páni i tato obec pelh[římovská] dlužní:

Panu Jiříkovi Košetickýmu661 5 0 00 kop míš. gr.

Panu Janovi Horskýmu z Arimfledu662 2000 kop g.

Panu Martinovi Lomnickýmu z Šebínu663 4000 kop g.

Panu Jakubovi Šporzlebnovi,⁶⁶⁴ apatekaři do Hradce 2500 kop g. Panu Melicharovi Hoffmanovi⁶⁶⁵ do Hradce 1000 kop g.

Panu Tomaheltovi Pavlovi666 do Hradce 1000 kop g.

Panu Matějovi Maškovi667 do Chejnova 1000 kop g.

Panu Janovi mladšímu z Říčan668 1000 kop g. Oplacen

P. Žijdusovi Rajmonovi669 1 000 kop g. Item 1000 kop g

Panu Martinovi Zemanovýmu do Řečice670 1 000 kop g.

P. Janovi Hamerníkovi671 do Hrobů 50 kop g. Oplacen 1617.

P. Zachariášovi Ješlovi672 do Jihlavy 2000 kop od so Jiří 1614.

Z platu komorního673 6 00 kop g.

Nymburským674 k vobci ze 3000 kop g. ukázáno odvozovati 90 kop

z platu.

Ite[m] k záduši Matky Boží do Tejna675 1 000 kop g.

30 kop z platu kom[orního].

Ostatek k doplnění těch 600 kop odvozuje se do renthouzu J. M. C. 360 kop g., však na dva termíny, každýho po 180 kopách g.: při každém s[vaté]m Jiří⁵⁷⁴ a s[vaté]m Havle⁵⁷⁵ po 180 kopách míš.

1613 v středu po s[vaté]m Martině.676

[fol. 85 - averzní str.]

Léta 1613 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Šimanova, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Kaňkovskýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Jana Hodáčka staršího, tyto věci řízeny:

Kněz Jan Dušek677 vopakoval stížnost Jana Hovorky, totiž že by jeho nenáležitě zhaněti a nařknouti měl. Přiznával se, že co jest o něm i o té kolatúře rýnarecké mluvil, jaká krádež se při něm nacházela, ale toho že jest ničehož se nenašlo, z týchž register nemohlo se nic vyhledati, a tak těmi registry jest přemožen.

Jan Hovorka stěžoval sobě do kněze Jana Duška, že by mu pohrůžku učinil, nad ním že se pomstí a v něm kosti sedře, a neučinil toho, aby ouřadu kněžskýho zbaven byl, ani roucha kněžského, aby na sebe nebral. Ale poněvadž jest kněz Jan Dušek jeho nařkl, že by ňákej voves ukrásti měl a žito prodávat, voves, že vod něho koupil rychtář vokovskej, Bílýmu [?] pak chalpuníku žito že prodával, kterejžto chalpuník, že zjevnej zloděj a postiženej [jest].

Rychtář zprávu dával, že jest vod něho půl korce ovsa koupil, od Hovorky. Hovorka se k tomu zná, kde by pak ten voves Hovorka vzal, jsa v tom dvoře šafářem.

Ondřej Kovář678 svědčil. Bylo o Božím těle. Čeho ode mne žádá Hovorka, toho já povědom nejsem. A jsa vopilej, neslyšel [j]sem, aby mu kněz Jan jakou pohrůžku činiti měl.

[fol. 86 - reverzní str.]

Jíra Váňů679 svědčil. Byl [j]sem vopilej a neslyšel [j]sem od kněze Jana nic, aby měl jakou pohrůžku Hovorkovi činiti.

<Klíma> Tkadlec Klíma680 svědčil. Slyšel [j]sem, že řekl kněz, Hovorku na potkání, že popere. Já odtud Hovorku odvedl.

Tomáš Přibyl681 svědčil. Neslyšel [j]sem nic, než co šenkýřka řekla, když Hovorka přišel. Byla by sváda jakož potom, když to knězi pověděli, a on že kdyby prve věděl, že tu byl, že by ho bil.

Ite[m] kněz Jan dále mluvil o rychtáři, berouc to ke své duši, že po slovení rybníka dal rychtář zatahovati a chytili nemálo ryb, kaprův a vokounův. A díl takových vokounův jemu dali. Kapři byli velký. Dávali Malýmu682 za ně 6 gr. a měl jich Malej 15 kaprův. A když tak dlouho ty ryby Malej prodával, a já řekl: Brzo ryby vyjdou, a mnoho-lis jich, Malej, měl. On řekl: Okolo 15. I kde je vzal. A on řekl: Od čeládky z dluhu. Já jich sám od něho koupil 6 kaprův.

Kovář oznámil, že jest to tak u Malýho, že jest žádal velký ryby a že je měl od čeládky, totiž od Šikoty683 za pivo centnýř.

Odloženo jim toho do dvou neděl k dalšímu té věci vyhledání.

[fol. 87 - averzní str.]

Rychtář kojčickej⁶⁸⁴ stěžoval sobě do Dedery,⁶⁸⁵ že by o něm mluviti měl, víry že rychtář nechová, i oznámil a odpověď dal. K tomu Dedera se znal a zná, totiž že jim sousedům na trhy s vlnou chodili, veli aby jí nosili, a sám že nenosí na trh vlny, v čemž že pánům víry nechová. Rychtář se přiznal, ale že ne vždycky.

Stejskalů chalupník z Skrejšova⁶⁸⁶ stěžoval sobě do Kováře strměšskýho,⁶⁸⁷ že jest k ouřadu přišel a k chromotě a od hojení, k tomu že platiti má, k čemuž puovodem Flachovýho syna přišel, žádaje v tom opatření a ochrany od pánův.

I nalezli to páni, že [j]sou povinni Flacha688 syn a Kovář Stejskalovi od hojení jeho zaplatiti a za jeho zdraví také o to se s ním <se> spokojiti a urovnati.

[fol. 88 - reverzní str.]

<Léta 1613 v pátek po s[vaté]m[!] Martině689 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Šimanova, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Bendy. Jel odsud pan rentmistr, vyprovázeli ho.>

Léta 1613

Léta 1613 v středu po s[va]tý Alžbětě vdově690 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Šimanovýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jana Hodáčka, starších obecních - Jiříka Pekaře, Jana Řečickýho.

Psaní od pánův Jihlavských v příčině Martina Petrovskýho⁶⁹¹ z Rohozný o dluh povinej Vítovi Urbanovi⁶⁹² ze Štokův 30 kop g., kterejžto dluh od rychtáře rohozenskýho, Petra Zalpy⁶⁹³ zapověděnej jest.

Druhé psaní od pána z Říčan⁶⁹⁴ vztahující se na Jakuba Kmocha⁶⁹⁵ o ňákou krávu mocně poddanému jeho z Meznýho vzatou. Jakub Kmoch tomu odepřel, a aby měl poddanému páně jeho vzíti, toho že není, než že jest krávu svou vlastní vzal s voly, ponuknutím rychtáře mezenskýho a konšela té vsi.

VII. 3. Seznam zkratek užívaných v edici

Č.

Českých

G, Gr.

Groš

J. M. C.

Jeho milosti císařské

Míš.

Míšeňský

Nebožtík

Nota bene

Pan

Pr.

Pražský

Purgk.

Purgkmistr

Suma

Str

Strana

VII. 4. Jmenný rejstřík

Albrecht Petr

3, 48, 76

Alžbeta

Antoška

Arnošt

barvíř Adam

Jiřík

Bárta

bednář Petr

Benda Jan

18, 61, 68, 91

Václav

9, 11, 12, 15, 17, 20, 21, 22, 23,24, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 39, 40, 41, 43, 45, 46, 47, 49, 50, 52, 53, 55, 57, 59, 62, 63, 64, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 78, 80,81, 82, 83, 84, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 94

Beneš z Proseče

Bláha

Bohdanecký Teofil

8, 10, 27, 43, 47, 61, 72

Buňátková Mandelána

Burian z Hradce

Bystřický Martin

Cícha Jakub

35, 72

cikán Štěpán

Crhan Tomáš

Cyprian Matěj

67, 68, 71

Cypsar Matouš

Dalík

26, 38, 50

Daremný Jan

Dedera

Dentulín

viz Chvojnovský Tomáš

Dobiáš Tomáš

Doležal

Doubková Kateřina

Držek

viz Malina

Dušek Jan

92, 93

Eliáš

Eliška

Eva

Flach

Frendl Jiřík

Hadrava Jan

30, 42, 43, 44, 48

Mandelína

Marek

Václav

43, 72

Hamerník Jan

Hampl Matěj

Hanuš Jan

Havel Adam

Havel Medek Jičínský

Havlík Adam

Hák

8, 35, 59, 63

Hložek Adam

Hlužková

Hodáček Anna

53, 73, 83

Daniel

Jan ml.

26, 30, 53, 70, 72, 74

Jan st.

13, 43, 70, 72, 74, 79, 84_:

Hoffman Melichar

59, 63, 91

Holý Jakub

Horský Jan

Hospod Matěj

Hošek Adam

22, 25, 67, 72, 78

Anna

2, 49, 50, 66, 67

Jakub

2, 24, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 74, 78

Hovorka Jan

50, 92, 93

hrnčíř Adam

Ivanka

35, 36, 37

Matěj

Menšík

Menšíková

Mikuláš

37, 51

Šebesta

Urban Střepina

35, 37, 51

Urbanka

37, 51

Vondra

47, 49, 50

Hruška Hons

21, 25, 32, 34, 38, 41, 48, 55, 65, 70, 72, 73, 74, 81

Hrůza Adam

4, 9, 11, 17, 21, 22, 29, 41, 42, 43, 46, 47, 49, 51, 53, 59, 64, 65, 66, 70, 73, 78, 79, 81, 83, 84, 88, 89

Antoš

65, 75

Antoška

Jan

72, 84

Jakub

4, 9, 13, 20, 22, 23, 24, 25, 27, 32, 38, 41, 42, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 53, 54, 59, 64, 67, 70, 72, 73, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 89, 90, 91, 92

Pavel

7, 23, 43, 47, 57, 58, 72, 73, 75, 86, 91

Šimon

53, 72, 80, 82

Hunal Jiřík

30, 31, 76

Hušhavlová

hutník Staněk

Huttar Jiřík

Dorota

Hynek Anežka

Jan

76, 77

Kryštof

Vít

53, 67

Chadim Pavel

Chalupník Pavel

34, 67

Cháb Jan

4, 5, 8, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 32, 34, 38, 39, 41, 43, 46, 47, 50, 52, 53, 54, 59, 64, 65, 66, 69, 70, 72, 73, 74, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 88, 89, 91, 92, 94

Matěj

Chochol Jan z Skrejšova

74, 78, 79, 90

Vávra

Chocholouška Kateřina

2, 44, 74

Chromý Štěpán

Chřen Václav

5, 7, 9, 11, 12, 14, 15, 17 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 45, 46, 47, 49, 50, 52, 53, 54, 57, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 90, 91, 92, 94

Chvátalius Jan

82, 86, 87, 89

Chvojnovský Tomáš

5, 29, 44

Jan ml. z Říčan

viz Řečický Jan

Jan Kryštof z Buchheimu

Jan z Skrejšova

Jakub z Bezděčína

Jaroš Jiřík

Míka

Jenková

Ješl Zachariáš

Ježek Pavel

Jinoch Jakub

76, 77

Jiráň Pavel ze Skutče

Jícha Vávra

Jíra Matěj

Pavel

Jun Pavel

Jůza

79, 80

Kabla

Kalous Václav

Kamš

Kaňkovský Jan

5, 9, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 24, 25, 27, 29, 34, 38,39, 40, 41, 42, 43, 47, 49, 50, 53, 56, 59, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 94

Karb Anna

Alžběta

3, 7, 37, 62, 72, 84

Jiřík

3, 38, 39, 45, 48, 49, 51, 54, 61, 64, 91

Sixt

3, 5, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 27, 29, 30, 34, 38, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 49, 50, 53, 54, 61, 63

Kardaška Alžběta

Kateřina

Kateřina z Plevnice

Kezle Jiřík

29, 64

Klíma

Kloboučník

Kmoch Anna

Jakub

16, 19, 26, 41, 43, 49, 54, 65, 68, 72, 95

Kocián

Kohout Tobiáš

10, 14, 18, 20

kolář Anna

Jan

2, 30, 75

z Radětína

Koňas Oldřich

Kopačka Jan

Korbelář Jan

Václav

15, 19

Košetický Jiřík

Martin

54, 60, 62, 63, 73

Salomína

60, 62, 63, 72, 79

Kotlář Martin

74, 84, 88

kovář Ondřej

Kateřina

Kozirková

Koželka Anna

Jan

60, 70

Jiřík

koželuh Matl

15,19

kramář Timoteus

4, 7, 11, 13, 16, 18, 19, 21, 33, 42, 44, 48, 53, 55, 62, 64, 66, 67, 69, 70, 88

Krašovský Jakub

33, 41, 47, 49, 55, 72

krejčí Kryštof

Pavel

7, 11, 13, 39, 63, 72, 84, 90

Petr

Krystomandl Martin

58, 61

Kryštof Karel z Roupova

Křišťan

Kříž Petr

Kubele z Janovic

64, 65

Kubíková Anna

7, 54

Kučera Jan

Kudera

Kuderová

Kudrhart Anna

10, 16

Jan ml.

10, 16, 22, 23

Jan

6, 19, 21, 24, 37, 54, 60, 61, 64, 65, 72, 73, 81, 89

Káča

Kužel Jan

39, 57

Ladislav z Vostrovce

40, 52

Lambík Jan

Lašan Alžběta

17, 26

Jan

17, 43, 73

lazebník Matl

2, 44, 45

Michal

Tomáš

Leck Vít

Lichka Jakub

87, 88

z Putimova

Lomnický Martin

Loutkovský Joachim

Lukavecký Jan starší

Lukeš Adam

7, 24, 72

Lukšíčková

Mach Matěj

24, 85

Macháček Jan

Jiřík

9, 11, 13

Matěj

6, 9, 11, 16

Šimon

Malina Jan

84, 88

Malý Jíra

87, 93

Mandelína z Vondřejova

Marek Jan

Marjana

68, 91

Markýta

Martin z Rychnova

Martinů Jakub

33, 73, 80

Václav

16, 32, 80

Masopustka Mandelína

Mašek Matěj

Matoušový Martin

Mazanec z Oustrašína

Meziříčský Timoteus

Měchura Jan

Míka

Mikeš

Mikuláš

mlynář Matěj

Mikuláš Mravenec Jakub Musil z Dobrý Vody mydlář Dorota Tomáš

Nacházel Najman Dobiáš Lukáš Navrátil

Nechvátal Adam Neprašek z Janovic Němcová Němec Petr Nikodým Novák Jíra Matěj z Bácovic Novosad z Jihlavy Novotný Václav Nymburský Brigita Daniel O

Oulehlá Exyna viz kramář Timoteus 10 32

79, 80 67 27 10

87, 90

3, 9 10

59 2

2, 3

14, 23, 67 24

60, 61 76

39, 55, 91 79

58 48

47, 49, 50 47

4, 11, 13, 16 4, 9, 13, 16, 21

Paclík Jan

50, 52

Pavel z Lipice Šimon

11, 39, 40, 50 50

Václav

z Proseče

Pacovský Jan

Paffius Jan

8, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 46, 47, 49, 50, 52, 53, 54, 57, 59, 64, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 87, 89, 90, 91, 92, 94

Pacholek Martin

Pakosta Jan 65, 75, 79

Pancířová Anna z Rohozné 12

Partl Jan 5, 20, 22, 25, 27, 30, 34, 38, 41, 42, 43, 48, 53, 55, 64, 67,

Šimon

69, 70, 73, 79, 81, 83, 84 55

Partlíček Václav

Vondra

25, 27

Pavel Tomahelt

Pavlík Adam

Matěj

Pavlů Jan

46, 77

Pánů Anna

Jan

6, 61, 67, 70, 72

Matěj

72, 78, 81

Pekař

Jan

Jiřík

5, 11, 12, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 27, 30, 32, 34, 38, 44, 48, 53, 55, 64, 72, 73, 74, 75, 79, 81, 83, 84, 89, 94

Petáček Adam

Petáčková

Petrovský Martin

Petrů Pavel

Pihávka Jakub

8, 43

Pichman Adam

Pita Martin

7, 23, 35

Poděbradský Zikmund

7, 11, 34, 73, 78

Pokorný Pavel

Polesný Jan

12, 14, 15, 17, 19, 20, 22, 24, 25, 27, 29, 32, 38, 44, 47, 49, 50, 59, 60, 65, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 78, 79, 81, 82, 83, 86, 88, 89, 91, 94

