JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA 4, 9, 11, 17, 21, 22, 29, 41, 42, 43, 46, 47, 49, 51, 53, 59, 64, 65, 66, 70, 73, 78, 79, 81, 83, 84, 88, 89 - 1 - 1
index.htm Antoš 65, 75 1 - 4 5
ursprung ÚSTAV ARCHIVNICTVÍ A POMOCNÝCH VĚD HISTORICKÝCH 65 7 1 16 24
wenzelik Jan 72, 84
vencelik BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 4, 9, 13, 20, 22, 23, 24, 25, 27, 32, 38, 41, 42, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 53, 54, 59, 64, 67, 70, 72, 73, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 89, 90, 91, 92
przemyslides Pavel 7, 23, 43, 47, 57, 58, 72, 73, 75, 86, 91
piastowie Radní manuál města Pelhřimova z let 1610-1613 53, 72, 80, 82
jagielonowie Hunal Jiřík 30, 31, 76
luxemburgowie
Vedoucí práce: Mgr. Lenka Martínková, Ph.D. Autor práce: Denisa Józsová Studijní obor: Historie - Archivnictví Ročník: Třetí
90
moravia hutník Staněk 46
wanclik 2020 49
malec-osiek Dorota 41
vrchovist Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. 53
waza Jan 76, 77
vencelikove Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupně části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. 77
rakoczy Vít 53, 67
krolestwo-lechii České Budějovice 10. května 2020 34
vchrovist Chadim Pavel 58
zirownice Denisa Józsová 34, 67
trest Cháb Jan 4, 5, 8, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 32, 34, 38, 39, 41, 43, 46, 47, 50, 52, 53, 54, 59, 64, 65, 66, 69, 70, 72, 73, 74, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 88, 89, 91, 92, 94
smiszek PODĚKOVÁNÍ 37
plus Chochol Jan z Skrejšova 74, 78, 79, 90
hradek Především bych chtěla poděkovat Mgr. Lence Martínkové, Ph.D., která mi jako vedoucí práce poskytovala po celou dobu cenné rady, konzultace a měla se mnou trpělivost. Kromě toho mi pomohla s některými slovy, která byla v pramenu nečitelná, za což jí patří velký dík. Poté bych chtěla poděkovat zaměstnancům Státního okresního archivu v Pelhřimově, kteří mi vyšli vstříc, kdykoliv bylo potřeba. V neposlední řadě je třeba poděkovat také rodině a kamarádům, kteří pro mě byli psychickou oporou a také byli vždy trpěliví, přestože to občas nebylo jednoduché. 77
libeniczti Chocholouška Kateřina 2, 44, 74
leibniz ANOTACE 23
nobility Chřen Václav 5, 7, 9, 11, 12, 14, 15, 17 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 45, 46, 47, 49, 50, 52, 53, 54, 57, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 90, 91, 92, 94
wanc- Bakalářská práce je edicí radního manuálu z Pelhřimova z let 1610-1613. Samotný manuál zahrnuje různé typy zápisů. Mezi ty nejčastější patří finanční materiály, posléze jsou to kšafty, povolení sňatku či spory mezi různými obyvateli města. 82, 86, 87, 89
wanda Chvojnovský Tomáš 5, 29, 44
monnaies Úvodní kapitola se zabývá dějinami města. Ty jsou vedeny od počátku města až do začátku sedmnáctého století. Největší zřetel připadl na historii města v druhé polovině 16. století, která měla rozhodující vliv na jeho pozdější vývoj.
czeska szlachta Jan ml. z Říčan viz Řečický Jan
venclik z chrovist Další část práce se zabývá dějinami správy a je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá dějinami městské správy v obecném kontextu mezi lety 1547-1620, kdy dané období přineslo velkou řadu změn. Druhá v sobě obsahuje dějiny městské správy v Pelhřimově a ta poslední ukazuje, kteří lidé byli městskými činiteli v letech 1610-1613. 25
hussites Jan z Skrejšova 46
bila hora Další kapitola se již věnuje samotné edici. Lze v ní nalézt její rozbor, tedy vnitřní a vnější kritiku, včetně osudu dokumentu. 23
bakalarzska Jaroš Jiřík 73
jihoczeska Samotná edice je přílohou práce. Je doplněná poznámkovým aparátem, seznamem zkratek, jmenným rejstříkem a dalšími přílohami. 68
protestantisme Jenková 58
reforme The bachelor thesis is an edition of councillor manual of town Pelhřimov from the years 1610-1613. Manual itself includes various types of notations. Among the most frequent of them belong financial materials, then testaments, permission to marriage or disputes among variuos people in town. 92
christophori Ježek Pavel 12
christophori The initial chapter deals with the history of the town. It shows the history from the foundation of the town to the beginning of the 17th century. Considering the second half of the 16th century as a turning point for the town's later progress, major part of this chapter describes this specific period. 76, 77
  Jiráň Pavel ze Skutče 21
  Next part deals with the history of the town council and is divided into the three chapters. First of them is about town council in local context between the years 15471620, since this period brought many changes. The second one is about the history of the town council in Pelhřimov and the last one shows people, who were town's officials between years 1610 to 1613. 67
  Jíra Matěj 89
  Next chapter attends to the edition itself. You can find its analysis there, which means inner and external critics, including the fate of the document. Edition iteslf is attachment of this work, together with apparatus of notes, with lis of abbreviations, name index and other attachments. 5
  Jun Pavel 87
  Obsah 79, 80
  K
  I.    Úvod..........................................................................................................................7 68
  Kalous Václav 41
  I. 1. Literatura............................................................................................................7 63
  Kaňkovský Jan 5, 9, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 24, 25, 27, 29, 34, 38,39, 40, 41, 42, 43, 47, 49, 50, 53, 56, 59, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 94
  I. 2. Prameny...........................................................................................................12 17
  Alžběta 3, 7, 37, 62, 72, 84
  II.    Dějiny města Pelhřimova od prvních zmínek až do počátku sedmnáctého století 3, 38, 39, 45, 48, 49, 51, 54, 61, 64, 91
  Sixt 3, 5, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 27, 29, 30, 34, 38, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 49, 50, 53, 54, 61, 63
  ....................................................................................................................................14 36
  Kateřina 88
  III.    Městská správa v letech 1547-1620.....................................................................22 2
  Kezle Jiřík 29, 64
  III. 1. Městská správa v obecné rovině.....................................................................22 93
  Kloboučník 90
  III. 2. Městská správa v Pelhřimově.........................................................................24 54
  Jakub 16, 19, 26, 41, 43, 49, 54, 65, 68, 72, 95
  III.    3. Seznam městských činitelů v letech 1610 až 1613..........................................26 22
  Kohout Tobiáš 10, 14, 18, 20
  IV.    Městské knihy......................................................................................................29 34
  Jan 2, 30, 75
  IV.    1. Bádání...........................................................................................................29 36
  Koňas Oldřich 41
  IV. 2. Charakteristika městských knih......................................................................30 31
  Korbelář Jan 15
  IV.    3. Dělení městských knih...................................................................................31 15, 19
  Košetický Jiřík 91
  V.    Rozbor pramene...................................................................................................33 54, 60, 62, 63, 73
  Salomína 60, 62, 63, 72, 79
  V.    1. Popis vnější.....................................................................................................33 74, 84, 88
  kovář Ondřej 93
  V. 2. Vnitřní popis...................................................................................................34 49
  Kozirková 37
  V. 3. Charakteristika    zápisů.....................................................................................35 70
  Jan 60, 70
  V. 4. Funkce radního    manuálu.................................................................................36 70
  koželuh Matl 15,19
