Přehled historie od 13. stol.	http://vencelikove.free.fr/Bakalarska_prace_-_D._Jozsova.htm
index.htm	Chronologický přehled historie Počátek, který v zápisech do kroniky města zpracoval kronikář Josef Čapek (zápis v kronice města v roce 1967).
ursprung	13. století: Vítkovci, předchůdci mocného rodu pánů z Růže (z Rožmberku), jejichž území počínalo pod vrchem Lískem (758 m. n. m.) po rozdělení pohraničního hvozdu zvaného “Knížectví“ nebo “Království“, počali pod tímto vrchem při samých hranicích Čech a Moravy (na počátku Čech a na počátku vod – rozvodí vod do moře Severního a Černého) zakládali osady. Mezi nimi na tomto počátku byly zajistě Počátky a odtud lze si vysvětliti jejich jméno. Ve starých listinách a mapách objevuje se jméno Počzakem. Ptschaken, Počzatek, Potschatek. Zakladatelem Počátek mohl býti náhončí (lokator), jemuž páni z Hradce darovali část území, kde založil Limberk (Rímberk, Rimburk, Rymberk – dnes Polesí) Podle této vsi se psali jeho synové. Jeho synem byl bezpochyb Konrád z Limberka. Známý lokator v Čechách. Jinak o původu Počátek není nic známo a nálezy, jež by něco o Počátkách dokazovaly, nejsou.	https://bellum.cz/bitva-na-bile-hore.html
wenzelik	První historická zmínka o Počátkách je v listáři Tobiáše z Bechyně z konce 13. století, v němž označují Počátky mezi místy, která byla zpustošena v boji mezi Václavem II. (1271 – 1303) a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců, který byl r. 1290 sťat pod Hlubokou.	https://bellum.cz/
vencelik	1273: V soupisu far (Libri erectionum), knihy zřizovací nebo nadační, zápisy souvěké o založení chrámů, kaplí, oltářů a záznamy o zřízení obročí, špitálů atd. – který byl zaveden v Čechách v polovici 14. století biskupem Arnoštem z Pardubic, jmenuje se kolem r. 1273 kněz Předboř jako 15. plebán na počátecké faře.	https://lalettrepatriote.com/pap-ndiaye-veut-casser-lecole-privee/
przemyslides	1303: Vinc. Robert Vidímcký ve svém díle z r. 1864 „O znacích měst“ píše, že město Počátky – Počátek (latinsky Poezatzium) je velmi staré a že bylo již za Raimunda z Lichtenburka znamenitý městys. R. 1303 byl Budimír 17. farář v Počátkách.	https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitství
piastowie	1342: Toho roku (a také v letech 1354 – 1359) byl v Počátkách farář Fridlin.	https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitství
jagielonowie	1340 – 1368: V těchto letech náležely Počátky královské komoře. Tehdy tu byl kostel na počátecký farář dosazoval faráře do Žirovnice a jinam.
luxemburgowie	1358: Soupis far (libriconfirmationum – protokoly úřední o usazování kněží na fary v celém arcibiskupství pražském od r. 1356 do r. 1436) uvádí faru v Počátkách r. 1358. Jinde uvádí r. 1354.	Sigismundo Mathiae Wencelik de Wrchovist...
moravia	1359: Nejstarší zpráva o farním kostele v Počátkách je z roku 1359. – Toho roku se připomíná v Počátkách farář Mikuláš, pocházející z Dačic (20. farář).
wanclik	1374: V Počátkách 21. farář Rameš.	https://www.facebook.com/reel/3523736357856749/?s=ifu
malec-osiek	1368 - 1389: Karel IV. daroval Počátky hraběti Janu z Hardeku, nejvyššímu svému purkrabímu. Jinak se píše, že Hardekova manželka šlechtična z Hradce, dostala Počátky věnem. Počátky byly v majetku Hardeků v l. 1368 – 1389.	https://www.lemonde.fr/archives/article/1960/10/22/les-deux-premieres-amours-de-mme-de-stael_2108653_1819218.html
vrchovist	1389: 8. září Hardekové prodali město Počátky s vesnicemi k němu patřicími Jindřichovi III. z Hradce .. “s mužstvem“, se všemi poplatky a užitky k němu náležejícími, pak se všemi službami a lény kostelními, s poli, křovinami, statky, lesy, pastvinami, horami i doly, s lukami, rybníky, vodami tekoucími, s daní královskou, krátce se vší k tomu příležitostí ..“ za 687 kop 22 větších grošů pražských. Jindřich III. z Hradce koupil Počátky a uzavřel smlouvy s hrabaty: Janem, purkrabím z Maidburku a pánem na Kozí, Janem starším, purkrabím z Maidburku a hrabětem z Hardeku. Smluvčí a svědci při koupi byli: Erhard z Kunštátu, Ctibor z Cimburka a Albrecht z Lichtenburka, pán na Bítově. – Toho roku Počátky obdržely jako město poddanské znak své vrchnosti, a to zlatou pětilistou růži v modrém poli.	https://en.wikipedia.org/wiki/Adolph_Ribbing
waza	1389 - 1604: V těchto letech držely Počátky páni z Hradce.
vencelikove	1392: 22. farář Pavel (I.)
rakoczy	1395: 23. farář Jakub	https://fr.wikipedia.org/wiki/Philippe_de_Narbonne-Lara
krolestwo-lechii	1399: 20. února Jan II. (mladší) z Hradce přikoupil k počáteckému zboží celou vesnici Vesce od Petra Gewsara z Vesce za 90 kop pražského rázu ....“ celou ves řečenou Vesce podlé Počátek se vším platem i dvorem poplužním i se všemi rybníky i potoky i s lesy, s chrastmi, s lukami, s rolí orní i neorní i s tím se vším, což k tomu příslušil, nic sobie nezuostavuje ..“ Svědkové: Albrech z Lichtenburka, pán na Bítově, Vaněk z Radotic, Mikšík z Plevkovic, Václav řečený Oplatka z Přespa. Listina s darem v Hradci ve čtvrtek před nastolením sv. Petra, opatřena pěti pečetěmi.	https://fr.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Constant
vchrovist	1423: Bitva u rybníku “Zboru“ u Horních Dubenek, které ze zúčastnili také Počátečtí. Když Jan Žižka z Trocnova vracel se z Rakous na Moravu v listopadu 1423, poslal Jana Hvězdu z Vícemilic zvaného Bzdinku, aby pokořil město Telč, náležející Janu z Hradce. Menhart z Hradce přichvátal na pomoc obleženému bratru v Telči. Proto Bzdinka odtáhl s mužstvem a setkal se s vojskem Menhartovým u rybníka Zboru. Vojsko Menhartovo čítalo asi 3.000 mužů. Mimo selský lid byli v něm páni, sousedé a poddaní: Jan Hrabě z Gutenštejna, pán z Vrchovisť, Jindřich Krajíř z Krajku, Zdeněk z Palupína, Pešek z Bejkovce a něco vybraného lidu z Počátek. Husité byli poraženi. Na bojišti zůstalo 300 padlých, mezi nimi též Karel Pinta, jeden z nejlepších vůdců. Zbytek husitů odtáhl k Horní Cerekvi a Pelhřimovu. Od té doby nazván rybní Zbor Krvavce. Krvavý vzhled vody je však od spodní rašeliny. Rybník Zbor byl nížeji položen, než je nynější rybník. Krvavec. V tomto jsou znatelné stopy po staré cestě.
zirownice	1425: Kromezím přitáhl s oddílem táborského vojska od Kamenice a zaútočil od Lipárova dvora dvakrát na Počátky. Počátečtí uhájili zpustošené město, které bylo obehnáno jen dřevěnými hradbami či plaňkami. Když se Táborští doslechli, že Menhart z Hradce, vyměniv se ze zajetí v Kamenici, spěchá Počáteckým na pomoc, odtáhli k Jihlavě.
trest	1468: Martin z Počátek stal se bakalářem.
smiszek	1485: V pátek po Nanebevstoupení Páně propůjčil Jindřich z Hradce artikule pro cech krejčovský v J. Hradci. Těch artikulí je šest, které byly upraveny mistry pro Počátky, aby do chrámu Páně k slovu božímu a k správě rádi chodili a slovem božím se řídili, čeládku svú tolikéž aby k tomu měli a na sobě dobrý příklad pro odplatu Pána boha všemohoucího aby ukazovali a slovem božím a svátostmi Páně duši svú posilňujíc ďáblu šerednému nad sebú aby pamatovati nedopůstili a nedali ...“ Kopie artikulí z r. 1586 v Počátkách. List radního písaře Matyáše Dačického. R. 1586 po Svatém Duchu do Počátek.