Poříčský Kateřina

Martin

Posvátenský Matouš

Přibyl Tomáš

40, 93

Příbramský Jiřík

Pudlický Jan

Puff Jakub

Kateřina

56, 57

Raphigius Jan

42, 84

Rathouzský Dorota

47, 72

Kateřina

Martin

68, 71, 76

Petr

Vít

9, 17, 23, 50, 71

Roubal Marek

Ruka Jan

Šimon

rychtář Chvojnovský

Kojčický

35, 56, 59, 94

Vokovský

43, 50, 57

Rýnarecký Jan

29, 60, 61, 66, 78

Řečický Anna

6, 11

Jan

28, 44, 69, 49, 72, 73, 74, 79, 81, 84, 89, 92, 94, 95

Říha

Sabina

3, 7, 23, 43, 71, 72

Samek Daniel

26, 34, 38, 41, 42, 44, 48, 53, 64, 65, 66, 70, 72, 73, 79, 81, 84, 89

Sekerka z Prachatic

Skočdopole

Slanina Matěj

31, 45

Smil

Smítka Václav

5, 7, 9, 12, 14, 15, 18, 21, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 41, 42, 46, 47, 48, 50, 53, 54, 55, 57, 59, 62, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 86, 87, 89, 94

Smrčka Jiřík

Václav

74, 78, 87, 90

z Radňova

50, 52

soukeník Erhart

4, 89

Spělovský Matěj

61, 68

Stárek Jan

Stehlík Jakub

32, 73, 82

Stejskal z Skrejšova

20, 94

Střechovský Havel

80, 85

Jan

6, 11

Střela Jindřich

Sudová Kateřina

Suk Martin

86, 90

Sviták

Svoboda Václav

Sýkora Jan

šafář Anna

Jan z Rýnarce

Šafková Anna Šátek Jan

17, 45

Jan st. Šátková

šenkýř Tomáš Mandelína Čelistenský Kojčický Mašovský Ševc Kubát Šikota Šimanů Jan

87, 89

2, 5, 9, 12, 14, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 32, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 48, 50, 64, 65, 69, 70, 71, 72, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 94

Širůček Matouš

33, 80

Václav Škréta Kundrát Šmíd Vaněk Špalek Adam Španovský Joachim Mikuláš

35, 82

Špička

Šporzlebn Jakub Šrámek Jiřík Štefl Jan Štěpán Jan Štubík

Šuber Valentýn Švob Václav

17, 26 13

51, 70

3, 72 22

31 51

42, 53, 72

Talpa Václav Těrda Vít

51, 52 17

tesař Kouba

Tobiáš z Vyskytné

Tomáš z Hořepníka

Topičník Matěj

truhlář Dobiáš

33, 88, 89

Třebícký Michal Tyráček Šimon

20, 21

Urban Vít

Vacek z Radětína

Václav z Bácovic

Václavík Jan

Valentýn

Vaněk Václav

12, 76

Váňa Jíra

Vávra Jíra

Venclík

Vít z Čelistnýho

Vlach

Adam

Matěj

Kateřina

Vočenášek

Vokoun Martin

Vokůrka Tomáš

26, 42, 72, 78, 88

Vondra Jan

viz Partlíček Vondra

Vondřej Voříšek Šimon

Vrabec Martin

9, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 32, 34, 38, 42, 47, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 57, 59, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 78, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 88, 89, 92, 94

Vyšata Matouš

10, 14, 20, 33, 71

Zadražil z Bácovic

Zalpa Petr

Zandálková

zámečník Henrich

6, 11

Zelenka Adam

12, 33, 90

Zeman Jakub

Jan

2, 14

Martin

61, 92

Václav

Vlásenickej

36, 47

z Krasíkovic

ze Skrejšova

Zuzana

Žďárský Timoteus Žid Prokop

viz kramář Timoteus 4

Rajmon

62, 92 62

Šalamoun

VII. 5. 1. Prameny nevydané

Moravský zemský archiv v Brně - Státní okresní archiv Pelhřimov, Archiv města Pelhřimov, kniha č. 60.

VII. 5. 2. Prameny vydané

EBELOVÁ, Ivana a kol. (edd), Libri civitatis I. Pamětní kniha města České Lípy 14611722, Ústí nad Labem 2005

HOLUB, Pavel - KUČERA, Karl (edd.), Libri civitatis VII. Pamětní kniha města Pacova 1473-1712, Ústí nad Labem 2015.

JANOUŠEK, Bohumír (ed.), Nejstarší zachovaná městská kniha Českobudějovicka a její význam historický a diplomatický, Praha 1950.

KOCÁNKOVÁ, Barbora - HRUBÁ, Michaela - MAREŠ, Jan a kol. (edd.), Libri civitatis VII. Pamětní kniha města Pacova 1473-1712, Ústí nad Labem 2015.

KOCÁNKOVÁ, Barbora - TOMAS, Jindřich (edd.), Libri civitatis III. Městská kniha Litoměřic (1341)-1562, Ústí nad Labem 2006.

KRATOCHVÍL, Karel - HOLUB, Pavel (edd.), Kniha o koupi pelhřimovského statku. Edice pamětního spisu o sporu pelhřimovských měšťanů s vrchností z druhé poloviny 16. století. Edice Vysočiny, Pelhřimov 2017.

MALÝ, Karel (ed.), Práva městská Království českého, Praha 2013

MARTÍNEK, Zdeněk - MARTÍNKOVÁ, Lenka (edd.): Privilegia civitatis regiae Pilgramiensis. Privilegia královského města Pelhřimova. Pelhřimov 1996.

NOVÁK, Jan Bedřich (ed.), Formulář Tobiáše z Bechyně, biskupa pražského (1278-1296), Praha 1993.

PÁTKOVÁ, Hana (ed.), Liber vetustissimus Antiquae CivitatisPragensis 1310-1518, Praha 2011.

POLESNÝ, Karel, Manuál pelhřimovské městské rady z let 1680-1685. Obraz raně barokního Pelhřimova, Pelhřimov 2005.

SPÁČILOVÁ, Libuše - SPÁČIL, Vladimír (edd.), Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430-1492, 1528, Olomouc 2004.

SULITKOVÁ, Ludmila (ed.), Městské úřední knihy z Archivu města Brna 1343-1619, Brno 1998.

VII. 5. 3. Seznam literatury

BLÁHOVÁ, Marie, Historická chronologie, Praha 2001.

BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.

DOBEŠ, Jan - HLEDÍKOVÁ, Zdeňka - JANÁK, Jan, Dějiny správy v českých zemích od počátku až po současnost, Praha 2005.

DOBIÁŠ, Josef, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl II., Pelhřimov 1936.

DOBIÁŠ, Josef, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl III/2, Pelhřimov 1954.

ĎURČANSKÝ, Marek, Česká města a jejich správa za třicetileté války, Praha 2013.

FRANCEK, Jindřich, 24.10. 1517 Svatováclavská smlouva: urození versus neurození, Praha 2006.

HOFFMANN, František, K soupisu rukopisů městských práv v českých zemích. In: Městské právo v českých zemích 16.-18. století, Praha 1979, s. 245-256.

CHVOJKA, Miloš - SKÁLA, Jiří, Malý slovník jednotek měření, Praha 1982.

JANÁK, Jan - HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989.

JIROUŠEK, Bohumil, Josef Dobiáš v kontextu české a evropské historiografie, in: H. KÁBOVÁ - I. KOUCKÁ, Josef Dobiáš, Praha 2019, s. 143-149.

HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav, Vademecum pomocných věd historických, Praha 2001.

KÁBOVÁ, Hana - KOUCKÁ, Ivana a kol., Josef Dobiáš (1888-1972). Život a dílo. Praha 2019.

KUČA, Karel, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Praha 2002, s. 95-107.

KVÁŠOVÁ, Marie, Zmizelé Čechy. Pelhřimov, Praha-Litomyšl 2008.

MARTÍNEK, Zdeněk a kol, Pelhřimov Historie - Kultura - Lidé, Praha 2014.

MARTÍNEK, Zdeněk, Dějiny královského města Pelhřimova - koncepce a realita nedokončeného projektu, in: H. KÁBOVÁ - I. KOUCKÁ, Josef Dobiáš, Praha 2019, s. 119-142.

MARTÍNEK, Zdeněk, Pelhřimov - město poutníkovo, Pelhřimov 2005.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Nový pramen k nejstarším dějinám Pelhřimova, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 10, 1999, s. 31-40.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Regionální historiografie, in: H. KÁBOVÁ - I. KOUCKÁ, Josef Dobiáš, Praha 2019, s. 98-118.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Ve třetím stavu (1577-1620), in: Z. MARTÍNEK, Pelhřimov, Praha 2014.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Za vlády pražských biskupů (do roku 1415), in: Z. MARTÍNEK a kol., Pelhřimov, Praha 2014.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Za vlády šlechtických vrchností (1415-1572), in: Z. MARTÍNEK a kol., Pelhřimov, Praha 2014.

MARTÍNKOVÁ, Lenka - HRUBÝ Petr, Dvojí lokace Pelhřimova, in: Z. MARTÍNEK a kol., Pelhřimov, s. 63-70.

MARTÍNKOVÁ, Lenka, Královské město (1596-1618). In: Zdeněk MARTÍNEK a kol., Pelhřimov. Historie, kultura, lidé. Praha 2014, s. 198-199.

MARTÍNKOVÁ, Lenka - MARTÍNEK, Zdeněk, Pelhřimov 1549-1596. Od gotiky k renesanci, od poddanství ke svobodě, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 13, 2002, s. 5-11.

MAUR, Eduard, Urbanizace Čech v raném novověku, Historická demografie 25, 2001, s. 5-64.

NOVÝ, Rostislav, Městská diplomatika v Čechách a na Moravě do poč. 16. stol., in: Jindřich ŠEBÁNEK - Zdeněk FIALA - Zdeňka HLEDÍKOVÁ (edd.), Česká diplomatika do roku 1848, Praha 1971, s. 156-176.

POLESNÝ, Karel - WIRTH, Zdeněk, Pelhřimov, Pelhřimov 1911.

STARÝ, Marek, Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1848, Praha 2007.

ŠŤOVÍČEK, Ivan, Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16.-20. století pro potřeby historiografie, Praha 2002.

TADRA, Ferdinand, Kanceláře a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV. (1310-1420), Praha 1892.

TOMEK, Václav Vladivoj, Kniha Starého Města pražského od roku 1310, Časopis českého muzea 18, 1844, č. 4, s. 566-588.

VOJTÍŠEK, Václav, O studiu městských knih českých, in: Zdeněk FIALA (ed.), Výbor rozprav a studií, Praha 1953, s. 52-85.

VOJTÍŠKOVÁ, Jana, Úvod, in: J. Vojtíšková - Vít ŠEBESTA, (Králové)hradecké městské kanceláře do roku 1620, Hradec Králové - Ústí nad Orlicí 2013, s. 7-14.

VOJTÍŠKOVÁ, Jana, Praktiky městských, stavovských a zeměpanských úředníků na příkladu královského věnného města Hradce Králové 16.-18. století, in: Marie JÍLKOVÁ - Marie MACKOVÁ - Eliška Valová (edd.), Jak se u nás podvádělo: za monarchie i za republiky, Pardubice 2019, s. 60-77.

VOJTÍŠKOVÁ, Jana, Město v době předbělohorské: od prosperity k pozvolnému nástupu úpadku (1526-1618/1620); Ve víru třicetileté války (1618-1648); Poválečná obroda: konsolidace městských poměrů a utváření nových církevních struktur (1648-1740); Město v době tereziánských a josefínských reforem (1740-1790), in: Kol. autorů, Hradec Králové, Praha 2017, zvl. s. 158-161, 203-205, 229-232, 287-289.

VOREL, Petr, Velké dějiny zemí Koruny české VII, Praha 2005.

www.hrady.cz/zámek/proseč-obořiště www.zdcechti ce.cz/obec/hi storie

www.toulkypocechach.com/lokalita.php7intern nazev=trest

www.hradv.cz

www.obec.onsov.cz/historie/

http://libricivitatis.cz/index.php/cz/edice

AM Pe - Archiv města Pelhřimova Č. - číslo

MZA - Moravský zemský Archiv SOkA - Státní okresní archiv Pelhřimov

Příloha č. 1 - Tabulky

Tabulka č. 1 - Rozdělení všech zápisů do kategorií Tabulka č. 2 - Finanční záležitosti Tabulka č. 3 - Žádosti Tabulka č. 4 - Stížnosti

Příloha č. 2 - Obrazové přílohy

Obrázek č. 1 - Ukázka editovaného materiálu.

Obrázek č. 2 - Písmo, kterým je většina pramene napsána.

Obrázek č. 3 - Zpráva, která je napsána jinou rukou.

Obrázek č. 4 - Ukázka silně poškozeného pramene na pravé straně.

VII. 7. 1. Tabulkové přílohy

Tabulka č. 1 - Rozdělení všech zápisů do kategorií

1610

1611

1612

1613

Celkem

Počet rad

Finanční záležitosti

100

Záležitosti v rámci řemesel a živností

Stížnosti

Žádosti

Odložení záležitosti

Úkony⁵⁷⁵

Rukojemství + poddanství⁵⁷⁶

⁵⁷⁵ Těmito úkony jsou myšleny činnosti jako podání, příjem a vrácení spisu, snášení městské rady, porovnání manuálů, čtení spisu, konfirmace, relace a tak podobně.

⁵⁷⁶ Zde je tím myšleno propouštění a přijímaní v poddanství a rukojemství, také přijmutí nových sousedů.

Přijetí úřadu

Řešení pozůstalosti / kšaftu¹

Psaní odjinud

Ostatní

Tabulka č. 2 - Finanční záležitosti

1610

1611

1612

1613

Celkem

Přípovědi

Závdavky

Počtové čtyřnedělní

Koupě / prodej

Vydání / složení peněz

Ostatní⁵⁷⁷

Celkem

100

Tabulka č. 3 - Žádosti

1610

1611

1612

1613

Celkem

O manželství

O přijetí v sousedství

O propuštění z poddanství

O úřednický úkon⁵⁷⁸

Další⁵⁷⁹

Celkem

⁵⁷⁷ Zde se jako ostatní myslí především zaplacení půjčky, přiznání se k nějakým dluhům, dar městu atd.

⁵⁷⁸ Zde se většinou jedná o nějaké vepsaní do spisu, přečtení nějakého spisu, vpis nebo publikování...

⁵⁷⁹ Zde jsou ty žádosti, které se jinam nehodily, například odpečetění domu.

Tabulka č. 4 - Stížnosti

1610

1611

1612

1613

Celkem

Zbití / ublížení na zdraví

Nadávky

Urážka na cti

Špatné chování

Krádež

Ostatní

Celkem

VII. 7. 2. Obrazové přílohy

Obrázek č. 1 - Ukázka editovaného materiálu.

Obrázek č. 3 - Zpráva, která je napsána jinou rukou.

121

Josef Dobiáš, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl II., Pelhřimov 1936

Další části tohoto mohutně koncipovaného díla, dovedené až do roku 1848, zůstaly v rukopisech, z nichž většina není ve stavu, aby bylo možné je publikovat posmrtně bez konzultací s původním autorem. K dnešnímu pohledu na Josefa Dobiáše a jeho dílo srov. Hana KÁBOVÁ - Ivana KOUCKÁ a kol., Josef Dobiáš (1888-1972). Život a dílo. Praha 2019. V rámci této kolektivní monografie se Lenka Martínková v kapitole „Regionální historiografie“ (s. 98-118) věnovala místu Dobiášových dějin Pelhřimova mezi českými regionálně zaměřenými historickými studiemi a jejich významem a přínosem a Zdeněk Martínek v kapitole „Dějiny královského města Pelhřimova - koncepce a realita nedokončeného projektu“ (s. 119142) zodpověděl většinu otázek spojených s osudy Dobiášova díla po roce 1948 v českém dobovém kontextu, zatímco Bohumil Jiroušek v kapitole „Josef Dobiáš v kontextu české a evropské historiografie“ (s. 143-149) zhodnotil Dobiášův význam pro historickou vědu jako takovou a mezinárodní ohlasy jeho prací.

Zdeněk Martínek a kol., Pelhřimov. Historie - Kultura - lidé, Praha 2014.

Lenka Martínková, Za vlády šlechtických vrchností (1415-1572), in: Z. Martínek, Pelhřimov, Praha 2014, s. 109-175; Táž, Ve třetím stavu (1577-1620), in: Z. Martínek, Pelhřimov, Praha 2014, s. 177-213.

Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., s. 95-107, Praha 2002.

Miroslava Kvášová, Zmizelé Čechy. Pelhřimov, Praha-Litomyšl 2008.

Karel Polesný - Zdeněk Wirth, Pelhřimov, Pelhřimov 1911.

Z. Martínek, Pelhřimov - město poutníkovo, Pelhřimov 2005.

Karel Kratochvíl - Pavel Holub a kol. (edd.), Kniha o koupi pelhřimovského statku. Edice pamětního spisu o sporu pelhřimovských měšťanů s vrchností z druhé poloviny 16. století. Pelhřimov 2017.

Zdeňka Hledíková - Jan Janák, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989

Z. Hledíková - J. Janák - Jan Dobeš, Dějiny správy v českých zemích od počátků státnosti po současnost, Praha 2005¹.

Marek Starý, Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1848, Praha 2007.

Marek Ďurčanský, Česká města a jejich správa za třicetileté války, Praha 2013.