  VI.    Závěr....................................................................................................................39 4, 7, 11, 13, 16, 18, 19, 21, 33, 42, 44, 48, 53, 55, 62, 64, 66, 67, 69, 70, 88
  Krašovský Jakub 33, 41, 47, 49, 55, 72
  VII.    Přílohy ..................................................................................................................1 60
  Pavel 7, 11, 13, 39, 63, 72, 84, 90
  VII. 1.    Ediční poznámka............................................................................................1 91
  Krystomandl Martin 58, 61
  VII. 2.    Edice radního manuálu...................................................................................2 81
  Křišťan 90
  VII. 3.    Seznam zkratek užívaných    v edici................................................................96 dáno jí
  Pita řezník267 pro 4 kopy 5 gr. připovědnýho dáno jí
  VII. 4.    Jmenný rejstřík.............................................................................................97 dáno
  Vít Rathouzskej pro 4 kopy 5 gr. dáno
  VII. 5.    Seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů.....................111 dáno mu
  Kuderová 56
  VII. 5. 1. Prameny nevydané..............................................................................111 10, 16
  Jan ml. 10, 16, 22, 23
  VII. 5. 2. Prameny vydané.................................................................................111 6, 19, 21, 24, 37, 54, 60, 61, 64, 65, 72, 73, 81, 89
  Káča 60
  VII. 5. 3. Seznam literatury................................................................................112 39, 57
  L
  VII. 5. 4. Internetové zdroje...............................................................................115 Městští rychtáři:
  1610 1611 1612 1613
  VII. 6.    Seznam zkratek..........................................................................................116 Jan Řečický Jan Řečický Jan Kaňkovský
  Jan 17, 43, 73 Jan Kaňkovský78 Pavel Hrůza79
  VII. 7.    Seznam příloh.............................................................................................117 Purkmistři:80
  1610 1611 161281 82 83 1613
  VII. 7. 1. Tabulkové přílohy...............................................................................117 Jan Cháb Martin Vrabec
  Leck Vít Sixt Karb Václav Chřen
  VII. 7. 2. Obrazové přílohy................................................................................119 Jiřík Pekař Václav Benda
  z Putimova Martin Vrabec Václav Smítka
  I. Úvod Adam Hošek Jan Kaňkovský
  Loutkovský Joachim Jan Paffius82 Jan Paffius
  Cílem předkládané bakalářské práce je ediční zpracování a zpřístupnění radního manuálu města Pelhřimova z let 1610-1613, který dosud nebyl touto formou zpřístupněn. Je tedy možné badatelské veřejnosti touto cestou dát k dispozici přinejmenším různé nové zajímavé informace, které jsou využitelné pro komparaci nejen při studiu dějin městské správy, ale i městské diplomatiky. Dalším záměrem je přiblížit z historie zmíněného královského města hlavně dobu 16. století, kterou lze považovat za turbulentní, jelikož události z té doby určily vývoj Pelhřimova do dalších staletí. S velkými změnami ohledně postavení města se také měnila městská správa, a proto má v předkládané práci své místo. 81 Jan Šimanů83
  3. Primasové:84
  I. 1. Literatura 1611 1612 1613
  Jan Paffius Jan Paffius Jan paffius Jan Paffius
  První část bakalářské práce se zabývá dějinami města Pelhřimova. Pro historii města Pelhřimova existuje několik zajímavých publikací, ale ne všechny mají stejnou výpovědní hodnotu. Důležitou publikací pro dějiny města byla kniha od Josefa Dobiáše.1 Dílo Josefa Dobiáše je obecně hodně ceněné, jelikož tento muž sepsal dějiny Pelhřimova od počátku města až do konce třicetileté války v době, kdy podobných prací o českých městech mnoho neexistovalo. Byl tedy v takto zaměřeném bádání jedním z důležitých průkopníků, což oceňoval i Josef Vítězslav Šimák. Přitom spolu se svým kolegou Janem Friedem probádali, dá-li se to tak říct, skoro celý městský archiv i Archiv země české, což je v uvedené knize velmi dobře patrné. V díle jsou totiž poměrně časté pramenné citace, které však občas činí dílo hodně nepřehledné. Jinak nelze najít podrobnější dílo o městě Pelhřimově, jen je vadou, že nebylo autorem dokončeno v celé šíři jeho původního záměru, ale je dovedeno pouze do roku 1648.2 24, 85
  5. Obecní starší 10
  Pro mou bakalářskou práci však byla tou nejdůležitější kolektivní monografie vzniklá pod vedením Zdeňka Martínka,3 který zpracoval spolu s dalšími autory moderně pojaté dějiny tohoto města. Tato kniha se zabývá celou historií královského města, ale tou nejdůležitější částí pro předkládanou práci byly kapitoly od Lenky Martínkové,4 jež se přímo zabývá zkoumaným obdobím. Tato kniha se nezabývá pouze dějinami obce, ale dají se zde nalézt veškeré důležité informace jako třeba fungování městské správy, život obyvatel v různých obdobích, kdy se vrchnosti města střídaly, stejně jako hospodářské, společenské a kulturní aspekty dobového postavení města a jeho obyvatel uvnitř i v okolí. 9, 11, 13
  1610 1 611 161 285 1613
  Za zmínku rozhodně stojí i dílo Karla Kuči.5 Jeho dílo Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se v současné době skládá z osmi dílů. Celkově se autor zabývá přibližně čtrnácti sty městy napříč Čechy, Moravou a Slezskem. Karel Kuča se snaží podat komplexní, i když poměrně stručný pohled na všechna města. Proto v jeho knize nechybějí důležité historické události, mapy, počet obyvatel v průběhu let, různé katastrofy či historie důležitých staveb. Autor se zabývá městy od jejich počátku až do moderní doby. Hons Hruška Hons Hruška
  Jan Kudrhart Jakub Hrůza Timoteus kramář
  Pro kapitolu o dějinách města byla využita také novější práce Miroslavy Kvášové,6 která je pojata spíš populárně naučně, ale přináší řadu důležitých informací pro lokalizaci objektů ve města a v jeho nejbližším okolí, a rovněž už starší, ale stále ceněná monografie Karla Polesného se Zdeňkem Wirthem7 Obě tyto knihy se však zaměřují více na stavební historii, územní vývoj a městskou architekturu. Za zmínku ještě stojí kniha Zdeňka Martínka.8 Dílo se sice nezabývá podrobně historií města Pelhřimova, ale jsou v ní vysvětleny důležité události z celé historie tohoto města. Kniha je ještě doplněna četným obrazovým materiálem. Adam Hrůza86 Jan Kudrhart
  Hons Hruška Jan Kudrhart Jan Partl
  Nakonec je třeba zmínit nedávno vydanou edici jednoho z nejzajímavějších a současně i nejkomplikovanějších z dochovaných písemných pramenů k dějinám Pelhřimova v 16. století. Jde o tzv. „knihu o koupi pelhřimovského statku“,9 jejíhož edičního zpracování se ujali Karel Kratochvíl s Pavlem Holubem. Na úvodní studii se s nimi spolupodíleli Zdeněk a Lenka Martínkovi. Tato edice zpřístupnila široké badatelské veřejnosti zcela unikátní politický, historický a apologeticko-oslavný spis, jehož význam pročeskou městskou historiografii je umocněný i tím, že o podobně pojatém díle vzniklém v téže době v jiném z českých měst zatím není povědomost. Jan Partl Jiřík Pekař
  Daniel Samek87 Vít Rathouzský Jan Řečický Daniel Samek88
  Významnou pomocí pro cíle sledované předkládanou prací představují také obecněji pojaté práce věnované správní historii. Dlouhou dobu neexistovala žádná kniha, která by se věnovala českým dějinám správy komplexně od počátků až po současnost. První prací, která se tomuto tématu věnuje tímto způsobem, je kniha Zdeňky Hledíkové a Jana Janáka Dějiny správy v českých zemích do roku 1945.10 Do doby, než byla kniha vydána, byly dějiny správy pojímány především v kontextu dějin státu a práva, případně se hledala spojitost mezi dějinami správy a sociálními dějinami či s diplomatikou. Tato kniha je však vedena jen do roku 1945, a tak se dva výše uvedení autoři odhodlali udělat knihu další, která je dovedena až do současnosti, konkrétně do roku 2005.10 11 Společně s Janem Dobešem proto připravili moderní příručku dějin správy v českém historickém kontextu. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost jsou však o něco důležitější knihou právě z toho důvodu, že jsou dovedeny až téměř do současné doby, a navíc ve velmi podrobně koncipovaných bibliografických přílohách přinášejí vítané doplnění o přehled prací k daným tématům, včetně novějších prací z různých oblastí správní historie mnohdy publikovaných i v regionálních časopisech a sbornících. Samozřejmě existují i další knihy, které se zabývají dějinami správy. Ty však neposkytují komplexní přehled jako dvě výše zmíněné knihy, které se navíc dodnes využívají jako vysokoškolské učebnice správní historie. Většina děl totiž odkazuje právě na knihu z roku 2005, příkladem může být přehled od Marka Starého.12 58