plus	1480 – 1505: Martin z Počátek, utrakvista, mistr svobodných umění na universitě pražské. Byl třikráte děkanem fakulty filosofické a r. 1503 opustil universitu a stal se farářem týnským a později u sv. Štěpána. Napsal spis „O bludích pikhadských“, namířený proti Jednotě bratrské. Na spis mu odpověděl slavný bratr Lukáš.
hradek	15. století: Z té doby pochází asi z původního kostela počáteckého střed archy nad oltářem vpravo naproti oltáři P. Marie kazatelny v děkanském kostele. Představuje ukřižování Kristovo ve vysokém reliéfu.
libeniczti	1504: Jindřich IV. z Hradce obnovil Počáteckým privilegia, daná Menhartem a udělil jim právo svobodného dědictví, odúmrtí či posledního řízení: “ – tu jim dávám a tímto listem mocně propouštím tak na tento způsob, kdožby kolivěk v témže městě bez dědicuov mužského a ženského pohlaví umřel, že ten móže a moc má statek svuoj kterýž kolivěk dáti a poručiti, komuž se jemu kolivěk zdá jednomu nebo víc pospolu neb porůznu, osobám duchovním nebo světským na panství mém, kteréž nyní mám v Čechách aneb na Moravě aneb tom z milosti Boží míti budu a jinam nikam pod nižádnými příkrytmi ani kterými vymyšlenými vtipy a domysly. Pakli by kto jináč učinil a statek svuoj na jiného pána zboží poručil a odkázal, tak a takový statek nemá z téhož města aneb kdožbykoli byl, vydán býti na jiného pána zboží, než má obrácen býti na opravu téhož města, kdyžby se rychtáři a konšelům téhož města potřebné zdálo, a z toho aby počet učinili mně aneb dědicuom mým a potomkům kam nač ten statek naložili a také jestliže by Pán Bůh na kterého těhož města obyvatele smrt náhlou dopustil aneb že by bez řízení statku svého umřel, také ten všecek statek jeho což by kolivěk jest, na opravu téhož města vším tím obyčejem a způsobem připadnouti má.“
leibniz	List dán a psán v Hradci léta od narození syna Božího TisícíhoPětistéhoČtrvtého v sobotu v den Sv. apostoluov svatého Petra a Pavla.
nobility	1508: Poručníci nezletilého Adama I. Petr Rožmberk na Krumlově úředník v Telči, Jan Hrobský ze Sedlce a na Radětíne, matka Kateřina, vévodkyně z Minsterberku, udělili předměstím počáteckým Hornímu a Dolnímu mlynáři pod Vescí tatáž právasvobodného dědictví čili odúmrtí jaké měli obyvatelé v ohradě.
wanc-	1516: Václav Přivalený hradecký měšťan, jenž tehdy bydlel v Počátkách a sloužil tam pánu za městského rychtáře, koupil od bratří Jindřicha Petra, Zikmunda Krištofa a Jana Venclíků z Vrchovišť a na Žirovnici rybníček Cholunský u Počátek za 50 kop grošů na časy věčné. Městské knihy ani v Hradci ani v Počátkách mu nechtěly sloužiti a proto páni prodejci mu pergamen na své svědectví p. Adama z Hradce, Rynharta z Říčan, Ctibora Dráchenského z Dráchova a Ctibora z Hofeřic.
wanda	1517: Majetek obce počátecké nebyl veliký a vlastní příjmy obecní byly malé. Obec měla příjem z několika rybníků, z obydlí ve věžích nad branami, z vody a od právovárečných měšťanů (nákladníků). dam I. z Hradce dosvědčuje počáteckým r. 1517, “že žádných zvláštních duochoduóv k obci nemají ..“ potvrzuje jim všechny dřívější výsady, odpouští platy, uděluje na opravu města a mostů rybník Volmanec s loučkou, promíjí platy z rybníka Kroužku a přidává louku Pijavičník.
monnaies	1531: V listině z r. 1531 objevuje se pečeť města i pětilistá růžice, letopočet 1531 a slova: Sigilum civitatis Poeziatek.
czeska szlachta	1533: Obec počátecká vyměnila s farářem Pavlem pozemky u heřmanecké cesty za roční plat 3 kop míš. a zřídila tam rybníky. – Poručníci Jáchyma z Hradce potvrzují Počáteckým tuto výměnu.
venclik z chrovist	1536: Obec koupila lázeň (laznu) od lazebníkové Jagenwultové za 20 kop grošů míšeňských a prodala téhož roku Hanzlovi (Honzovi) lazebníku z Jarošova za 60 kop grošů. (Ten ji odevzdal synovi Jírovi kolem r. 1554). – Poručníci Jáchymovi postoupili městu pustý a zanešený rybník nad mlýnem Václavíkovským (dnes Bílkovským) i s potůčkem od horního mlýna (býv. továrna na sukna – 1967 Agrostroj) za roční plat 10 grošů českých.
hussites	1553: Jan Švec z Horního předměstí odkázal k záduší sv. Jana Křt. 2 kopy míš.
bila hora	Téhož roku se připomíná v knihách purkrechtních Kostelík sv. Kateřiny a při něm poustevník Hanzl. – 13. října 1553 počátecký farář Jan se Strníče oznamuje do Prachařic za jaký plat by tam chtěl býti farářem (již potřetí)
bakalarzska	1554: Václav Komárek, vdovec a majitel domu nyní č. 6 se oženil s Iničkou Vávrovou, dcerou řezníka z Hradce.
jihoczeska	1556: 29. února (v sobotu po sv. Matěji) Jan Šťastný z Pleší hejtman panství hradeckého, píše panu Jáchymovi k žádosti Počáteckých za potrestání jejich duchovního.
protestantisme	1557: Mor, který se rozšířil r. 1557 po celých Čechách, postihl i Počátky. Dovídáme se o tom z listů: 24. srpna Anna z Hradce, roz. z Rožmitálu, píše ze Žirovnice synu Jáchymovi z Hradce o zlém povětří v Čechách “... oznamuji, kterak jest již všěmohoucí pán Bůh pro naše prohřešení taky to zlý povětří k nám do Počátek poslati ráčil ..“ 24. srpna (v outerý na den sv. Bartoloměje) píše ze Žirovnice Anna z Rožmberka svému manželu Jáchymovi: “... oznamuji, že v Počátkách také se to povětří morové začalo o několikero se jich rozmohlo ..“. 28. srpna (v sobotu po sv. Bartoloměji) píše: “... a již jich v Počátkách 23 na tu morní nemoc umřelo ..“. 1. září: “... nic není slyšeti již více vo žádným nemocným v Počátkách ..“ – Dne 1. února píše regent Ctiboř z Loutkova svému pánu: “... sněhové u nás sou ještě tak veliké vokolo Počátek. Ti málo chybá do zásypu chalup a tyčují (tj. z komínů vystrkují tyče na znamení, že je tam domek) a tady po těch horách praví, že sněhu do pasu ..“.
reforme	- Jáchym z Hradce pamětiv jsa věrných poddaných, v městě Počátkách a jejich zásluh, potvrdil veškeré jejich výsady, udělené jim jeho otcem Adamem nebo předešlými jeho poručníky z let 1504, 1513, 1533 a 1536 a udělil jim ještě jiná práva a svobody. – Téhož roku byl oheň v Horním předměstí.
christophori	1559: Jáchym z Hradce udělil Počáteckým svobodu v odkazech a přestěhování: “... aby každý z obyvatelů města Počátek osedlý nebo neosedlý mohl kšaft učiniti buď ze zdravého života a nebo na smrtelné posteli a statek zříditi jakýžkoliv, movitý nebo nemovitý, ovšem nic nevyjímajíc, pryč dáti nebo odkázati komužby se jemu líbilo a zdálo buď na panství mém nebo kdežkoli jinde ...“
christophori	1560 – 1585: Jan Stráněnský stal se kolem r. 1560 nebo 1567 měst. rychtářem a výběrčím panských platů v Počátkách. Narodil se asi ve Stranné snad r. 1520. (Některé záznamy uvádějí, že se narodil v Počátkách, kamž jeho předkové přišli ze Stranné). Jeho otec se jmenoval Pavel. Jan Stráněnský vystudovav v Hradci zdržoval se tam a r. 1545 byl ve službách pánů z Hradce. R. 1553 bydlel v zámku v Žirovnici, kdež se ráda zdržovala Anna z Rožberka, choť Jáchymova s dětmi a někdy i s hlučnou družinou. Stráněnský měl v Počátkách dům (nyní čp. 18), který převzal po Jírovi Tomášovém. Oženil se s paní Rejnou roz. Šabateckou. byl vyznavačem víry podobojí. Obchodoval, byl šenkýřem vína, spisovatel, překládal, rozšiřoval knihy atd. Vydal 12 vlastních knih a 8 překladů z němčiny. Vydal “Minucí a pranostiky české od r. 1542 – 1585. “Zemřel bezpochyby 1585. Stráněnský dal nepřímo podnět k založení sladovnického cechu v Počátkách.