J. Dobiáš, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl III/2, Pelhřimov 1954,

Jana Vojtíšková, Úvod, in: J. Vojtíšková - Vít Šebesta, (Králové)hradecké městské kanceláře do roku 1620, Hradec Králové - Ústí nad Orlicí 2013, s. 7-14.; Táž, Praktiky městských, stavovských a zeměpanských úředníků na příkladu královského věnného města Hradce Králové 16.-18. století, in: Marie Jílková - Marie Macková - Eliška Valová (edd.), Jak se u nás podvádělo: za monarchie i za republiky, Pardubice 2019, s. 60-77; Táž, Město v době předbělohorské: od prosperity k pozvolnému nástupu úpadku (1526-1618/1620); Ve víru třicetileté války (1618-1648); Poválečná obroda: konsolidace městských poměrů a utváření nových církevních struktur (1648-1740); Město v době tereziánských a josefínských reforem (1740-1790), in: Kol. autorů, Hradec Králové, Praha 2017, zvl. s. 158-161, 203-205, 229-232, 287-289.

Václav Vojtíšek, O studiu městských knih českých, in: Zdeněk Fiala (ed.), Výbor rozprav a studií, Praha 1953

Rostislav Nový, Městská diplomatika v Čechách a na Moravě do poč. 16. stol., in: Jindřich Šebánek Zdeněk Fiala - Zdeňka Hledíková (edd.), Česká diplomatika do roku 1848, Praha 1971, s. 156-176.

http://libricivitatis.cz/index.php/cz/edice (stav ke dni 2.5. 2020).

Ivana Ebelová a kol. (edd.), Libri civitatis I. Pamětní kniha města České Lípy 1461-1722, Ústí nad Labem 2005.

Barbora Kocánková - Jindřich Tomas (edd.), Libri civitatis III. Městská kniha Litoměřic (1341)-1562, Ústí nad Labem 2006.

B. Kocánková - Michaela Hrubá - Jan Mareš a kol. (edd.), Libri civitatis IV. Kniha soudní a pamětní města Ústí nad Labem 1438-1514, Ústí nad Labem 2016.

Pavel Holub - Karel Kučera (edd.), Libri civitatis VII. Pamětní kniha města Pacova 1473-1712, Ústí nad Labem 2015.

Hana Pátková (ed.), Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310-1518, Praha 2011.

Bohumír Janoušek (ed.), Nejstarší zachovaná městská kniha Českobudějovicka a její význam historický a diplomatický, Praha 1950.

Ludmila Sulitková (ed.), Městské úřední knihy z Archivu města Brna 1343-1619, Brno 1998.

Libuše Spáčilová - Vladimír Spáčil (edd.), Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430-1492, 1528, Olomouc 2004.

Ivan Šťovíček, Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16.-20. století pro potřeby historiografie, Praha 2002

Miloš Chvojka - Jiří Skála, Malý slovník jednotek měření, Praha 1982 a Ivan Hlaváček - Jaroslav Kašpar - Rostislav Nový, Vademecum pomocných věd historických, Praha 2001.

Jde především o prosopograficky zaměřené svazky, a sice J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1 a Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl III/2, Pelhřimov 1954.

Marie Bláhová, Historická chronologie, Praha 2001.

Srov. pozn. č. 9.

Karel Malý (ed.), Práva městská království českého, Praha 2013.

Zdeněk Martínek - Lenka Martínková (edd.), Privilegia civitatis regiae Pilgramiensis. Privilegia královského města Pelhřimova, Pelhřimov 1996.

Karel Polesný, Manuál pelhřimovské městské rady z let 1680-1685. Obraz raně barokního Pelhřimova, Pelhřimov 2005

Ke stavebnímu vývoji více Lenka Martínková - Zdeněk Martínek, Pelhřimov 1549-1596. Od gotiky k renesanci, od poddanství ke svobodě, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 13, 2002, s. 5-11.

Jan Bedřich Novák (ed.), Formulář Tobiáše z Bechyně, biskupa pražského (1278-1296), Praha 1903, č. 264, s. 203 - 204 (jménem neuvedené město založené lokátorem „C“, což by mohlo být zkrácené jméno Conradus, tj. Konrád, jak se jmenoval první pelhřimovský rychtář, srov. dále). K této listině srov. Lenka Martínková, Nový pramen k nejstarším dějinám Pelhřimova. Vlastivědný sborník Pelhřimovska 10, 1999, s. 31-40.

Lenka Martínková - Petr Hrubý, Dvojí lokace Pelhřimova. In: Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 6370. Nověji k této problematice srov. též monografii Petr Hrubý, Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry. Brno 2019, kde je tato problematika zasazena nejen do širšího kontextu českých zemí v uvedené době, ale celé střední Evropy, čímž regionální poznatky získávají zcela jiný a nový rozměr.

J. B. Novák (ed.), Formulář, č. 231, s. 175-176; č. 232, s. 176-177; č. 235, s. 178-179.

Lenka Martínková, Za vlády pražských biskupů (do roku 1415). In: Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 89-90.

Lenka Martínková - Petr Hrubý, Počátky města Pelhřimova. In: tamtéž, s. 60-62

Původní lokace kopírovala východní hranou tok řeky Bělé. Nová lokace to měla jinak, jelikož byla nastavena přesně opačně, tedy kolmo k jejímu toku, neboť bažiny kolem řeky nebylo možné opevnit.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 68-72.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 13.

Josef Dobiáš, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl II., Pelhřimov 1936, s. 24-28.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 14.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl II., s. 74-76.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 14.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl II., s. 91.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 126-127.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 37-38.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 154-156.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 38-57.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 166-167.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl II., s. 409-412.

Čtvrtek 16. října 1572.

K. Kratochvíl - P. Holub a kol. (edd.), Kniha, s. 59-61.

Pelhřimovské panství obsahovalo: Pelhřimov s předměstím, Horní a Prostřední mlýn a vesnice: Starý Pelhřimov, Lipice, Stanovíce, Bácovice, Krasíkovice, Hodějovice, Radětín, Kojčice, Chvojnov, Plevnice, Služátky, Útěchovičky, Rybníček, Posvátnice (Plevnice), Vyskytná, Rohozná, Mirošov, Proseč, Sázava, Skrýšov, Putimov, Útěchovice, Mašovice, díly v Čakovicích, Miloticích, Milíčově, pusté vsi Korce a Nemajov a plat na zádušních lidech v Častoníně. K tomu přistoupily dědičné vsi Říčanských, a sice Vokov, Myslotín a Dobrá Voda u Pelhřimova. K. Polesný - Z. Wirth, Pelhřimov, Pelhřimov 1911.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 174-175.

Tamtéž, s. 178-186.

Zdeněk Martínek - Lenka Martínková (edd.), Privilegia civitatis regiae Pilgramiensis. Privilegia královského města Pelhřimova. Pelhřimov 1996, s. 37.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 191, 197 a 206.

Eduard Maur, Urbanizace Čech v raném novověku, Historická demografie 25, 2001, s. 9.

Pro české dějiny šestnáctého století je rok 1547, kdy se konal první stavovský odboj, velkým mezníkem. Odboj se totiž stal vážným konfliktem mezi panovnickými mocenskými zájmy a zájmy stavovské obce. Stavovská obec byla donucena využít vojsko zemské hotovosti pro podporu habsburského zájmu v říši, kde probíhala tzv. Šmalkaldská válka. Stavové to sice odmítli, jenže 12. ledna 1547 byl vydán mandát, který přikazoval svolat zemskou hotovost, což odporovalo zemskému právu. Obsah mandátu byl vnímám jako jasné porušení stavovských svobod, které mohlo přinést velké nebezpečí do budoucna. Tím pádem zde máme situaci, kdy se musí opozice postavit před možnost volby. Ta se rozhodla postavit se na odpor králi. Proto 24. ledna 1547 na shromaždišti v Litoměřicích nebyl skoro nikdo. Byla to právě obrana zemských práv, která se stala sjednocujícím prvkem nesourodé opozice. Tento boj však nakonec vyhrál král, kterému hodně pomohlo vítězství jeho bratra ve Šmalkaldské válce, díky čemuž se situace v Čechách změnila. Předáci české šlechty se s panovníkem dohodli na mírovém urovnání konfliktu. Obětí se stala královská města. Petr Vorel, Velké dějiny zemi Koruny české VII, Praha 2005, s. 169-188.

J. Dobeš - Z. Hledíková - J. Janák, Dějiny, s. 217.

J. Janák - Z. Hledíková, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989, s. 252.

M. Starý, Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1848, Praha 2007, s. 56.

J. Dobeš - Z. Hledíková - J. Janák, Dějiny, Praha 2005, s. 218.

Vydáním Koldínových městských práv, která byla vydána v roce 1579, byl dokončen vývoj městského práva v Čechách. Tento zákoník byl pod řadou domácích a zahraničních vlivů. Koldínova městská práva upravovala právní postavení obyvatel měst, jejich vzájemné vztahy a právní pořádek městských komunit. V českých zemích tento zákoník platil 200 let. Jeho základem bylo římské a šlechtické právo. Karel Malý (ed.), Práva městská Království českého, Praha 2013, s. 11 a 18.

Více ke Svatováclavské smlouvě Jindřich Francek, 24.10. 1517 Svatováclavská smlouva: urození versus neurození, Praha 2006.

M. Starý, Vývoj, Praha 2007, s. 60

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 28-29.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 193.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 49-51.

Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 193-194.

Tamtéž, s. 195-196.

Tamtéž, s. 196-197.

Není jisté, kdy přesně se stal Jan Kaňkovský městským rychtářem.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 800.

Purkmistři se většinou střídali po čtyřech nedělích, proto jich tam bylo v jeden rok více. Navíc někteří z nich byli i několikrát. Příkladem může být rok 1613, kdy Jan Paffius byl zvolen dvakrát.

Roky 1610 a 1612 nelze doheldat.

Moravský zemský archiv (MZA) v Brně - Státní okresní archiv (SOkA) Pelhřimov, Archiv města Pelhřimov (AM Pe), kniha, č. 60, fol. 94, 98, 107, 117, 122.

MZA v Brně - SOkA Pelhřimov, AM Pe, kniha, č. 2, 10, 22, 37, 48, 59, 82.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 794-795.

Obecní starší z roku 1612 nelze dohledat.

U osob Adama Hrůzy a Jakuba Hrůzy je otázkou, zda-li nebyli i konšely. V knize Josefa Dobiáše -Dějiny, III/2, s. 794 jsou uvedení jako konšelé, ovšem v radním manuálu z roku 1611 jen jako starší obecní.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 799.

MZA v Brně - SOkA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 2, 13, 15, 55, 63.

Jména jsou seřazena podle abecedy, nikoliv podle váženosti.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 794.

MZA v Bmě - SOkA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 91, 94, 99, 119.

J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 794.

MZA v Bmě - SOkA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 2, 8, 12, 13, 57.

Carl Gustav Homeyer, Die stadtbücher des Mittelalters, insbesondere das Stadtbuch von Quedlinburg, Berlín 1860.

Václav Vojtíšek, O studiu, in: Zdeněk Fiala (ed.), Výbor, Praha 1953, s. 53-58.

Tato nejstarší dochovaná městská kniha pochází z roku 1310 a nazývá se Liber Vetustissimus. Byla používána městskou radou od října roku 1310 a sloužila k zapisování rozmanitých správních i právních aktů, hlavně pro paměť. Po roce 1310 se začal počet městských knih v českých a moravských městech zvyšovat a na konci 14. století byla v každém královském městě alespoň jedna. R. Nový, Městská diplomatika v Čechách a na Moravě do poč. 16. stol., in: J. Šebánek - Z. Fiala - Z. Hledíková (edd.), Česká diplomatika, Praha 1971, s. 170. Nejnověji Hana Pátková, Faksimilie městské knihy Starého Města pražského, Praha 2011.

Václav Vladivoj Tomek, Kniha Starého Města pražského od roku 1310, Časopis českého muzea 18, 1844, č. 4, s. 566-588.

Karel Polesný, Manuál pelhřimovské městské rady z let 1680-1685. Obraz raně barokního Pelhřimova, Pelhřimov 2005.

íoo Ferdinand Tadra, Kanceláře a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV. (1310-1420), Praha 1892.

100

V. Vojtíšek, O studiu, in: Zdeněk Fiala (ed.), Výbor, Praha 1953, s. 61-67.

101

František Hoffmann, K soupisu rukopisů městských práv v českých zemích. In: Městské právo v českých zemích 16.-18. století, Praha 1979, s. 245-256.

102

Ludmila Sulitková, Vývoj městských knih v Brně ve středověku (v kontextu vývoje městských knih v českých zemích), Praha 2004, s. 15.

103

V. Vojtíšek, O studiu, in: Zdeněk Fiala (ed.), Výbor, Praha 1953, s. 53-55

104

Tamtéž, s. 78-81

105

Tamtéž, s. 11.

106

R. Nový, Městská diplomatika, in: Jindřich Sebánek - Zdeněk Fiala - Z. Hledíková (edd.), Česká diplomatika, Praha 1971, s. 170-174.

107

L. Sulitková, Vývoj, s. 23-24.

108

RNDr. Jan Fried se narodil roku 1881 v Pelhřimově. Mezi lety 1901-1906 absolvoval studium historie a geografie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium sice neukončil státními závěrečnými zkouškami, přesto mohl působit jako učitel na střední škole. On a JUDr.Antonín Linhart se zasloužili o vznik muzea v Pelhřimově v roce 1907. Fried se také účastnil první světové války, kdy většinu konfliktu působil u haličského 58. pěšího pluku. Téma války se pro něj stalo neopomenutelným v je ho bádání. Po válce se stal středoškolským profesorem v Pelhřimově. Během druhé světové války se věnoval spíše popularizační a odborné práci. 10.3. 1952 byl předvolán na Okresní národní výbor v Pelhřimově, kde mu byl vydán jmenovací dekret okresního archiváře. O půl roku později (9.10. 1952) získal potvrzení, díky kterému mohl vstupovat do archivů a spisoven národních výborů, ovšem jen na území tehdejšího pelhřimovského okresu. Jan Fried zemřel v roce 1965, ale jeho doba působení na pozici archiváře je pro Pelhřimov přelomová. Kolektiv autorů, Msgre František Bernard Vaněk a Dr. Jan Fried, Pelhřimov 2015, s. 93-107 a 146-147.

109

Tamtéž, s. 149.

110

Dobře si poznamenej; Všimni si.

111

Také.

112

Obrať dva listy.

113

Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.

114

Richard van DÜLMEN, Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století). Dům a jeho lidé, Díl I, Praha 1999; Vesnice a město, Díl II., Praha 2006.

115

Tabulka č. 1, s. 117-118.

116

MZA v Brně - SokA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 65.

117

Tabulka č. 2, s. 118.

118

MZA v Brně - SokA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 96.

119

MZA v Brně - SokA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 44.

120

MZA v Brně - SokA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 109.

121

MZA v Brně - SokA Pelhřimov, AM Pe, kniha č. 60, fol. 3, 4 a 5.

122

I. Šťovíček, Zásady, Praha 2002.

123

Lukáš či Lukeš Najman, jinak Naymon, zvaný též Lukšíček, byl ženatý s Ludmilou. Do Pelhřimova přišel z Jihlavy v roce 1583 a usadil se v některém domě na předměstí. Patřil do soukenického cechu v letech 1583-1625(f). Jeho syny byli Dobiáš Najman či Lukšíček a Jiřík Najman či Lukšíček. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 225, 823-824; Díl III/2, s. 661.

124

Dobiáš Najman byl Lukášovým starším synem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 225, 824.

125

Matl lazebník byl synem Michala lazebníka. Jako lazebník byl veden v letech 1610-1617. Měl tedy na starosti lazebnictví, bradýřství a lékařství. V roce 1613 byl vězněn, protože přebíral zákazníky Tomášovi. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 692 a 693.

126

Anna byla manželkou Jakuba Hoška, jinak nelze dohledat informace. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 602.

127

Jakub Hošek byl synem Jana Hoška a patřil mezi nejbohatší měšťany ve městě Pelhřimově. Patřil do soukenického cechu v letech 1599-1620 (f). Vlastnil právovárečný dům čp. 32 (10. dům ve čtvrté městské čtvrti). Jeho manželkou se stala Anna či Mariana, která jako vdova provozovala soukenictví v letech 16251630. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 574, 587-590; Díl III/2, s. 602.

128

O poddané Kateřině z Plevnice nelze nalézt žádné informace.

129

Jan Zeman alias Strnádek patřil do soukenického cechu (1593-1598/9). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 602.

130

Kateřina Chocholouška byla manželkou Martina Chocholouše, s nímž sdílela hospodářství na jednom z domů v první předměstské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 629; Díl III/2, s. 446.

131

Jan Šimanů patřil do cechu soukenického (1596-1648), kde byl v letech 1612, 1617-1619 cechmistrem. Ve městě působil jako konšel (1606-1613, 1616-1619). Funkci městského rychtáře zastával v roce 1614 a v roce 1615, kdy ho nahradil Jan Kaňkovský. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 602, 635-636, 793-796, 800.

132

Jan Kolář patřil do smíšeného cechu kovářsko-kolářsko-bednářsko-zámečnického, ve kterém byl mezi lety 1587-1613. Také se stal v daném řemesle cechmistrem, kterým byl v letech 1610 a 1611. Vlastnil na předměstí nejprve dům čp. 963 (26. dům ve třetí předměstské čtvrti) a od roku 1573 pak 18. dům ve čtvrté předměstské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 758-759 a 784; Díl III/2, s. 673 a 676.