  1610 1611
  Co se týče konkrétně městské správy, tak pro tu neexistuje žádná speciální monografie, která by se věnovala jen a pouze raně novověkým dějinám městské správy ani v novější, ani ve starší literatuře. Základní informace o tomto období lze nalézt ve výše zmíněné knize Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Pro vývoj bádání o městech a jejich správě je dobré využít rovněž dílo Marka Ďurčanského,13 které podává obecný přehled. Daný autor se nezajímá jen historií bádání o městské správě, nýbrž i správou měst za třicetileté války. Jeho kniha se věnuje jak královským městům, tak těm poddanským. Část tohoto díla se věnuje českým městům obecně, ovšem následují tři důležité kapitoly - Nymburk, Brandýs nad Labem a Čelákovice, na jejichž mikrohistorické rovině Marek Ďurčanský sleduje správní struktury, které kombinuje s představiteli politických a intelektuálních elit v daných městech. Pro dějiny správy na konkrétním případu Pelhřimova jsou důležité především dvě knihy: výše zmíněná kolektivní monografie vzniklá pod vedením Zdeňka Martínka, která detailně popisuje městskou správu ve sledovaném období; a svazky II/1 a 2 a 111/1 a 2 z díla Josefa Dobiáše.14 Václav Benda
  Adam Hošek Adam Hošek
  Jan Cháb Ján Cháb
  Václav Chřen Václav Chřen
  Jan Kaňkovský Jan Kaňkovský
  Sixt Karb Sixt Karb
  Jiřík Pekař Jiřík Pekař
  Jan Polesný Jan Polesný
  Václav Smítka Václav Smítka
  Jan Šimanů Jan Šimanů
  Martin Vrabec90 Martin Vrabec91
  Míka
  1612 1613
  Úřad konfirmován Václav Benda
  listem.92 Jan Hodáček st.
  Mikuláš Adam Hrůza
  Jan,229 syn n. Šátka,230 žádal, aby mu za manželku dána byla Kateřina,231 dcera n. kněze Vlacha,232 jakožto sirotek pod správu pánův náležející. Přiznali se k tomu osobně, že sobě chtějí. Povolili tomu páni. Jakub Hrůza
  mlynář Matěj Jan Cháb
  Alžběta,233 dcera n. Jana Marka234 řezníka, manželka Jana Lašana,235 podala v spisu, obvinivši ním Adama Špalka,236 řezníka, z krámu masného. Václav Chřen
  Mikuláš Mravenec Jakub Musil z Dobrý Vody mydlář Dorota Tomáš Jan Kaňkovský
  [fol. 106 - reverzní str.] Sixt Karb
  Učiní 28 kop 20 gr. Jan Polesný
  Vítovi Těrdovi237 pan purgkmistr a páni přednášeli jeho nechování, totiž že se [k] v domě Anny Karbové238 vdovy nenáležitě choval, vopilej [j]sa, a z ní roucha strhl, jí vokrvavil. Vzali jej páni v kázeň svou. Václav Smítka
  Za loj vobecní, za 10 kamenů. Jan Šimanů
  Léta 1611 v pátek po Hromnicích239 v sjití na rathouz pana purgkmistra Sixta Karba, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jiříka Pekaře, Jana Kaňkovskýho, Václava Bendy, Jana Chába, Jana Šimanova, Jana Polesnýho, starších obecních - Adama Hrůzy, Víta Rathouzskýho. Martin Vrabec93
  Ite[m] od krámu svého i n. Jiříka Karba loje měl odvésti 20 kop.
  Timoteus kramář Jiřík Pekař94
  [fol. 43 - averzní str.]
  Dále řízeny tyto věci:
  94 U Timotea kramáře a Jiříka Pekaře jsou pochybnosti. V knize J. Dobiáše - Dějiny, Díl III/2, s. 799 jsou uvedeni jako obecní starší v roce 1611, ovšem v dochovaných částech radního manuálu z téhož roku ne.
  Snášeli se páni, aby brána Horní240 na ten čas v tomto nebezpečenství ustav[ič]ně zavřena zůstávala,241 též fortny,242 aby zavřený zůstávaly. Brána pak Dolní243 ta odevřena <aby byla> a dobře aby lidmi opatřena byla.
  Psaní od pánův Čáslavských přimluvení za Jiříka Kezle, tesaře, o vydání a propuštění jemu dvou provazů a dvou kladek, kteréž jemu zadržovány jsou za příčinou jeho nenáležitého chování, pokudž zde byl. I uvažujíc páni velikost skutku a hřích od něho spáchaného, toho ňákž líčiti pro dobré svědomí své nemohou takovou odpověď Čáslavským dáti.
  Od mlynáře rožkovského podán spis pánům, kterýmž žádal, aby za delší čas v nájmu mlejna rožkovskýho zůstával, anebo aby chráněn a fedrován byl mlýnem jiným.282
  Přísaha vydána brannýmu dolnímu.
  Trubač283 podal spisu, žádajíc ním, aby mu přidáno bylo na tejden masa a aby mu puštěna byla půlnoční hláska. Povoleno tomu a přijat na půlnoční hlásku. A k tomu přidávají mu páni na tejden 2 h masa a na čtvrt léta soli 1 prostičku.
  Karbová žádala za vejpis kšaftu n. Jiříka Karba. Dána jí odpověď, že jest nebylo podáno na rathouz po něm žádného kšaftu, než toliko oustní zpráva od těch, kteří byli od n. Karba dožádáni na kšaft.
  [fol. 120 - reverzní str.]
  Kubele z Janovic503 stěžoval sobě do zeta svého, a že zbil a stloukl ženu jeho starou, a že s ním zbejti nemůže, a to činí, když jeho Kubele doma není, a když má domů přijíti, tehdy uteče, a nepřijde za několik [neděl]. 1610 1611 1612 1613 Celkem
  Adam Špalek navrátil spis jemu zapučenej, od Alžběty Lašanový podanej, a odpověď na něj, kteráž jí zase zapů[j]čena k otražení. A na tu odpověď, ve dvou nedělích aby repliku svou dal. 1 28 1 52 82
  [fol. 44 - reverzní str.] 4 32 - 64 100
  Skočdopolovi284 s Dalíkem285 odloženo do středy po Božím těle.286 O pranici a vadu, která se mezi nimi [stala]. 7 19 26
  On tomu odepřel a stěžoval sobě do něho do Kubele, že ho pohaní, ženu mu bere a zastupuje, a žádných šatů na něj ode tří let nez[j]ednal, darmo tu slouží. - 7 1 16 24
  Jan mladší Hodáček jsouc na rathouz obeslán, bylo mu oznámeno, jaké stížnosti nejedny [j]sou na něho od pana rychtáře, jaké u sebe dopouští noční povyky, pranice, hry, a tance. A netoliko od pana rychtáře takové stížnosti, [j]sou od sousedů jeho vokolních o týchž povycích a rozpustilostech nočních. A maje sobě najednou o to domluvu, nic z toho napraviti nechce. Protož páni jemu Janovi Hodáčkovi živnost tu šenk vína a piva všelijakého jemu jest zapovědín pod pohrůžkou, jestliže by se tak nezachoval, tehdy aby i o varku [?] a živnost nepřišel. - 21 - 18 39
  I poznali to páni z stížnosti jejich, že se špatně poslouchají, a mezi sebou nesnadí. Vzali Kubelu i ženu jeho v kázeň. - 3 - 13 16
  Jakub Kmoch žádal skrze přáteli své, Tomáše Vokůrky287 a Daniele Samkova,288 aby v sousedství přijat byl a právo městské jemu aby dáno bylo, pod kterýmžto právem městským také živností městských aby užívati mohl a aby jemu puštěny byly, žádajíc, za něho se páni přátelé jeho přimlouvají. 1 21 - 25 47
  1613 - 2 - 7 9
  [fol. 121 - averzní str.]
  V pátek po Božím vstoupení504 v sjití na rathouz pana purgkmistra Václava Smítky, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, Jana Šimanovýho, Jana Chába, Adam Hrůzy, starších vobecních - Jana Kudrharta, Honsa Hrušky, Daniele Samkova, Timotea Kramáře.
  Dána mu odpověď, poněvadž jest některých protimyslností proti nim panu purgkmistru a pánům se dočinil, kteréžto protimyslnosti páni v uvážení své vzíti chtí, a k té žádosti jemu tak povoliti nemohou, nýbrž toho do dalšího času jemu odkládají.
  Jakub Kmoch byl obeslán z položení smlouvy na zástavu rybníkův Hynkových. Dal odpověď, že ji někam zapů[j]čil, doma jí nemá, žádaje v tom pánů, aby ho páni při sobě omluvena měli. I vobešel se od pánův v domluvu, a že by se páni toho do něho nenadali, aby tak neupřímně s nimi zacházel, mimo slib a přípověď svou, kterouž učinil, když v měšťanství přijímán byl, protože mu tyto dvě cesty nalézají, <nebo> a aby tu smlouvu anebo jistotu položil, anebo do vězení šel. Volil se jíti rači do vězení. I snesli se páni, aby na rukojmě dán byl na tento způsob, živnosti všecky jemu že zapovídají a se skládají, poněvadž tak revers přijetí jeho v měšťanství zní.
  [fol. 122 - averzní str.]
  [fol. 45 - averzní str.] - 1 - 2 3
  V středu den s[vatéh]o Medarda 1611289 poznamenáno: - - - 6 6
  Antoška505 žádala, aby jí upuštěny byly ouroky z sumy, kterouž n. Antoš do měšce vobecního dlužen byl, na kteroužto žádost její od tého ouroku upouštějí. - 1 - 3 4
  Přípovědi k statku Václava Partlíčka:290 - 21 2 38 61
  Zápis společného zadání Martinovi Košetickýmu s Salomínou, manželkou jeho, přečten. Přiznaly se k němu s obojí strany.
  Teofil291 připověděl se pro dluh svůj 70 kop gr. míš a nebo víc.