	1562: 21. prosince (v pondělí na sv. Tomáše apošt.) Jan z Oivetu, úředník v Žirovnici podává zprávu Jáchymovi z Hradce “... že blízko od Žirovnice jako i v Počátkách a ve vesnicích okolo Počátek velmi mnoho lidí zhynulo ... žádných člověk na bolesti morní neumřel, kromě ve Ctiboři stranou Počátek kolikero mladých lidí umřelo ..“
	1562 – 69: V těchto letech se připomínají houstky: nad Počátkami u sv. Kateřiny a u sv. Jiljí v Žirovnici. Poustevníci opatrovali kostelníky a měli deputát od pánů z Hradce.
	1563: Anna Přívalenová (z čp. 15) odkázala 40 kop. míš. na vychování a opatrování chudých ve špitále a učinila v poslední vůli také odkazy kostelům v Počátkách, ve Stranné a kostelíku sv. Kateřiny, poustevníku Hanzlovi poručila 4 kopy a 3 míry žita, na zvony 2 kopy.
	1564: Jáchym z Hradce koupil panství od Šebestián z Gutenštejna a přivtělil k němu Počátky s příslušnými vesnicemi – Mejtné toho roku k sv. Janu činilo 14,5 kopy 3 d., provarné vína, z 1 vědra červeného nebo bílého k vyšenkování nebo ku prodeji složeného z vozu bez srážky kvasnic 2 gr. malé, doze soli 1 prostice složené 2 gr. malé, clo z páleného, kdo má kotel, platí za půl roku 1 kopu míš., provarné z 1 sudu piva 1 zl., mýtné v barnách podle instrukcí, z míst trhových podle toho co kramář prodává, na dobytčím trhu z 1 kusu 3 d., z páru volů 3 kr., ze lnu, kdo seje. Robota: jednou v roce 2 dni k houbě zvěře vysílati statné lidi nebo 6 kr. z každého souseda. (Vizte léta 1653 a 1659). Anna Drastová z čp. 4 podle poručenství z r. 1564 zanechala 20 kop na slévání a pořízení nového zvonu.
	1563: Obec si půjčila peníze na nový zvon ze sirotčích peněz kováře Martina Vocelky.
	1569: Za rychtáře Tomáše Šabateckého (z čp. 28) poznamenáno na gruntě Macha Vyvadilového, že půjčeny 4 kopy míš na ulití nového zvonu.
	1570: Pořízen zvon zasvěcený sv. Václavu, zvaný. Venclík, na nějž katuše Kučerka z čp. 27 poručila r. 1568 4 kopy grošů.
	1572: Anna z Rožberka, manželka Jáchyma z Hradce, setkala se toho roku v lázních sv. Kateřiny se setrou Evou Zrinskou v den před Obrácením sv. Pavla. – Toho roku je v hradeckých účtech záznam, že hradečtí lékárníci prodávali již v 16. století hojivé vody z lázní počáteckých u sv. Kateřiny v baňatkách, vyrobených v senotínských sklárnách.
	1573: V sirotčích registrech je toho roku první zmínka o škole v Počátkách. Uvádí se rektor Andreas. V registrech jsou zapsány nedoplatky učiteli za vyučování. Tehdy chodili do školy hoši a ti jen dva roky.
	1574: 20. února (po sv. Juliáně) Anna roz. z Rožmberka, nařizuje dopisem písaři důchodnímu na Žirovnici Pavlovi Pazderovi: “.. oznamuji, že jest se herka z poručení Adama syna mého, koupila od Havrdy z Počátek ...“
	1575 -1580: Záznamy z těchto let označují, že městská ohrada (tj. rynk nebo náměstí) měla 33 domy dolní předměstí 56 domů, horní předměstí 23 domy, celkem bylo v Počátkách 112 domů.
	1577: Adam II. z Hradce stanovil přesně vařeni a šenkování piva v Počátkách zvláštním priviletiem. právo vařiti a prodávati pivo měli jen majetníci domů v městské ohradě. – V sobotu na sv. Markýtu zvonili zvoníci proti bouři a byli bleskem zabili (Jan Moral – snad Voral a Jan Ryšavý). Kronikář Beckovský ve své “Poselkyni starých příběhů českých“ (díl II. str 293) píše o tom takto: “... okolo poledne nad městem Počátky strhlo se veliké blejskání a takové parno, že lidé bosýma nohama na zemi státi nemohli. Když na věži proti tomu mračnu zvoniti se počalo, uděřil hrom do věže a zavil zvoníky na lopatkách, nějakýho Jana Morala (snad Vorala) a Jana Ryšavýho, hlásného pak se šesti osobami obrazil ...“.
	1579: Sladovnických peněž odvedeno do Hradce toho roku 49 kop 50 grošů.
	1581: Při smlouvách a koupích užívalo se vrubů – cedulí řezaných a cedulí psaných. Při odprodeji čtvrtipolí od domu Kulhánkovského je psáno: “...jakožto jest čtvrt poli z domu Kulhánkovských bylo prodáno Vavřinci Havrdovi, načež jsou obapolně měli mezi sebou vruby, což jest podle týchž vrubů vše zaplaceno a v přítomnosti V. Komárka staršího, Matěje pekaře, purkmistra a Jana Stráněnského jsou tyto vruby ulamovány v pátek po Božím těle r. 1581.“
	1584: O křížových dnech vyhořelo v Počátkách 19 měšťanů a rychtář. Tento neplatil úrok 16,5 groše a ostatní pohořeli neplatili 2 kopy 35 gr. 6,5 d. Vyhořeli: Daniel Kloboučník, Vitoušek, Matuška, Jíra zedník, Straka švec. Anton Vlach, na Maškově, Mašků, Kryštof Vomáčka, Hušhavel, Martin Hrnčír, Martin Krásný, Havrda, Rzounskovský, Ambrož. Vávra tkadlec, Mikuláš Příhoda, Martin Vocel a rychtář Tomáš Šabarecký.
	1586: 23. května v pátek před sv. Duchem stal se prý nějaký div před kostelem sv. Kateřiny. – Téhož roku krejčovský cech z Hradce vydává řád krejčovskému cechu v Počátkách, jímž se má říditi (viz r. 1729 – 34).
	1587: Obec počátecká koupila dům (čp. 6) pro radnici. Zápis o tom zní takto: “Léta Páně 1587 v pondělí po svaté Lucii stal se trh celý a dokonalý mezi panem purkmistrem a pány z strany jedné a Václavem Pražákem z strany druhé, a to takový, že jest Václav Pražák prodal grunt svůj beze všechny polí i bez dvora k ruce vší obci měst Počátek za sumu 300 kop míšeňských. Závdavku položili páni po Třech králích 70 kop a vejrunky klásti mají při sv. Jíř po 10 kopách.
	1589: 24. února purkmistr a rada města Počátek potvrzují literátům (zpěvákům kostelním) předložený jejich řád a povolují jim půl kopy kaprů ročně a užívati dva rybníčky: “... sousedům a bratřím našim učení literního ..., aby pilnější chval vožských byli, z lásky své půl kopy každého roku .. jim přislibují.“ – 29. farář Šimon Loucký do r. 1600. – Mýto od vánoc 1588 do sv. Jana 1589 (za léta za staršího Bartoloměje Myslíka) vypočteno 13 kop 30 gr. 4 d. Z toho dáno úroku svatojirského Jindřichu Radkovcovi 2 kopy 23,5 gr. čes.