133

Dorota, vdova po táborském měšťanovi Václavovi Budějovickém, byla dcera táborského koželuha Michala. Podruhé se v roce 1586 vdala za pelhřimovského měšťana Jakuba mydláře, 11. února 1586 byla uzavřena svatební smlouva. Ve městě byl vždy jen jeden mydlář, odtud jeho i její přízvisko. Jakub umřel v roce 1605 a Dorota se stala jedinou mydlářkou ve městě. Ona sama zemřela v roce 1610. Bydleli v právovárečném 23. domě ve druhé městské čtvrti, dnes čp. 74. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 489-492, Díl III/2, s. 566.

134

Jiřík Karb byl v řeznickém cechu (1566-1609f), kde se stal v roce 1594 cechmistrem. Dožil se úctyhodného věku 88 let. Patřil k nejzámožnějším měšťanům, vlastnil právovárečný dům čp. 60 (1. dům v druhé městské čtvrti), který patří dodnes k nejvýstavnějším. V roce 1566 se stal městských rychtářem; konšelem byl v letech 1569, 1571-1574, 1576-1579, 1582, 1588, 1591-1592, 1594-1595, 1596, 1601, 16061608, posléze byl i primasem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 448-457, 554, 558, 789-794, 800.

135

Sabina byla vdova po řezníku Janovi Lukšů, majitelka právovárečného domu čp. 34 (8. dům ve čtvrté městské čtvrti); v roce 1596 se k ní přiženil řezník Pavel Pita, jehož přízvisko přijala. Podruhé ovdověla kolem roku 1610, od té doby vystupuje jako vdova Sabina Pitová; mezi šesti právovárečníky samostatně vařícícmi pivo je doložena ještě v roce 1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 578-580; Díl III/2, s. 478.

136

Srov. pozn. č. 1.

137

Jan Štefl byl syn konšela Štefla Stránského. Patřil mu právovárečný dům čp. 4 na Rynku (16. dům v první městské čtvrti). V roce 1589 se stal konšelem a v roce 1605 městských rychtářem. Jeho celá kariéra je spojena s rolí městského písaře v letech 1595-1596, 1605-1621, od roku 1610 byl veden jako přední písař. Ženat byl se sestrou nejbohatšího měšťana z Humpolce Havla Medka Jičínského. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 430-434; Díl III/2, s. 72, 74 a 791.

138

Lída, druhá dcera Doroty Mydlářky. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 491.

139

Sixt Karb, člen řeznického cechu a zámožný obchodník, byl pravděpodobně syn Jiříka Karba z jeho prvního manželství s vdovou Markétou Šilhavou, dědicky vypořádaný ještě za otcova života. Vdova Alžběta Karbová byla jeho macecha. Od roku 1608 byl městským rychtářem, v letech 1609-1613 (f) zasedal jako konšel v radě. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 455-457; Díl III/2, s. 794-795, 800.

140

Petr Albrecht byl patrně příbuzný s Janem Albrechtů, soukeníkem z pelhřimovského předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 86.

141

U žida Prokopa není jisté, jestli pocházel přímo z Pelhřimova, anebo zda byl přespolní. Jediné, co je o něm známo, že se připomněl o dluh v roce 1610 po smrti Doroty Mydlářky. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 288.

142

Erhart Purkhart řeč. Barunar či Broumovský, byl soukenický mistr německého původu přišlý do Pelhřimova z Broumova v severních Čechách v roce 1587 a usazený v některém z domů na předměstí.

V soukenickém cechu byl mezi lety 1599-1637(ý) a byl současně obchodníkem s vlnou. Cechmistrem byl v roce 1616. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 280, 808; Díl III/2, s. 602 a 635.

143

Jakub Hrůza patřil k soukenickému cechu, kterého byl mezi lety 1591-1616 a v roce 1620 cechmistrem, v samotném cechu byl až do roku 1641. Od roku 1602 do roku 1610 byl starším obecním, konšelem byl v roce 1596 a mezi lety 1611-1619. 1612-1613 byl důchodním písařem. V roce 1613 byl jedním ze šesti měšťanů, kteří vařili pivo. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 108, 478, 503, 602, 633-636, 792-796 a 798.

144

Adam Hrůza patřil k nožířskému řemeslu. Byl obecním starším v letech 1609-1610 a konšelem v letech 1611-1619. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 670, 794-796 a 798.

145

Brigida Nymburská byla druhou manželkou Samuela Nymburského a matkou Timotea Žďárského. Zemřela v roce 1610, posléze se vedl spor o její majetek. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/I, s. 765-766.

146

Samuel Nymburský byl manželem Brigidy, soudil se o její pozůstalost s jejími příbuznými. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 766-767; Díl III/2, s. 629.

147

Pondělí 12. listopadu 1610.

148

Timoteus kramář, zvaný též Žďárský nebo Meziříčský, byl ve městě kramářem a také obchodníkem se sukny a vlnou. Zakoupil se na předměstském tzv. Rukovském domě (31. dům ve třetí předměstské čtvrti).

V letech 1611-1613 byl jedním z obecních starších. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 764-768; Díl III/2, s. 709 a 799.

149

Nové léto (tj. 1. leden) připadlo v roce 1611 na úterý; mělo by tedy jít o sobotu 5. ledna 1611.

150

Pondělí 27. prosince 1610.

151

Čtvrtek 23. prosince 1610.

152

Jan Cháb řečený též Zemánek patřil k nejstarším pelhřimovským rodinám. Vlastnil právovárečný dům čp. 49 (1. dům ve třetí městské čtvrti) zděděný po otci Mikuláši či Míkovi Chábovi. Byl již od roku 1579 obecním starším a nejméně v letech 1591-1619 byl ve městě konšelem, ale zemřel pravděpodobně mnohem později, až na konci třicetileté války. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 495-501; Díl III/2, s. 791-792, 794796 a 798.

153

Jiřík Pekař (vl. jménem Jiřík Kubů) byl jedním z nej ctihodnějších a nejbohatších měšťanů. Patřil do cehu pekařského v letech 1602-1632/3 (f). Vlastnil právovárečný dům čp. 2 na Rynku (18. dům v první městské čtvrti). Oženil se s Eliškou, dcerou zámožného konšela Pavla Hrůzy. Byl ve městě konšelem (1602-1607, 1610 a 1614-1619) a starším obecním (1611, 1613), v roce 1615 město zastupoval na zemském sněmu. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 436-438; Díl III/2, s. 567, 793-796 a 799.

154

Václav Chřen patřil k soukenickému cechu, jehož byl mezi lety 1587-1619 cechmistrem, ale v samotném cechu zůstal až do roku 1625(f). Mimo to byl v letech 1596-1625 konšelem a v roce 1619 i primasem. Vlastnil právovárečný dům čp. 48 zvaný Mertlovský vedle Dolní brány (2. dům ve třetí městské čtvrti), který zdědil po stejnojmenném otci v roce 1582 nebo 1583. Oženil se s Marianou, dcerou Matouše Válka. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 502-504; Díl III/2, s. 600, 632, 633, 795.

155

Jan Kaňkovský byl soukeníkem mezi lety 1596-1630, v letech 1612-1613 byl cechmistrem. V letech 1604-1615 byl konšelem. V roce 1612 se stal městským rychtářem, kterým zůstal až do 20. června 1613, znovu jím poté byl v letech 1616-1617. Patřil mu některý z domů na Rynku v jeho východní frontě (čtvrtá městská čtvrť), ale vzhledem ke značně změněným poměrům po požáru města roku 1646 nelze spolehlivě určit, který to byl. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 425; Díl III/2, s. 602, 635, 793-795 a 800.

156

Václav Benda byl synem Benedikta Bendy, v roce 1581 studoval na škole v Praze. Stal se cechmistrem soukenickým, kterým byl v letech 1607-1621 (kromě let 1612 a 1616). Také byl konšelem mezi lety 16081615. R. 1618 se stal rychtářem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 358, 602, 634-636, 794-796 a 800.

157

Václav Smítka patřil k řezníkům (1589-1618), kde byl v roce 1611 cechmistrem. Vlastnil várečný dům čp. 61 (2. dům v druhé městské čtvrti) získaný od ostatních příbuzných jako dědictví po otci Vavřincovi, rovněž řeznickém mistrovi. Stal se konšelem (1602-1605 a 1607-1613) a v roce 1606 byl rychtářem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 459; Díl III/2, s. 555, 558, 792-795 a 800.

158

Viz pozn. č. 18.

159

Jan Partl nebo též Partlův byl příslušníkem staré patricijské rodiny. Byl soukeníkem a také obchodoval se sukny. Do r. 1566 vlastnil právovárečný 5. dům ve druhé městské čtvrti, který vyženil manžel jeho dcery Anny zednický mistr Kašpar Vlach. Partl byl v letech 1602-1619 obecním starším. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 468-469; Díl III/2, s. 704, 798 a 799.

160

Tomáš Dentulinus (Zoubek) byl farářem v Chvojnově, který spadal pod patronát pelhřimovské městské rady. Po roce 1625 emigroval na Slovensko. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 276.

161

O osobě poddaného Pavla Jírů z Chvojnova nelze najít další informace.

162

Svátek sv. Jana Evangelisty připadl v roce 1610 na pátek 27. prosince; mělo by se tedy jednat o pondělí po tomto svátku čili o 30. prosinec 1610.

163

V zápisu jde o zprávu české komory o způsobu, jakým měla česká královská města splácet dluhy, které nadělal císař Rudolf II. u moravského zemského hejtmana Karla z Lichtenštejna a jeho bratrů Maxmiliána a Gundakara, za které jim místo panovníka ručila svým majetkem právě královská města. Po Rudolfově abdikaci po vpádu Pasovských do Čech, kdy se lichtenštejnská pohledávka pohybovala už kolem 200 tisíc kop míš., zprostředkoval jeho bratr král Matyáš s Lichtenštejny dohodu, na jejímž základě města tyto dluhy postupně splácela ještě několik desetiletí. Srov. Lenka MARTÍNKOVÁ, Královské město (1596-1618). In: Zdeněk MARTÍNEK a kol., Pelhřimov. Historie, kultura, lidé. Praha 2014, s. 198-199.

164

Jan Kudrhart byl v roce 1603 hlavou opozice proti městské radě. Bydlel na předměstí v 7. domě čtvrté předměstské čtvrti a provozoval formanství a obchod vínem. Ve městě pravidelně zastával funkci obecního staršího mezi lety 1606-1618. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 773-776; Díl III/2, s. 433 a 798-799.

165

Matěj či Macháček Mareš, byl soukeníkem v letech 1580-1612. Patřil mu 33. dům ve druhé předměstské čtvrti tzv. pod vantroky (přívodní roury na vodu pro tzv. Prostřední mlýn), který koupil od barvíře Jana Kantorovského. Jeho dědicem se stal syn Jiřík Macháček (Maršův), soukenický mistr v letech 1608-1632. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 727-729; Díl III/2, s. 601.

166

Henrich zámečník (vl. jménem Mayer) byl německého původu a do města se přistěhoval v roce 1596. Byl v letech 1596-1618 členem spojeného cechu kovářsko-kolářsko-bednářsko-zámečnického. Společně s manželkou vlastnil některý z domů na předměstí, ale není možné zjistit, který to byl. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 822-823; Díl III/2, s. 669.

167

Anna Řečická byla dcera Zikmunda Kalíka Poděbradského. V roce 1605 se vdala za Jana Řečického, který byl původně poddaným Jana ml. Říčanského z Říčan, a do Pelhřimova byl propuštěn z Červené Řečice. Byl posledním pelhřimovským primasem z předbělohorské doby. Vlastnili společně právovárečný dům čp. 22 (2. dům v první městské čtvrti) zvaný původně Zelenkovský. Založili spolu rod, který sehrával významnou roli v pobělohorských dějinách Pelhřimova. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 829-830.

168

Jan Střechovský náležel k cechu soukeníků (1600-1632), kde byl 1600-1602 cechmistrem. Kolem roku 1600 se v Pelhřimově zakoupil na 2. domě ve druhé předměstské čtvrti, který pro něho koupil jeho otec Havel Střechovský. Stal se zakladatelem významného rodu, který sehrál důležitou roli o půl století později. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, 686-687; Díl III/2, s. 602, 633-634.

169

Zikmund řeč. Kalík Poděbradský do města přišel kolem roku 1596. Byl obchodníkem a velmi schopným organizátorem, ale také bouřlivákem, který si svou svárlivou povahou dělal problémy a nepřátele. V roce 1605 se zakoupil na právovárečném domě čp. 39 (10. dům ve třetí městské čtvrti). V roce 1607 byl městským rychtářem, konšelem byl v letech 1595 a znovu 1616-1619. Zesnul mezi léty 1623-1626. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 515-519; Díl III/2, s. 700, 792, 795-796 a 800.

170

O osobě Pavla krejčího nelze nalézt žádné další informace.

171

Měšťanka Anna Kubíková byla vdova po zesnulém Janu Kubíkovi, který do Pelhřimova přišel v roce 1572 po vyučení pravděpodobně řeznickému řemeslu. Byl synem svobodníka Havla Kubíka z Vratiškovic. Zesnul už kolem roku 1597 a od té doby vdova hospodařila samostatně na právovárečném domě čp. 16 (8. dům v první městské čtvrti), který původně vlastnili společně. Ještě v roce 1610 vařila pivo, ale na jaře 1613 dům prodala Martinovi Košetickému a uchýlila se na výminek. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 404405.

172

Srov. pozn. č. 13.

173

Pavel Hrůza patřil k jedné z nejvýznamnějších pelhřimovských rodin 16. a 17. století. Pavel byl mladší bratr věhlasného primasa Jana Hrůzy, který se zasloužil spolu s dalšími o vykoupení města z poddanství v roce 1572, a stejně jako on byl nožířem. Pavel se stal 20. června 1613 městským rychtářem, v letech 1614-1615 a 1618 byl obecním starším. S Annou, dcerou bývalého primasa a nákladníka pelhřimovských stříbrných dolů Adama Horníka, vyženil velmi nákladný právovárečný dům čp. 38 (11. dům v třetí městské čtvrti), k němuž přikoupil i sousední čp. 39 (10. dům v téže čtvrti) a postupně i další nemovitosti, takže se stal jedním z nejbohatších mužů ve městě na konci předbělohorské doby, kdy se stal i konšelem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 519-545; Díl III/2, s. 799 a 800.

174

O osobě podaného sedláka Jakuba Pihávka z Chvojnova nelze nalézt další informace.

175

O osobě poddaného Bláhy nelze nalézt další informace.

176

O osobě poddaného Háka nelze nalézt žádné další informace.

177

O osobě poddaného Martina Matoušova z Plevnice nelze nalézt žádné další informace.

178

Ze znění zápisu nelze určit, o kterého Ondřeje se jedná.

179

Svátek sv. Tří králů (tj. 6. leden) připadl v roce 1611 na neděli; jde tedy o středu před tímto svátkem čili o 2. leden 1611.

180

Jan Paffius Kolínský byl vzdělaný muž, který přišel do Pelhřimova z Prahy krátce před rokem 1596. Je pravděpodobně totožný s Joannem Paphiem Colinem, který v roce 1593 získal na pražské univerzitě bakalářský titul. Ve městě tedy zpočátku působil jako správce místní školy. Krátce po sňatku s místní měšťankou neznámého jména se však brzy stal představitelem radní vrstvy. V letech 1602-1618 zastával funkci konšela, v letech 1610-1615 byl primasem. Není známo, proč byl v roce 1616 na místě primase nahrazen Janem Řečickým, ani to proč tehdy mezi konšely klesl z prvního až na šesté místo. Vlastnil některý z právovárečných domů na východní straně Rynku, ale bohužel není možné jej přesně lokalizovat. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 44, 275, 792-796, 825-826.

181

Myšlen významný měšťan Teofil Bohdanecký, v Pelhřimově osedlý nejméně v letech 1600-1613 na domě čp. 44 (5. dům ve třetí městské čtvrti) původně zvaný Voříškovský. Vedle něj mu patřil ještě i tzv. Teofilovský dvůr s Teofilovskou zahradou na předměstí. Patrně jeho bratry byli primas Danyel a konšel Gabriel Bohdanecký, kteří zaujímali významné postavení ve městě po povýšení Pelhřimova mezi královská města v září 1596 a ještě i po první dvě desetiletí 17. století. Byl mocným poručníkem neteře Anny, se kterou se v oženil správce místní školy, bakalář svobodných umění Adam Pichman Pražský. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 468 a 508.

182

Pátek 11. ledna 1611.

183

Martin Vrabec se do Pelhřimova přistěhoval nejspíše kolem roku 1590 a zpočátku bydlel v podruží. Už roku 1605 se zakoupil na právovárečném domě čp. 5 (15. dům v první městské čtvrti), který propadl obci pro zadluženost jeho majitele řezníka Jana Máchy. Martin Vrabec byl zámožný obchodník, který patřil ke slanařům (dovozcům soli). O jeho zámožnosti svědčí fakt, že byl věřitelem nejbohatších místních měšťanů. Konšelem byl od roku 1596, znovu 1598 a 1602-1616. Šlo o váženého muže, který reprezentoval v roce 1611 městskou obec na zemském sněmu. V radě však zasedal i později, naposledy v roce 1625. Krátce nato patrně zemřel. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 428-430; Díl III/2, s. 93, 792-796.