  Antoška uvedena zase v dům sirotčí po n. Antošovi Hrůzovi506 skrze osoby z prostředku jich vyslané.          
  [fol. 124 - reverzní str.] 1610 1611 1612 1613 Celkem
  Jan Pacovskej,507 jinak Kropáček, z Měst pražských, řemesla jirchářskýho tovaryš, žádal, aby mu přáno bylo řemeslo provozovati zde při městě Pelhřimově. Ukázal kuntšoft, jak se v Dačicích, dělaje za tovaryše, choval. Oznámeno mu, když ukáže a přednese list sv[...] vámi tam, kde byl. 50, 52 8 - 15 24
  Léta 1611 v pondělí po s[vat]é Trojici292 v sjití pana purgkmistra a pana primasa Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Smítky, Jana Chába, Václava Bendy, Sixta Karba, Jiříka Pekaře, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, starších obecních - Jakuba Hrůzy, Jana Partle, tyto věci řízeny: 11, 39, 40, 50 50 4 - 5 9
  Uvažována od pánův vejpověď mezi Jakubem Hoškem a Annou manželkou svou. P. Martin Vrabec své zadání dával, kdyby Anna dobrýho přítele k té své při, proč jest od manžela svého odešla, čehož sám [j]sem povědom, že jest ji votec k sobě s povolením pana purgkmistra a pánův přijal, a dáleji toto, <že mu se přitom vidí> že Jakub Hošek průvod svejmi nic, jak se na ně zavedl, neprovedl, a podle toho společného jejich zadání, jí Anně za pravé dává. 77 3 - 5 8
  Uvažovaný psaní od pana Kundráta Škréty,293 proviantmistra nařízeného od stavů Království českého pro fedrunk vobilím všelijakým Měst pražských a lidu od stavu verbovaného, kterejž se v Měst[ech] pražských choval. 29 7 - 21 29
  [fol. 46 - reverzní str.] 65 5 - 4 9
  Druhé psaní od p. Havla Medka Jičínskýho294 o půjčku peněz 500 kop míš. na zaplacení předně lidu pasovskýho, též i toho lidu najatého, verbovaného při Městech pražských. 8, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 46, 47, 49, 50, 52, 53, 54, 57, 59, 64, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 87, 89, 90, 91, 92, 94 5 - 14 21
  Václav Chřen zdání své dával, že se mu vidí, že Jakub Hošek za příčinou jejich společného zadání, na ní tu nic nemá, nýbrž že ona statku toho po manželu svém užíti má. 49 32 - 64 100
  Jakož jest se Matěj mlynář295 <kterejž> byvši tehdáž náchlebním mlynářem <naším> ve mlejně našem rohozenským, maje manželku svou, toho se dopustil a s
  Václav Benda, že k tomu statku Anna podle toho zadání lepší právo a spravedlnost míti má.
  Dorotou, dcerou Křížovou [z] Zajíčkova, poddanou naší, a v službě za děvečku v dvoře roho[zenským] byla, a bezbožně jí o poctivost připravil a s ní nenáležitě smilnil, toho proti přikázání božímu činiti nemaje. A pro kterejžto skutek a oučinek zlý i s ní do vězení se dostal a podle ní vězení právního na hrdle jiným ku příkladu spravedlivě strestán býti měl a ona metlami vymrskána. Však na snažnou žádost a přímluvu za něho jeho milosti urozeného pána, pana Jana mladšího z Říčan a na Kosově hoře, Staré Červené Řečici a Novém Rychnově296 při hrdle zůstaven jest. Však na tento z duola psaný způsob s tímto reversem na sebe učiněným,
  Timoteus, jsouc dosazen do rady p[ro] purgkmistra nepřítomnost a dostatek osob radních, při něm se snáší, za věc spravedlivou bejti, že Anna toho statku užíti má po manželu svém podle jich společného zadání. 1610 1611 1612 1613 Celkem
  [fol. 125 - averzní str.] - 4 - 6 10
  Jan Kaňkovskej, že Anna Hošková má lepší právo a spravedlnost k tomu statku nežli on Jakub, podle téhož jich společného zadání. - 1 - 2 3
  a <stouto vejminku> aby nám jakožto vrchnosti dotčené osoby, s kterouž tak v témž mlejně a dvoře našem zle a nenáležitě živ byl, pokuty 100 kop míš. za to položiti povinen byl, ale rozdílně ihned aby položil 50 kop míš., a potom každého roku při času s[vatéh]o Jiří po 10 kopách grošů při nejprve příštím léta budoucího 1612 až do vyjití. A výkladem takových 100 kop grošů, kterážto pokuta pro takovej hřích spáchanej zmrhané poddané naší buďte, kteroužto o poctivost připravil a k pankhartu jí pomohl, aby s týmž pankhartem zač živa býti mohla. Však tak pokud by hříchu takového přestanouc, z něho pokání činila, a lépe nežli prve se chovala, anebo v moci naší <zůstávati> taková pokuta, nač by se nám vidělo, aby obrácena býti mohla a on <potom> nižádným vymyšleným způsobem toho aby se vymstívati nemohl, a té vuole a moci neměl gruntů našich provozováním myslivosti a chožením po nich s ručnicí anebo jakoukoliv nástrojí mysliveckou jeho, aby práz[d]en byl, a <proti> sumou protimyslnosti nižádné jakýmkoliv způsobem, jak od osoby své, tak i skrze jiné lidi, aby nám nečinil, a to pod skutečným na hrdle strestáním pokadž by se čeho nejmíně proti nám spolusousedům našim i také poddaným všem přináležejícím k panství a statku pelhřimovskýmu hodně <ji ho> toho dopustil, a v tom všem, a shledán byl, tak aby mohl zase, jak by se k němu přijíti mohlo, sm[...], vzat, do vězení dán a skutečně, jakž výš dotknuto, na hrdle strestán býti bez milosti. A že se tomu všemu, jak se nadpisuje, od něho žádosti stane rukojmě <aby za sebe zastavil> takové, na kterýchž by se přestati a je přijíti mohla, aby za sebe zastavil pod propadením 100 kop grošů č. Kterejžto revers i s rukojměním do knich našich pamětních slovo od slova vepsán, a co by na tu pokutu kdy při oznámených termínech složil, to se také pod týmž reversem a zápisem na sebe učiněným až do vyplnění a vykladení takové pokuty a peněz poznamenávati bude. - 1 - 3 4
  Daniel Samků, ti svědkové, že jí Anně k žádné škodě nejsou, kteříž od Jakuba zavedení, též, že má ona Anna míti lepší právo k tomu statku nežli on Jakub. 69, 70, 73, 79, 81, 83, 84 55 4 - 3 7
  [fol. 127 - averzní str.] 31 11 - 7 18
  Jan Chábů, že má k tomu statku lepší právo nežli Jakub měti. 25, 27 21   21 42
  Léta 1611 v pátek po s[vaté]m Medardu297 v sjití na rathouzu pana purgkmistra a p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Kaňkovskýho, z starších obecních - Adam Hrůza, tyto věci řízeny: 91
  Adam Hrůza též tak jako jiní. 58
  Psaní z Kaňku v příčině Jiříka Kezle tesaře298 a ňákého nádobí tesařského sem učiněné. 58
  P. Jan Paffius, poněvadž svědkové toho dosvědčujíc, že ona Anna byvši u votce svého po vdání se za Adama, u něho se dobře a poctivě chovala, protože také s takovým zdáním k jiným pánů přistupuje a s ním se srovnává. 46, 77
  Paclík z Proseče299 složil na smlouvu o mord učiněnou 5 kop schovaný do oumarky. Jsou k nim přípovědi některých pánů sousedů, jakožto: 78
  Pan purgkmistr Václav Smítka též se tak s pány srovnává vejpověď. 6, 61, 67, 70, 72
  P. Janovi Kaňkovskýmu. 72, 78, 81
  [fol. 47 - averzní str.] 48
  [j]mně za žito a hrách 1 kopa 45 gr. 86
  Dceři Jana Rýnareckýho do pátku po s[vat]é Trojici,508 na kterýžto den i Jan a manželka jeho, aby se pod pokutou postavili, a stáli. 5, 11, 12, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 27, 30, 32, 34, 38, 44, 48, 53, 55, 64, 72, 73, 74, 75, 79, 81, 83, 84, 89, 94 1611 1612 1613 Celkem
  Janovi Rýnareckýmu za prostici soli. p. Sixtovi Karbovi 4 kopy. 82 1 - 6 7
  NB vepsati. 61 1 - 2 3
  Karbovi 12 kop. 94 2 - 3 5
  Adam Nechvátal509 skoupil na gruntu svém 25 kop gr. za 7 kop gr. od Anežky dcery n. Víta Hynka, a zaplatil, a tak již tu nic nemá míti. V outerej po neděli Exaudi.510 46 2 - 1 3
  Strany žádosti kněze Tomáše300 na tom se snesli páni, aby zetu jeho v Plevnici propuštěný a prominutý byly roboty až do Vánoc, a v tom čase aby se mohl týž zet jeho opatřiti čeládkou tak, aby mohl podstatněji takovej roboty vykonati. 8, 43
  Přípovědi k gruntu n. Vávry Jíchova511 z Proseče: 25
  Na připsání starších nad Hameří a radou pergkverku Kaňkovskýho strany nádobí tesařskýho snesly se na tom, aby pro ušetření jich přímluvy a vychování snadnější dítek téhož tesaře odsud pryč odešlého, polovici toho nádobí jí propuštěno a vydáno a sumou téměř všecko kromě samých provazů a kladek jí vydáno. 7, 23, 35
  Pavel Chalupník z Chvojnova připověděl se pro svůj dluh 2 kopy 35 gr. i připovědnejm, vide doleji, přijal [j]sem je k sobě. 7, 11, 34, 73, 78
  [fol. 128 - reverzní str.] 13
  Vejpověď mezi Jakubem Hoškem a Annou n. Adama Hoška někdy manželkou 12, 14, 15, 17, 19, 20, 22, 24, 25, 27, 29, 32, 38, 44, 47, 49, 50, 59, 60, 65, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 78, 79, 81, 82, 83, 86, 88, 89, 91, 94
  Povinnost k ouřadu cechmistrskému mezi řemesle[m] kovářském, bednářském, zámeč[ském] a kolářském: 80