	1586 – 96: Na fundaci za hradecké pány mimo domácí kněze se dostavivši do Jindř. Hradce v letech 1586 – 1596 jenom faráři z Počátek, Pěnné, Číměře a Lodhýřova. (Farář z Pěnné podával pod obojí a Lukáš Lodhýřovský byl kněz ženatý).
	1589 – 1694: Radnice v domě čp. 6, byla v letech 158í – 1694, tedy 106 let.
	1591: Adam II. z Hradce potvrzuje Počáteckým privilegie z let 1504, 1508, 1514, 1533, 1536 a 1559.
	1592: Podle hradeckých účtů dodávalo na zámek 7 masných krámů v Počátkách po 25 librách loje.
	1593: Spor mezi Martinem Slákrem a Vítem Kovářem pro krávy Léta Páně 1593 stala se nevole v městě mezi poznamenanými osobami Martinem Sládkem z strany jedné, Vítem Kovářem strany druhé ..“.
	1595: Ctihodný kněz Martin Halášek vzal si r. 1595 za manželku Maruši, vdovu po zemřelém knězi Diviši Nepomuckém v Jindř. Hradci, zemřelém 1591.
	1600: Cechmistři počátečtí řemesel kovářského, kolářského, bednářského, obnovují pořádek doporučený pražskými městy r. 1534.
	16. století: Nad oltářem vedle kazatelny v kostele sv. Jana Křtitele je socha Panny Marie s Ježíškem dovedné řezby. Pochází asi ze 16. století z původního kostel.
	1604: Rod pánů z Hradce vymřel po meči r. 1604 a dcerou Lucií Otilií, provdanou za hraběte Viléma Slavatu, přešlo dědictví hradecké na rod Slavatovských. – 26. června 1604 zúčastnila se také městská rada počátecká oslavy nástupu Lucie Otýlie v J. Hradci.
	1606: Nová vrchnost potvrdila Počátkách r. 1606 opět všechny jejich bývalé dosavadní výsady – Otilie Slavatovna se zavazuje že složí 1.000 kop, aby faráři v Počátkách, Žirovnici, Strmilově, Kunžaku a Číměři, sloužili vždy 24. ledna a v pondělí po neděli “Exaudi“ za spásu duší Jáchyma a Oldřicha a předešlých pánu z Hradce.
	1604 – 1691: Počátky patřily Slavatům z Košumberka.
	1610: Snad kolem tohoto roku se přestěhovali Pešinové do Počátek z Okrouhlé Radouně.
	1613: Toho roku označuje se Daniel z Balkova jako zakladatel roku Danešova. Patřil mu v Počátkách statek na dolním předměstí v místech dnešní nemocnice. – Z Vlachů, kteří stavěli rybníky u Počátek zde zůstali, jmenujeme: Bárta Vlachů, Franc Vlachů, Petr Vlach, řezník. – Rada města Počátek oznamuje městu Táboru, výsady soukenické, potvrzené císařem Matyášem. Měst Tábor zasílá o tom zprávu Počátkám.
	1615: Počátečtí si stěžovali r. 1615 arcibiskupu na faráře Šebestiána Velešinského.
	1619: Jiří Rud. Tichý, děkan jindřichohradecký, resignoval v únoru na úřad a odešel do Počátek. Zemřel zde r. 1621.
	1620: Toho roku dosazen do Počátek opět katolický farář. – R. 1620 byl uvězněn v žirovnické věži Linhart Kratochvíle, hrnčíř z Počátek, že prý složil písničku o žirovnických pannách. Kratochvíle vyškrabával v omítce, proč byl uvězněn. – 9. dubna toho roku táhl Mansfeld přes Počátky do Rakous. Vyhnul se Marradasovi.
	1620 – 77: Působil v Počátkách 42. farář Vít Bernard Loutkovský a stal se prvním děkanem v Počátkách. Byl povolán z Polska pro nedostatek kněží.
	1622: P. Václav Raušar pokatoličtil v Počátkách 915 osob. – 18. srpna toho roku konšelé z Počátek byli přítomni v Hradci na rathouzu při čtení článků.
	1628: List Lucie Otýlie Slavatovny, jimž potvrdila Počáteckým výsady na vaření a vystavování piva a dosvědčila mimo jiné toto: “.. zpraveni jsouce, že v náboženství katolickém napraveni, pilnější a horlivější jsou...“ Udělila jim výsadu na vaření piva i v předměstí. – 19. prosince 1629 narodil se v Počátkách Jan Tomáš Pešina z Čechorodu, biskup Smeredevský, dějepisec moravský. (R. 1663 vydal český spis Předchůdce Moravopis a několik latinských spisů). 5. června 1680 žádal císaře Leopolda II. aby potvrdili výsady a práva jazyka českého. Zemřel podlehnuv moru 2. srpna 1680.
	1637: 11. května Vilém Slavata vydal privilegia o 15 článcích punčochářům pro Hradec a města i městečka na celém panství, tedy i pro Počátky. Tím tu byl zřízen zvláštní cech punčochářský. Punčocháři přísluší k cechu soukenickému poněvadž šili punčochy z modrého sukna. Soukeníci byli proti zřízení punčochářského cechu, a proto punčocháři marně oň již od r. 1613 usilovali.
	1638: Vilém Slavata obnovil výsady recechu.
	1642: Rada města Počátek potvrdila Janu Šilmerklovi a jeho bratru Michaelovi, že pocházejí z řádného manželství. – 6. listopadu Jan Černín z Chudenic žádá počátecký magistrát, aby domluvil rychtáři, aby Černíkovi vrátil poddanou, kterou přijal do vězení a pak ji propustil. – 8. listopadu magistrát oznamuje Černíkovi, že z vězení utekla žena Jana Syka ze Zhoře a žádá aby poručil zhořskému rychtáři, aby ji chytil a vrátil do Počátek.
	1645: Počátky vypáleny a vydrancovány od Švédů. Přitom přišli o některé své výsady. Tyto byly obnoveny Slavaty a jejich nástupci, když zvláště Tomáš Pešina z Čechorodu a děkan Vít Loutkovský zaručili, že privilegia viděla čtli.
	1648: Třicetiletá válka (1618 – 1648) postihla těžce Počátky. Po válce tu byla třetina obyvatelstva před válkou. Počátky s 8 vesnicemi měly r. 1648 jen 1.016 duší. (Žirovnice s 9 vesnicemi jen 1.344 duší). Obě farnosti spravoval farář z Počátek.
	1649: 15. října hradecký hejtman Jiří Müller z Rotenburku ustanovil nadaci na mši při počáteckém kostele. Obec počátecká byla mu totiž dlužna 300 zl. rýnských a právě ty odkázal na zmíněnou nadaci.
	1651: Toho roku držel Danešův grunt Václav Daneš.
	1653: Adolf Pavel Slavata potvrzuje Počáteckým privilegia z let před švédským vpádem a za tohoto vpádu ztracená, tj. na svobodu přijímati do sousedství, snížení roboty na dvoudenní hon, svobodné skládání soli a vína a ustanovuje výběrčí z platu ze soli a vína. – Dopis starších soukeníků Starého města pražského do několika měst a také do Počátek. – V Počátkách bylo tehdy 10 mistrů soukenických (v Žirovnici jen 5). – Pražští mistři soukeničtí činili počáteckým mistrům mnohé potíže, že prodávali sukna levněji. Počátečtí žádali Jáchyma z Hradce o ochranu a při vyhráli. – Téhož roku na den Proměnění Krista Pána (6. srpna) po poledni uhodilo do kostelní věže, která byla dřevěná. Shořel kostel a zvony se rozlily. Oheň se rozšířil na město. – Vydány předpisy pro výběrčí platů z povarného, že soli, z vína a páleného.
	1654: Toho roku platily Počátky do vrchnostenského důchodu 19 zl. 54 kr. nebo 17 kop 4 gr., dolní předměstí 16 zl. 36 kr. 1,5 d., nebo 14 kop 13 gr. 6,5 d., horní předměstí 11 zl, 47 kr. 1,5 d. nebo 10 kop 6 gr. 1,5 d., celkem 83 kop 56 gr., 2 d. úroků. Odvedly z masných krámů k sv. Havlu 248 liber loje ouročního.
	1655 – 66: V těch letech táhly krajinou vojenské pluky. Počátky vydaly od jara do konce roku 1666 vojákům na maso 705 zl.