184

Vít Šrámek řeč. Rathouzský se v roce 1590 přiženil k vdově Marianě Rathouzské na právovárečný dům čp. 14 (10. dům v první městské čtvrti) a přijal přízvisko po domě i po manželce. Rázem se zařadil mezi přední členy obce. Živil se provozováním obchodu. Konšelem byl v letech 1595-1596. V roce 1603 se stal městským rychtářem. Poté byl ještě starším obecním (1604-1611ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 409410; Díl III/2, s. 792, 798 a 800.

185

Jiřík Macháček (Maršův) po otci převzal 33. dům v druhé předměstské čtvrti zvaný Kantorovský v lokalitě na Obci tzv. za lávkami. Kvůli velkému zadlužení jej obratem prodal soukeníkovi Pavlovi Pokornému, přičemž potom asi bydlel v podruží. Sám byl rovněž soukeníkem (1608-1632ý). Jeho syn Jakub Macháček byl sice členem pelhřimovského soukenického cechu, ale své řemeslo provozoval ve Vlašimi, kam se asi před rokem 1649 přiženil. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 728; Díl III/2, s. 603.

186

Myšlen Jindřichův Hradec.

187

Matouš Vyšata nepatřil k významným osobám. Pravděpodobně bydlel v podruží, a proto o něm nelze najít další informace.

188

O soukeníku Tobiáši Kohoutovi, který asi bydlel v podruží, nelze nalézt další informace.

189

Mikuláš byl mlynářem na Horním alias soukenickém mlýně v letech 1612-1614. Nájemcem byl až do roku 1616(?). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 580-581.

190

Tomáš byl mydlářem, stejně jako jeho otec Jakub. Ženatý byl s Barborou Měchurovou a hospodařili spolu na otcovském domě čp. 74 (23. dům ve druhé městské čtvrti). Živnost provozoval nejméně v letech 1611-1612. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 601.

191

O Barboře, dceři Jana Měchury, nelze nalézt další informace.

192

Anna Kudrhartová byla vdova po zesnulém Janu Kudrhartovi mladším, po jehož smrti provozovala v soukenickém cechu dále živnost. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 565 a 603.

193

Viz pozn. č. 43.

194

Pondělí 7. ledna 1611.

195

Pavel Paclík byl původně poddaný z Lipice a do Pelhřimova se přistěhoval v roce 1611. V roce 1613 se oženil s vdovou Chábovou, což mu ulehčilo přijetí mezi měšťany. Nejméně v letech 1611-1613 zde dělal krejčího, al pravděpodobně zesnul až kolem roku 1630. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 223, 825; Díl III/2, s. 662.

196

Středa 9. ledna 1611.

197

O osobě šenkýře Sýkory z Chvojnova nelze dohledat další informace.

198

Pavel syn Ježkové byl patrně podruh, který byl v roce 1611 nařčen z krádeže a vyřezávání suken z rámů, ale další informace o něm nelze zjistit. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 816-817.

199

O osobě poddaného Vaňka, syna rychtáře z Milotic, nelze nalézt žádné další informace.

200

Václav Svoboda byl v roce 1611 členem tkalcovského cechu, ale pravděpodobně šlo o podruha, a tak o něm nelze nalézt další informace. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 660.

201

Datace je nejasná. Svátek sv. Šťastného (tj. 14. ledna) připadlo v roce 1611 na pondělí; patrně tedy jde o pátek před tímto svátkem čili o 11. leden 1611, anebo o pátek po tomto svátku čili o 18. leden 1611.

202

Jan Polesný, zvaný též Vysídlil, byl členem soukenického cechu nejméně v letech 1576-1621ý. Od roku 1577 bydlel v právovárečném domě čp. 33 (9. dům ve čtvrté městské čtvrti), který vyženil sňatkem s vdovou Alžbětou Hodějovskou. Ve městě byl konšelem v letech 1602-1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 582-584; Díl III/2, s. 793-795.

203

Myšlen pan Arnošt Leskovec z Leskovce, příslušník rytířského stavu, majitel několika menších statků v okolí města na Pelhřimovsku. J. Dobiáš, Dějiny, III/1, s. 416.

204

O poddané Anně Pancířové z Rohozné nelze nalézt další informace.

205

Adam Zelenka patřil do cechu ševců, kde se v roce 1605 stal cechmistrem. Měl dceru Annu, která se vdala za Jana Partla. Po otci Martinovi zdědil právovárečný dům čp. 22 (2. dům v první městské čtvrti). Datum smrti není známo, ale v roce 1613 už byl mrtev. J. Dobiáš, Děiiny, Díl III/1, s. 335, 354-355.

206

Jan Hodáček mladší patřil k nejzámožnějším měšťanům. V soukenickém cechu je doložen v letech 16101620 a 1633-1648ý, ale spíš než výrobou se zabýval obchodem se sukny a soukenickými potřebami, stejně jako jeho děd Václav a otec Daniel. Vlastnil právovárečný dům čp. 21na Rynku (3. dům v první městské čtvrti), který na konci 15. století získal jeho praděd Havel Hodáček. Z jeho manželství s Annou, vdovou po Antonínovi (Antošovi) Hrůzovi (f1607), vzešel jménem neznámý syn (1618). Na rozdíl od svých příbuzných se veřejnému životu nevěnoval. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 360-361; Díl III/2, s. 603. Jeho otec Daniel Hodáček ve městě soukeničil mezi lety 1588-1607, byl cechmistrem (1600-1606) a také konšelem v letech 1596 a 1603-1607. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 358-360; Díl III/2, s. 602, 633, 634, 792-794.

207

Jáchym Španovský z Lisova byl pánem v Hořepníku. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 198.

208

Pavel Pokorný se do města přistěhoval odjinud; byl v soukenickém cechu (1607-1620), ale pravděpodobně žil v podruží. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 483; Díl III/2, s. 603 a 661.

209

Datace je nejasná. Srov. poznámku č. 76.

210

O osobě poddaného Zadražila z Bácovic nelze nalézt žádné další informace.

211

O osobě poddaného Nechvátala z Rohozné nelze dohledat další informace.

212

V textu následuje vynechané místo, na které měla být doplněna suma, k čemuž nedošlo.

213

Středa 27. února 1611.

214

Středa 23. ledna 1611.

215

Pátek 18. ledna 1611.

216

Kohout švec patřil k místnímu obuvnickému cechu, ale patrně se jednalo o podruha, a proto o něm nelze dohledat další informace.

217

Srov. pozn. č. 32.

218

Středa 30. ledna 1611.

219

Pátek 1. února 1611.

220

Václav Korbelář pocházel z Třebíče a do Pelhřimova přiženil v roce 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 771.

221

Jan Korbelář byl otec Václavův.

222

Matl koželuh byl členem místního cechu v letech 1580-1601. Patřil mu dům čp. 843 (1. dům ve čtvrté předměstské čtvrti). Zesnul kolem roku 1604-1605. Zůstala po něm vdova Anna, která se v roce 1611 se souhlasem rady vdala za Václava Korbeláře. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 770-771; Díl III/2, s. 583.

223

Ze znění zápisu nelze určit, o jakého pana Smila se jedná.

224

Jan Lambík byl kameník. Ve městě se usadil kolem roku 1599. Nejméně od roku 1605 mu patřil některý z domků na předměstí, který radě splácel ještě v roce 1611. Oženil se se sestrou zedníka Jana Václavíka. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821.

225

Jan Václavík vykonával mezi lety 1596-1611 zednické řemeslo. Žil na předměstí, ale není známo, ve kterém domě. S jeho sestrou neznámého jména se oženil kameník Jan Lambík. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821; Díl III/2, s. 685.

226

Jan Macháček, zvaný též Lukšův, byl členem soukenického cechu (1607-1634f). Hospodařil na předměstském domě, ale nelze jej lokalizovat. Jeho otec Jiřík Lukšův a bratr Matěj Mach (Macháček) Lukšův) vlastnili 37. dům či spíše dvůr v první předměstské čtvrti, ale ten v roce 1607 zdědil jeho synovec Šimon či Šiman Lukšů Macháček (1607-1630ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 681-682; Díl III/2, s. 603.

227

Jakub Kmoch se do Pelhřimova přistěhoval v roce 1611 z Třebíče, ale už od roku 1603 zde vykonával soukenické řemeslo (do roku 1628ý). Také byl obecním starším mezi lety 1614-1619. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 225 a Díl III/2, s. 604 a 799.

228

Václav Martinů byl členem soukenického cechu (1595-1640ý), a přestože byl několikrát i cechmistrem v letech 1607-1614, nepatřil k zámožným obyvatelům města. Zanechal po sobě vdovu Annu. Pravděpodobně bydlel v domku na předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 602, 634 a 635.

229

Jan Šátek byl hrnčířem (1611-1613), stejně jako předtím jeho stejnojmenný otec. V roce 1611 se oženil se souhlasem rady s vdovou Kateřinou po zesnulém knězi Vlachovi. Patřil mu 13. dům v druhé předměstské čtvrti, ale v roce 1613 dům prodal chvojnovskému faráři Tomáši Dentulinovi (Zoubkovi) za 230 kop míš.. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698; Díl III/2, s. 684.

230

Jan Šátek starší byl hrnčíř a připomíná se ve městě již od roku 1569-1570. Žil v tomtéž předměstském domě jako jeho stejnojmenný syn. V roce 1596 za rozkolu v obci stranil opozici proti konšelům. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698.

231

Vdova Kateřina Vlachová či Vlaška vlastnila některý z domů na předměstí. Jejím prvním manželem byl kněz Vlach. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698.

232

Vlach byl knězem v letech 1608-1611(ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 313.

233

Alžběta Lašanová byla nevlastní dcerou Jana Marka, zároveň byla manželkou Jana Lašana. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821.

234

Jan Marek ve městě vykonával řeznickou živnost (1564-1570). Zemřel do roku 1573. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 554 a 555.

235

Jan Lašan patřil mezi řezníky, v cechu je doložen do roku 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 555.

236

Adam Špalek se do Pelhřimova přiženil v roce 1590, když si vzal vdovu po Janu Markovi. Poté vedl řeznickou živnost minimálně do roku 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 555.

237

Vít Těrda, zvaný též Mimůněk, pocházel ze Stanovíc, do města přišel kolem roku 1600. Patřil do soukenického cechu, kde byl mezi lety 1610-1642 (ý). Patřil mu 20. dům ve třetí předměstské čtvrti, který vyženil s podruhé ovdovělou manželkou Annou Širokou, Mimůňkovou. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 752753; Díl III/2, s. 602.

238

Zámožná měšťanka Anna Karbová napadená v roce 1611 Vítem Těrdou byla vdova, ale není známo, po kterém Karbovi. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 753.

239

Pátek 8. února 1611.

240

Horní brána, zvaná též Rynárecká.

241

Oním nebezpečenstvím myšlena situace za tzv. vpádu Pasovských do Čech v lednu až březnu 1611.

242

Průchody v hradbách určené pouze pro pěší.

243

Dolní brána, zvaná též Jihlavská, naproti tzv. Kamennému mostu, byla jako hlavní vchod do města dobře chráněna nejen vodním příkopem a padacím mostem, ale i opevněným předbraním (barbakanem).

244

Petr Kříž, zvaný též Křížek, byl kovář. Doložen je roku 1610, kdy pracoval pro soukeníky na výstavbě valchy. Na předměstí byl usazen ve vlastním domě, který ještě roku 1611 splácel, ale není známo, který dům to byl. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 820.

245

Petr byl bednářem, určitě v roce 1611, kdy je jmenovitě připomínán, protože si tehdy koupil na předměstí od Jana Bendy domek čp. 875 (24. dům v druhé předměstské čtvrti). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 807; Díl III/2, s. 674.

246

Jan Benda měl za manželku Marianu. Bydleli po roce 1611 v blíže neznámém domě na předměstí anebo v podruží. Jan patřil do cechu soukenického, kde působil mezi lety 1602-1634. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 807; Díl III/2, s. 603.

247

O osobě Matěje Vlacha, pravděpodobně podruha, nelze dohledat bližší informace, ale pravděpodobně byl nějak spřízněn s některým z pelhřimovských Vlachů.

248

Pátek 8. února 1611.

249

Pondělí 11. února 1611.

250

Varty čili hlídky bývaly zahrnovány do povinnosti zvané „hláska“, z které se měšťané mohli za běžných podmínek vykoupit jistou finanční částkou. V době akutního nebezpečí však museli tuto povinnost vykonávat oni i jejich nájemníci, podruzi.

251

Středa 13. února 1611.

252

O osobě Šimona Tyráčka nelze dohledat další informace.

253

O osobě poddaného Stejskala ze Skrejšova nelze nalézt žádné informace.

254

O osobě poddaného Beneše z Proseče nelze nalézt žádné informace.

255

Pátek 15. února 1611.

256

Srov. pozn. č. 32.

257

Srov. pozn. č. 27.

258

O osobě poddaného měšťana Pavla Jiráňova ze Skutče nelze nalézt další informace.

259

Středa 20. února 1611.

260

Hons Hruška byl německého původu. Přiženil se do Pelhřimova z městečka Třeště u Jihlavy v roce 1575, kdy přijal jméno Hons Hruška po Hruškovském domě manželky Marty (předtím Jan Schwob či Šváb). Ve městě byl soukeníkem a v soukenickém cechu byl v letech 1575-1613(ý). V cechu byl i cechmistrem v letech 1585-1587 a 1602-1611. Byl také obecním starším v letech 1604-1607 a 1610-1613. Patřil mu 11. dům v první předměstské čtvrti. Zemřel tak zadlužený, že jeho ovdovělá manželka byla nucena prodat dům, aby uspokojila věřitele. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 643-645; Díl III/2, s. 601, 633-635, 798 a 799.

261

Radní komise při obhlídce hradeb zjistila, že někteří měšťané si ve zdech svévolně vybourali otvory pro okna nebo průchody. Srov. níže v textu.

262

O osobě Jana Štěpána Tyráčka nelze nalézt žádné další informace.

263

Neděle Reminiscere (2. postní) v roce 1611 připadla na 17. února; jde tedy o pátek 22. února 1611.

264

Adam Hošek byl synem Jana Hoška. V roce 1592 se oženil s ovdovělou Dorotou Matouškovou a společně pak drželi právovárečný dům čp. 36 (14. dům ve třetí městské čtvrti). Jeho druhou manželkou byla Anna neznámého původu, ale šlo o velmi nešťastný svazek. Byl konšelem v roce 1598, a v letech 1602-1606 a 1608-1611. Zemřel v roce 1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 552-555; Díl III/2, s. 792-794.

265

Neděle Oculi (3. postní) připadla v roce 1611 na 24. února; jde tedy o středu 27. února 1611.

266

O osobě „šenkýře Čelistenského“, tj. nájemce výsadní vrchnostenské krčmy ve vsi Čelistné, nelze zjistit další informace.

267

Srov pozn. č. 14.

268

Tzv. postní jarmark čili výroční trh se v Pelhřimově konal každoročně po dobu osmi dnů počínaje úterkem po tzv. Středopostí, což byl od 16. století čtvrtek mezi třetí nedělí postní (Oculi) a čtvrtou nedělí postní (Laetare).

269

Středopostí v roce 1611 připadlo na čtvrtek 28. února. Úterý po Středopostí tedy bylo 5. března. Jarmark pak trval do úterka 12. března. Jde tedy o středu po skončení jarmarku, což bylo 13. března 1611.

270

Pátek 8. března 1611.

271

Smrtná neděle (5. postní zvaná též Judica) připadla v roce 1611 na 10. března; jde tedy o středu 13. března 1611.

272

Matěj Mach, pekař, byl synem měšťanky Alžběty Beznosky. Patřil mu 15. dům ve čtvrté předměstské čtvrti a hospodařil na něm nejméně ještě v roce 1605. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 780-781.

273

O osobě poddaného Nepraška z Janovic nelze zjistit žádné další informace.

274

Velikonoce v roce 1611 připadly na neděli 24. března; jde tedy o pátek 29. března 1611.

275

Neděle provodní, tj. 1. po Velikonocích (zvaná též Quasimodo geniti) v roce 1611 připadla na 31. března. Český zemský sněm byl tedy do Prahy svolán od pondělí 1. dubna 1611.

276

Michal Třebíčský byl původem Němec a dříve se jmenoval Michel Sperneg nebo Sprengner. Do Pelhřimova se přiženil v roce 1611 k osiřelé dceři Jana Vondrů. Patřil do soukenického cechu (1612-1619f). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 835-836; Díl III/2, s. 604.

277

Janu Vondrovi se běžně říkalo Vondra Partlíček. Vlastnil právovárečný dům čp. 54 (20. dům v první městské čtvrti). Patřil k soukeníkům v letech 1580-1600 a 1604-1605. Byl i cechmistrem (1585-1587, 15911594, 1597-1600, 1603-1604). O jeho aktivitách v městské správě není nic známo. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 446-447; Díl III/2, s. 601, 641.