  jeho: 80
  Přísahám pánu Bohu, panu purgkmistru a pánům starším obecním města 63
  Mandelína Masopustka512 pro 45 gr.pr.    Přijal jsem je k sobě. 40, 93
  Pelhřimova, jakožto vrchnosti a ochráncům naším, že v tomto povolání a ouřadu cechmistrském v řemesle kolářském, <truhlářském> a bednářském víru a bedlivost, jakž při sami sobě, tak i při jiných spolutovaryších a cechovních zachovati a k nim dohlížeti budeme, tak aby v řemeslích těch všech rovnost a mírnost zachována, a jeden každý za své peníze toho že by tak potřeboval, o nich učiti mohl. Toho nám dopomáhej pan Buoh všemohucí a svatá Trojice. Amen. 41
  Jan Pánů pro 5 kop 35 gr. pr.    Janovi Chábovi. 47
  Obnovení cechmistrské mezi dotčenými řemesly a zanechány prvnější totiž Jiřík Šrámek301 a Jan Kolář. 56
  Jan Pakosta513 kovář pro 1 kopu 15 gr. pr.    Přijal jsem je k sobě. 56, 57
  Mezi Janem Partlem a Janem Hadravou302 porovnáno totiž, že Jan Hadrava mu od své čtvrtky Janovi Partlovi k jeho poli brázdu jednu pluhem přiložiti a zase mu to, co odňal, nahradit. A jsa křiv, aby Janovi Partlovi východního 15 gr. navrátiti povinen byl. Jeho milosti císařské
  Mikuláš514 rychtář pro 5 kop 35 gr. pr. dluhu vobecního. Přij al jsem je. Václav [.....] pro 1 kopu 15 gr. pr. Míšeňský
  Janovi Hodáčkovi mladšímu propuštěna zase živnost šenk[u] vína a piva všelijakého, však na ten způsob a konec, jestliže by se podobné věci předešlejch rozpustilostí mimo vyměřený čas her, tanců a dáváním na nápojův času nočního, tehdy, že ho taková pokuta zase potkati má a víceji jemu puštěna nebude. Nebožtík
  Pan Václav Smítka pro 4 kopy více nebo míně nedal, pr. 27 gr. I vydány mu. 42, 84
  [fol. 129 - averzní str.] 47, 72
  Sirotkům Jíchovým vydáno všem na statky 4 kopy 33 gr. 21 kop 27 gr. Zůstává za pány    4 kopy. 68
  Léta 1611 v středu den s[vatéh]o Víta303 v sjití p. purgkmistra a p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Václava Chřena, Václava Smítky, Sixta Karba, Václava Bendy, Jiříka Pekaře, tyto věci řízeny: 68, 71, 76
  [fol. 48 - reverzní str.] 68
  Jiříka Hunala304 zápis anebo porovnání v manuálu na rok 1607 ff[olio] 4. 9, 17, 23, 50, 71
  Léta 1613 v pátek po Božím těle515 v sjití p. purgkmistra Jana Kaňkovskýho, p. primasa Jana Paffiusa <Kaňkovskýho>. Martina Vrabce, Václava Chřena, Václava Bendy, Jana Polesnýho, Václava Smítky, Jakuba Hrůzy, starších vobecních - Jana Partle, Timotea Meziříč[s]kýho. 47
  Tomáš Dobiášů305 koupil od Tobiáše306 grunt v Vyskytný za 90 kop. Zavdal 22 kop, platiti [má] po 3 kopách grošů. Vymínil sobě žita suchýho 4 korce, ovsa 5 korců a každého roku má mu síti 5 věrtel vovsa i v semena lně a 1 krávu. 51
  Uvažována pře a acti mezi Matějem Cyprianový Hlineckým, měštěnínem města Pardubic, a čtena byla, a ještě podání na smlouvu přátelskou před vejpovědí. I vyžádali sobě z obou stran potazu, a že chtí na to odpověď svou dáti, a oumysl svůj oznámiti a pronésti. 33
  Mezi Jiříkem Hunalem a Matějem Slaninou307 porovnáno o roli, kteráž k gruntu Hunalovýmu náležela, jichž Adam hrnčíř308 mnoho let s manželkou svou a sestrou Jiříkovou užíval. Poněvadž jí tu roli Adam, švagr jeho, vypravil a nyní mátě vlastní Jiříkova při dceři své, manželce Slaninově zůstává, a své s nimi vychování má. Protože jest tu nyní na tu roli vobilí vyseto, to aby ze spolka sklidili a užili, a potom budoucně těch rolí sestra jeho Jiříkova s dítkami svými užívati mohla. Matěj Slanina pánům poděkoval, Hunal pak, že mu se veliká křivda děje, a páni jeho za tu řeč v kázeň vzali. 59
  Kukla516 švec žádal za Marjanu,517 dceru n. Míky Jarošovýho,518 aby mu za manželku dána byla, k čemuž že ona jeho bejti chce, připověděla, pokudž páni povolí. 35, 56, 59, 94
  Od p. Štubíka309 psaní a v ní suplikaci poddaných p. Štubíka vztahující se na Jana Kopačku310 rychtáře Vyskytenskýho. 43, 50, 57
  Jan Benda s Jakubem Kmochem ohlašovali se, že [j]sou slíbili za n. Sixta za 100 kop p. Martinovi Zemanovýmu. 29, 60, 61, 66, 78
  Odepřel tomu rychtář. 56
  Havel Střechovskej519 koupil sobě, manželce a budoucím svým dům, na předměstí ležící za Dolní fortnou, Mašíkovskej, od Matěje Spělovskýho520 za sumu trhovou 300 kop míš., zavdal na věc 75 kop. Platiti jej má každoročně vejruňky po 15 kopách míš. až do vyplnění <svrchupsané sumy peněz>, což jemu Spělovskýmu tu náleží, a po zaplacení a vyplnění jeho penězi potom dopláceti jej má po 10 kopách míš. každého roku při každých posudcích městských až do vyplnění. Z toho závdavku vydáno Rutovi 66 kop, Timoteovi 5 kop, Jakubovi Hrůzovi ostatek 4 kopy. 69
  [fol. 130 - reverzní str.] 85
  NB. právo městské i záměstští sobě jednati museli. 6, 11
  Poddaní p. Štubíka vystavili svědky. 28, 44, 69, 49, 72, 73, 74, 79, 81, 84, 89, 92, 94, 95
  [fol. 49 - averzní str.] 77
  Nemohli se dlouho s svědky shotoviti, pročež jim do dvou neděl toho odložili. 20
  Pan Matěj Cyprianů z Pardubic odpověď svou dal, že podle odkladu učiněnýho k vejpovědi se dostavuje a ji za vyhlášení žádá. A druhá strana též k té vejpovědi se hlásí a volá. Odloženo jim do dne zejtřejšího k hodině 13. V sobotu nazejtří, seševši se, páni uvažovali. Act[um]. Uvažována vejpoveď: sentence o zdání své činili mezi Matějem Cyprianovým z Pardubic a Martinem Rathouzským. 3, 7, 23, 43, 71, 72
  Přípovědi k statku Václava Partlíčka v outerej po Božím Těle311: 26, 34, 38, 41, 42, 44, 48, 53, 64, 65, 66, 70, 72, 73, 79, 81, 84, 89
  Martin Vrabec zápis, kterej n. Vít Rathouzský Kateřině,521 dceři n. Petra Rathouzskýho,522 udělal, kterýmžto jí se zapsal z statku svého tak, jako i synu svému učiniti zároveň. 34
  Teofil připověděl se pro 9 kop míš. míň anebo víc. 26
  P. Václav Chřen též tak a že jí tu anebo manželu jejímu po smrti její polovici toho statku náleží, co jest, on Martin k jakýmu tu statku po n. Vítovi přišel a jeho vláda jest. 31, 45
  [fol. 131 - averzní str.] 15
  P. Václav Benda též tak. 5, 7, 9, 12, 14, 15, 18, 21, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 38, 41, 42, 46, 47, 48, 50, 53, 54, 55, 57, 59, 62, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 86, 87, 89, 94
  Jakuba Stehlíka312 páni v svou kázeň vzali, protože [......................]313 v 78
  P. Jan Šimanů též podle toho zápisu kněh měst[ských]. 74, 78, 87, 90
  Lejšovce314 70 dřev[ěných] tyček na chmelnici. 50, 52
  P. Václav Smítka též tak. 4, 89
  Rychtář kojčickej stěžoval sobě do Míkovýho, že by o něm mluviti měli. Rychtář 61, 68
  P. Jan Polesnej též. 48
  že pánům víry nechová, načež i [.......] dávali v krčmě totiž toto: aby šli, vezma vazbu, a 32, 73, 82
  P. Jakub Hrůza též tak. 20, 94
  v poultrubí sobě ryb chytili. Pro kteroužto věc týž Míků od pánů v kázeň vzat. 80, 85
  P. Jan Partl též tak. 6, 11
  Léta 1611 v pátek po s[vaté]m Vítě315 v sjití pana purgkmistra a pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Jana Šimanovýho, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jiříka Pekaře, Václava Chřena, Václava Smítky, starších obecních - Jakuba Hrůzy, tyto věci řízeny: 41
  P. Timoteus též tak. 85
  Přísaha cechmistrů soukenických: 86, 90
  [fol. 50 - reverzní str.] 43
  Přísahám pánu Bohu všemohoucímu, panu purgkmistru a pánům <jakožto vrchnosti naší>, že v tomto ouřadu a povolání při hledo[..] po stavu cechmistrském, k němuž [j]sem povolán, spravedlnost milovati, cti a chvály boží předně a potom dobrého řádu cechovního s pilností hleděti a to, což přináleží k řemeslu našemu, spravedlivě k tomu dohlídati, a jak sám od sebe tak i od spolu bratří a <tovaryšů> tovaryšů mých zvláště 12
  Léta 1613 v středu po s[vaté]m Medardu523 v sjití na rathouz p. purgkmistra Jana Kaňkovskýho, primasa Jana Paffiusa, Martina Vrabce, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Chába. 11
  v společném stavu při nich [.....] chci, jináč nečinil pro přízeň, ani pro nepřízeň, pro 75
  Jiřík,524 pláten barvíř, vlastní votec Havlovčinýho muže, někdy souseda z města Milčína,525 přimlouval se za Adama526 svého syna Havle, aby poněvadž již zde od některého roku za obyvatele jest a manželku sobě pojal, a kdyby kdyžto bejti mohl, a zakoupení sobě učiniti chtěl, aby mu toho páni přáli, ukázavši list svůj zachovací, do kteréhož nahlédnuto, a že pořádnej jest, tomu vyrozumíno, což pro budoucí paměť poznamenáno. 57