	1656: 25. března Jiří Müller z J. Hradce ustanovil mešní nadaci v Počátkách a v Žirovnici. – 3 zvony na věži kostela sv. Jana Křtitele z r. 1656.
	1658: Kašna na náměstí opravena značným nákladem. Byla celá dřevěná a stále blíže ke kostelu, než nynější kamenná. Tehdy primátor v Počátkách Ludv. Hoda.
	1659: Ferdinand Vilém Slavata potvrdil Počátkám staré výsady, zvláště z r. 1653.
	1660: Ferdinand Vilém Slavata zapovídá židům a jiným osobám prodávati v Počátkách kůži, nejsou-li znalí řemesla koželužského.
	1662: Počátky opět vyhořely. Obyvatelé těžce postiženi a zchudlí švédskými válkami, ohněm r. 1653 a tímto ohněm nemohli tehdy pomýšleti na obnovení kostela a veřejných budov.
	1665: Toho roku uvařeno piva v Počátkách 35 sudů.
	1669: V tomto roce uvařeno v Počátkách za čtvrt roku 120 pint kořalky.
	1671: 15. října propouští hrabě Slavata Rozinu, dceru po zemřelém poustevníku z Počátek Janu Jauralovi v Žirovnici, aby se mohl přistěhovati do Počátek.
	1672: 2. září Ferd. Vilém Slavata vydal dekret, aby byl svěřen nákup dobytka z městeček a vesnic řezníkům z Počátek, “.. poněvadž ty mírný raty hraběti nepořádně platí ..“ – Toho roku bylo v Počátkách 70 domů, 124 čtvrtánů a 31 lánů.
	1674: Židé platili daň plecháčovou též farářům z Počátek a jinam (Daň plecháčová po dvou plecháčích či brachteatech tj. mincí stříbrných , na němž mincéř vyrazil obraz jen na jedné straně). – Toho roku v Počátkách narozeno 62 dětí, oddáno 12 novomanželů a zemřelo 28 osob. – Průtrž mračen nad Počátkami a Bukem u J. Hradce.
	1675: 14. listopadu mistři řezníci prosí J. Jáchyma Slavatu aby jim “.. jakožto pán milostivý a pečlivý, laskavý otec, prominul trest 72,5 liber loje ..“. Slavata slevuje jim polovici dluhu. – T. Pešina z Čechorodu a děkan Loukotský dosvědčují správnost privilegií počáteckých. – V Počátkách narozeno 50 dětí, oddáno 10 novomanželů a zemřelo 29 osob.
	1677: 4. října Ludvík Pirchan z Elbinku v Počátkách, rychtář městský, pečetí sekrýtkem (tj. pečetítkem: v klenotu mezi křídly 2 hradecké pětilístky a na štítu v hořejším poli 2 růže, v dolejším kříž na vrcholku). – Purkmistra rada města Počátek prosí hejtmana všech panství Slavatovských za propuštění Roziny Snížkové ze Stojčína za manželku jejich sousedu Vítu Vostrému.
	1677 – 81: Řehoř Queseliu (jinak Veselý) nástupce 1. děkana v Počátkách.
	1679: 31. prosince odvedeno za r. 1670 na hradec. kancelář 950 zl, 45 kr. kontribuce.
	1680: Mistři soukeničtí z Počátek žádají J. Jách. Slavatu, aby ráčil “laskavě ochrániti a nejmilostivěji zastávati aby “při takovém díle (tj. přiměšování floků) bez překážek zůstati mohli“.
	1681 – 85: 2. děkan v Počátkách Scheneus.
	1682: Vyhořel Danešův statek. Tehdy byl v majetku Marka Daneše.
	1684: Purkmistr a starší obce Počátek děkují J. Jách. Slavatovi za postavení dvou klenutých mostů na silnici při rybnících, zavazují se, že budou na ně dohlížeti a starati se o ně. – Vydání na vojsko 27. ledna (pluk. de Merci) za 1 noc 71 zl. 4 kr., přípřeže 16 párů koní a volů.
	1685: 19. července přijala obec 101 zl. 7 kr. 4 d. vynahrazených peněz za celý štáb reg. Schörnerického, který byl ubytován v Počátkách. – 18. září počátecký magistrát stvrzuje příjem 36 zl., peněz vynahrazený za celý štáb rg. Schörnerického a příjem 11 zl. 26 kr. za dodané krmivo.
	1685 – 1702: 3. děkan počátecký Daniel Pavlovský, bakalář bohosloví a mistr svobodných umění. Založil nadaci k podpoře chudých, dal základ k nadání I. kaplana a r. 1690 zaved sbor literátský. Za něho byl obnoven a rozšířen kostel v barokovém slohu v l. 1688 – 1693. Původní kostel byla stavba gotická. Pavlovský navrhl řezby a obrazy na hlavním oltáři a pomáhal v řezbách. Kostel byl opatřen věžičkou “sanktusovou“, a Jan Chadim do ní r. 1689 zvonek.
	1686: V Počátkách bylo 138 rolníků a chalupníků a 36 podruhů, kteří platili kontribuci měsíčně 71 zl. 55 kr. 4,5 den. – 12. listopadu magistrát potvrzuje příjem 85 zl. 15 kr. za vojáky nebo rekruty Štenberské, 62 zl. 14 kr, za rejhartstvo reg. Monřecilovského. Potvrzuje též 9 zl. 265 kr. za dodaný proviant.
	1685: Za tento rok odvedly Počátky 715 zl. 25 kr. 3 d. kontribuce do Hradce.
	1689: Po sv. Jiří (po 24. dubnu) Adam Kožíšek z Počátek nastoupil v Jarošově kantorskou službu. (Zde zemřel a 11. července 1719 pohřben). Jeho manželka zůstala v Jarošově až do sv. Havla a potom se odstěhovala do Počátek.
	1691: Sňatkem Anny Lucie Slavatovny s Adolfem Vratislavem ze Štenberka připadly Počátky rodu Štenberskému, který jím vládl až do r. 1783.
	1694: Od Vrat. ze Šternberka a jeho manželka Anna Lucie Slavatovna potvrzují Počáteckým všechny dřívější výsady a povolují několik výhodných změn o várkách a platech z pozemků při špitále. – Ludvík de Gregorio, měšťan počátecký, postavil špitál s kaplí sv. Anny.
	1697: A.V. ze Šternberka s manželkou přijímá výkupné Počáteckých z platu jarmarečních míst v částce 1.448 zl. 5é kr. a upravuje jim vybírání kontribucí.
	1693: Počátky obdržely nový městský znak, jenž spojuje znak pánů z Hradce se znakem Šternberským: rozštěpený štít, v jehož pravém poli je zlatá hvězda šternberská a modrém poli a pod ní písmen AW (tj. Adolf Wratislav), v levém poli je zlatá pětilistá růžice rodu hradeckého v modrém poli a pod ní písmenka AL (tj. Anna Lucie), štít ozdoben hraběcí korunou, jíž drží dva vzlétající andělé.
	1701: Počátečtí obnovili po válce třicetileté hradby a brány. Svědčí o tom klenák z r. 1701 z horní brány, zasazený po zboření brány v průjezdu v čp. 9.
	1702: Ad. Wr. ze Šternberka s manželkou Annou Lucií prodává počáteckým rybníky Šiškovský pod Vescí, Brusný a Stránský za 3.400 zl.
	1703: Zřízeno první kaplanské místo od obce Počátek, druhé kaplanské místo od Tomáše Hody, měšťana v Telči (viz. poznámku k r. 1753)
	1705 – 11: Kostel Božího Těla přestavěn a zvětšen.
	1707: František Leopold ze Šternberka potvrzuje Počátkám výsady z let 1629, 1694, 1697 beze změn.
	1712 – 1729: 5. děkan počátecký Václav Grotz.
	1714: V domě čp. 27 narodil se Zachariáš Jelínek, který působil v Ochranově (Herrenhut), Petrohradě, Rixdorfě u Berlína a přeložil českobratrskou liturgii a mnoho písní na jazyk český (zemřel 9. listopadu 1764).
	1715: 10. listopadu Karel de Gregorio, syn Petra de Gregoria, radního v Počátkách, oddán v Hradci s Barborou Webrovou.
