V minulosti se jako platidlo v českých zemích používaly různé mince domácího i cizího původu. Význam hlavního platidla si získala kvalitní stříbrná mince ve vrcholném středověku, kdy se její užívání rozšířilo na úkor starších plateb ve vážených drahých kovech a naturáliích. Stříbrná mince si toto postavení udržela až do 19. století, kdy se rozvíjí užívání papírových peněz (bankovek, resp. státovek) a začíná se přecházet na mince ražené bez užití drahého kovu a používané jen pro nižší nominální hodnoty.

Dans le passé, diverses pièces de monnaie d'origine nationale et étrangère étaient utilisées comme monnaie dans les terres tchèques. L'importance de la monnaie principale a été acquise par les pièces d'argent de qualité au Haut Moyen Âge, lorsque son usage s'est répandu au détriment des paiements plus anciens en métaux précieux pondérés et en nature. La pièce d'argent a conservé cette position jusqu'au XIXe siècle, lorsque l'utilisation du papier-monnaie (billets de banque, respectivement billets) s'est développée et que le changement a commencé à être apporté aux pièces frappées sans l'utilisation de métal précieux et utilisées uniquement pour les coupures inférieures.

rakoczy

K nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry a později brakteáty, od vrcholného středověku (r. 1300) zvláště pražský groš. Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím. Po prusko-rakouské válce 1867 byla základní mince zlatý (florin), který se objevuje již od poloviny 18. století. V souvislosti s přechodem na zlatý standard byl zlatý od r. 1892 nahrazen rakousko-uherskou korunou. Roku 1918 byly zavedena koruna československá, která (kromě válečné protektorátní koruny) v různých proměnách existovala do r. 1992.

Parmi les pièces d'origine nationale les plus importantes figuraient les pièces d'argent, au début du Moyen Âge les deniers et plus tard les bractéates , du haut Moyen Âge (vers 1300), en particulier le grosz de Prague . Au début du XVIe siècle, la famille Šlik a frappé le tolar Jáchym, qui a également donné le nom de tolar à d'autres pièces. Après la guerre prussienne-autrichienne de 1867, la pièce de monnaie de base était l'or (florin), qui existe depuis le milieu du XVIIIe siècle. Dans le cadre du passage à l'étalon-or, l'or a été remplacé par la couronne austro-hongroise à partir de 1892. En 1918, la couronne tchécoslovaque a été introduite, qui (à l'exception de la couronne de protectorat en temps de guerre) a existé dans divers changements jusqu'en 1992.

krolestwo-lechii

Od r. 1993 je měnová jednotka České republiky koruna česká, haléřové mince se přestaly používat v roce 2009.

wenathzlav

vchrovist

pragensis

zirownice

Denáry[editovat | editovat zdroj]

trest

Podrobnější informace naleznete v článku denár.

smiszek

plus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_šlechta

hradek

Denár Vratislava II., první strana mince

libeniczti

Denár Vratislava II., druhá strana mince

leibniz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Šlechtický_titul

nobility

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maltézský_řád

Denáry jsou první mince ražené českými panovníky od 10. století až do roku 1300. Jako první je doloženě razil již Boleslav I. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 – 20 mm a hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v zahraničí než doma. U nás např. v Praze a v okolí a v Plzni a v okolí. Po roce 1000 se objevují denáry s vyobrazením a jménem svatého Václava jako „věčného panovníka“.

Les denars sont les premières pièces de monnaie frappées par les monarques tchèques du Xe siècle jusqu'en 1300. Boleslav I fut le premier à les frapper. Jusqu'à la réforme de la Monnaie de Břetislav I en 1050, les denars étaient ce qu'on appelle la grande coupe, c'est-à-dire 18-20 mm de diamètre. diamètre et pesant plus de 1 g. Les découvertes de grosses coupures apparaissent plus à l'étranger qu'à la maison. Chez nous, par exemple, à Prague et ses environs et à Pilsen et ses environs. Après l'an 1000, des deniers apparaissent avec l'image et le nom de saint Venceslas comme "souverain éternel".

bila hora

Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.

De 1050 jusqu'au début du monnayage des bractéates vers 1217, on frappa des deniers de petites coupures d'un diamètre de 16 mm et d'un poids inférieur à 1 g. Vers la fin du monnayage, la pureté du métal diminua considérablement. Par exemple, les deniers pourraient être du type flèche ou du type épée. Le nom du souverain se terminant par le mot dux aurait pu être inscrit sur la copie de la pièce. Les noms des lieux où la pièce a été créée y sont également généralement écrits. Plus tard, cependant, les noms des monnaies disparaissent et sont remplacés par les noms des saints et des patrons.

bakalarzska

Již z doby Boleslava II. na konci 10. století je nápisem na mincích doložena mincovna na Vyšehradě. Od 11. století se denáry razí i na Moravě, od druhé poloviny 11. století v rámci olomouckého, brněnského a krátce i znojemského údělného knížectví. Kolem roku 1210 se v Čechách přechází na ražbu brakteátů, v nově zřízeném markrabství moravském se denáry razí až do poloivny 13. století.