  strach, <pro kázeň>, pro bázeň ani pro kteroukoliv vymyšlenou věc. Tak nám dopomáhej pan Buoh všemohoucí a svatá velebná Trojice. Amen. 43
  Rohozenští podali spisu, oznamujíc o tom, že by pan z Říčan v Dolní Cerekvi židům mejto prodal, kteréžto židé chtěli by z nich mejto, když drva do Jihlavy vezou, bráti, kteréhožto nikdá nedávali. A bylo jim na onen čas od n. pana hejtmana z Říčan pasírováno z samých toliko drev, z jinýho, co by koliv vezli, toho se nespěčují mejta dávati. Za kteroužto věc uvolili se Rohozenští cestu k Cerekvi i most vopravovati. 42
  [fol. 132 - reverzní str.] 70
  [fol. 51 - averzní str.] 17, 45
  Obnoveni v řemesle soukenickém cechmistři: 17
  Léta 1613 v pátek [po] s[vaté]m Medardu527 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Kaňkovskýho, p. primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Chřena, Jana Chába, Jana Šimanova, Václava Smítky, Adam Hrůzy, Václava Bendy, Jana Polesnýho, Jakuba Hrůzy, starších obecních - Jana Partle, Daniele Samkova, Timotea Meziříčkýho, Honsa Hrušky. 62
  Václava Bendu 37
  Vopisováno psaní od pana Mikuláše Španovského strany Karbový, po půhonu nestaní ji, a stanem práva daný Pacovským a obci jí chtějíc, jí pán na místě Pacovských poddaných svých ze škod viniti a outok o škody vložiti, vloživše a obeslavši téhož outok [.......] v psaní svém. 89
  3    Jakuba Hrůzy 91
  Příčiny Jakuba Hoška ku právu položené a přede právem před stranami čtena, kteréž apelací v času právním odeslané bude. Od Act[um] vejpovědi mezi nimi vyhlášené, totiž v pátek po Nanebevstoupení.528 87, 89
  2 Václava Chřena 51
  Jan Hodáček starší přiznal se k tomu před panem purgkmistrem <a pa> Janem Kaňkovským, že jest mu Jiřík Frendl529 dluh, s kterýmž n. p. Janovi Hodáčkovi panu votci jeho povinen byl a doplatil, a víceji že mu na ten dluh nic povinen není. Z počatejch a vyváženejch peněz Jiříka Frendla kvituje. 23
  4    Honsa Hrušku 27
  [fol. 52 - reverzní str.] 35
  K vohledávání postavů: 8, 35, 59, 63
  Jan Pánů, jsouc obeslán na rathouz, a vysvědčil, podavši přípis smlouvy, která se stala mezi Annou,530 vdovou po Jiříkovi Koželkovi,531 <že jest té smlouvy> s jedné, Janem Koželkovým z Chrudimě a Mandelínou,532 sestrou jeho, švagrem a švagrovou její, vo statek po témž Jiříkovi bratru jich pozůstalej učiněnou str[..], kterouž v radě čtena byla, že jí povědom a přítomnej byl a že taková a nejiná se jest stala mezi nimi, k ní se přiznává, a že jest jinačejší nebyla než v těch slovích, jakž jí čtena, slyšel. To k svému svědomí přijímá. 48
  Václava Martinova 36
  Jakub Hošek, jsouc obeslán, bylo mu oznámeno, jakž toho zprávy páni mají, kterak by on na potupu a zlehčení práva v domích šenkovních po hospodách mluviti měl, že by ujebal takovou výpověď, a sumou že by jí to zet 42[!], což pánům velmi stížné jest. A pokudž by tomu na odpor byl, to že na něho provozovati se bude. Zatím pak, poněvadž neušetřil práva, apelací že zastavena bude. 39
  Matouše Širůčka316 Jakuba Martinova317 Jakuba Krašovskýho318 13
  Pan purgkmistr Jan Kaňkovskej oznamoval, že jest u něho byl pan Matěj Cyprianů Hlineckej, a za to žádal, aby to nařízeno a poručeno bylo, tím statkem po n. Vítovi Rathouzským <votci svém>, jehož v držení jest Martin,533 syn jeho, ním nehejbal, neprodával a jeho nepotřeboval, poněvadž se on k němu právo a spravedlnost k polovici jeho jmíti praví, ani také žádnýho zápisu, jestli by co prodal, na to činěno nebylo. 93
  Dána jim povinnost a jisté napomenutí, jak by se přitom napomenuli. 13, 43, 70, 72, 74, 79, 84:
  Matouš Vyšata534 žádal, aby mu dovoleno bylo stodolu stavěti u jeho zahrady proti stodole Sabinině,535 a tam aby vyslali páni. Povoleno tomu. 2, 5, 9, 12, 14, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 32, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 48, 50, 64, 65, 69, 70, 71, 72, 78, 79, 80, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 94
  Cechmistři v řemesle ševcovském žádali za obnovení v řemesle a voleni: 33, 80
  [fol. 53 - averzní str.] 35, 82
  Adam Zelenka Matouš Vyšata 58
  Léta 1613 ve čtvrtek po svatém Vítě536 obnoven zde ouřad konšelský, skrze pana Purkharta Točníka z Křimic na Křemicích a Prostiboři,537 J. M. C. radu a podkomořího Království českého. Volené osoby do ouřadu: 27
  Dána jim povinnost a přísaha i také napomenutí. 2, 49, 50, 66, 67
  Primas města - Jan Paffius    1 58
  Timoteus Kramář koupil sobě, manželce a budoucím svým dům pod branou Dolní Rukovskej od Šimona Rukova319 za sumu trhovou 250 kop. Zavdal na věc Šimonovi 90 kop, platiti jej má každoročně při posudcích městských po 10 kopách až do vyplnění svrchupsané summy trhové. 50, 92, 93
  Martin Vrabec    2 17, 26 13
  Timoteus Kramář koupil dvě pole sobě, manželce a budoucím svým od Dobiáše Truhláře.320 Jedno ležící k starýmu Pehřimovu, to za 18 kop gr. peněz hotových, a docela zaplacených ouroků z toho pole 3 gr. Druhý pole za Božími mukami ležící od cesty, ač slove do Pekla,321 s lúkou za 23 kop 30 gr., desátku z něho 1 [...] ječmene na ouroku, z toho pole každého po 4 groších. Act[um] toho zápisu v pátek po Dorotě.322 35, 36, 37
  Václav Chřen    3 51, 70
  Daremnej323 koupil sobě pole, manželce, dědicům a budoucím svým od Anny Kolářky,324 ležící nad Harsilou325 vedle pole Kopeckýho za 5 kop hotových, ourok po 2 gr- 36
  Václav Benda    4 76
  [fol. 1 - averzní str.] 37, 51
  Jan Šimanů    5 91
  ... radivši, prve v kázeň panskou vzatou, a jak jí to dále a več obráceno bude, o tom zví. 35, 37, 51
  Václav Smítka    6 30
  Vacek z Radětína,326 konšel, opakoval svou opravu zprávu a svědectví lovení v touni pod rybníkem Roškovem, totiž že Jan dali[...], Rychtář krasíkovskej s Zemanem 47, 49, 50
  Jan Kaňkovskej    7 3, 72 22
     Tamtéž, s. 196-197.
  Jan Polesnej    8 31 51
  78
  Jakub Hrůza    10 42, 53, 72
  T
  Jan Cháb    9 51, 52 17
  tesař Kouba 90
  Adam Hrůza    11 31
  Tomáš z Hořepníka 48
  Jan Hodáček starší 12 46
  truhlář Dobiáš 33, 88, 89
  Starší obecní - Jan Kudrhart Jiřík Pekař Jan Partl Jan Řečický Daniel Samků Hons Hruška 25
     Purkmistři se většinou střídali po čtyřech nedělích, proto jich tam bylo v jeden rok více. Navíc někteří z nich byli i několikrát. Příkladem může být rok 1613, kdy Jan Paffius byl zvolen dvakrát.
  Rychtářem městským - Pavel Hrůza. [fol. 54 - reverzní str.] 20, 21
  U
  Vaření piv pořádku obnovena, jak kdo po kom vařiti má: 94
  V
  [1. sloupec:] Pan primas Jan Paffius, Martin Vrabec, Václav Chřen, Václav Benda, Jan Šimanů, Václav Smítka, Jan Polesnej, Jakub Hrůza, Jan Cháb, Adam Hrůza, Jan Hodáček starší, Jiřík Pekař, Jan Štefl, Tomáš Voůurka, Alžběta Karbová, Jakub Krašovský, Jan Pánů, Kateřina Doubková,538 Šimon Machačků,539 Václav Hadrava, Jakub Cícha, Sabina, Martin Bystřickej540 34
  Václav z Bácovic 38
  [2. sloupec:] Šimon Hrůza, Jan Kaňkovskej, Václav Švob, Jakub Kmoch, Adam Lukšů,541 Teofil Bohd[aneckej], Matěj Pánů,542 Jan Řečický, Jan mladší Hodáček, Dorota, Teofil, Jan Hrůza,543 Salo[mína], Pavel Krejčí, Sixtova vdova, Marek 15
  Valentýn 83
  Hadrav[a],544 Adam Vlach,545 Václav [....], Zikmund Pod[ěbradský], Jan Partl, Pavel Hrůza, Martin Košetickej, Zelenkova vdova, Jakub Martinů, Jakub Stehlík, Šimon Voříšek,546 Matouš Cypsar,547 Anna Hodáčková, Jiřík Jarošů,548 Jan Lašan. 12, 76
  Váňa Jíra 93
  [fol. 55 - averzní str.] 90
  Venclík 41
  Léta 1613 v pátek v Vigilii s[vatéh]o Petra a Pavla549 v sjití na rathouz pana purgkmistra Jana Kaňkovskýho, pana primasa Jana Paffiusa, osob radních - Martina Vrabce, Václava Bendy, Václava Smítky, Jana Polesnýho, Jana Chába, Jakuba Hrůzy, Adama Hrůzy, starší obecní - Jan Kudrhart, Jiřík Pekař, Jan Partl, Jan Řečickej, tyto věci řízeny: 57
  Vlach 17
  NB. Stěžovali sobě někteří z pánů, jaká nebedlivost pastýře při pasení dobytků, též i že všudy založeno, a nemá kde ho pásti, a mnozí podruzi chovají svině, a nemají žádných rolí. Nařízení toho mezi pány se stalo, kdo by co ve správě míti měl. 73
  Matěj 18
  Správcové nade dvorem městským:    Daniel Samků, Jan Řečickej 17
  Vočenášek 43
  nad dvorem Poříč[s]kým:    Jiřík Pekař 35
  Vokůrka Tomáš 26, 42, 72, 78, 88
  nad dvorem Rohozenským:    Jan Kudrhart viz Partlíček Vondra
  Vondřej Voříšek Šimon 8
  nad dvorem Vokovským a dvorem Zajíčkovským:    Jan Partl  
  175
 