	1716. Frant. Leop. ze Šternberka povolil krejčovskému cechu v Počátkách zvláštní výsadu.
	1720: Postaveno sousoší sv. Jana Nepomuckého na náměstí. – Toho roku zaznamenáno v účtech důchodů obce, že příslušelo obci starati se o zvonění proti mrakům.
	1723: Ke kostelu sv. Jana Křtitele přistavěna věž.
	1729: Samuel Jelínek prodal mlýn, který stál, kde je nyní továrna Jan Brdlík a syn (v r. 1967 Agrostroj) počáteckým nákladníkům.
	1729 – 34: 6. děkan počátecký Leopold Remakle. – Na počátku 18. století byl kostelník sv. Kateřiny na spadnutí. Sebrané a věnované peníze na jeho opravu (něco přes 1.000 zl.) nestačily a proto ujal se věci r. 1730 děkan Remakle. Napsal žádost na purkmistra, městskou radu a na společný šos nákladnický.
	1730: V Počátkách bylo toho roku 60 mistrů soukenických.
	1734 – 5: 7. děkan v Počátkách Daniel Kolbe.
	1735 -51: 8. děkan v Počátkách Jakub Fleischer.
	1736: Městská rada dosvědčuje, že všechny cechy mají své představené a že se řídí podle artikulů, jež jim předepsala vrchnost.
	1747: Adam ze Šternberka oznamuje Počáteckým, že souhlasí, aby si svá práva dali potrvditi od císařovny Marie Terezie.
	1751 – 72: 9. děkan počátecký Jan Geisler.
	1753: Zřízeno 3. kaplanské místo od Petra Novotného, měšťana počáteckého (Viz. záznam k r. 1703)
	1755: Mezi členy německého bratrstva zpěvního se uvádí chirurg počátecký Gzentmayer. (Zemřel r. 1755)
	1756: Císařovna Marie Terezie povoluje Počáteckým trh na přízi a plátno každé pondělí. – Z Jarošova vyplaceno varhanáři Janu Krajčíkovi z Počátek 140 zl. za nové varhany.
	1760: Císařovna Marie Terezie potvrzuje Počátkám výsady z let 1629 a 1707. – Toho roku bylo v Počátkách již 100 mistrů soukenických.
	1770: Kostelní věž za primátora Trnky vyžadovala nutnou opravu.
	1771: Jan de Gregorio dal postavit pod Strážným kopcem sloup se sochou Panny Marie Svatohorské.
	1772 – 77: V Počátkách 10. děkan Jan Nep. Kozel.
	1777 – 82: V Počátkách 11. děkan V. Kafka.
	1782 – 94: V Počátkách 12. děkan Václav Klouda.
	1782: Soukenický cech uzavřel se soukenickým mistrem Dom. Beránkem smlouvu, jíž se Beránek zavazuje, že postaví valchu na svůj náklad a cech mu bude platit hotově určité poplatky podle kusů od válení sukna. Tehdy cech koupil od obce pozemek k stavbě valchy. (v lednu 1790 přikoupeny pozemky další).
	1783: V Počátkách zřízen magistrát sestávající se ze zástupců zvolených občany a měl jednoho zkušeného právníka. Magistrát obstarával úřední výkony, jež nyní vykonávají okresní soudy a okresní hejtmanství.
	1784: Dopis Ferd. Müllera z Vídně na radu města Počátek, že privilegia, potvrzená císařem Josefem II. v brzku obdrží. Císař Josef II. potvrzuje výsady Počátkám.
	1788: Městská rada oznamuje do Chudenic, že Ondřej, syn Martina Waltra ze Švihova koupil dům čp. 7 s polnostmi za 800 zl. a chce se usadit v Počátkách jako vyučený sladovnický.
	Městská rada žádá hraběcího vrchního, aby Ondřeje Waltra zprostil poddanství a dal mu list pro město Počátky. (podepsáni: Jos. Kubeš – purkmistr, Dvorský – radní, Rich. Hirsch – syndik.)
	1790: Ze zápisů v knize měšťanů lze souditi, že r. 1790 bylo v ohradě města 37 domů, v horním předměstí 148 a v dolním 119 domů, tedy celkem v městě 302 domů. – Uvádí se oznámení Fr. Petra Hilgartnera, tiskaře v J. Hradci proboštu Henikarovi, že v Počátkách podivný prodavač vnucoval lidem knihy cizí. Snad to byly protestanské pro jinověrce v okolí Počátek. (Dějiny J. Hradce II. – 1. archiv. Teplý)
	1789: Lázně sv. Kateřiny náležely obci Počátecké. – V knize nařízení, založené 1785 v obecné škole, je jediný zápis z 27. listopadu 1789. (poslední německý z 26. března 1790)
	1790 – 92: Soukenický cech postavil si v těchto letech vlastní valchu. (Cech se uvádí v cechovních listinách “od starodávna“ a proslul dobrými sukny). Nesl však těžce, že nemá své vlastní valchy a že musí váleti svá sukna na valše v Žirovnici. Proto se počátečtí soukeníci dohodli zříditi si svoji valchu. R. 1792 uzavřeli s Dom. Beránkem novou smlouvu, když obdrželi povolení ke stavbě. Začali ihned stavěti a přikoupili ještě od obce Velké jezero s loukami. Žirovnická vrchnost stavbu valchy kazila, ale soukeníci v Počátkách vydobyli přece povolení, aby valchu dostavěli.
	1792: Tohoto roku usadil se v Počátkách provazník a sítař F. Kraus z J. Hradce. – Protokol sepsaný v Počátkách, týkajících se sporu Žirovnické vrchnosti s cechem počáteckých soukeníků a zřízení valchy.
	1793: Sekretář kraj. úřadu v Táboře dosvědčuje, že privilegia města Počátek potvrzená císařem Josefem II. dodána krajskému úřadu.
	1794 – 96: 13. počátecký děkan Jan Hantl.
	1795: Počátky měly 1.860 obyvatel.
	1796: Císař František II. potvrzuje Počáteckým jejich výsady.
	1792 – 1802: 14. děkan v Počátkách Kajetán Hoenig.
	1800: Krajský úřad v Táboře odpovídá počáteckému magistrátu, že privilegia, potvrzená císařem Josefem II. byla odevzdána pro město Počátky Martinu Červenému a Tadeáši Skalovi.
	1802: Toho roku trvala zima dlouho a ještě na sv. Jana Nepomuckého (v polovici května) padal sníh. – Cena obilí v předešlém roce: žito 3 zl. 60 kr., ječmen 4 zl., oves 2. zl 15 kr.
	1802 – 15: 15. děkan počátecký Václav Berneger (nar. v J. Hradci 4. září 1749, navštěvoval v rodišti jezuitský seminář, byl kaplanem v J. Hradci a ve Strmilově, r. 1795 farářem ve Včelnici, r. 1802 v Žirovnici, zemřel 19. května 1815 jako děkan v Počátkách).
	1803: Hřbitov u kostela sv. Jana Křtitele na rynku zrušen. Vykopané kosti uloženy ve sklepení pod zvonicí na hřbitově u Božího Těla. – Toho roku byly časté deště, špatné žně a proto byla drahota. Ceny obilí: žito 5 zl. 30 kr., pšenice 8 zl., ječmen 4 zl. 30 kr., oves 2 zl. Brambory stály 1. zl. 30 kr.
	1804: Ceny obilí v prosinci: žito 15 zl, pšenice 18 zl., ječmen 11 zl., oves 4 zl. Lidé museli se spokojiti s ovesným chlebem. Za hrách se platilo 20 zl, za jáhly 24 zl.
	1805: Počátky obsazeny francouzským vojskem. Uloženy obci velké rekvisice v suknech, plátnu a jiném. Začátkem prosince přišlo sem bavorské vojsko v takovém množství, že ve větších domech bylo ubytováno po 30 a v menších po 10 mužích. tehdy stála libra chleba 9 kr., masa 10 kr. a máz piva 9 kr.
	1806: 4. února přitáhlo do města rakouské vojsko.
	1807: 1 loket sukna 5 zlatých (dříve 1 zl.), 1 libra hovězího masa 14 kr., vepřového 20 kr., žejdlík másla 30 grošů.