278

Neděle Jubilate (tj. 3. neděle po Velikonocích) připadla v roce 1611 na 14. dubna; jde tedy o pátek 19. dubna 1611.

279

Neděle Cantate (tj. 4. neděle po Velikonocích) připadla v roce 1611 na 21. dubna; jde tedy o pátek 26. dubna 1611.

280

Myšlen jeden z vojenských velitelů stavovské hotovosti Jan Kryštof z Buchheimu, v době třicetileté války jeden z císařských generálů.

281

Bakalář svobodných umění Adam Pichman Pražský řídil pelhřimovskou městskou školu od roku 1611 a později po sňatku s Annou Bohdaneckou se stal jedním z nejvýznamnějších měšťanů Pelhřimova. Byl také konšelem v letech 1616-1619. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 240-241, 390-396, 795 a 796.

282

Mlýn Rožkov u vsi Krasíkovic na řece Bělé byl původně vrchnostenský; v roce 1572 při koupi panství připadl pelhřimovské městské obci, která jej pronajímala mlynářům.

283

O totožnosti tehdejšího městského trubače (též pozounisty) nelze dohledat další informace.

284

Podle znění záznamu nelze určit, o kterého Skočdopole jde.

285

O osobě poddaného Dalíka nelze dohledat další informace.

286

Svátek Božího těla připadl v roce 1611 na čtvrtek 23. května; jde tedy o středu 29. května 1611.

287

Tomáš Vokůrka se v Pelhřimově usadil v roce 1573 a nejprve si koupil nevelký domek (23. dům ve čtvrté předměstské čtvrti). Byl ševcem v letech 1573-1616. Posléze se však vzmohl. Přikoupil pozemky, prodal domek, na čas se usadil v podruží, aby si mohl opatřit právovárečný dům čp. 40 (9. dům ve třetí městské čtvrti), jemuž se Vokůrkovský říkalo ještě ve druhé polovině 17. století. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 513-514; Díl III/2, s. 594.

288

Daniel Samků patřil mezi soukeníky. V cechu byl v letech 1598-1637(ý) a v roce 1609 byl cechmistrem. Ve městě také zastával funkci obecního staršího (1611-1619). Bydlel původně v některém z domů na předměstí, ale po Bílé hoře nejpozději roku 1625 zakoupil ve vnitřním městě. Díky tomu se dostal i do rady a v letech 1632-1639 byl primasem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 831-832; Díl III/2, s. 602, 634 a 799.

289

Sv. Medarda (8. června) připadlo v roce 1611 na sobotu; datace je tedy zmatečná, neboť se může jednat o středu před tímto svátkem (5. června 1611) anebo o středu po tomto svátku (12. června 1611).

290

Václav Partlíček, též Václav Vondrů, byl syn Ondřeje Partlíčka, měšťana z vnitřního města a soukenického mistra. Patřil k soukeníkům, kde byl v letech 1607-1620. Sám patrně bydlel na předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 448; Díl III/2, s. 603.

291

Srov. pozn. č. 60.

292

Svátek sv. Trojice připadl v roce 1611 na neděli 19. května; jde tedy o pondělí 20. května 1611.

293

Myšlen Konrád Škréta Šotnovský ze Závořic (f1613), nobilitovaný pražský měšťan a úředník královské komory zvolený zemským sněmem za jednoho z proviantmistrů (úředníků zodpovědných za zásobování) stavovské zemské hotovosti. Jinak otec věhlasného barokního malíře portrétisty Karla Škréty (1610-1674).

294

Havel Medek Jičínský byl asi nejbohatším měšťanem v Humpolci. Býval písařem na panství želivském. Poté, co se Pelhřimov stal královským městem, byl jeho zástupcem na městech. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 433 a Díl III/2, s. 74.

295

O osobě poddaného Matěje mlynáře ze Zajíčkova nelze dohledat bližší informace.

296

V roce 1611-1612 byli Jana ml. Říčanský z Říčan (majitel panství Červená Řečice severně od Pelhřimova) za panský stav a Vilém Černín z Chudenic za rytířský stav hejtmany Vltavského kraje. V době stavovského povstání v letech 1618-1619 byl jedním z hejtmanů Bechyňského kraje.

297

Pátek 14. června 1611.

298

O osobě v podruží žijícího tesaře Jiříka Kezle nelze dohledat další informace.

299

O osobě poddaného Paclíka z Proseče pod Křemešníkem nelze dohledat další informace.

300

Myšlen kněz Tomáš Dentulinus (Zoubek), pelhřimovský rodák a správce fary ve Chvojnově, která patřila pod patronát pelhřimovské městské rady.

301

Jiřík Šrámek byl v kovářském cechu (1576-1611) a v roce 1611 byl cechmistrem. Od Petra Beránka si koupil na předměstí tzv. Křišťánkovský dům čp. 964 (27. dům ve třetí předměstské čtvrti), který zcela doplatil v roce 1585. Jeho synem byl patrně Martin Šrámek, soukeník, jehož syn Jan nastoupil k učení do cechu v roce 1628, kdy jeho otec již nebyl živ. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 759-760; Díl III/2, s. 664.

302

Jan Hadrava vlastnil právovárečný dům čp. 89 (12. dům ve třetí městské čtvrti). Živil se obchodem. Jeho ženou byla Mandelína Lukšova. Hadrava se v roce 1605 stal konšelem, ale zemřel už v roce 1613. Předtím postupně pochoval čtyři své děti. Vdova se ještě v roce 1613 vdala za správce pelhřimovské školy Mikuláše Vladyku a odešla s ním do jeho rodného Tábora. Dům i zbylé sirotky opatrovali otcovi příbuzní a poručníci. V rukou Hadravovy rodiny dům zůstal až do konce 17. století. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 546-549; Díl III/2, s. 396 a 793.

303

V roce 1611 připadl svátek sv. Víta (14. červen) na sobotu; jde tedy nejspíš o středu bezprostředně následující po tomto svátku čili 19. června 1611.

304

O osobě Jiříka Hunala nelze dohledat další informace.

305

O osobě podruha Tomáše Dobiáše nelze dohledat další informace.

306

O osobě poddaného Tobiáše z Vyskytné nelze zjistit další informace.

307

Matěj Slanina byl ve městě krejčím (1584-1634ý). Náležel k méně zámožným měšťanům. Patřil mu 16. dům ve čtvrté předměstské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, 781-782; Díl III/2, s. 662.

308

Adam řeč. Helm či Holmon byl německého původu. V soukenickém cechu je jako barvíř jmenovitě připomínán v letech 1596-1611. Původně mu patřil 32. dům či spíš domek v druhé předměstské čtvrti, ale v roce 1583 od Víta Vlačihy koupil větší a výstavnější 1. dům v první předměstské čtvrti zvaný Šteflovský, za který zaplatil 180 kop míš. Dům měl plně doplacen roku 1591. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 626-627; Díl III/2, s. 684.

309

Z daného zápisu nelze přesně určit, o kterého Štubíka jde.

310

O osobě Jana Kopačky rychtáře ve Vyskytné nelze dohledat další informace.

311

Úterý 28. května 1611.

312

Jakub Stehlík se živil polařením a obchodem. Patřil mu blíže neznámý právovárečný dům ve třetí městské čtvrti, nejspíš čp. 82, jemuž se ještě v roce 1722 říkalo Stehlíkovský dům. Naživu byl ještě v roce 1621 poté, co v roce 1619 překonal vážné zdravotní potíže. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 559.

313

Tento kus stránky v manuálu chybí.

314

Lejšovka se jmenoval panský les patřící pelhřimovské městské obci, který se nacházel jihovýchodně od města při cestě vedoucí na Křemešník.

315

Pátek 21. června 1611.

316

Matouš Širůček byl ve městě soukeníkem (1605-1666). V letech 1609-1617 a 1620 byl soukenickým cechmistrem. V roce 1618 se stal starším obecním. J. Dobiáš, Dějiny, Díl II, s. 603, 634-636 a 799.

317

Jakub Martinů byl synem Martina Hodějovského z právovárečného domu čp. 33 (9. dům v čtvrté městské čtvrti). Ve městě byl soukeníkem mezi lety 1602-1630(ý). Stal se také soukenickým cechmistrem (1608-1614, 1620). Patřil mu právovárečný dům čp. 41 (8. dům v třetí městské čtvrti), který získal neznámo kdy a jak od rodiny Dřevínků (přiženění?). J. Dobiáš, Dějiny, Díl I, s. 513 a Díl II, 603, 634-636.

318

Jakub Krašovský, též Jakub Machův, byl pelhřimovský měšťan a soukenický mistr (od roku 1596), který s otcem Matějem Machem pekařem (synem ovdovělé měšťanky Alžběty Beznosky) hospodařil na 15. domě ve čtvrté předměstské čtvrti nejméně v letech 1596-1632; od roku 1613 vlastnil i várečný dům uvnitř hradeb a v letech 1615-1616 byl konšelem, v roce 1617 obecním starším. Po jeho smrti na domě hospodařila vdova Anna Machová. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 818-819; Díl III/2, s. 602, 635, 636, 795 a 799.

319

Šimon Ruka byl majitelem domu čp. 961 pod Dolní bránou (24. dům třetí předměstské čtvrti) zvaný Rukovský, na němž je doložen nejméně do roku 1611. O jeho živnosti není nic známo. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 756.

320

Dobiáš Truhlář byl mladším synem Jana truhláře. Stejně jako starší bratr Mikuláš Truhlář se vyučil soukeníkem a v cechu je doložen v letech 1602-1646 (ý). Patřil mu právovárečný 19. dům ve třetí městské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 557-558; Díl III/2, s. 603.

321

Peklo se jmenuje jedna ze samot severně od Pelhřimova, dříve hospodářský dvůr.

322

Pátek 7. února 1612.

323

Myšlen měšťan Jan Daremnej, jemuž patřil 14. domek v druhé městské čtvrti v Pelhřimově. J. Dobiáš, Dějiny, III/1, s. 482.

324

O osobě Anny Kolářky nelze dohledat bližší informace.

325

Harsila je označení polních tratí v katastru Pelhřimova.

326

O osobě poddaného Vacka z Radětína nelze dohledat další informace

327

O osobě nápravníka Zemana z Krasíkovic nelze dohledat další informace.

328

O osobě poddaného Chalupníka nelze dohledat další informace.

329

O osobě Sekerky z Prachatic nelze dohledat další informace.

330

O osobě poddaného sedláka Mikuláše z Janovic nelze dohledat další informace.

331

Pátek 22. ledna 1613.

332

Jan Kučera byl nejspíše kovářem. Od Martina Vokouna koupil v roce 1604 jeho předměstský dům za 150 kop míš. Byl živ nejméně ještě v roce 1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 676, 820.

333

O osobě Martina Vokouna, souseda z pelhřimovského předměstí, nelze dohledat další informace.

334

Pátek 26. listopadu 1613.

335

Přízvisko tohoto Václava je zcela nečitelné.

336

Celým jménem byla nejspíše Polyxena, ale ze znění zápisu nelze určit, o koho se jednalo.

337

Ivanka hrnčířka byla druhá žena Ivana hrnčíře, který je ve městě poprvé připomínán v roce 1592. S manželkou a se synem Martinem Ivanovým (připomínán ještě roku 1632) bydleli v 15. domě druhé předměstské čtvrti. Ivanka byla obviněna z čarování a dalších nekalých praktik, ale jakého byla původu, není známo. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 814.

338

Václav Širůček byl ve městě obecním starším v letech 1617-1619. Pravděpodobně pocházel z předměstských Širůčků, většinou soukeníků, kteří tvořili široký rozrod. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 795 a 796.

339

Jakub Cícha konal ve městě krejčovské řemeslo v letech 1613-1622. Také se snažil obchodovat s vínem, olejem a herynky. Obchod ho ale dovedl jen do vězení. Jeho otci Urbanovi Cíchovi patřil právovárečný 6. dům ve druhé městské čtvrti, který po něm zdědil on a nikoli jeho starší bratr Vavřinec. J. Dobiáš, Dějiny, Díl II, s. 662 a 700; Díl III/1, s. 469-470.

340

Nebožtíkem Střepinou byl Urban, jenž byl také označován jako Urban Komárek. Vykonával hrnčířské řemeslo od roku 1604 a skončil někdy před rokem 1613, není jisté kdy. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 684.

341

O osobě podruha Menšíka víme jen to, že byl hrnčířem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 684.

342

Vdova Alžběta Kardašova neboli Kardaška držela v letech 1602-1613 nevelký 10. domek ve druhé předměstské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 696.

343

O osobě podruha Marka Hložka nelze dohledat další informace.

344

O podruhovi Mikulášovi je známé to, že býval před rokem 1613 hrnčířem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 684.

345

O osobě poddaného Koláře z Radětína nelze dohledat další informace.

346

O osobě vdovy Menšíkové nelze dohledat další informace.

347

Vdova Šátková byla matkou Jana Šátkova, hrnčíře, který po rodičích zdědil 13. dům ve druhé předměstské čtvrti, který v roce 1613 prodal chvojnovskému faráři Tomáši Dentulinovi. Patrně pak se svou manželkou Kateřinou přesídlili z Pelhřimova do jiného města. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698.

348

O osobě vdovy Kozirkové nelze dohledat další informace.

349

Manželka zesnulého Urbana Střepiny, hrnčíře.

350

Matěj Cháb patřil k jedné z nejstarších pelhřimovských rodin. Pocházel pravděpodobně z právovárečného domu čp. 49 (1. dům třetí městské čtvrti), jemuž se Chábovský říkalo ještě v 18. století. První zmínka o něm pochází z roku 1579. Oženil se s dcerou Jana Šatného a žili spolu v některém z předměstských domů. Zesnul někdy mezi lety 1610-1613, patrně náhle, neboť kšaftoval pouze ústně přede svědky. Jeho syn Ondřej Chábů se vyučil soukeníkem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 500-501.

351

Středa 27. ledna 1613.

352

O osobě podruha Kubaty, ševce, nelze dohledat další informace.

353

Pátek 29. ledna 1613.

354

Petr Jaroš byl ve městě krejčím. V roce 1613 koupil dům ve čtvrté předměstské čtvrti, ale nelze určit, kde se nacházel. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 816; Díl III/2, s. 662.

355

Datace je zmatečná, protože svátek sv. Doroty (6. února) připadl v roce 1613 na sobotu a nikoli na středu; v úvahu tedy připadá středa před svátkem (3. únor 1613) anebo středa po svátku (10. únor 1613).

356

Pátek 12. února 1613.

357

Srov. pozn. č. 74.

358

Myšlen příslušník rytířského stavu Ladislav Ostrovec z Kralovic, majitel statků Proseč-Obořiště a Nová Cerekev severozápadně od Pelhřimova a jeden z urozených sousedů pelhřimovské městské obce. V roce 1623 mu byla panství za účast ve stavovském odboji zkonfiskována. Srov. www.hrady.cz/zámek/proseč-obořiště (stav ke dni 3. května 2020).

359

O osobě poddaného Tomáš Přibyla ze Stanovíc nelze dohledat další informace.

360

Myšlen příslušník rytířského stavu Jindřich Střela z Rokyc na Křivsoudově, majitel několika statků na Benešovsku (Lhotice, Čechtice), které mu byly v roce 1622 zkonfiskovány za účast ve stavovském povstání. Srov. www.zdcechtice.cz/obec/historie (stav ke dni 3. května 2020).

361

O osobě Jiříka Příbramského nelze dohledat další informace.

362

O osobě podaných Václava Kalouse a Pavla nelze dohledat další informace.

363

Myšlen příslušník rytířského stavu Kryštof Vencelík z Vrchovišť na Třesti. Jeho statky v Čechách i na Moravě mu byly v roce 1626 zkonfiskovány za účast ve stavovském povstání a v bitvě na Bílé hoře. Srov. www.toulkypocechach.com/lokalita.php?intern nazev=trest (stav ke dni 3. května 2020).

364

O osobě měšťanky Doroty Huttarové z Příbrami nelze dohledat další informace.

365

Pátek 5. března 1613.

366

Středa 24. února 1613.

367

Středa 10. února 1613.

368

Šlo o Oldřicha Koňasa z Vydří, příslušníka rytířského stavu. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 103.

369

Pátek 19. února 1613.

370

O osobě Václava Šmerhovského z Rosic nelze dohledat další informace.

371

O osobě Matěje Cyprianova nelze dohledat další informace.

372

O osobě Víta Lecka nelze dohledat další informace.

373

Úterý 16. října 1612.

374

Středa 6. ledna 1613.

375

Středa 24. února 1613.

376

Václav Švob (Šváb) či také Hruška byl obecním starším v letech 1616-1619. Patřil mu 11. dům v první předměstské čtvrti. Jeho příbuzným byl Hons Hruška. Oba byli německého původu. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 799.

377

Jan Hodáček starší (jeho bratranci od strýce Daniela se říkalo Jan mladší) byl synem primasa Jana Hodáčka a Kristýny roz Provazníkové (z Pacova), vnukem Václava Hodáčka. Studoval v Linci a v roce 1597, po otcově smrti, byl radou proti vůli své i matčině dán na učení soukenickému řemeslu, ale po roce byl na zásah zemských úřadů propuštěn. Patřil mu mimořádně výstavný otcovský právovárečný dům čp. 17 (7. dům v první městské čtvrti) a s ním největší měšťanský majetek v Pelhřimově včetně zemskodeskového statku Dubovic a svobodného mlýna Chodeč. Už v roce 1613 se oženil, ujal se otcova dědictví a stal se jedním z nejmladších konšelů. Mezi lety 1613-1616 pak pravidelně zasedal v radě, a znovu v letech 1628-1631(f). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 364-403; Díl III/2, s. 406, 527 a 795.