     O osobě poddaného Bláhy nelze nalézt další informace.
 
  176
 
     O osobě poddaného Háka nelze nalézt žádné další informace.
 
  177
 
     O osobě poddaného Martina Matoušova z Plevnice nelze nalézt žádné další informace.
 
  178
 
     Ze znění zápisu nelze určit, o kterého Ondřeje se jedná.
 
  179
 
     Svátek sv. Tří králů (tj. 6. leden) připadl v roce 1611 na neděli; jde tedy o středu před tímto svátkem čili o 2. leden 1611.
 
  180
 
     Jan Paffius Kolínský byl vzdělaný muž, který přišel do Pelhřimova z Prahy krátce před rokem 1596. Je pravděpodobně totožný s Joannem Paphiem Colinem, který v roce 1593 získal na pražské univerzitě bakalářský titul. Ve městě tedy zpočátku působil jako správce místní školy. Krátce po sňatku s místní měšťankou neznámého jména se však brzy stal představitelem radní vrstvy. V letech 1602-1618 zastával funkci konšela, v letech 1610-1615 byl primasem. Není známo, proč byl v roce 1616 na místě primase nahrazen Janem Řečickým, ani to proč tehdy mezi konšely klesl z prvního až na šesté místo. Vlastnil některý z právovárečných domů na východní straně Rynku, ale bohužel není možné jej přesně lokalizovat. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 44, 275, 792-796, 825-826.
 
  181
 
     Myšlen významný měšťan Teofil Bohdanecký, v Pelhřimově osedlý nejméně v letech 1600-1613 na domě čp. 44 (5. dům ve třetí městské čtvrti) původně zvaný Voříškovský. Vedle něj mu patřil ještě i tzv. Teofilovský dvůr s Teofilovskou zahradou na předměstí. Patrně jeho bratry byli primas Danyel a konšel Gabriel Bohdanecký, kteří zaujímali významné postavení ve městě po povýšení Pelhřimova mezi královská města v září 1596 a ještě i po první dvě desetiletí 17. století. Byl mocným poručníkem neteře Anny, se kterou se v oženil správce místní školy, bakalář svobodných umění Adam Pichman Pražský. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 468 a 508.
 
  182
 
     Pátek 11. ledna 1611.
 
  183
 
     Martin Vrabec se do Pelhřimova přistěhoval nejspíše kolem roku 1590 a zpočátku bydlel v podruží. Už roku 1605 se zakoupil na právovárečném domě čp. 5 (15. dům v první městské čtvrti), který propadl obci pro zadluženost jeho majitele řezníka Jana Máchy. Martin Vrabec byl zámožný obchodník, který patřil ke slanařům (dovozcům soli). O jeho zámožnosti svědčí fakt, že byl věřitelem nejbohatších místních měšťanů. Konšelem byl od roku 1596, znovu 1598 a 1602-1616. Šlo o váženého muže, který reprezentoval v roce 1611 městskou obec na zemském sněmu. V radě však zasedal i později, naposledy v roce 1625. Krátce nato patrně zemřel. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 428-430; Díl III/2, s. 93, 792-796.
 
  184
 
     Vít Šrámek řeč. Rathouzský se v roce 1590 přiženil k vdově Marianě Rathouzské na právovárečný dům čp. 14 (10. dům v první městské čtvrti) a přijal přízvisko po domě i po manželce. Rázem se zařadil mezi přední členy obce. Živil se provozováním obchodu. Konšelem byl v letech 1595-1596. V roce 1603 se stal městským rychtářem. Poté byl ještě starším obecním (1604-1611ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 409410; Díl III/2, s. 792, 798 a 800.
 
  185
 
     Jiřík Macháček (Maršův) po otci převzal 33. dům v druhé předměstské čtvrti zvaný Kantorovský v lokalitě na Obci tzv. za lávkami. Kvůli velkému zadlužení jej obratem prodal soukeníkovi Pavlovi Pokornému, přičemž potom asi bydlel v podruží. Sám byl rovněž soukeníkem (1608-1632ý). Jeho syn Jakub Macháček byl sice členem pelhřimovského soukenického cechu, ale své řemeslo provozoval ve Vlašimi, kam se asi před rokem 1649 přiženil. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 728; Díl III/2, s. 603.
 
  186
 
     Myšlen Jindřichův Hradec.
 
  187
 
     Matouš Vyšata nepatřil k významným osobám. Pravděpodobně bydlel v podruží, a proto o něm nelze najít další informace.
 
  188
 
     O soukeníku Tobiáši Kohoutovi, který asi bydlel v podruží, nelze nalézt další informace.
 
  189
 
     Mikuláš byl mlynářem na Horním alias soukenickém mlýně v letech 1612-1614. Nájemcem byl až do roku 1616(?). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 580-581.
 
  190
 
     Tomáš byl mydlářem, stejně jako jeho otec Jakub. Ženatý byl s Barborou Měchurovou a hospodařili spolu na otcovském domě čp. 74 (23. dům ve druhé městské čtvrti). Živnost provozoval nejméně v letech 1611-1612. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 601.
 
  191
 
     O Barboře, dceři Jana Měchury, nelze nalézt další informace.
 
  192
 
     Anna Kudrhartová byla vdova po zesnulém Janu Kudrhartovi mladším, po jehož smrti provozovala v soukenickém cechu dále živnost. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 565 a 603.
 
  193
 
     Viz pozn. č. 43.
 
  194
 
     Pondělí 7. ledna 1611.
 