	1808: P. Vojt. Bened. Juhn (nar. v Pelhřimově r. 1779, zemř. v Jindř. Hradci r. 1843) vymaloval Počátky 16. října 1808 a 17. října je vykreslil. Podle malby pořídil později jako probošt v J. Hradci obraz na lepence 71 x 36. Obraz je pro Počátky cenný doklad, jak vypadaly před velkým ohněm 1821. – Ceny obilí: žito 5 zl 15 kr., ječmen 6 zl., oves 3 zl. 20 kr., pšenice 11 zl. 30 kr. Hovězí maso bylo za 16 kr., telecí za 12 kr.
	1816 – 18: 16. děkan počátecký Norbert Horny.
	1818 – 28: 17. děkan počátecký Jaroslav Bohdanecký.
	1820: Založena Lékárna “U sv. Kateřiny“.
	1821: 23. května zničeny Počátky velkým požárem. Vyhořely 202 domy, 65 stodol, kostel s věží, děkanství, radnice, špitál, kaple sv. Anny a jiné budovy. – Krov na kostel postaven již 28. června 1821.
	1822: V Počátkách zřízen poštovní úřad. Dříve tu bývala poštovní stanice. (V okolí byly zřízeny pošt. úřady: v Kamenici n. L. 1851, v Horní Cerekvi 1864, v Žirovnici 1867, v Častrově 1873) – 12. února před polednem vyšel oheň u V. Svobody a vyhořel dům Dom. Nedvídka, z části vdovy Kremličkové. – Toho roku (po ohni 1821) přelity zvony sv. Václava a Panny Marie od Johanna Floridy ve Znojmě.
	1823: 24. června vytaženy na věž zvony, 10. září zasazen kříž na věži. Téhož roku obnovena děkanská budova.
	1824: Upraveno hospodářské stavení děkanské.
	1827: Ve škole obecné zavedena kniha čestná (zlatá) a kniha hanby (černá). Ve zlaté knize jsou zápisy do r. 1869, v černé do r. 1864.
	1829 – 49: 18. počátecký děkan Václav Boháček.
	1829: Počátecký magistrát žádá chudenického vrchního, aby dal vejhostní list Barboře Swarzové pro Jana Mezeru, tovaryše soukenického v Počátkách. (podepsán Nešpov, purkmistr)
	1835: 30. dubna nar. v Počátkách Jakub Škoda v domě čp. 124. Otec Jakub Škoda, matka Marie, roz. Brdlíková (viz zápis k r. 1885).
	1836: Založena za purkmistra D. Skaly pamětní kniha města Počátek. “Memorabilien – Buch der Stadt – Gemeinde Potschatek“ Nezaznamenáno v ní z té doby nic.
	1839: 7. ledna nar. v Počátkách Antonín Škoda (Rodný dům stál v místech , kde je nyní jednopatrový dům čp. 89) Viz záznam k r. 1919.
	1841: 3. dubna vypukl oheň o půl 2 hod. odpoled. v Horní ulici v čp. 56 u Jana Kroupy ve stodole a ve chvíli bylo v plamenech 6 domů a 4 stodoly. Byl silný vítr. Také chytala střecha kostela Božího Těla, ale oheň včas uhašen.
	1843: 20. března nar. v Praze Josefina Mourková, potom provd. Brdlíková, hudební skladatelka a choť továrníka a purkmistra v Počátkách (viz. záznam k r. 1910). – Toho roku v Počátkách 341 domů a 2.702 obyv.
	1846: Hodinový stroj na kostelní věži s ciferníky na dvě strany postavili: Skala z Něm. Brodu a stav. Filčík z Pelhřimova.
	1848: V Počátkách a jarním jarmarce došlo k řeži mezi židy, kteří se zranili a bylo odvedeni do J. Hradce.
	1849: Vrchnostenský úřad a městský magistrát zrušeny. zaveden okresní úřad, který zastával agendu soudní i politickou. Používal budovy č. 1.
	1850 – 55: Dekretem z 28. března 1850 ustanoven v Počátkách okresním otec Aug. Sedláčka, autora “Hrady, zámky a tvrze české“. Aug. Sedláček se přistěhoval do Počátek s rodiči 16. června 1850. Bylo mu tehdy 7 let. (nar. v Ml. Vožici v r. 1843). Chodil v Počátkách do školy, která byla umístěna v zadní části domu čp. 22. Tehdy byla dvoutřídní a od r. 1854 čtyřtřídní. Sedláčkovi se odstěhovali z Počátek do Čáslavě r. 1855.
	1851: 16. prosince projížděl poštovní dostavník Počátkami Karel Havlíček Borovský na cestě do vyhnanství do Brixenu v Tyroslku. Zastavil se na občerstvení v hostinci naproti poště.
	1854: Zřízena hlavní farní škola. Ustanoveni učitelé: Václav Fischer, Ant. Šilha, Vojtěch Houska a Šimon Jaudl.
	1855: Nar. v Počátkách Dr. Frant. Brdlík, naposledy ředitel gymnasia v Roudnici, škol. rada , spisovatel, historik (zemřel 1936).
	1858: Založen zpěvácký spolek v Počátkách, později zvaný “Čechorod“. Jeho stanovy jsou z 1. července 1858. – Zvony sv. Jana Křtitele a sv. Václava přelity.
	1862: Založena Záložna Počátecká.
	1864: Kašna kolem sousoší sv. Jana Nepomuckého obnovena nákladem obce. Práci proved kameník Jos. Hraba. – Pořízen nový hodinový stroj na věži se čtyřmi ciferníky. (Provedli hodinář Jos. Chlouba a pomocník E. Zörkler z Počátek)
	1865 – 66: Postavena budova obecné školy nákladem dvaceti tisíc zl. a odevzdána svému účelu v říjnu 1866.
	1867: Zaveden v Počátkách telegraf. Telegrafní stanice umístěna v nové budově obecné školy od 1. listopadu 1867 do 7. února 1870.
	1868: 13. září narodil se v Počátkách Václav Jebavý, básník Otokar Březina v domě čp. 224.
	1869: Vydány losy loterie věcí movitých ve prospěch výstavby nemocnice v Počátkách. – 16. září zvolen za řídícího učitele Jan Baxa, učitel v Sedlčanech, otec Dr. K. Baxy, býv. primátora města Prahy a univ. prof. Dr. Boh. Baxy.
	1870: Od tohoto roku starala se obec počátecká o zřízen stok a dláždění chodníků v městě. – V té době založil Jan Brdlík ml. továrnu na škrob a hroznový cukr.
	1870 – 71: Zdeňka Halvíčková, “dcera národa“ dlívala v Počátkách na návštěvě u Josefiny Brdlíkové, choti továrníka, hudební skladatelky.
	1871 – 73: Stavěla se nemocniční budova péčí zvláštního výboru z dobrovolných příspěvků z výtěžku loterie.
	1872: 24. listopadu žádalo 10 sousedů počáteckých, aby městská rada ponechala dosavadní název “Danešova ulice“ (nyní Žirovnická ulice),. Obecní zastupitelstvo žádosti nevyhovělo.
	1873: Založen “Dobročinný spolek“, který se postaral o zřízení opatrovny dítek. – V pondělí 15. září sňatek v kostele sv. Jana Křtitele básníka J. V. Sládka a Emilie roz. Nedvídkové.
	1874: Uspořádána loterie věcí movitých pro zřízení opatrovny. Toho roku byla opatrovna v obecné škole a potom v nemocniční budově. – Založen sbor dobrovolných hasičů. – Emilka Sládková, roz. Nedvídková, choť básníka J. V. Sládka, zemřela 19. srpna a pohřbena v Počátkách 22. srpna.
	1875: 31. května přesídlila opatrovna z nemocniční budovy do vlastního stavení.
	1875 – 76: Regulace a úprava hřbitova a jeho rozšíření.
	1876: Založen podpůrný spolek “Berla“.
	1877: Zřízena hospodářská škola. (Po několika letech byla zrušena, poněvadž nebylo pro ni porozumění). 21. října 1877 vložen základní kámen do zdi parních a vanových lázní ve sv. Kateřině. Budova označená “Sct. Katharina“ R. 1939 vyhořela.
	1878: Pro měšťanskou školu najat na 3 roky dům čp. 5 za roční nájemné 280 zl. Přestěhovala se sem z nemocniční budovy. Později upraveny místnosti pro ni v obecné škole. – 16 května 1878 vyhořely dřevěné stodoly v Počátkách. V místech kde stály, byl zřízen městský sad a stodoly postaveny v jedné řadě na západní straně města.
	1879: 15. května otevřeny nové parní a vanové lázně ve sv. Kateřině.