378

O osobě poddaného sedláka Jana šafáře z Rýnarce nelze dohledat další informace.

379

Václav Hadrava byl jedním z měšťanů, kteří v roce 1613 samostatně vařili pivo. Zemřel v roce 1618. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 546 a Díl III/2, s. 487.

380

O osobě Vočenáška není nic známo. Vdova Vočenášková se říkalo některé z měšťanek na některém právovárečném domě, která nejméně v roce 1613 vařila pivo a prodávala je. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 837.

381

Pátek 26. února 1613.

382

O osobě podruha Dedery nelze dohledat další informace.

383

Michal byl lazebníkem v letech 1577-1598. Patřil mu 25. dům v první předměstské čtvrti zvaný Pařízkovský, na který se přiženil k nevlastní dceři zesnulého majitele Martina cihláře, ale už v roce 1577 jej prodal. Pravděpodobně pak bydlel v podruží. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 673; Díl III/2, s. 691.

384

Myšlen jménem neznámý syn konšela Sixta Karba.

385

Srov. pozn. č. 181.

386

Srov. pozn. č. 9.

387

Jako „Vohniště“ byl označován těžký žalář v radničním vězení, vlastně hladomorna.

388

Pátek 26. února 1613.

389

O osobě Tomáše lazebníka, nejspíš podruha, nelze dohledat další informace.

390

Matěj byl ve městě hrnčířem v roce 1613, kdy se přiženil ze Skutče. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 684.

391

Ondřej Šebesta byl ve městě hrnčířem mezi lety 1596-1605. Patřil mu 13. dům v první předměstské čtvrti. Ženat byl s Annou, která se po jeho smrti v roce 1613 znovu vdala za hrnčíře Matěje ze Skutče. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 646-647; Díl III/2, s. 684.

392

Svátek sv. Albína připadal v pražské arcidiecézi v roce 1613 na úterý 23. března; připadá tedy v úvahu buď pátek před svátkem (19. březen 1613) anebo spíš pátek po svátku (26. březen 1613).

393

Staněk byl hutníkem nejspíše v letech 1593-1617. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 760.

394

O osobě poddaného Lichky z Putimova nelze dohledat další informace.

395

Pátek 26. února 1613.

396

Svátek stolování sv. Petra v roce1613 připadal na pondělí 22. února.

397

O osobě Jana Pavlů nelze dohledat další informace

398

O osobě Petra Pavlů nelze dohledat další informace

399

O osobě poddaného Jana ze Skrejšova nelze dohledat další informace.

400

Suché dni v postě začínaly středou před nedělí Reminiscere (tj. 2. postní) čili 24. února 1613.

401

O osobě poddaného Matěje Topičníka z Útěchovic nelze dohledat další informace.

402

O osobě poddaného Matěje Zemana z Vlásenice nelze dohledat další informace.

403

O osobě poddaného Václava Zemana nelze dohledat další informace.

404

O osobě měšťana Novosada z Jihlavy nelze dohledat další informace.

405

O osobě podruha Marka Roubala nelze dohledat další informace.

406

O osobě podruha Vondry hrnčíře nelze dohledat další informace.

407

O osobě Jana Pudlického nelze dohledat další informace.

408

Dorota Rathouzská byla nejspíše druhou ženou Matouše Válka. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 41.

409

Zmatečná datace. Srov. poznámku č. 266. Nejspíš půjde o pátek 26. března 1613.

410

O osobě poddaného Jana Stárka z Bácovic nelze dohledat další informace.

411

O osobě poddaného měšťana Tomáše z Hořepníka nelze dohledat další informace.

412

O osobě šenkýře z Mašovic (nájemce vrchnostenské výsadní krčmy) nelze dohledat další informace.

413

O osobě Martina Pacholkova nelze dohledat další informace.

414

O osobě Kateřiny kovářky nelze dohledat další informace.

415

Středa 3. března 1613.

416

Srov. pozn. č. 18.

417

O osobě měšťana Jana Hutara z Příbrami nelze dohledat další informace.

418

O osobě Mandelíny Buňátkové nelze dohledat další informace.

419

Celým jménem Tomáš Crhan, byl syn poddaného sedláka Martina Crhanova ze Starého Pelhřimova. Od sourozenců - staršího bratra Jana a sestry Lídy - se oddělil v roce 1576. Usadil se v Pelhřimově, kde je od roku 1596 doložen mezi sousedy na předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 810.

420

Celým jménem Jan Hovorka, ale o tomto podruhovi nelze dohledat další informace.

421

O osobě poddaného Smrčky z Radňova nelze dohledat další informace.

422

O osobě poddaného Jana Paclíka z Lipice nelze dohledat další informace.

423

Pátek 5. března 1613.

424

O osobě kněze Jiřího Hanuše Lanškrounského, faráře u sv. Mikuláše na Novém Městě pražském, nelze dohledat další informace.

425

O osobě kněze Valentina Šubera Lanškrounského z Domažlic nelze dohledat další informace.

426

Václav Talpa provozoval kovářské řemeslo v letech 1613-1633. Žil v podruží na předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 664.

427

Jan Ruka vykonával v obci kovářské řemeslo. Pocházel z 31. domu ve třetí předměstské čtvrti, který však jeho matka Dorota po otcově smrti v roce 1578 prodala jeho švagrovi Adamu Viďourkovi, který měl za manželku jeho starší sestru Barboru. V roce 1589 mu byl vyplacen jeho dědický podíl a vzápětí se přiženil na 24. dům v téže čtvrti ke vdově Anně po Václavu Kuželoví. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 756 a 763; Díl III/2, s. 664.

428

Pátek 5. března 1613.

429

Středa 10. března 1613.

430

O Janu Paclíkovi z Lipice, propuštěném z poddanství, nelze dohledat další informace.

431

O poddaném Smrčkoví z Radňova nelze dohledat další informace.

432

Příslušník rytířského stavu Ladislav Ostrovec z Kralovic, v letech 1604-1623 majitel statku Proseč-Obořiště a panství Nová Cerekev severně od Pelhřimova.

433

Pátek 12. března 1613.

434

Anežka Hynková se jmenovala po své tetě, velmi zámožné sestře vladyky Víta Hynka ze Služátek; tato Anežka st. Hanková byla poprvé provdaná za soukenického mistra Jana Štočka, podruhé za osobně svobodného řeznického mistra a konšela Štefla Stránského, s nímž bydlela ve výstavném domě č. 4 na Rynku. Poté se jako vdova vdala ještě dvakrát (za soukeníka Ondřeje Holého alias Štefla a za zednického mistra Jana Vlacha). J. DOBIÁŠ, Dějiny, III/1, s. 429-434.

435

Do obce přijatý vladyka Vít Hynek ze Služátek, majitel právovárečného domu č. 49 uvnitř hradeb, domku ve třetí předměstské čtvrti a deskového statku Lhotka na jih od Pelhřimova. J. DOBIÁŠ, Dějiny, III/1, s. 430, 496-498 a 735.

436

Šimon Hrůza, vnuk Václava Hrůzy, byl ve městě slanařem roku 1613. Bydlel v rohovém právovárečném domě čp. 27 na Rynku. Není známo, který z domů ve vnitřním městě mu patřil, ale stal se konšelem mezi lety 1616-1617. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 93, 799.

437

Anna Hodáčková byla manželkou Jana Hodáčka mladšího, snachou Daniela Hodáčka z právovárečného domu čp. 21 (3. dům v první městské čtvrti). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 359-360.

438

Anna Kmochová byla manželkou Jakuba Kmocha, jinak nelze dohledat další informace.

439

Anna Kubíková byla vdova po měšťanu Janu Kubíkovi, synovi svobodníka Havla Kubíka z Vratiškovic, majitelka právovárečného domu čp. 16 na Rynku, který asi ještě roku 1610 prodala Martinovi Košetickému a jeho manželce Salomíně. J. Dobiáš, Dějiny, III/1, s. 404-405. Srov. pozn. č. 50.

440

Měšťan Martin Košetický byl ženat se Salomínou, vdovou po primasovi Václavovi Hrůzovi a obývali spolu právovárečný dům čp. 16 v první čtvrti uvnitř hradeb, jeden z nejvýstavnějších a nejdražších ve městě; mimo to se živil dálkovým obchodem a formanstvím; zemřel před rokem 1626, kdy byla jeho žena již potřetí vdaná za měšťana Mikuláše Krajinu. J. Dobiáš, Dějiny, III/1, s. 405-406.

441

Viz pozn. č. 295.

442

Rok 1612 je chyba, což dokazuje konec první zprávy.

443

O osobě Šimona Partle nelze dohledat další informace.

444

Neděle družebná, zvaná též Laetare (tj. 4. postní) v roce 1613 připadla na 14. března, takže jde o pátek 19. března 1613.

445

Viz pozn. č. 197.

446

Stolař Nikodým byl měšťan z Jindřichova Hradce, který se pravidelně dostavoval na pelhřimovské výroční trhy. Srov. Lenka Martínková, Královské město (1596-1618). In: Zdeněk Martínek a kol., Pelhřimov. Historie, kultura, lidé. Praha 2014, s. 191

447

V roce 1613 byla radnice umístěna v bývalém zámku pánů z Říčan, proto se objektu říkalo nový rathouz. Starým rathouzem je míněn později zbořený a přestavěný rohový dům čp. 80 na jižní straně Rynku (dnes Masarykova náměstí) a Růžové ulice, který městská obec zakoupila v první čtvrtině 16. století a v němž se rada scházela až do roku 1572, než obec koupila od vrchnosti celé pelhřimovské panství. Srov. L.

Martínková, Královské město, s. 190-191.

448

Srov. pozn. č. 187.

449

O osobě Eliáš nelze dohledat bližší informace.

450

O osobě Evy, Eliášovy manželky, nelze dohledat bližší informace.

451

O osobě poddané Kuderové z Kojčic nelze dohledat další informace.

452

O osobě poddaného Kudery z Kojčic nelze dohledat další informace.

453

O osobě ovčáka Jakuba Puffa nelze dohledat další informace.

454

Kateřina byla dcerou Jakuba Puffa, jinak nelze dohledat další informace.

455

Viz pozn. č. 34.

456

Svátek sv. Albína (23. března) připadl v pražské arcidiecézi v roce 1613 na pondělí; jde tedy o sobotu po sv. Albínu dne 27. března 1613 a nikoli 2. března 1613.

457

O osobě poddaného sedláka Adama Havlíka z Čelistné nelze dohledat další informace.

458

O osobě poddaného Mazance z Ústrašína nelze dohledat další informace.

459

O osobě poddaného Víta z Čelistného nelze dohledat další informace.

460

O osobě poddaného Navrátila nelze dohledat další informace.

461

Jan Kužel byl soukeníkem. V roce 1573 koupil od Jíry Marchaleho. Který provozoval tkalcovské řemeslo, 26. dům ve čtvrté předměstské čtvrti, který do roku 1588 zcela doplatil. Od roku 1577 vystupoval mezi obecními staršími. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 791-792.

462

Středa 24. března 1613.

463

O osobě poddaného Matěje Nováka z Bácovic nelze dohledat další informace.

464

O osobě poddaného Vaňka Šmída z Putimova nelze dohledat další informace.

465

O osobě poddané Jenkové z Putimova nelze dohledat další informace.

466

O osobě poddaného Musila z Dobré Vody nelze dohledat další informace.

467

O osobě poddaného Matěje Pavlíka z Čelistné nelze dohledat další informace.

468

O osobě poddaného Adama Pavlíka z Čelistné, Matějova otce, nelze dohledat další informace.

469

O osobě Pavla Chadima nelze dohledat další informace.

470

O osobě Matěje Hospoda nelze dohledat další informace.

471

O osobě Markýty nelze dohledat další informace.

472

O osobě poddané Mandelíny z Ondřejova nelze dohledat další informace.

473

Martin Kryštof nebo též Krystomandl, zkráceně i Mandl, byl ve městě soukeníkem mezi lety 1597-1613(f). Do města přišel kolem roku 1595 a usadil se na předměstí, ale není známo, kde přesně. Po jeho smrti dům koupil Matěj Spělovský s manželkou. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 819-820; Díl III/2, s. 602.

474

Středa 5. května 1613.

475

O osobě poddaného Nacházela nelze dohledat další informace.

476

O osobě měšťana Melichara Hoffmana z Jindřichova Hradce, evidentně věřitele pelhřimovské městské obce, nelze dohledat další informace.

477

Pátek 7. května 1613.

478

Viz pozn. č. 81.

479

Mandelína Voláková byla sestra Jiříka a Jana Koželků. Vdala se za Pavla Voláka původem z Chrudimi, s nímž se usadila na některém předměstském domě. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 837.

480

O osobě Zandálkové nelze dohledat další informace.

481

O osobě Němcové nelze dohledat další informace.

482

O osobě počepického knapa nelze dohledat další informace.

483

O osobě Kateřiny Kudrhartové nelze dohledat další informace.

484

O osobě Petáčkové nelze dohledat další informace.

485

Jan Kudrhart Rynárecký (na rozdíl od Kudrhartů bydlících za Kamenným mostem) je pravděpodobně totožný s Janem Rynáreckým doloženým ve městě poprvé v roce 1599. Bydlel na předměstí v domě za Horní bránou vedle staré děkanské zahrady, na které později vznikl dvůr Václava Hrůzy. Zesnul někdy mezi lety 1630-1634. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 828-829.

486

Matěj Spělovský, jiným jménem také Matěj Třešťský. Ve městě byl soukeníkem od roku 1602 až do své smrti v roce 1620, dokonce se stal cechmistrem v roce 1612. Vlastnil 2. dům ve druhé předměstské čtvrti zvaný Hrabancovský. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 686-687; Díl III/2, s. 603, 635.

487

Viz pozn. č. 125.

488

O osobě poddaného měšťana Martina Zemana z Červené Řečice nelze dohledat další informace.

489

Červená Řečice, město 10 km severně od Pelhřimova.

490

O osobě Jana Pánů (Pánka) nelze dohledat další informace.

491

O osobě poddaného měšťana Matěje Hampala z Batelova nelze dohledat další informace.

492

Batelov, městečko 20 km jihovýchodně od Pelhřimova.

493

Žid Šalamoun je ve městě poprvé připomínán v roce 1591. Bydlel v některém z domů ve vnitřním městě, ale v roce 1617 se odstěhoval do Prahy. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 287.

494

O osobě poddaného Martina z Nového Rychnova nelze dohledat další informace.

495

Vdova Mandelína Hadravka se ujala po smrti svého manžela várečného práva nad jejich domem čp. 89 (12. dům ve třetí městské čtvrti) v dnešní Růžové ulici. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 545-549.

496

Srov. pozn. č. 35.

497

O osobě žida Rajmona z Jihlavy nelze dohledat další informace.

498

Pátek 14. května 1613.

499

O osobě Matouše Posvátenského nelze dohledat další informace.

500

O osobě poddaného Kamše z Tutlek nelze dohledat další informace.

501

O osobě pana Burjana z Jindřichova Hradce nelze dohledat další informace.

502

Neděle křížová, zvaná též Rogate (tj. 5. neděle po Velikonocích) připadla v roce 1613 na 9. května; jde tedy o středu 12. května 1613.

503

O osobě poddaného Kubeleho z Janovic nelze dohledat další informace.

504

Pátek 14. května 1613.

505

Antoška byla vdova po Antonínovi (Antošovi) Hrůzovi zesnulém roku 1607.

506

Antonín či Antoš Hrůza byl syn Pavla Hrůzy, který zesnul v mladém věku v roce 1607.

507

O osobě Jana Kropáčka nelze dohledat další informace.

508

Pátek 4. června 1613.

509

O osobě podruha Adama Nechvátala nelze dohledat další informace.

510

Úterý 18. května 1613.

511

O osobě poddaného Vávra Jíchy z Proseče pod Křemešníkem nelze dohledat další informace.

512

O osobě Mandelíně masopustce nelze dohledat další informace.

513

Jan Pakosta byl ve městě kovářem. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 664.

514

O osobě rychtáře Mikuláše nelze na základě obsahu zápisu dohledat další informace.

515

Pátek 4. června 1613.

516

O osobě ševce Kableho, pravděpodobně podruha, nelze dohledat další informace.

517

Mariana byla dcera zesnulého Míky Jarošova. V roce 1613 ji chtěl za manželku švec Kukla. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 816.

518

O osobě Míky čili Michala Jaroše víme jen to, že v červnu 1613 byl již mrtev. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 816.

519

Havel Střechovský byl synem svobodníka Václava Střechovského ze vsi Střechova u Kácova ve středním Posázaví. Do města přišel na počátku 17. století a stal se soukeníkem (1613-1632f), dokonce se stal cechmistrem v letech 1613, 1616-1620. Patřil mu 2. dům ve druhé předměstské čtvrti. J. DOBIÁŠ, Dějiny, Díl I., s. 604, 635, 636; Díl III/1, s. 686-687.