Déjà à l'époque de Boleslav II. à la fin du 10ème siècle, la monnaie de Vyšehrad est documentée par l'inscription sur les pièces. Depuis le XIe siècle, des deniers sont également frappés en Moravie, à partir de la seconde moitié du XIe siècle dans le cadre des principautés d'Olomouc, de Brno et brièvement de Znojmo. Vers l'an 1210, la Bohême est passée à la frappe des bractéates, dans le nouveau margrave de Moravie, les deniers ont été frappés jusqu'au milieu du XIIIe siècle.

jihoczeska

protestantisme

Brakteáty[editovat | editovat zdroj]

reforme

Podrobnější informace naleznete v článku brakteát.

christophori

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Brakteat_Premysl_II.jpg/90px-Brakteat_Premysl_II.jpg

Brakteát

Brakteáty byly stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny dle míšeňského vzoru začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry. Razily se až do mincovní reformy Václava II. v roce 1300 a přechodu na nový, hodnotný pražský groš.

Les JBracteates étaient une pièce en argent en forme de bouton à une face et de frappe très fine. Sur le territoire tchèque, les bractéates ont été introduites selon le modèle de Meissen au début du XIIIe siècle par Přemysl Otakar I. et ont remplacé les deniers, qui avaient été fortement dévalués à l'époque. Ils ont été frappés jusqu'à la réforme monétaire de Wenceslas II. en 1300 et la transition vers le nouveau et précieux grosz de Prague.

Groše[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích groš a pražský groš.

Česká grošová měna[editovat | editovat zdroj]

Pražský groš Václava II.

České mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

Václav II. (1300–1305) – začal razit pražský groš

Jan Lucemburský (1310–1346)

Karel IV. (1346–1378)

Václav IV. (1378–1419)

husitské války (1419–1436)

bezkrálí (1439–1453)

Ladislav (1453–1457)

Jiří z Poděbrad (1458–1471)

Vladislav Jagellonský (1471–1516)

Ludvík Jagellonský (1516–1526)

Ferdinand I. (1526–1564)

Moravská grošová měna[editovat | editovat zdroj]

Moravské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

??? (2. polovina 14. století) – „dutý peníz“

Jošt (1375–1411) – peníz s „IO“

Jošt (1375–1411) – haléř s „IO“

Jošt (1375–1411) – peníz

Zikmund (1419–1423) – peníz

Albrecht II. (1423–1439) – peníz

Slezská grošová měna[editovat | editovat zdroj]

Slezské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

Matyáš Korvín (1468–1490)

Ferdinand I. (1526–1564)

Tolary a krejcary[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Tolar (historická měna), jáchymovský tolar a krejcar.

Půltolar, mince rodu Šliků

Tolary dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově. Tolarové mince nechali razit následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

rod hrabat Šliků (1520–1528)

Ferdinand I. (1526–1564) – od jeho dob se všechny mince označují letopočtem, od roku 1527 i značkou mincovny a mincmistra

Maxmilián II. (1564–1576)

Rudolf II. (1576–1611)

Matyáš (1611–1619)

stavovské mince (1619–1622, 1633–1635)

Fridrich Falcký (1619–1620)

Ferdinand II. (1619, 1620–1637)

Karel I. z Lichtenštejna a konsorcium (1621–1623) – královský místodržící si pronajal práva na ražbu mincí, mince byly znehodnoceny a vznikla tzv. „dlouhá mince“, která byla ražena až do státního bankrotu v roce 1623

Albrecht z Valdštejna (1628–1634) – Frýdlantské vévodství mělo právo na ražbu vlastních mincí

Ferdinand III. (1637–1657)

Grešle Leopolda I.

Leopold I. (1657–1705) grešle

Josef I. (1705–1711)

Karel VI. (1711–1740)

Tolar Marie Terezie

Marie Terezie (1740–1780)

František Lotrinský (1745–1780)

Josef II. (1765–1790)

Leopold II. (1790–1792)

František I. (1792–1835)

Ferdinand V. (1835–1848)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/AHK_2_heller_1893_obverse.jpg/220px-AHK_2_heller_1893_obverse.jpg

Rakousko-uherská koruna (1901)

František Josef I. (1848–1916) – do konce roku 1891 se používal jako měna zlatý, od roku 1892 rakousko-uherská koruna, platil až do roku 1918.

Zlatý[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Rakousko-uherský zlatý.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Koruny historické[editovat | editovat zdroj]

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/5_K%C4%8D_%28prvn%C3%AD_republika%29.jpg/220px-5_K%C4%8D_%28prvn%C3%AD_republika%29.jpg

Koruna československá – 5 Kč (1925)

Rakousko-uherská koruna (1892–1918)

koruna československá (1918–1993) – koruny a haléře

Protektorátní koruna (1940–1945)

Současné mince[editovat | editovat zdroj]

Koruny[editovat | editovat zdroj]

koruna česká (platnost od 8. února 1993 – dosud), haléřové do 31. 12. 2008

Euro[editovat | editovat zdroj]

euromince – datum zavedení eura v Česku není stanoveno (stav rok 2021)[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

1. ↑ Archivovaná kopie. www.zavedenieura.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-14.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Novotný V., Mince Františka Josefa I., 1992

Novotný V., Mince Františka Lotrinského, Josefa II., Leopolda II., 1995

Novotný V., Mince Františka I., 1993

Novotný V., Mince Ferdinanda V., 1993

Novotný V., Mince Marie Terezie, 1994

Staněk J., Peníze v českých zemích, 1995, ISBN 80-901893-1-8

WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420–1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O minci, s. 442–456.

LUKAS, Jiří; VIDEMAN, Jan. Počátky českého mincovnictví. Praha: Filosofia, 2022. 335 s. ISBN 978-80-7007-687-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mince v českých zemích na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.

Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.