  195
 
     Pavel Paclík byl původně poddaný z Lipice a do Pelhřimova se přistěhoval v roce 1611. V roce 1613 se oženil s vdovou Chábovou, což mu ulehčilo přijetí mezi měšťany. Nejméně v letech 1611-1613 zde dělal krejčího, al pravděpodobně zesnul až kolem roku 1630. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 223, 825; Díl III/2, s. 662.
 
  196
 
     Středa 9. ledna 1611.
 
  197
 
     O osobě šenkýře Sýkory z Chvojnova nelze dohledat další informace.
 
  198
 
  Pavel syn Ježkové byl patrně podruh, který byl v roce 1611 nařčen z krádeže a vyřezávání suken z rámů, ale další informace o něm nelze zjistit. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 816-817.
 
  199
 
     O osobě poddaného Vaňka, syna rychtáře z Milotic, nelze nalézt žádné další informace.
 
  200
 
     Václav Svoboda byl v roce 1611 členem tkalcovského cechu, ale pravděpodobně šlo o podruha, a tak o něm nelze nalézt další informace. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 660.
 
  201
 
     Datace je nejasná. Svátek sv. Šťastného (tj. 14. ledna) připadlo v roce 1611 na pondělí; patrně tedy jde o pátek před tímto svátkem čili o 11. leden 1611, anebo o pátek po tomto svátku čili o 18. leden 1611.
 
  202
 
     Jan Polesný, zvaný též Vysídlil, byl členem soukenického cechu nejméně v letech 1576-1621ý. Od roku 1577 bydlel v právovárečném domě čp. 33 (9. dům ve čtvrté městské čtvrti), který vyženil sňatkem s vdovou Alžbětou Hodějovskou. Ve městě byl konšelem v letech 1602-1613. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 582-584; Díl III/2, s. 793-795.
 
  203
 
     Myšlen pan Arnošt Leskovec z Leskovce, příslušník rytířského stavu, majitel několika menších statků v okolí města na Pelhřimovsku. J. Dobiáš, Dějiny, III/1, s. 416.
 
  204
 
     O poddané Anně Pancířové z Rohozné nelze nalézt další informace.
 
  205
 
     Adam Zelenka patřil do cechu ševců, kde se v roce 1605 stal cechmistrem. Měl dceru Annu, která se vdala za Jana Partla. Po otci Martinovi zdědil právovárečný dům čp. 22 (2. dům v první městské čtvrti). Datum smrti není známo, ale v roce 1613 už byl mrtev. J. Dobiáš, Děiiny, Díl III/1, s. 335, 354-355.
 
  206
 
     Jan Hodáček mladší patřil k nejzámožnějším měšťanům. V soukenickém cechu je doložen v letech 16101620 a 1633-1648ý, ale spíš než výrobou se zabýval obchodem se sukny a soukenickými potřebami, stejně jako jeho děd Václav a otec Daniel. Vlastnil právovárečný dům čp. 21na Rynku (3. dům v první městské čtvrti), který na konci 15. století získal jeho praděd Havel Hodáček. Z jeho manželství s Annou, vdovou po Antonínovi (Antošovi) Hrůzovi (f1607), vzešel jménem neznámý syn (1618). Na rozdíl od svých příbuzných se veřejnému životu nevěnoval. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 360-361; Díl III/2, s. 603. Jeho otec Daniel Hodáček ve městě soukeničil mezi lety 1588-1607, byl cechmistrem (1600-1606) a také konšelem v letech 1596 a 1603-1607. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 358-360; Díl III/2, s. 602, 633, 634, 792-794.
 
  207
 
     Jáchym Španovský z Lisova byl pánem v Hořepníku. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 198.
 
  208
 
     Pavel Pokorný se do města přistěhoval odjinud; byl v soukenickém cechu (1607-1620), ale pravděpodobně žil v podruží. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 483; Díl III/2, s. 603 a 661.
 
  209
 
     Datace je nejasná. Srov. poznámku č. 76.
 
  210
 
     O osobě poddaného Zadražila z Bácovic nelze nalézt žádné další informace.
 
  211
 
     O osobě poddaného Nechvátala z Rohozné nelze dohledat další informace.
 
  212
 
     V textu následuje vynechané místo, na které měla být doplněna suma, k čemuž nedošlo.
 
  213
 
     Středa 27. února 1611.
 
  214
 
     Středa 23. ledna 1611.
 
  215
 
     Pátek 18. ledna 1611.
 
  216
 
     Kohout švec patřil k místnímu obuvnickému cechu, ale patrně se jednalo o podruha, a proto o něm nelze dohledat další informace.
 
  217
 
     Srov. pozn. č. 32.
 
  218
 
     Středa 30. ledna 1611.
 
  219
 
     Pátek 1. února 1611.
 
  220
 
     Václav Korbelář pocházel z Třebíče a do Pelhřimova přiženil v roce 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 771.
 
  221
 
     Jan Korbelář byl otec Václavův.
 
  222
 
     Matl koželuh byl členem místního cechu v letech 1580-1601. Patřil mu dům čp. 843 (1. dům ve čtvrté předměstské čtvrti). Zesnul kolem roku 1604-1605. Zůstala po něm vdova Anna, která se v roce 1611 se souhlasem rady vdala za Václava Korbeláře. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 770-771; Díl III/2, s. 583.
 
  223
 
     Ze znění zápisu nelze určit, o jakého pana Smila se jedná.
 
  224
 
     Jan Lambík byl kameník. Ve městě se usadil kolem roku 1599. Nejméně od roku 1605 mu patřil některý z domků na předměstí, který radě splácel ještě v roce 1611. Oženil se se sestrou zedníka Jana Václavíka. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821.
 
  225
 
     Jan Václavík vykonával mezi lety 1596-1611 zednické řemeslo. Žil na předměstí, ale není známo, ve kterém domě. S jeho sestrou neznámého jména se oženil kameník Jan Lambík. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821; Díl III/2, s. 685.
 
  226
 
     Jan Macháček, zvaný též Lukšův, byl členem soukenického cechu (1607-1634f). Hospodařil na předměstském domě, ale nelze jej lokalizovat. Jeho otec Jiřík Lukšův a bratr Matěj Mach (Macháček) Lukšův) vlastnili 37. dům či spíše dvůr v první předměstské čtvrti, ale ten v roce 1607 zdědil jeho synovec Šimon či Šiman Lukšů Macháček (1607-1630ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 681-682; Díl III/2, s. 603.
 
  227
 
     Jakub Kmoch se do Pelhřimova přistěhoval v roce 1611 z Třebíče, ale už od roku 1603 zde vykonával soukenické řemeslo (do roku 1628ý). Také byl obecním starším mezi lety 1614-1619. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 225 a Díl III/2, s. 604 a 799.
 
  228
 
     Václav Martinů byl členem soukenického cechu (1595-1640ý), a přestože byl několikrát i cechmistrem v letech 1607-1614, nepatřil k zámožným obyvatelům města. Zanechal po sobě vdovu Annu. Pravděpodobně bydlel v domku na předměstí. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 602, 634 a 635.
 
  229
 
     Jan Šátek byl hrnčířem (1611-1613), stejně jako předtím jeho stejnojmenný otec. V roce 1611 se oženil se souhlasem rady s vdovou Kateřinou po zesnulém knězi Vlachovi. Patřil mu 13. dům v druhé předměstské čtvrti, ale v roce 1613 dům prodal chvojnovskému faráři Tomáši Dentulinovi (Zoubkovi) za 230 kop míš.. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698; Díl III/2, s. 684.
 
  230
 
     Jan Šátek starší byl hrnčíř a připomíná se ve městě již od roku 1569-1570. Žil v tomtéž předměstském domě jako jeho stejnojmenný syn. V roce 1596 za rozkolu v obci stranil opozici proti konšelům. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698.
 
  231
 
     Vdova Kateřina Vlachová či Vlaška vlastnila některý z domů na předměstí. Jejím prvním manželem byl kněz Vlach. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 698.
 
  232
 
     Vlach byl knězem v letech 1608-1611(ý). J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 313.
 
  233
 
     Alžběta Lašanová byla nevlastní dcerou Jana Marka, zároveň byla manželkou Jana Lašana. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 821.
 
  234
 
     Jan Marek ve městě vykonával řeznickou živnost (1564-1570). Zemřel do roku 1573. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 554 a 555.
 
  235
 
     Jan Lašan patřil mezi řezníky, v cechu je doložen do roku 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 555.
 
  236
 
     Adam Špalek se do Pelhřimova přiženil v roce 1590, když si vzal vdovu po Janu Markovi. Poté vedl řeznickou živnost minimálně do roku 1611. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/2, s. 555.
 
  237
 
     Vít Těrda, zvaný též Mimůněk, pocházel ze Stanovíc, do města přišel kolem roku 1600. Patřil do soukenického cechu, kde byl mezi lety 1610-1642 (ý). Patřil mu 20. dům ve třetí předměstské čtvrti, který vyženil s podruhé ovdovělou manželkou Annou Širokou, Mimůňkovou. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 752753; Díl III/2, s. 602.
 
  238
 
     Zámožná měšťanka Anna Karbová napadená v roce 1611 Vítem Těrdou byla vdova, ale není známo, po kterém Karbovi. J. Dobiáš, Dějiny, Díl III/1, s. 753.