520

Srov. pozn. č. 365.

521

Kateřina Rathouzská byla dcera měšťana Petra Rathouzského a jeho manželky Mariany. Po otcově smrti ji vychovával s matkou otčím Vít Šrámků, který přijal přízvisko Rathouzský. Na právovárečném domě čp. 14 na Rynku (10. dům v první městské čtvrti) hospodařil až do roku 1611(ý). Kateřina zemřela patrně dřív než její otčím. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 409-411.

522

Petr Rathouzský vlastnil právovárečný dům čp. 14 na Rynku, který patrně zdědil po svém otci Janovi někdy na počátku 50. let 16. století. V letech 1553-1557 už zasedal v radě. V roce 1564 byl syny Václava Hodějovského obviněn z vraždy jejich otce a stanul před soudem. V roce 1572 se spolu s Janem Hrůzou a Matoušem Válkem zasloužil o vykoupení města z poddanství. V letech 1577-1579 býval obecním starším.

Zemřel někdy v letech 1587-1590. J. Dobiáš, Dějiny, Díl II, s. 228, 787, 788, 790, 791, 797; Díl III/1, s. 408-409.

523

Středa 9. června 1613.

524

O osobě podruha Jiříka barvíře nelze dohledat další informace.

525

Miličín, poddanské město na Táborsku.

526

O osobě podruha Adama Havla nelze dohledat další informace.

527

Pátek 11. června 1613.

528

Pátek 14. května 1613.

529

Jiřík Frendl či Freundel byl ve městě soukeníkem v letech 1578-1616(ý). Byl Německého původu z Jihlavy, syn Stephana Freundela a jeho manželky Barbory. Do města přišel v roce 1578 s manželkou Dorotou a usadil se v 16. domě ve třetí předměstské čtvrti. S Jihlavou udržoval čilé styky i nadále. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 750; Díl III/2, s. 601.

530

O osobě Anny Koželkové, manželce Jíry Koželky, nelze dohledat další informace.

531

Jiřík (Jíra) Koželka byl řezníkem. Patřil mu právovárečný dům čp. 46 (3. dům ve třetí městské čtvrti), jemuž se až do konce 17. století říkalo Koželkovský. K němu držel ještě předměstský dvůr: 24. dům v první předměstské čtvrti. Jíra v letech 1571-1572 byl konšelem. Od roku 1589 byla jeho manželkou Anna, dcera bývalého primasa Jana Pekaře (f1619). Zemřel někdy kolem roku 1609. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 504-506, 673.

532

Mandelína byla rozená Koželková, sestra Jiříka Koželky, Annina švagrová, která se provdala do Chrudimi. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 506.

533

O osobě Martina Rathouzského nelze dohledat další informace.

534

Srov. pozn. č. 66.

535

Srov. pozn. č. 14.

536

Čtvrtek 17. června 1613.

537

Císařský rada, královský podkomoří a zemský soudce český (1603-1620); jako katolík se nezapojil aktivně do stavovského povstání. Srov. www.hrady.cz (stav ke dni 3. května 2020).

538

Kateřina Doubková byla vdova po měšťanovi a konšelovi Jakubovi Doubkovi, jemuž patřil právovárečný dům čp. 19 na Rynku (5. dům v první městské čtvrti), který koupil v roce 1572. V letech 1575-1596 byl Jakub střídavě obecním starším nebo konšelem. V roce 1596 se stal prvním primasem čerstvě povýšeného královského města, ale krátce poté zemřel. Vdova Kateřina držela dům až do června 1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 362-363.

539

Šimon (Šiman) Macháček, též zvaný Lukšův, byl ve městě soukeníkem (1607-1630), stal se dokonce cechmistrem (1516-1616). V roce 1613 vařil samostatně pivo 1632. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 478, 603, 635.

540

Martin Bystřický měl v právovárečný dům, žil ještě v roce 1635. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 810.

541

Adam Lukšů byl mladší syn Lukeše řezníka, a stejně jako on byl řezníkem; v roce 1611 se stal cechmistrem. Patřil mu některý z právovárečných domů ve vnitřním městě, ale není přesně doloženo, který to byl. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 578-579; Díl III/2, s. 555 a 558.

542

O osobě Matěje Pánů (Pánků) nelze dohledat další informace.

543

Na základě znění zápisu nelze přesně určit, o kterého Jana Hrůzu se jedná.

544

O osobě Marka Hadravy nelze dohledat další informace.

545

Adam Vlach se od Vánoc v roce 1608 učil soukenickému řemeslu, vyučen byl v roce 1612. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2., s. 530.

546

Šimon Voříšek byl krejčím (1602-1617^), tomuto řemeslu se vyučil v Jihlavě. Byl synem Jiříka Brodského Voříška. Od roku 1602 mu patřil otcovský dům čp. 13 (11. dům v první městské čtvrti). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 412-413; Díl III/2, s. 662.

547

Matouš Cypsar byl původem Němec, jenž se v roce 1583 do Pelhřimova přistěhoval z Jihlavy, ale rodina pocházela ze slovenské Spíše. Patřil mezi soukeníky (1585-1640f), stal se také cechmistrem (1614-1618). Jeho ženou byla Anna Cypsarka. Ve městě se usadil i jeho bratr Jeremiáš a sestra Žofie, která se provdala za Jakuba Hoška. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 225, 280, 438-439; Díl III/2, s. 601, 634 a 635.

548

O osobě Jiříka Jaroše nelze dohledat další informace.

549

Pátek 25. června 1613.

550

Srov. pozn. č. 143.

551

Srov. pozn. č. 9.

552

O osobě Martina Kotláře nelze dohledat další informace, ale pravděpodobně ve městě vlastnil dům, neboť se s Janem Malinou přel o stav soutky mezi nimi. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 818.

553

K osobě poddaného sedláka Jana Chochola ze Skrýšova nelze dohledat další informace.

554

O osobě poddaného Václava Smrčkova ze Skrýšova nelze dohledat další informace.

555

Pátek 9. července 1613.

556

Srov. pozn. č. 256.

557

O osobě Elišky nelze dohledat další informace.

558

Srov. pozn. č. 385.

559

Středa 9. června 1613.

560

O osobě poddaného sedláka Petra Němce z Proseče pod Křemešníkem nelze dohledat další informace.

561

Srov. pozn. č. 412.

562

O osobě formana Hunala nelze dohledat další informace.

563

O osobě formana Špičky jinak nelze dohledat další informace.

564

O osobě Václava Vaňka nelze dohledat další informace.

565

O osobě vladyky Jana Hynka ze Služátek na Lhotkách nelze dohledat další informace.

566

O osobě Mikuláše, rychtáře z Proseče pod Křemešníkem, nelze dohledat další informace.

567

O osobě Jakuba Jinochů nelze dohledat další informace.

568

O osobě Vavřince Chocholouše nelze dohledat další informace.

569

O osobě poddaného Říhy Voplinova nelze dohledat další informace.

570

O osobě vladyky Kryštofa Hynka ze Služátek nelze dohledat další informace.

571

O osobě pacholka Václava nelze dohledat další informace.

572

O osobě poddaného Václava Paclíka nelze dohledat další informace.

573

O osobě poddaného Jana Pavlů nelze dohledat další informace.

574

O osobě poddaného Vávry Chocholova nelze dohledat další informace.

575

O osobě rychtáře z Dobré Vody u Pelhřimova nelze dohledat další informace.

576

Kunžak, poddanské město na Jindřichohradecká

577

Pátek 9. července 1613.

578

Zápis nebyl dokončen.

579

O osobě poddaného Jiříka Smrčky ze Skrýšova nelze dohledat další informace.

580

O osobě poddaného Václava Smrčky ze Skrýšova nelze dohledat další informace

581

O osobě Anny Pánů nelze dohledat další informace.

582

Srov. pozn. č. 364.

583

Středa 21. července 1613.

584

O osobě Mikše z Radětína nelze dohledat další informace.

585

O osobě Jůzy nelze dohledat další informace.

586

Čtvrtek 22. července 1613.

587

O osobě pelhřimovského poddaného Jíry Nováka obviněného ze žhářství nelze dohledat další informace.

588

Pánem řečickým je myšlena červenořečická vrchnost, kterou byl Jan ml. Říčanský z Říčan na Staré Červené Řečici.

589

O osobě Kateřiny Poříčké nelze dohledat další informace.

590

O osobě Martina Poříčkého nelze dohledat další informace.

591

Svátek sv. Anny (26. července) připadl v roce 1613 na pondělí; jde tedy nejspíš až o nejblíže následující pátek 30. července 1613.

592

Pátek 16. srpna 1613.

593

Myšlen příslušník panského stavu Kryštof Karel z Roupova na Humpolci a Herálci, ženatý s Alenou z Valdštejna. Srov. Jan Halada, Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla, zajímavosti. Praha 1992, s. 128-129.

594

Středa 21. srpna 1613.

595

Myšlen příslušník rytířského stavu Jan st. Lukavecký z Lukavce na Onšově (+1618). Srov. www.obec.onsov.cz/historie/ (stav ke dni 3. května 2020).

596

O osobě poddanského mlynáře Štěpána Cikána z Rohozné nelze dohledat další informace.

597

Pátek 20. srpna 1613.

598

Jan Chvátalius byl zámožný měšťan a primas v Táboře, který dodával pelhřimovským soukeníkům vlnu a také místním měšťanům půjčoval peníze. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 641.

599

Adam Petáček patřil do soukenického řemesla mezi lety 1583-1616(f). Bydlel v jednom z předměstských domů, ale není známo, ve kterém. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 826; Díl III/2, s. 601.

600

Svátek sv. Bartoloměje (24. srpna) připadl v roce 1613 na úterý; jde tedy nejspíš o pátek 27. srpna 1613.

601

Svatobartolomějský jarmark se v Pelhřimově konal vždy osm dnů počínaje úterkem po svátku sv. Bartoloměje. Jde tedy o pátek 3. září 1613.

Pátek 3. září 1613.

Srov. pozn. č. 38.

Srov. pozn. č. 316.

Srov. pozn. č. 10.

O osobě vandrujícího pekařského tovaryše Valentýna nelze dohledat další informace.

Srov. pozn. č. 32.

Srov. pozn. š. 23.

Pátek 10. září 1613.

Jan mladší Hrůza nebo Jan Jacobides Hrůza, někdy pouze Jan Jacobides, byl starší syn Jakuba Hrůzy, nejmladšího bratra primasa Jana Hrůzy. Zdědil otcovský právovárečný 4. dům ve čtvrté městské čtvrti. Za manželku měl Annu, vdovu po někdejším pelhřimvoském děkanovi Janovi Rafigiusovi Nepomuckém. Byl v letech 1613-1641(f) soukeníkem. V letech 1628.1629 byl obecním starším. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 570-571.

611

O osobě pelhřimovského městského děkana kněze Jana Rafigiusa Nepomuckého a jeho vdovy Anny nelze dohledat další informace.

612

O osobě rytíře Joachima Loutkovského nelze dohledat další informace.

613

Středa 15. září 1613.

614

O osobě Pavla krejčího nelze dohledat další informace.

615

Pátek 17. září 1613.

616

Srov. pozn. č. 431.

617

Jan Malina byl nožířem, možná již v roce 1596. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 671.

618

O osobě Matěje Macha nelze dohledat další informace.

619

O osobě Bárty nelze dohledat další informace.

620

Vdova Kateřina Sudová pocházela z Pacova. Vdala se kolem roku 1565 za Martina Sudu, soukeníka, majitele 17. domku ve druhé městské čtvrti, který po jeho smrti v roce 1566 nebo 1567 připadl jeho vnukům. Kateřina se proto znovu vdala za Martina Mimoně, jemuž patřil 20. dům ve třetí předměstské čtvrti. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 484-485.

621

Srov. pozn. č. 398.

622

Pátek 17. září 1613.

623

Středa 22. září 1613.

624

Středa 6. října 1613.

625

Pátek 1. října 1613.

626

Martin Suk byl kovář, jahož manželkou byla Zuzana Suková. Martin zemřel před rokem 1634. Kromě vdovy po něm zůstali synové Mikuláš a Václav. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 833.

627

Alžběta byla manželkou Jana Vokáče pekaře, ale další informace o ní nelze dohledat. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 833.

628

Jan pekař řeč. Vokáč ve městě provozoval pekařské řemeslo. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 833.

629

Středa 6. října 1613.

630

O osobě poddaného Jíry Malýho z Batelova nelze dohledat další informace.

631

O osobě Mandolíny šenkýřky z Dolní hospody ve Vyskytné nelze dohledat další informace.

632

O osobě poddaného Doležala z Útěchovic nelze dohledat další informace.

633

O osobě poddaného Kuby Lichky z Putimova nelze dohledat další informace.

634

O osobě poddaného Mravence nelze dohledat další informace.

635

O osobě Pavla Juna nelze dohledat další informace.

636

Pátek 15. října 1613.

637

Srov. pozn. č. 431.

638

O osobě Kateřiny nelze dohledat další informace.

639

Jakub Holý byl ve městě soukeníkem (1587-1597, 1602-1611), stal se i cechmistrem (1588-1592, 1597,1598, 1601-1602 a 1605). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 601, 633, 634.

640

Vdova Holá byla dcera měšťana Tomáše Vokůrky.

641

Lejšovka je název lesa u cesty směrem ke vsím Putimovu a Chválovu.

642

Srov. pozn. č. 199.

643

Srov. pozn. č. 21.

644

Úterý 18. října 1614.

645

Svátek sv. Havla (16. říjen) připadl v roce 1613 na sobotu; jde tedy o nejblíže následující středu po tomto svátku čili 20. října 1613.

646

Svátek sv. Lukáše (18. říjen) připadl v roce 1613 na pondělí; jde tedy o nejblíže následující pátek po toto svátku čili 22. října 1613.

647

O osobě Kloboučníka nelze dohledat další informace.

648

O osobě Kryštofa krejčího nelze dohledat další informace.

649

Srov. pozn. č. 84.

650

Středa 20. října 1613.

651

O osobě lesního hajného Jíry Vávry z Milotic nelze dohledat další informace.

652

O osobě tesaře Kouby je známo, že se roku 1613 v Pelhřimově oženil, ale nelze dohledat další informace.

653

O osobě vdovy Hušhavlové nelze dohledat další informace.

654

O osobě schovance Křišťanova nelze dohledat další informace.

655

Pátek 22. října 1613.

656

Nykodým Kubát byl švec, jemuž v roce 1610 patřil 27. dům ve čtvrté předměstské čtvrti. V roce 1613 jej prodal krejčímu Patru Jarošovi, protože se pravděpodobně z města odstěhoval. J. Dobiáš, Dějiny, Díl m/1, s. 794.

Srov. pozn. č. 233.

Srov. pozn. č. 52.

Srov. pozn. č. 125.

Tamtéž.

Nobilitovaný pražský měšťan Jiřík Košetický z Horek, registrátor desk zemských, od něhož si obec půjčila značný obnos na placení svých závazků v době výkupu z poddanství. Srov. Zdeněk Martínek, Doba obnovy (1648-1680). In: Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 230.

662

O osobě Jana Horského z Arimfeldu nelze dohledat další informace.

663

O osobě Martina Lomnického z Šebínu nelze dohledat další informace.

664

O osobě lékárníka z Jindřichova Hradce Jakuba Šporzlebena nelze dohledat další informace.

665

O osobě měšťana Melichara Hoffmanna z Jindřichova Hradce nelze dohledat další informace.

666

O osobě měšťana Pavla Tomahelta z Jindřichova Hradce nelze dohledat další informace.

667

O osobě měšťana Matěje Maška z Chýnova nelze dohledat další informace.

668

Příslušník panského stavu Jan mladší Říčanský z Říčan, majitel panství Červená Řečice severně od Pelhřimova.

669

O osobě „Židuse“ Rajmona nelze dohledat další informace.

670

O osobě měšťana Martina Zemana z Červené Řečice nelze dohledat další informace.

671

O osobě měšťana Jana Hamerníka z Hrobů na Táborsku nelze dohledat další informace.

672

O osobě měšťana Zachariáše Ješla z Jihlavy nelze dohledat další informace.

673

K odvádění tzv. komornímu platu ve výši 600 kop míš. ročně do české komory se pelhřimovská obec dohodla v roce 1574 s radou české komory Vilémem z Oprštorfu a komorním prokurátorem Albrechtem Bryknarem z Brukštejna v souvislosti s vyrovnáváním závazků po vykoupení města a panství z poddanství. Srov. Lenka Martínková, Koupě pelhřimovského statku. In. Z. Martínek a kol., Pelhřimov, s. 174.

674

Nymburk, královské město. Jeden z věřitelů pelhřimovské městské obce.

675

Myšleno záduší chrámu Matky Boží před Týnem, čili Týnský chrám na Staroměstském náměstí v Praze.

676

Středa 17. listopadu 1613.

677

O osobě kněze Jana Duška, faráře v Rynárci jižně od Pelhřimova, nelze dohledat další informace.

678

O osobě podruha Ondřeje kováře nelze dohledat další informace.

679

O osobě Jíry Váňů nelze dohledat další informace.