	1880: 20. děkan počátecký Dr. Augustin Svoboda zemřel. – 8. srpna toho roku odhalena pamětní deska T. Pešiny z Čechorodu na domě čp. 21.
	1881: Zřízeny městské sady. – Založena měšťanská beseda a Místní odbor Národní jednoty pošumavské.
	1882: 28. května zemřel MUDr. Jakub Novák, městský lékař, otec hudebního skladatele Vítězslava Nováka. – Toho roku povolena 6. třída pro dívky na obecné škole, která trvala do zřízení měšť. školy dívčí r. 1893.
	1881 – 84: Karel Kálal, spisovatel a propagátor, působil na obec. škole v Počátkách.
	1884: 1. ledna odevzdána nemocnice svému úkolu, když byla prohlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem býv. ministerstva vnitra z 26. srpna 1883. 6. července v Počátkách hasičský sjezd.
	1885: 28. října zemřel v Přerově ředitel a spisovatel Jakub Škoda, rodák z Počátek.
	1887: Ve čtvrtek 3. listopadu zahájena na nové železniční dráze doprava Veselí n. Luž. – Jihlava.
	1888: Založena tělocvič. jednota Sokol. První její starosta Jan Brdlík ml. – první náčelník Jak. Al. Jindra. – Povoleno městu vybírati přirážku 1 kr. z každého litru piva a 3 kr. z každého litru vína v době od 1. listopadu 1888 do 31. října 1894.
	1890: 22. února 1890 zemřela Kateřina Jebavá, matka básníka Ot. Březiny. Otec básníkům Ignác Jebavý, zemřel potom za 4 dny 26. února. – Provedena přístavba v opatrovně. Stála 3.200 zl.- Pořízeny nové hodinové ciferníky na věži. Pracovali Jan Holub, zámečníka v Počátkách a Jos. Chlouba, hodinář v Počátkách.
	1891: V tomto roce učili na obecné škole: Vojtěch Houska, Jakub De Gregorio, Karel Vrdlovec, Jos. Ptáček, Frant. Novák, M. Krýzová a M. Krejčová.
	1891 – 92: Obec. zastupitelstvo rozhodlo k zřízení městského musea k návrhu Jak. Al. Jindry.
	1893: Povolena měšťanská škola dívčí. – Uspořádána národopisná výstava. – 30. května usneslo se městské zastupitelstvo o udržování opatrovny obcí. Do té doby staral se o ni Ženský dobročinný spolek.
	1894: Vybudován při všeobecné veřejné nemocnici infekční pavilon. – Záložna Počátecká věnovala obci knihovnu.
	1895: O Božím hodu svatodušním požár v Tovární ulici. Vyhořely domy č. 105 – 107. Byly zbourány. Také sousední domky byly zrušeny (102 a 103)
	1898: 31. října po 8 hodině večerní požár v Žižkově ulici. Vyhořely domy čp. 61 – 67.
	1898 – 99: V kostele Božího Těla provedena úprava nákladem Msgre Vinc. Švehly.
	1899: Založena Živnost a řemesl. beseda. Nová budova měšť. školy odevzdána svému účelu. Stála 182.750 K.
	1900: Rozšířeny městské sady u měšťan. školy. – Kaple sv. Anny opravena nákl. Msgre. Vinc. Švehly. – 28. října zemřel p. Václav Trubl. – Toho roku bylo v Počátkách 364 domů a 2.820 obyv.
	1901: 20. srpna v 6 hod. ráno vypukl oheň na Moravě. Shořely čp. 268, 270, 271 a 340. Byly zrušeny i s čp. 266. Na místě vysázeny lípy. (v r. 1967 prostor. sklad Agrostroje u potoka)
	1906 – 07: Zřízen městský vodovod.
	1908: Provedena přístavba hospodářského oddělení s kaplí při všeob. veř. nemocnici v Počátkách nákladem 27. 794 K. – Pořádána ovocnická výstava.
	1909: Usnesení 7. dubna o zřízení telef. spojení s J. Hradcem přes Žirovnici. Obec přispěla na zřízení 3.000 K.
	1910: 18. února zemřel Msgre. Vinc. Švehla, papež. prelát a farář na Smíchově, rodák z Počátek, čestný občan počátecký. – 21. dubna zemřela v Praze Josefa Brdlíková, choť býv. továrníka v Počátkách, pohřbena na Vyšehradě.
	1911: Uspořádány lyžařské závody. – 2. srpna rozhodlo se o stavbě městské elektrárny. 24. srpna byla stavba zadána.
	1912: Městská elektrárna odevzdána provozu. 23. prosince schválen řád pro kuratorium městského musea.
	1911 – 12:  Záložna Počátecká postavila svým nákladem řadu domků v Žirovnické ulici.
	1913: 14. července otevřena telefonní ústředna. – Toho roku založen včelařský spolek.
	1914: 27. ledna zemřel Jan Kubeš, mydlář, vzácný občan a pracovník sokolský, rodák počátecký.
	1914 – 15: Postaven městský chudobinec nákladem 44. 813 K.
	1915: 12. června k 5 hod. odpol. způsobila bouře s průtrží mračen mnoho škod v městě.
	1917: V lázních sv. Kateřiny vyhořel hotel.
	1918: Jmenován Otokar Březina čestným občanem.
	1919: 30. května zemřel Ant. Škoda, překladatel klasiků.
	1922: Zřízena lidová škola hospodářská.
	1923: 2. září odhalen pomník padlým ve světové válce. – V prosinci zřízena Učňovská besídka. – Pořízeny zvony: sv. Jan Ev. a umíráček, vysvěceny 21. ledna.
	1925: 23. prosince vyhořel o půl. 3 ráno starý chudobinec u měst. sadů.
	1923 -24: Postaveno v Nádražní ulici 13 domků za podpory státu.
	1926: K hlavním budově nemocniční přistavěno křídlo, v němž zřízen operační sál. – 3. února usneseno postaviti státní obytný dům (1967 dět. nemocnice) – 16. března schváleno připojení městské elektrárny na síť Jihočeských elektráren.
	1927: Pořádány lyžařské závody.
	1928: Dokončena stavba obyt. domu. Od 1. do 8. července pořádána živn. hospod. výstava. – 13. září dožil se básník Ot. Březina 60 let.
	1929: 25. března zemřel v Jaroměřicích n. Rokytnou básník Ot. Březina a pohřben 28. března. V říjnu v chrámě sv. Jana KH. posvěcen nový oltář sv. Václava.
	1930: 2. prosince napočteno v Počátkách 450 domů a 2.317 obyv.
	1930 – 31: Rozšířen městský vodovod.
	1931: Postaveny rodinné domky v Nádražní ulici.
	1932: 15. května odhalena pamětní deska Ot. Březiny na jeho rodném domku.
	1932 – 33: Provedena úprava budovy v. v. nemocnice.
	1933 – 34: Připraveno místo pro obecní hřbitov.
	1934: 7. a 8. července oslaveno 60. výročí založení Sboru dobrovol. hasičů. – 2. a 3. září pořádána Národní pouť ve Sv. Kateřině. – 15. září byl koncert Jana Kubelíka v sokolovně.
	1935: Konána 16. června jubilejní oslava 60. výročí zřízení opatrovny.
	1936: 10. března jmenován Vítězslav Novák čestným občanem města. – 19. května zemřel rodák Dr. Frant. Bdlík v Praze. – 15. srpna svěceny nové zvony. – Provedeno asfaltování silnici v Žirovnické ulici.
	1937: 75. jubil. valná hromada Záložny Počátecké. 17. června dopraveni španělští emigranti do lázní sv. Kateřiny.
	1938: 15. května zahájení oslav 50. výročí založení Sokola v Počátkách předsletovým cvičením a výstavu. V září prodán Volmanec Zahradníkovu fondu soc. péče železnic.
	1939: 29. června předána nově zbudovaná osada Zahradníkovu fondu soc. péče železnic ve Volmanci za přítomnosti ministra dopravy Dr. Havelky.
	1940: Zřízen parčík před hřbitovem. – Provedeno vydláždění v hlavních ulicích.
	Zveřejnil: 2
	Vytvořeno / změněno: 29.1.2019 / 29.1.2019
	Umístění: Složky dokumentů > Turistika a volný čas > Kultura a volný čas > Kronika města
	Top of Form
	Hledaný výraz: